Rozvod po 10 letech vztahu

Fotoalbum tématu (0) Sledovat e-mailem Přidat k oblíbeným Zapnout podpisy Hledání v tématu
První příspěvek v tématu
Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 05.09.18 16:11
Rozvod po 10 letech vztahu

Zdravím všechny zde diskutující. Měla jsem úžasného manžela, se kterým bychom letos byli 10 let ve vztahu. Vždycky jsme si rozuměli, měli jsme podobné zájmy, dali bychom pro sebe ruce do ohně. Jenže loni mi umřel člen rodiny a já jsem to velmi těžce psychicky nesla. Do toho se mi ještě stále nedařilo otěhotnět, což moji frustraci prohloubilo ještě víc. V práci jsem měla neskutečný stres a tak se stalo, že jsem si z pár skleniček vína vypěstovala pořádný problém. Pochopitelně ostatní problémy na sebe nenechaly dlouho čekat. Poslední půl rok mi z toho alkoholu doslova hráblo, chodila jsem k psychiatrovi, trpěla depresemi, brala antidepresiva, chovala se jako blázen. Tedy pokaždé, když jsem se napila. Manžel to dost dlouhou dobu snášel, i když s tím nesouhlasil. Do poslední chvíle to vypadalo, že se přes to jednou dostanu a že mě manžel stále má i přesto všechno rád, i když už jsem mu nadrobila tolik problémů. Jenže pak se to stalo zase. A naposled. Manžel přišel s tím, že je definitivní konec, musela jsem se na rychlo odstěhovat a teď už spolu téměř nekomunikujeme. Dostala jsem od života takovou ránu, že to fungovalo lépe než jakýkoli doktor. Od té doby jsem se alkoholu ani nedotkla, doslova se mi hnusí. Hlavu už mám opět v pořádku. Prostě jako úplně novej člověk. Vrátila jsem se ke svým koníčkům, normálně zase funguji. Žádné deprese, nic. Přijde mi to fakt, jak kdybych se na nějaký čas pomátla a pak se najednou probudila. A rve mi srdce, že se tohle osvícení nedostavilo dřív, dokud se mnou manžel byl. Ještě nejsme rozvedení, ale manžel už je na pevno rozhodnut, jen čeká až to bude půl roku co bydlím jinde, aby mohl proběhnout nesporný rozvod. Prožili jsme spolu hodně krásných let, byli jsme bezvadný parťáci a teď kvůli tomu všemu o všechno přijdu. Nenapadá mě, jak bych to mohla napravit. Jsem bezmocná, smutná jako nikdy předtím, ale střízlivá. Uvítám jakoukoliv radu či odpověď. A omlouvám se za anonym, snad pochopíte…

Reakce:
elinka90
Závislačka 2543 příspěvků 05.09.18 16:15

Co ho pozvat na vačeři, v klidu si promluvit pokud o vztah stále stojíš.

Uživatel je onlineLioness34
Ukecaná baba ;) 1421 příspěvků 05.09.18 16:16

Je to zivotni etapa a netlacila bych na ještě manžela. On pokud by se pro tebe rozhodl, musí to proběhnout znovu a dobrovolně…pokud nerozhodne, je třeba jít dal. Snažit se mezitím minulosti. Neni chyba jen v tobě, když se lidé rozcházejí, tak je to z vícero důvodu… je dobre, ze nepijes. Je dobre, ze když je to pro tebe nesnadné, přesto jdeš dal. Ono si to sedne. Nesnaz se k němu vratit ale spis se ho snaz pochopit a Nechej odejít. Třeba budete přátele - po delší době.. a zcela jistě potkas časem další muže.. teď ho možná vidíš jako dokonalého ale každý má něco. Hodne sil, drz se a opatruj se.

Premek_Orac
Závislačka 4415 příspěvků 05.09.18 16:28

Ahoj,
můžu ti dát pohled z druhé strany. Má bývalá žena byla alkoholička a po napití byla agresivní. Když byla střízlivá, tak vše dávala za vinu mě. Její pití ohrozilo opakovaně i moji kariéru, ale to bylo to poslední.
Dostala mě tímto + z toho pramenící duševní poruchou do stavu, kdy jsem nevěděl jak dál, a tak přiznání si, že manželství a vztah selhalo (což celé okolí dávno vědělo a nechápalo, proč to držím) do situace, která měla pouze dvě řešení. A jsem rád, že jsem rozhodl pro vlastně stejné, jako tvůj muž - když jsem se jednou vrátil domů a ona na mne v opilosti opět zaútočila, tak jsem se prostě sebral a už nikdy nepřišel. A to ani poté, co nabízela léčbu, psychologickou poradnu (ale mezitím na men podala několik žalob, např. o výživné na manželku) a proti rozvodu se bránila i u soudu.
Jsem rád, že jsem se tehdy tak rozhodl, protože kromě svého jsem zachránil i její život. Ještě pak v tomhle duchu s pár partnery pokračovala, ti ale neměli takovou trpělivost ani zdroje, takže to byly rychlé vztahy, no a časem jí došlo to, co tobě. Uvědomila si, že tak to nejde, že ničí sebe i celé okolí, a že musí se svým životem něco udělat. A protože co vím, tak se jí to povedlo (což jsem rád, přes ty zážitky s ní ji přeji jen to dobré), tak dnes žije spokojeně. I kdyby to zvládla dřív, a já s ní zůstal, ten vztah už by tím byl navždy zatížen.
Takže z mého subjektivního pohledu - jsi pro mě frajerka, žes to zvládla vyřešit a že sis to uvědomila. Určitě můžeš manžela požádat o šanci. Pokud ale nebude pro, ber to i pro sebe jako novou šanci. Není důležité co bylo, důležité pro tebe je to, co je a co bude.
Fakt máš můj hluboký obdiv a moc ti držím palce.

Uživatel je onlineLioness34
Ukecaná baba ;) 1421 příspěvků 05.09.18 16:44
@Premek_Orac píše:
Ahoj,
můžu ti dát pohled z druhé strany. Má bývalá žena byla alkoholička a po napití byla agresivní. Když byla střízlivá, tak vše dávala za vinu mě. Její pití ohrozilo opakovaně i moji kariéru, ale to bylo to poslední.
Dostala mě tímto + z toho pramenící duševní poruchou do stavu, kdy jsem nevěděl jak dál, a tak přiznání si, že manželství a vztah selhalo (což celé okolí dávno vědělo a nechápalo, proč to držím) do situace, která měla pouze dvě řešení. A jsem rád, že jsem rozhodl pro vlastně stejné, jako tvůj muž - když jsem se jednou vrátil domů a ona na mne v opilosti opět zaútočila, tak jsem se prostě sebral a už nikdy nepřišel. A to ani poté, co nabízela léčbu, psychologickou poradnu (ale mezitím na men podala několik žalob, např. o výživné na manželku) a proti rozvodu se bránila i u soudu.
Jsem rád, že jsem se tehdy tak rozhodl, protože kromě svého jsem zachránil i její život. Ještě pak v tomhle duchu s pár partnery pokračovala, ti ale neměli takovou trpělivost ani zdroje, takže to byly rychlé vztahy, no a časem jí došlo to, co tobě. Uvědomila si, že tak to nejde, že ničí sebe i celé okolí, a že musí se svým životem něco udělat. A protože co vím, tak se jí to povedlo (což jsem rád, přes ty zážitky s ní ji přeji jen to dobré), tak dnes žije spokojeně. I kdyby to zvládla dřív, a já s ní zůstal, ten vztah už by tím byl navždy zatížen.
Takže z mého subjektivního pohledu - jsi pro mě frajerka, žes to zvládla vyřešit a že sis to uvědomila. Určitě můžeš manžela požádat o šanci. Pokud ale nebude pro, ber to i pro sebe jako novou šanci. Není důležité co bylo, důležité pro tebe je to, co je a co bude.
Fakt máš můj hluboký obdiv a moc ti držím palce.
:potlesk: :palec:
Russet
Extra třída :D 12208 příspěvků 05.09.18 16:56
@Anonymní píše:
Zdravím všechny zde diskutující. Měla jsem úžasného manžela, se kterým bychom letos byli 10 let ve vztahu. Vždycky jsme si rozuměli, měli jsme podobné zájmy, dali bychom pro sebe ruce do ohně. Jenže loni mi umřel člen rodiny a já jsem to velmi těžce psychicky nesla. Do toho se mi ještě stále nedařilo otěhotnět, což moji frustraci prohloubilo ještě víc. V práci jsem měla neskutečný stres a tak se stalo, že jsem si z pár skleniček vína vypěstovala pořádný problém. Pochopitelně ostatní problémy na sebe nenechaly dlouho čekat. Poslední půl rok mi z toho alkoholu doslova hráblo, chodila jsem k psychiatrovi, trpěla depresemi, brala antidepresiva, chovala se jako blázen. Tedy pokaždé, když jsem se napila. Manžel to dost dlouhou dobu snášel, i když s tím nesouhlasil. Do poslední chvíle to vypadalo, že se přes to jednou dostanu a že mě manžel stále má i přesto všechno rád, i když už jsem mu nadrobila tolik problémů. Jenže pak se to stalo zase. A naposled. Manžel přišel s tím, že je definitivní konec, musela jsem se na rychlo odstěhovat a teď už spolu téměř nekomunikujeme. Dostala jsem od života takovou ránu, že to fungovalo lépe než jakýkoli doktor. Od té doby jsem se alkoholu ani nedotkla, doslova se mi hnusí. Hlavu už mám opět v pořádku. Prostě jako úplně novej člověk. Vrátila jsem se ke svým koníčkům, normálně zase funguji. Žádné deprese, nic. Přijde mi to fakt, jak kdybych se na nějaký čas pomátla a pak se najednou probudila. A rve mi srdce, že se tohle osvícení nedostavilo dřív, dokud se mnou manžel byl. Ještě nejsme rozvedení, ale manžel už je na pevno rozhodnut, jen čeká až to bude půl roku co bydlím jinde, aby mohl proběhnout nesporný rozvod. Prožili jsme spolu hodně krásných let, byli jsme bezvadný parťáci a teď kvůli tomu všemu o všechno přijdu. Nenapadá mě, jak bych to mohla napravit. Jsem bezmocná, smutná jako nikdy předtím, ale střízlivá. Uvítám jakoukoliv radu či odpověď. A omlouvám se za anonym, snad pochopíte…

Promluvte si. Napiš mi něco podobného a dej mu to přečíst.

Verun83
Echt Kelišová 8856 příspěvků 33 inzerátů 05.09.18 18:13

Nj, clovek zkousi co ten druhy vydrzi a pak cuci, kdyz druhemu rupnou nervy. Asi si mu teda delala pekne peklo. Nech ho byt. Alkoholikum se neda verit.

petazprahy
Stálice 63 příspěvků 05.09.18 21:32

I když jako chlap měl jsem to dost podobně jako ty. Ale bohužel tě asi moc následujícím nepotěším ikdybych byl moc rád za opak. Hlavní krok jsi možná udělala, a to uvědomit si to o sobě. Další kroky jsou udržet si to, začít myslet hlavně na sebe, své koníčky a záliby a nespadnout znovu na dno. Bohužel žádná rada na to abyjsi manžela přesvědčila není. Pokud je pevně rozhodnut jak píšeš, nic stím nenaděláš. Čímž ale samozřejmně nemyslím, že je to beznadějné. Jen to prostě v tuto chvíli závisí jen a pouze na něm. Ty můžeš udělat jen to že budeš zase dlouhodobě svá. Budeš si žít svůj „pohodový“ život a budeš se mít ráda. Ale už nikdy nesmíš, opakuji nesmíš sklouznout na to stejné dno. To je jediná šance a možnost jak v tobě může vidět to co dřív a třeba bude chtít druhý pokus. Hlavní je uvědomit si, že nemůžeš chtít pokračovat v tom co bylo dřív, to on po tom všem chtít nebude (a kdo by chtěl že). Jediná možnost je začít znovu. Aby se do tebe třeba znovu zamiloval a viděl v tobě někoho jiného. Samozřejmně, každý člověk je jiný a na každou situaci jinak kouká. Takto jsem to ale viděl ve své (hodně podobné) situaci já, a můžu říct že jakmile začalo být lépe mě, začal jsem se i cítit jako nový člověk, tak se vše k lepšímu obraci - a to ve všech směrech. A hlavně neber za své názory „že člověk se nemůže změnit, alkoholik je naavždy alkoholikem atd“. Každý je jiný a záleží jen na něm jak se sevším vypořádá. Znám to sám :-) Každopádně moc držím palce.

Váš příspěvek
Reklama

Poslední články

Co si uvařit na Vánoce, když se snažíte zhubnout?

Pokud jste pevně rozhodnutá, že letos o Vánocích se ručička váhy nehne směrem... číst dále >

Diskuze s tatínkem Janem: O hraní i péči o nemocné dítě

Pojďte si popovídat do diskuze na eMiminu s tatínkem, který po narození... číst dále >

Články z Expres.cz

Pomeje si vyslechl krutý verdikt: Rakovina se šíří dál a lékaři tápou

Rakovina je velmi zákeřný soupeř, který se nechce vzdát bez boje. Svoje o tom... číst dále >

Chlopčík chce do další řady StarDance! Trofej je letos v dobrých rukou, říká

Zdeněk Chlopčík bývá v taneční soutěži StarDance označován za kata poroty.... číst dále >

Články z Ona Dnes

Žena se po porodu dva týdny mazlila s předčasně narozenou mrtvou dcerou

Emma Woodhouseová musela podstoupit akutní císařský řez kvůli poškozené... číst dále >

O 10 let mladší: Život se s nimi nemazlil, teď jsou z nich nové ženy

Magda a Hanka jsou kamarádky a spolubydlící, které se poznaly na ubytovně.... číst dále >