Sama s mimi, rozchod na spadnutí

Fotoalbum tématu (0) Sledovat e-mailem Přidat k oblíbeným Zapnout podpisy Hledání v tématu
První příspěvek v tématu
Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 12.12.18 18:21
Sama s Mimi, rozchod na spadnutí

Ahoj holky :mavam:
Jdu sem složit náklad cihel co mám na zádech ;) asi se potřebují vypsat, sama si to ujasnit, a také jsem zvědavá na ' hlas lidu ' spíš než třeba na psychologa nebo názor kamarádky ( na kterou jsem valila vše předtím tak už ji musím ušetřit :mrgreen: )
No jde o to, jak píšu, že máme s přítelem rozchod na spadnutí. Mně na něm vadí, že skoro netravime čas spolu, nějak nemá tendenci převzít iniciativu, povídat si, zajít někam.. přijde mi prostě, že ho jakoby do všeho tlacim, a to nechci. Nikdy jsem nikoho nenutila se mnou trávit čas. S malým mi teda pomáhá, spí u něho přes noc, když přijde večer domů, prohraje si s ním a tak, ale poté dává přednost samostatným aktivitám. Mně toto prostě dokáže hodně vytočit. Já mám také svoje aktivity, ale toto není vztah.
A tak se nějak, po těch 3 letech vztahu, vracím do módu, ve kterém jsem byla předtím, oživují věci, které jsem dělala, přijde mi prostě, jako bych po ten čas s ním byla nějak zakletá. Nedokážu to asi vyjádřit moc slovy. Každopádně.. rozchod je na spadnutí, a já už teď, ikdyz vím, že bych neměla pospíchat, si kladu otázku, zda vůbec můžu mít v budoucnu nějakého solidního muže. Nějak mi to s těmi chlapy z vyprávění připadá z bláta do louže. Nehledě na to, že mi je už 29 let. Ale zmocnil se mě opět nějak ý takový jako depresivní pocit beznaděje, co je ale zvláštní, že tyto pocity protkávají v podstatě celý můj život, takže zase zpětné mě občas napadne, abych nechybovala a nevinila takhle ze všeho svého přítele, že třebas prostě je tam i nějaký problém u mě, že prostě jsem se vždycky cítila hrozně sama, i uprostřed davu lidí, i mezi kamarády, i v rodině.. ty cca první dva roky s mym přítelem právě tenhle pocit opadl a já cítila, jakoby tu prázdnotu zaplnil a já našla svůj druhý díl celku. Ale už jsem zase tam, kde jsem byla, a vlastně ještě hůře, protože to beru jako prohru a zklamani a cítím se sama ještě mnohem více, ikdyz jsem s ním i se synem.

Stránka:  1 2 Další »
Reakce:
nostress
Extra třída :D 14660 příspěvků 12.12.18 19:12
@Anonymní píše:
Ahoj holky :mavam:
Jdu sem složit náklad cihel co mám na zádech ;) asi se potřebují vypsat, sama si to ujasnit, a také jsem zvědavá na ' hlas lidu ' spíš než třeba na psychologa nebo názor kamarádky ( na kterou jsem valila vše předtím tak už ji musím ušetřit :mrgreen: )
No jde o to, jak píšu, že máme s přítelem rozchod na spadnutí. Mně na něm vadí, že skoro netravime čas spolu, nějak nemá tendenci převzít iniciativu, povídat si, zajít někam.. přijde mi prostě, že ho jakoby do všeho tlacim, a to nechci. Nikdy jsem nikoho nenutila se mnou trávit čas. S malým mi teda pomáhá, spí u něho přes noc, když přijde večer domů, prohraje si s ním a tak, ale poté dává přednost samostatným aktivitám. Mně toto prostě dokáže hodně vytočit. Já mám také svoje aktivity, ale toto není vztah.
A tak se nějak, po těch 3 letech vztahu, vracím do módu, ve kterém jsem byla předtím, oživují věci, které jsem dělala, přijde mi prostě, jako bych po ten čas s ním byla nějak zakletá. Nedokážu to asi vyjádřit moc slovy. Každopádně.. rozchod je na spadnutí, a já už teď, ikdyz vím, že bych neměla pospíchat, si kladu otázku, zda vůbec můžu mít v budoucnu nějakého solidního muže. Nějak mi to s těmi chlapy z vyprávění připadá z bláta do louže. Nehledě na to, že mi je už 29 let. Ale zmocnil se mě opět nějak ý takový jako depresivní pocit beznaděje, co je ale zvláštní, že tyto pocity protkávají v podstatě celý můj život, takže zase zpětné mě občas napadne, abych nechybovala a nevinila takhle ze všeho svého přítele, že třebas prostě je tam i nějaký problém u mě, že prostě jsem se vždycky cítila hrozně sama, i uprostřed davu lidí, i mezi kamarády, i v rodině.. ty cca první dva roky s mym přítelem právě tenhle pocit opadl a já cítila, jakoby tu prázdnotu zaplnil a já našla svůj druhý díl celku. Ale už jsem zase tam, kde jsem byla, a vlastně ještě hůře, protože to beru jako prohru a zklamani a cítím se sama ještě mnohem více, ikdyz jsem s ním i se synem.

Promiň, ale já tady nevidím žádný důvod k rozchodu. :nevim: Přítel chodí domů večer, zřejmě z práce, pomáhá ti s dítětem, ještě s ním i spí, aby tě odbřemenil.Co by za to některé jiné maminky daly. Ty máš ještě prostor i na svoje aktivity. Sama píšeš, že máš takovou povahu, že si prostě připadáš od dětství tak nějak sama.Doporučuji hlavně spolu komunikovat o všem, a třeba i za pomoci partnerské poradny.Ty můžeš navštívit nějakého psychologa, protože máš zřejmě nějaký vnitřní problém. Myslíš si, že rozchodem všechno vyřešíš? Pokud zůstaneš na všechno sama, pak ti bude lépe? A když připravíš dítě o tatínka, kterého jistě miluje, mu velmi ublížíš. Zapracuj na sobě. V každém vztahu se občas něco vyskytne. To se chceš cca každé tři roky rozcházet s partnerem, místo řešení problémů, a komunikace?

yasmine5
Ukecaná baba ;) 1363 příspěvků 12.12.18 19:19

Přestaň se litovat a nehledej co není..

Čajíček1980
Ukecaná baba ;) 1191 příspěvků 12.12.18 19:23

Naprosto souhlasím s @nostress. Dvakrát měř a jednou řež. V klidu si spolu promluvte ;)

Anonym82
Závislačka 4147 příspěvků 12.12.18 19:46
@Anonymní píše:
Ahoj holky :mavam:
Jdu sem složit náklad cihel co mám na zádech ;) asi se potřebují vypsat, sama si to ujasnit, a také jsem zvědavá na ' hlas lidu ' spíš než třeba na psychologa nebo názor kamarádky ( na kterou jsem valila vše předtím tak už ji musím ušetřit :mrgreen: )
No jde o to, jak píšu, že máme s přítelem rozchod na spadnutí. Mně na něm vadí, že skoro netravime čas spolu, nějak nemá tendenci převzít iniciativu, povídat si, zajít někam.. přijde mi prostě, že ho jakoby do všeho tlacim, a to nechci. Nikdy jsem nikoho nenutila se mnou trávit čas. S malým mi teda pomáhá, spí u něho přes noc, když přijde večer domů, prohraje si s ním a tak, ale poté dává přednost samostatným aktivitám. Mně toto prostě dokáže hodně vytočit. Já mám také svoje aktivity, ale toto není vztah.
A tak se nějak, po těch 3 letech vztahu, vracím do módu, ve kterém jsem byla předtím, oživují věci, které jsem dělala, přijde mi prostě, jako bych po ten čas s ním byla nějak zakletá. Nedokážu to asi vyjádřit moc slovy. Každopádně.. rozchod je na spadnutí, a já už teď, ikdyz vím, že bych neměla pospíchat, si kladu otázku, zda vůbec můžu mít v budoucnu nějakého solidního muže. Nějak mi to s těmi chlapy z vyprávění připadá z bláta do louže. Nehledě na to, že mi je už 29 let. Ale zmocnil se mě opět nějak ý takový jako depresivní pocit beznaděje, co je ale zvláštní, že tyto pocity protkávají v podstatě celý můj život, takže zase zpětné mě občas napadne, abych nechybovala a nevinila takhle ze všeho svého přítele, že třebas prostě je tam i nějaký problém u mě, že prostě jsem se vždycky cítila hrozně sama, i uprostřed davu lidí, i mezi kamarády, i v rodině.. ty cca první dva roky s mym přítelem právě tenhle pocit opadl a já cítila, jakoby tu prázdnotu zaplnil a já našla svůj druhý díl celku. Ale už jsem zase tam, kde jsem byla, a vlastně ještě hůře, protože to beru jako prohru a zklamani a cítím se sama ještě mnohem více, ikdyz jsem s ním i se synem.

Taky tady nevidim zadny vazny důvod k rozchodu a hlavne mate maly dite, tak proc mu brat tatu??? Muj chlap hraje fotbal, trenuje fotbalovou pripravku, hraje hokej, je v zastupitelstvu a mame vinny sklep, kde je mrak práce a prekostovat se to tez musí, aby se to nahodou nezkazilo… :roll: A samozrejme chodi do práce… Takze si muzes představit, kolik casu mu zbyva na me a malou dceru, ke které mimochodem nikdy nevstaval i když byla hodne uplakane miminko a bylo obdobi, kdy uz jsem fakt byla hodne na dne… Ale jsme vziti a jinak se mame radi, tak proc brat dcerce tatu… Jako existuji výjimky chlapi, kteří jsou teda spis baby nez chlapi, ale jinak je to všude v blede modrem :mrgreen:

Oplatečka
Ukecaná baba ;) 1682 příspěvků 12.12.18 19:57

Já nechápu co se po těch chlapech ještě chce..celej den v práci, pak si hraje s dítětem, spí s ním,pomáhá ti.A pak si dovolí věnovat se samostatným aktivitám, hruuuza že? Nemá nárok na relax? Ti chlapy jsou taky lidi,mají na bedrech zajištění rodiny…Měla by sis přečíst nějaké diskuse o tom jak ženský žijou s alkoholikama, násilníkama, gamblerama,zadluženýma povalečema..A co dítě? Kde pro něj najdeš lepšího tátu..Prosímtě ještě to zvaž a s těmi pocity samoty se poraď s odborníkem, jako ty asi rozchod velice nevyřeší.

teerax
Ukecaná baba ;) 1609 příspěvků 12.12.18 20:15

tak nevím, jak to u vás ve skutečnosti je, nejsem s váma doma, ale z toho, co píšeš to zní docela normálně.
Nesouvisí ta nespokojenost spíš s nějakou tvojí depresí? Že třeba čekáš, že chlap zaplní nějakou mezeru v tobě a někdo tě udělá šťastnou? Jenže tak to většinou nechodí, on má každý svých starostí dost a co dělat sám se sebou..
Bych řekla, že už nejste zamilovaní a možná už od něj necítíš tu lásku a zájem a tak, co dřív a chybí ti to?

Pokud se jinak podílí na výchově, chová se k tobě dobře, nepodvádí tě a jediný problém je, že ti přijde, že už se ti tolik nevěnuje a není to jako dřív, tak bych ten odchod být tebou neuspěchala..rozhodně bych zkusila nejprve třeba tu psycholožku..

Aragua
Ukecaná baba ;) 1552 příspěvků 12.12.18 20:18

Zakladatelko, moc nechapu duvod rozchodu. U nas je to stejny. Manzel pomaha s ditetem jak muze, diky nemu mam cas na svoje konicky, on zas na svoje. Spolecneho casu je opravdu malo, spolecnych aktivit nula. Ale to nevadi, ted proste mame jako spolecnou aktivitu dite. Prehodnotila bych to a zjistila sama v sobe, jestli to co tu popisujes nejsou zastupne problemy. Tvuj pritel tu zni spise jako ideal.

neila
Extra třída :D 12719 příspěvků 12.12.18 20:44
@Anonym82 píše:
Taky tady nevidim zadny vazny důvod k rozchodu a hlavne mate maly dite, tak proc mu brat tatu??? Muj chlap hraje fotbal, trenuje fotbalovou pripravku, hraje hokej, je v zastupitelstvu a mame vinny sklep, kde je mrak práce a prekostovat se to tez musí, aby se to nahodou nezkazilo… :roll: A samozrejme chodi do práce… Takze si muzes představit, kolik casu mu zbyva na me a malou dceru, ke které mimochodem nikdy nevstaval i když byla hodne uplakane miminko a bylo obdobi, kdy uz jsem fakt byla hodne na dne… Ale jsme vziti a jinak se mame radi, tak proc brat dcerce tatu… Jako existuji výjimky chlapi, kteří jsou teda spis baby nez chlapi, ale jinak je to všude v blede modrem :mrgreen:

Tak tohle je tedy pěkná blbost ;) ze sis blbě vybrala neznamená, že je to všude v bledě modrém, což máš asi na mysli, ze stejné jako u vás :jazyk: to ani omylem, to tě ujišťuji :palec: a už vůbec nechápu ten nesmysl, ze když se rodiče rozjedou, dítě přijde o tátu :think: na to je nějaké zaklínadlo, nebo jak to funguje? :roll:

*zakladatelko
Jako promiň, ale ten důvod rozchodu je co přesně??? Jsem nějak nepobrala asi hlavní zápletku :think:

AnnaNuvoletta07
Zasloužilá kecalka 592 příspěvků 2 inzeráty 13.12.18 01:18

Ty kráso, co bych dala za to, kdyby mi přítel pomáhal aktivně s mimčem a dokonce u něho spal. :roll: Na svoje zájmy nemám čas vůbec. Stejně máme pěkný vztah, jelikož je hodně pracovně vytížený a nemá moc energie ani času, což chápu. Některé ženské fakt neumí ocenit vůbec nic a budou lítat ze vztahu do vztahu a tvrdit, že jsou všichni na h**no. V každém vztahu bude něco, co se ti nebude líbit a to už bys ve svém věku mohla vědět. :roll:

solip
Zasloužilá kecalka 515 příspěvků 13.12.18 06:08

@neila Jsi dite z rozvedene rodiny?

Zakladatelko, taky dle tveho popisu nevidim duvod k rozchodu… Uz nejste bez zavazku, rodice se prece nerozchazeji jen tak kvuli malickostem, ale snazi se problem vyresit.

Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 13.12.18 12:27

Holky díky za názory, a pokusím se odpovědět na něco z toho, co tu padlo, no není to až tak úplně to jediné, důvod rozchodu, je to jen ten problém, který mě trápí současně. Nechtěla jsem to tu ale až tak vypisovat. Přítel má exekuce a pro mě to zezacatku bylo dost stresující , ty cca dva roky, než jsem se, obecně, srovnala s tím jak je kdo je atd trochu pochopila jeho životní situaci, vypilovali jsme ty některé problémy , ale ty dva roky jsem docela řekla bych pak zdravotně odnesla. Ted však je toto jakoby stabilizované on má regulérní práci dluhy se mu strhávají nějaké už poplatil ( z půlky jde o blbosti z mládí ) některé chování které mi vadilo změnil , já na sobě také zapracovala… No a toto je současný stav. Právě že nic házet přes palubu nechci, nejsem ten typ co se vzdává, právě proto to řeším a píšu sem a snažím se podívat na věc ještě jakoby pod jinymi úhly. Ironie je, že předtím, když byly ty různé problémy, tak ale člověk nějak měl ještě energii a vervu a chuť se tomu postavit a nakonec byl úspěch. Ale asi prave proto, že jsme spolu žili jako pár. A teď, když je vše vlastně ok, objasnily se ty finanční problémy a stabilizovalo se to, přítel pomáhá ( tady prave musím konstatovat, že sice je to vlastně hodně špatná věc být zadlužený atd ale zase on je pořádný, pomáhá, umyje po sobě, čistotný , šikovný vše spraví atd , rád pracuje ..) tak zase mě trápí toto, jako bychom najednou měli mezi sebou nějakou zeď, a já už nějak vyčerpala sily, začala jsem trpět na migrény, nemohu dobře usnout ikdyz můžu atd a prostě je to takový začarovaný kruh. Anonymka. Píšu trochu chaotický dítě mi spí hodinu denně nemám moc času tedy.

Pidlák Povidlový
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 13.12.18 12:38
@Anonymní píše:
Ahoj holky :mavam:
Jdu sem složit náklad cihel co mám na zádech ;)

takže kvůli pocitu připravíte dítě o otce? nechtěla byste ty pocity nejdříve rozebrat s psychoterapeutem?

Pidlák Povidlový
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 13.12.18 12:40
@neila píše:
Tak tohle je tedy pěkná blbost ;) ze sis blbě vybrala neznamená, že je to všude v bledě modrém, což máš asi na mysli, ze stejné jako u vás :jazyk: to ani omylem, to tě ujišťuji :palec: a už vůbec nechápu ten nesmysl, ze když se rodiče rozjedou, dítě přijde o tátu :think: na to je nějaké zaklínadlo, nebo jak to funguje? :roll:*zakladatelko
Jako promiň, ale ten důvod rozchodu je co přesně??? Jsem nějak nepobrala asi hlavní zápletku :think:

je to fakt. otec si pak dítě, ve většině případů, jen půjčuje.

Pidlák Povidlový
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 13.12.18 12:45
@Anonymní píše:
Holky díky za názory, a pokusím se odpovědět na něco z toho, co tu padlo, no není to až tak úplně to jediné, důvod rozchodu, je to jen ten problém, který mě trápí současně. Nechtěla jsem to tu ale až tak vypisovat. Přítel má exekuce a pro mě to zezacatku bylo dost stresující , ty cca dva roky, než jsem se, obecně, srovnala s tím jak je kdo je atd trochu pochopila jeho životní situaci, vypilovali jsme ty některé problémy , ale ty dva roky jsem docela řekla bych pak zdravotně odnesla. Ted však je toto jakoby stabilizované on má regulérní práci dluhy se mu strhávají nějaké už poplatil ( z půlky jde o blbosti z mládí ) některé chování které mi vadilo změnil , já na sobě také zapracovala… No a toto je současný stav. Právě že nic házet přes palubu nechci, nejsem ten typ co se vzdává, právě proto to řeším a píšu sem a snažím se podívat na věc ještě jakoby pod jinymi úhly. Ironie je, že předtím, když byly ty různé problémy, tak ale člověk nějak měl ještě energii a vervu a chuť se tomu postavit a nakonec byl úspěch. Ale asi prave proto, že jsme spolu žili jako pár. A teď, když je vše vlastně ok, objasnily se ty finanční problémy a stabilizovalo se to, přítel pomáhá ( tady prave musím konstatovat, že sice je to vlastně hodně špatná věc být zadlužený atd ale zase on je pořádný, pomáhá, umyje po sobě, čistotný , šikovný vše spraví atd , rád pracuje ..) tak zase mě trápí toto, jako bychom najednou měli mezi sebou nějakou zeď, a já už nějak vyčerpala sily, začala jsem trpět na migrény, nemohu dobře usnout ikdyz můžu atd a prostě je to takový začarovaný kruh. Anonymka. Píšu trochu chaotický dítě mi spí hodinu denně nemám moc času tedy.

wow. on se snaží změnit, dluhy se snižují, má práci, ale stále je něco špatně. no nerozumím tomu. problém nemá on, ale vy. možná jste jen nevyspaná.

Stránka:  1 2 Další »
Váš příspěvek
Reklama