Schází mi trpělivost s miminkem

Anonymní
13.12.19 10:54

Schází mi trpělivost s miminkem

Milé maminky, mám doma krásného sedmiměsíčního chlapečka, naštěstí naprosto zdravého, ale čím dál častěji se přistihuji, že mi dochází trpělivost s ním a mám strašné výčitky. Nikdy nemám touhu mu ublížit fyzicky, naplácat nebo s ním třást, nešetrně odkládat ani nic podobného, je to všechno ve verbální rovině - že mu řeknu, že už mě to s ním nebaví, že se z něj zblázním, že je mi jedno, že pláče, protože máma si taky potřebuje někdy odpočinout, že už mě štve atd., přitom ho stejně nikdy plakat nenechám dlouho a chovám ho a pomazlím se s ním. Nekřicím, ale jsem prostě nepříjemná. Jde o to, že se nedokážu ovládnout a říkám věci, co mě moc mrzí. Malý je mé první dítě, nemám tak moc srovnání - je celkem dost uplakaný, ale od té doby, co je více mobilní je to malinko lepší (neleze ani se neplazí, ale aspoň už se přetáčí na bříško a zpět a otáčí se kolem své osy na dece dokola - cvičíme Vojtovku, takže je to úspěch pro nás). Nikde mi moc dlouho nevydrží (na dece nebo pod hrazdičkou), ale to je normální, je malinký. Spí moc špatně, vzbudí se do pár minut, když u něj neležím, má to tak od narození. V noci spí se mnou a manžel vedle, nevyhovuje mi to, malý se hodně budí a já jsem ráno jak přejetá :-( i denní spánek proběhne jen, když ležím u něj, jinak je do 10 minut vzhůru a vůbec není odpočinutý. Takže vlastně nemám skoro minutu pro sebe za celý den, protože když malý spí, nemůžu nic dělat. Je to až tak extrémní, že se mě musí držet, aby vůbec spal. Neučila jsem ho to, vyplynulo to z toho, že v postýlce byl vzhůru i 20× za noc a tak se přesunul k nám a manžel se potřebuje prostě vyspat, a tak spím s malým sama a budí se i tak třeba 6× za noc :-( vím, že nemám trpělivost, protože jsem vyčerpaná, ale nemáte nějaký tip na to, jak se lépe ovládnout? Malý za nic nemůže, nechci na něj být netrpělivá :-( měli jsme těžší start - odloučení hned po porodu na 3 dny kromě kojení, malý musel být na infuzích a já pak celé 6nedělí těžké poporodní blues (ani jsem s ním nedokázala být sama), takže teď je to už dobré, starám se, zvládám to, ale co budu dělat, až začne malý rozumět, co říkám a navíc až třeba bude opravdu zlobit? Teď tak maximálně prská jídlo anebo pláče, když už ho to nebaví na zemi, nemám vlastně zatím důvod být netrpělivá…většinu času jsem s ním sama, manžel chodí celkem pozdě domů a o víkendech dospává apod., ale v rámci možností se snaží a z jeho pohledu určitě má pocit, že je angažovaný :-) Mám takové štěstí, že malého mám, ale většinu času jsem jen vysátá a netrpělivá a těším se, až aspoň na chvíli usne - to na něj pak celou dobu koukám a říkám si, jak moc ho miluju :srdce:

  • Citovat
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
Anonymní
13.12.19 11:05

Vůbec si nic nevyčítej!! Děti dají opravdu zabrat, já mám nespavé uplakané dítě už od narození. Taky někdy pro sebe nadávám hodně hnusne, ale my nejsme stroje. Taky máme nálady, ještě když už je člověk vyčerpaný. Ale můžu ti říct že to přejde, synovi je rok a je to čím dál lepší. Už chodí, vyhraje si sám a už nemusím ani tolik nadávat :lol: jen v noci když k němu musím 10× vstát :D Právě že čím je to dítě rozumnější, tím lepší to je. Pochopíš co mu je, co chce, on pochopí tebe když řekneš ne. Chce to jen čas. Zkus si dopřát i třeba hodinu pro sebe, ať ho tatínek vezme a pohraje si s ním. Mě to pomáhalo hodně. I když jsem třeba jen ležela sama v místnosti, nebo si dala vanu a sluchátka do uší.

  • Citovat
  • Nahlásit
4543
13.12.19 11:06

Jojo taky jsem až s dítětem zjistila, že mám nervy jenom jedny. Teď je to ještě dobrý, tomu miminu je vcelku jedno, co mu říkáš. Já už se musím sakra hlídat, protože nemůžu pětiletému říct, že ho prohodim oknem. Najdi si něco jiného, jak upustit páru. Mně pomáhá hodně zhluboka sd nadechnout, než něco b afektu řeknu. Taky jsem si našla svoje slova, kterými nadávám, byť to nejsou nadávky. S nejstarším uvztekancem praktikujeme bouchnuto pěsti do něčeho měkkého. A faktor pomáhá, ale trvá dlouho, než si to zautomazizujes.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
1763
13.12.19 11:19

Naložit do kočárků/nosítka (co snese) a vyrazit ven. Já jsem s první dcerou v parku napůl bydlela :mrgreen:. Koupit si kafe/punč, dobře se obléct a prostě vypnout.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
3271
13.12.19 11:20

Dokud mi nerozumi, nadavam. Nebo chodim kricet do sklepa. To, kdyz je doma starsi nebo mne starsi vytoci :mrgreen: Nebo jdu do loznice, zavru se a mlatim polstari. :mrgreen: Jsme jen lidi. :nevim:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
9042
13.12.19 11:24

Jó jak ti rozumím, taky jsem docela nervak. Kolikrát mě ujeli nervy a pak jsem si říkala jaká sem kráva. Ale časem se to spravilo a jak malá začala víc chápat tak sme schopní se domluvit a moc si to teď spolu užívame. Takže vydrz, bude líp. :hug:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
1361
13.12.19 11:38

Ufff.. Nejsem sama.. 😃 :think:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
6718
13.12.19 11:46

Hele na tohle bylo super léto… prostě jsme po snídani vypadly ven a byly na zahradě.. nechala jsem ji tam lézt a objevovat svět obě jsme byly spokojené. Te%d je to blbý ale pomáhá když si ji na odpoledne jednou za týden vezme muž a já vypadnu si zacvičit nebo jen tak cournout zajet do města sednout si s knížkou do kavárny.. projít se s hudbou v uších vypnout.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
550
13.12.19 12:01

Říkat si, že to je jen období a přejde to, bude se to zlepšovat. Když s ním ležíš, tak si přitom čti, poslouchej hudbu, četbu nebo rádio nebo koukej na televizi, podle toho, jak moc malého co budí, aby sis odpočinula i psychicky. A to, že je to období a přejde to, platí i pro muže, takže ho zapoj do péče o malého ještě víc, však to je jen na chvíli, ne na doživotí. A jiné příbuzné, když bude nejhůř, klidně si najdi i někoho placeného, aspoň na dvě hodinky jednou za týden či dva.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
6049
13.12.19 12:06

Nejsi v tom sama, já nadávkami ventiluji stres z ní, jinak by mi bouchla hlava. Ale říkám si je pěkně potichu mezi zuby a s velkou energií :mrgreen:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
168
13.12.19 13:17
@Berry77 píše:
Chudák malý :(
Prenášíš na něj svůj stres, vztek a náladu, za kterou vůbec nemůže. Nespokojená matka nemůže mít spokojené dítě..,musíš začít u sebe. Velká část tvoji únavy je v tom společném spaní, nevyspíš se ty, malý, ani manžel :roll:
Kdyby malý spal ve své postýlce, budeš mít ráno odpočinuté a usměvavé miminko a ty budeš mít taky mnohem víc energie, tvoje výbuchy vzteku mají původ v únavě (což chápu)
Takhle velké mimčo se normálně v noci nebudí, držení a vše okolo má naučerné (což nechápu). Musela bys mu úplně změnit režim a to si nejsem jistá, jestli vůbec chceš

Děti jsou různé a nemůžete tady tvrdit, ze 7. měsíční miminko musí spát celou noc, navíc tím, ze bude spát v postýlce počet probuzení se muže spis zvětšit. Ano, mohlo by se budit 2-3krat za noc a dá se tomu naučit ale nevím, kde je napsáno, ze celou noc v tomhle věku spát vyloženě musí.
Autorko, jak uklidnujete miminko v noci, když se probudi a jakým způsobem ho ukládate? Přes den zkuste ho uspat a být vedle nej min 20 min - pak se přepne do hlubokého spánku, muže se ale po 30-40 min vzbudit, jestli šel spát pretazeny… Kolik hodin vydrží být vzhůru?
Já jsem začala být o hodně klidnější, když se nám zlepšil spánek, ty vaše stavy úplně chápu a podle mě to ještě zvladate dobře

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
13.12.19 13:46

@Berry77 dekuji za komentar, i kdyz na muj vkus pomerne utocny. Maleho se snazim ucit spat podle knihy Kazde dite muze dobre spat. Neni to o vyplakani, ale chodit za nim v intervalech, dokud neusne, i kdyz place. Zkousime to od maleho pul roku, jak doporucuje autor knihy, ale ani po mesici neni nic jineho nez kazdovecerni plac na hodinu az hodinu a pul kdy uz proste vymeknu a dam jeste napit a pak spi aspon chvili. Podle knihy to nema trvat takhle dlouho a za par dni mel spat celou noc, ale jsme asi jedna z vyjimek. Takze ano, neni to v poradku manzel se jediny vyspi, maly asi v ramci moznosti taky a hold ja se nevyspim, ale tak maminky to musi vydrzet nejak neznse to zlepsi. Kojene deti malokdy spi celou noc a opravdu se snazim to zmenit, ale verte, ze vecer nam to zatim nefunguje a pres den nemam silu tohle delat, protoze to uz bychom z toho dne nemeli nic, maly by si neodpocinul A ja uz bych byla uplne kaput. Nemuzete to jen tak hodnotit, meho synka doma nemate, je to opravdu extrem s tim spanim, resila jsem i s doktorkou apod, rozhodne to zmenit chci…

  • Citovat
  • Nahlásit
Anonymní
13.12.19 13:53

@Viki89 on usnw vzdy u kojeni, ale kdyz ho chci prenes do postylky, hnedk vzhuru a place. Vecer se snazime ho ucit usinat podle knihy Kazde dite muze dobre spat, ale zatim bez uspechu. Pres den proste usne u prsa a lezim u nej, takze to zatim neresim. Vecer se ho snazime davat do postylky, ale po hodine az hodine a pul stejne konci u me, protoze zatim dle te knihy nefunguje a ja uz pak proste potrebuju jit taky aspon na chvili spat, uz to zkousime mesic a nefunguje to na nej, chodim za nim v intervalech a prodluzuju je, ale on je schopen plakat do zmodrani a neusne, takze i kdyz to neni vyplakani jako takove, chodim za nim co dve minuty, pohladim, pokonejsim a jdu, tak to nefunguje zatim:-( jinak v noci mu dam mleko nejdrive po 3 hodinach, pri buzeni mezitim dam dudlik, pohladim, chytne me za ruku a usne…vim, ze to neni dobre, snazim se to zmenit, ale ja bych uz opravdu nespala vubec jinak asi, kdybych jeste dusledne ho pokazde nechala plakat v postylce a ucila ho spat i 6× za noc… :nevim:

  • Citovat
  • Nahlásit
Anonymní
13.12.19 13:55

@Viki89 zapomnela jsem jeste, ze pres den po 2 max 2,5 hodinach davam bud do kocarku a jedeme ven anebo uspim doma :oops:

  • Citovat
  • Nahlásit
1228
13.12.19 14:04

No a co satek/nositko? Vyspi se u tebe a ty mas volne ruce na co potrebujes

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Mohlo by vás zajímat