Šikana na pracovišti kvůli dětem

Fotoalbum tématu (0) Sledovat e-mailem Přidat k oblíbeným Zapnout podpisy Hledání v tématu
První příspěvek v tématu
 
Tiger-lily
Vesmírná mluvilka 33333 příspěvků 10 inzerátů 04.04.18 13:25
Šikana na pracovišti kvůli dětem

Co na to říkáte? U nás by to sice takto veřejně neprošlo, nicméně kdejaká diskriminace kvůli těhotenství a dětem je i u nás. Setkaly jste se s tím v zaměstnání? Jak jste to řešily? Co by pro vás bylo motivací vydržet v takovém zaměstnání a kdy byste takové zaměstnání opustily?

Stránka:  1 2 Další »
Reakce:
 
alisekR
Kelišová 5171 příspěvků 04.04.18 13:35

Po rodočákách ještě nejsem v práci kvůli vážnému stavu mého dítěte, ale mám zkušenost dvakrát od začátku roku s nepřijetí do zaměstnání kvůli dětem. :think: Místo v městkém domově důchodců jako aktivizační pracovník - volnočasové aktivity seniorů…I bez praxe jsem se personalisce líbila, jen do okamžiku, kdy zjistila že mám dvě děti, jedno čerstvě čtyřleté :mrgreen: Další místo v kanceláři v jedné firmě s hnojivy, vedoucí pobočky mi místo slíbil, dokonce lepší než o které jsem se ucházela…od podzimu - kvůli našemu nemocnému dítku. Měla jem poslat životopis jejich personální do vedlejšího města. Ta na mě byla jak med, než se zeptala na děti…pak doslova nechucus a udělala mi přednášku o neefektivnosti zaměstnávání žen s malými dětmi. :lol: :lol: a že už dětných žen mají dostatek :mrgreen: :zed: jako by na to byly nějaké kvóty, kdy už je jich příliš. Naštěstí od podzimu budu mít práci tam, kde mě za naše dva miláčky, nikdo snad šikanovat nebude.

 
Popokatepetla
Závislačka 3144 příspěvků 04.04.18 13:38

Mazec ten článek 8o U nás v práci se taky šefová netajila tím, že otěhotnět máme „zakázáno“. Nicméně, když to u mě přišlo, s úsměvem na tváři mi pogratulovala. Ale mě samotné bylo trochu trapně před kolegyní, které tenkrát už táhlo na 40 a x let se jim dítě nedařilo a já na první dobrou a bum dvojčata.

Příspěvek upraven 04.04.18 v 13:38

 
PaníBovaryová
Závislačka 4020 příspěvků 04.04.18 13:38

Uz jsem to sem psala - byvala nadrizena. Na pohovorech matky rovnou vyloucila, nebo jim kladla otazky o detech a jeste se tim chlubila. Jednalo se o mestsky urad, takze nekolik matek mela i pod sebou, protoze mely smlouvu na neurcito a nemohla se jich zbavit. A moc zakonik prace ohledne prescasu a sluzebnich cest nedodrzovala, naridila ten den a nic ji nezajimalo.

 
růžový achát
Závislačka 4695 příspěvků 04.04.18 13:38

U mne to asi nebyla vyloženě šikana, ale nijak se se mnou nemazlil jeden zaměstnavatel. Dával mi moc práce, a jednou už jsem řekla, že praci nepřijmu, že ji nestihnu, že musím pro syna do školky, on mi začal vyhrožovat, že když praci nepřijmu ať druhy den nechodím a přinesu si výpověď, tak jsem ji druhý den přinesla :lol:, a takto zachazel i s jinyma kolegynema s detmi. Paradoxně, tenkrat mladý kluk, doma měl ženu na MD s tříletým synem, zubní technik z Hloubětína, nechapu kde se v něm to zlo vzalo.Od te doby jsem šla dělat ješte ke Šmuclerovi a pak raději sama na sebe, protože ohledy se moc nikde nebraly.

 
elinka90
Závislačka 2518 příspěvků 04.04.18 13:42

Naštěstí jsem se s tím nesetkala. Ikdyž dcera je od 2 let v jeslích a stále nemocná :-)

 
Kriss Tina
Kelišová 5461 příspěvků 04.04.18 13:42

Když to tu tak čtu tak zlata moje práce, kde mi šefova dá vybrat i směny abych měla na ten den hlídání apod. U nás by nic podobného nemohli projit a od toho zaměstnavatele je to dost bezohledne, přece ne každá žena může otěhotnet na povel

 
Anonymní 
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 04.04.18 13:48

Tak ten článek je na zvracení. :poblion: fakt se mi chce občas zvracet, když čtu, jak se k sobě lidi dokážou chovat.
Jinak já miminko teprve čekám, ale potom co jsem to zaměstnavateli oznámila nastala šikana na pracovišti, ale fakt jako psychickej teror. Ponižování, ukládání těžší práce, nucení do práce v silně kuřáckém prostředí, odmítání přeložení na jinou práci a po nastoupení neschopnosti, pochopitelně, neodesílání dokumentů - takže bez peněz. Že jsem si to tak dovolila, tak teď měsíc před porodem bojuju, abych dostala alespoň rodičák, protože zaměstnavatel mi nechce potvrdit příjmy, to mam za to, že se nám to konečně povedlo. Ale když vás tady holky čtu, bojím se, až se budu hlásit někam do práce s dítkem doma. :P
anonym, citlivé téma kvůli té práci

 
ejhle
Závislačka 2821 příspěvků 04.04.18 13:50

Zazila jsem, v dobe, kdy jsme se intenzivne snazili o miminko, ze si nas (zeny z cele kancelare) office manager zavolal do jednacky. A pry mame dat pisemne vedet kdyz se ta ktera zacne snazit. Tak jsme se mu vysmaly a sly jseme si po svem. Sranda je, ze jsme v prubehu roku vsechny otehotnely/po­rodily.

 
Veronika.Berta
Zasloužilá kecalka 775 příspěvků 04.04.18 14:26

Jé o tom bych mohla vyprávět. Když jsem nastoupila do posledního zaměstnání, tak jsem byla pár měsíců po potratu. Dostávala jsem se z toho hormonální léčbou. Šéfové jsem řekla, že se léčím se spodkem a že musím častěji na gynekologii. Víc nic jí přeci do toho není. Svoji práci jsem odváděla až na jeden kix dobře (kix jsem zaplatila) Mraky přesčasů, odmakaných víkendů, skoro žádná dovolená. Pak se mi podařilo otěhotnět. Když jsem šla za šéfovou s tím, že jí to musím říct, protože jsem dělala na rizikovém pracovišti plného břemen, chemie, stresu a spoooustou hodin navíc, tak nastalo něco, co jsem nepochopila. Šéfové jsem slušně oznámila, že jsem těhotná a že nebudu moct tahat břemena, dělat tolik přesčasů a že bych chtěla ke kase šanci si sednout, protože jsem po jednom potratu, který nebyl zrovna jednoduchý a že těhotenství podporuji hormony, abych o prcka nepřišla. Nejprve to vypadalo dobře, že se domluvíme na šest hodin denně práce. Bylo to v plné sezoně. Pak mi ale volala, jak jsem si mohla dovolit otěhotnět, že jsem jí podvedla, že jsem jí neřekla, že jsem po potratu a začala se v tom šťourat. Stála jsem u pokladny a klepaly se mi kolena, brečela jsem jak želva z nervů. To, že ona měla dvě bezproblémová těhotenství, neznamená, že to tak má každá. Chtěla jsem ten den jít domů a už se nevrátit. Nakonec mi napařila samé odpolední směny 7 - 8 hodin. Snažila jsem se to zvládat, ale úkoly mi posílala po jiných lidech (nikomu z kolegů jsem to nejdřív neřekla), ale když mi vzkázala, že mám jít tahat břemena, tak jsem nadřízenému kolegovi slušně řekla, že jsem těhotná a že břemena tahat nebudu. On to pochopil, pomohl mi s tím a šel volat šéfové, že mi pomohl a že ostatní těžkou práci přerozdělil. No ten hovor potom? Že dělám vlny po firmě, že pak volají zmatení zaměstnanci a že to odmítá řešit. No co mám říkat. Vydržela jsem to dost dlouho, ale hormonální léčba a odpolední směny si vybraly svoji daň a já dvakrát usnula za volantem cestou domů a tak jsem šla na nemocenskou. Po čase, kdy mi „omylem“ ztratila lístek na peníze před vánocema, tak jsem komunikovala už jen s účetní. Odešla jsem já a po mě odešlo dost dalších lidí, protože té šikany a hromady práce a hodin měli už dost. Je to naprosto běžná praxe bohužel

 
Jahudka82
Ukecaná baba ;) 2221 příspěvků 04.04.18 14:34

Mazec, jako by se tohle dalo naplanovat a porucit prirode…kazda nemuze brat HA…ty Japici jsou fakt divny :nevim:

 
Bábrdl
Generální žvanilka 21425 příspěvků 04.04.18 14:38
@Veronika.Berta píše:
Jé o tom bych mohla vyprávět. Když jsem nastoupila do posledního zaměstnání, tak jsem byla pár měsíců po potratu. Dostávala jsem se z toho hormonální léčbou. Šéfové jsem řekla, že se léčím se spodkem a že musím častěji na gynekologii. Víc nic jí přeci do toho není. Svoji práci jsem odváděla až na jeden kix dobře (kix jsem zaplatila) Mraky přesčasů, odmakaných víkendů, skoro žádná dovolená. Pak se mi podařilo otěhotnět. Když jsem šla za šéfovou s tím, že jí to musím říct, protože jsem dělala na rizikovém pracovišti plného břemen, chemie, stresu a spoooustou hodin navíc, tak nastalo něco, co jsem nepochopila. Šéfové jsem slušně oznámila, že jsem těhotná a že nebudu moct tahat břemena, dělat tolik přesčasů a že bych chtěla ke kase šanci si sednout, protože jsem po jednom potratu, který nebyl zrovna jednoduchý a že těhotenství podporuji hormony, abych o prcka nepřišla. Nejprve to vypadalo dobře, že se domluvíme na šest hodin denně práce. Bylo to v plné sezoně. Pak mi ale volala, jak jsem si mohla dovolit otěhotnět, že jsem jí podvedla, že jsem jí neřekla, že jsem po potratu a začala se v tom šťourat. Stála jsem u pokladny a klepaly se mi kolena, brečela jsem jak želva z nervů. To, že ona měla dvě bezproblémová těhotenství, neznamená, že to tak má každá. Chtěla jsem ten den jít domů a už se nevrátit. Nakonec mi napařila samé odpolední směny 7 - 8 hodin. Snažila jsem se to zvládat, ale úkoly mi posílala po jiných lidech (nikomu z kolegů jsem to nejdřív neřekla), ale když mi vzkázala, že mám jít tahat břemena, tak jsem nadřízenému kolegovi slušně řekla, že jsem těhotná a že břemena tahat nebudu. On to pochopil, pomohl mi s tím a šel volat šéfové, že mi pomohl a že ostatní těžkou práci přerozdělil. No ten hovor potom? Že dělám vlny po firmě, že pak volají zmatení zaměstnanci a že to odmítá řešit. No co mám říkat. Vydržela jsem to dost dlouho, ale hormonální léčba a odpolední směny si vybraly svoji daň a já dvakrát usnula za volantem cestou domů a tak jsem šla na nemocenskou. Po čase, kdy mi „omylem“ ztratila lístek na peníze před vánocema, tak jsem komunikovala už jen s účetní. Odešla jsem já a po mě odešlo dost dalších lidí, protože té šikany a hromady práce a hodin měli už dost. Je to naprosto běžná praxe bohužel

My jsme měli těhotnou kolegyni, která na cca 50% úkolů říkala „tohle dělat nebudu“, „tam nepůjdu“… A věděla, že mi nemůžeme nic :nevim:

Přišla třeba o tři hodiny později, řekla, že jí bylo špatně.
Když potřebovala odejít dřív, prostě se sebrala a šla.

 
Veronika.Berta
Zasloužilá kecalka 775 příspěvků 04.04.18 14:48
@Bábrdl píše:
My jsme měli těhotnou kolegyni, která na cca 50% úkolů říkala „tohle dělat nebudu“, „tam nepůjdu“… A věděla, že mi nemůžeme nic :nevim:Přišla třeba o tři hodiny později, řekla, že jí bylo špatně.
Když potřebovala odejít dřív, prostě se sebrala a šla.

Tam se jednalo o zvedání těžkých květináčů na vozíky, pak jejich odvoz z kopce dolů. Vozíky jsou několikapatrové a bojuje s nima i zdatnej chlap. Chodila jsem do práce na čas, problémy jsem nedělala, měla jsem problém pouze s břemeny. Mohla jsem na doporučení lékaře jít na nemocenskou hned, ale chtěla jsem tam zůstat, protože byla plná sezona a nechtěla jsem v tom kolegy nechat samotné beze mě, protože jsem spravovala docela velikou část pracoviště náročnou na pravidelnou péči. I kdybych byla celých osm hodin na kase, tak bych pomohla, protože by tam ten jeden člověk na kase byl. Byl problém i to, že jsem si u kasy chtěla sednout, protože jsem měla slušné bolesti na začátku. Pochopím každou, která má problémy s těhotenstvím a nechce tahat věci. první těhotenství jsem na to nedbala a svojí hloupostí o dítě přišla..tak asi tak

 
Bábrdl
Generální žvanilka 21425 příspěvků 04.04.18 14:56
@Veronika.Berta píše:
Tam se jednalo o zvedání těžkých květináčů na vozíky, pak jejich odvoz z kopce dolů. Vozíky jsou několikapatrové a bojuje s nima i zdatnej chlap. Chodila jsem do práce na čas, problémy jsem nedělala, měla jsem problém pouze s břemeny. Mohla jsem na doporučení lékaře jít na nemocenskou hned, ale chtěla jsem tam zůstat, protože byla plná sezona a nechtěla jsem v tom kolegy nechat samotné beze mě, protože jsem spravovala docela velikou část pracoviště náročnou na pravidelnou péči. I kdybych byla celých osm hodin na kase, tak bych pomohla, protože by tam ten jeden člověk na kase byl. Byl problém i to, že jsem si u kasy chtěla sednout, protože jsem měla slušné bolesti na začátku. Pochopím každou, která má problémy s těhotenstvím a nechce tahat věci. první těhotenství jsem na to nedbala a svojí hloupostí o dítě přišla..tak asi tak

Já to chápu.

Jen jsem chtěla říct, že když těhotná nechce, tak s ní nikdo nehne.

 
Veronika.Berta
Zasloužilá kecalka 775 příspěvků 04.04.18 14:59

@Bábrdl No to nehne. Ve chvíli, kdy jsem otěhotněla podruhé, tak jsem si uvědomila, že musím chránit především ten malý život v sobě. ;)

Stránka:  1 2 Další »
 Váš příspěvek
Reklama

Poslední články

Nádherná proměna: Kuchyně se díky odborníkům stala skutečným srdcem domova

Paní Jana si ve svém životě prožila mnoho těžkých chvil. Příběh dvakrát... číst dále >

Podzimní čtení: Tyhle knihy vás v klidu nenechají

Podzim je ideální na to uvařit si čaj (nebo nalít dvojku červeného), zavrtat... číst dále >

Články z Expres.cz

Daisy Lee chce větší prsa a rty. „Máma zůstává v nemocnici,“ vzkázala mimochodem

Je to už několik dní, co bývalou přední příbramskou političku Alenu... číst dále >

Janeček se sápal po Brožové, ta uhýbala, až se se málem zlomila v pase

Patří k nejobávanějším producentům Česka a bývaly časy, kdy mávnutím prstu... číst dále >

Články z Ona Dnes

Do chladného počasí stačí troje boty. Na kozačky do půli lýtek zapomeňte

Letní střevíčky a žabky jsme už definitivně uložili na dno botníku. Nastává... číst dále >

Vánoční divočina podle Konarovské na přehlídce luxusního prádla

Jemné krajky, podvazky nebo průsvitné negližé na těle krásných modelek... číst dále >