Šikana od exmanžela

Anonymní
19.5.20 23:59

Šikana od exmanžela

Ahoj, jsme s exmanželem rozvedeni téměř 4 roky. Máme dva syny. Před rozvodem chtěl exmanžel syny do své péče a mě se zbavit, nejlépe úplně vyloučit z péče. V domácnosti probíhalo těžké psychické násilí a ke konci i fyzické. Byla jsem v mezičase ubytována se syny v utajeném bydlení pro týrané ženy atd. Nakonec jsem děti vybojovala, rozvedla se, postavila se na vlastní nohy a začala znova. Nicméně on i po té době mě neustále pronásleduje v osobním životě. O dětech mimo soudní rozhodnutí odmítá komunikovat škola ho nezajímá, kroužky také ne, a na besedy, rodičáky a tak nechodí i když o všem ví (ano bydlí 150 km ale také vydělává hodně peněz takže cena dopravy nehraje roli a vzít si na rodičák volno z práce musím také jako by musel on). Ale co je můj problém, že si mne fotí při předání dětí, fotí si dům kde bydlíme, chce telefon na mého partnera po mě aby mu mohl říct „jaká jsem“… Dětem vypráví, že jim o mě píše knihu jaky jsem blázen. Syn při prohlížení fotek u prarodičů na jejich PC našel v souboru stažené sms zprávy ode me (exmanžel bydlí s rodiči v jednom domě, a toto soužití bylo důvodem rozvodu). Do prvního bytu po rozvodu se mi vloudil pod záminkou usmíření a jen co tam vlezl mi začal vyhrožovat, že si tam vše nafotí aby to mohl ukazovat jak žiju… Nikdy jsem se tomu nebránila vždy jsme si říkala, že ho to přejde a bude klid a, že chci pro děti aby jsme spolu vycházeli. Ale poslední dobou se to stupňuje a chtěla bych to řešit jen nevím jak aby to mělo smysl a nebylo to jen nesmyslné ubírání času. Máte někdo podobné zkušenosti a osvědčené rady jak postupovat? Díky

  • Nahlásit
  • Citovat
Napsat příspěvek

Reakce:

21798
20.5.20 01:50

Nějak nechápu, proč po něm chceš, aby se zůčastňoval třídních zchůzek a podobně. Ty máš děti v péči a tím pádem je to na tobě. Proč se s ním vybavuješ, píšeš SMS a nevím co ještě. Předej děti a nazdar. Mě přijde, že bys chtěla být s ním, jinak bys mu toto všechno nedovolila.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
21042
20.5.20 08:28

Co nejvic omezit kontakt na sucha a vyzadana sdeleni, nerozvijet zadnou jeho myšlenku. Fakt jen to nejnutnejsi. Az bude zas vykladat: je to tvuj nazor, sdilej s kym chces, me se to netyka, pa. To mam vyzkousene, ze zacatku divny pocit (kdyz je clovek vychivan ke zdvorilosti a komunikaci), ale hodne to pomohlo, obcas zapinda, ale nenechavam ho vybit si na me napeti. Jakmile se sms netyka bezprostredne dítěte, tedy domluvy na necem, tak ZASADNE neodpovidam. Zvykl si. Drzim palce :hug:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
21042
20.5.20 08:33

Jeste jedna vec. Prestan delat oběť. To nemyslim zle. Role obeti, byt vnucena, je hrozna, ale ma sve vyhody, kdykoli se nekomu sveris, tak te polituje, spravedlnost je jakoby na tve strane, casto se dockas i pomoci apod. Tyhle vyhody ztratis, jakmile se zrovnopravnis a prijmes odpovednost za svuj zivot a za sve pocity. Kolikrat ti pak i lide, kteri znaji vas pribeh, reknou, ze si za vse muzes sama (nove tlaceni do role chudinky, na jejimz priklade lze demonstrovat, jak my jsme na tom jeste dobre).

Ale ma to i sve plusy. Vybudujes si respekt muze, okoli, svych deti. Nikdo te uz neponizi. Nebudes celit falesnemu vitezoslavnemu soucitu. Budes svobodna! Vyhrajes sama nad sebou a nadechnes se. Stoji to za to :mavam:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
20.5.20 08:44

Nebav se s nim vubec. Deti maji minimalne 4 roky, spis vic. Takze bych mela predem nachystanou tasku u branky a kdyz by prijel a zazvonil, tak bych zustala stat ve dverich, dala detem pusu a vyslala je sa otcem. Otci bych poslala odkaz na stranky skoly nebo skolky, at si akce hlida sam a o diteti se muze sam informovat. Maximalne bych mu psala strohe sms, v pripade nejake nemoci apod. Na jeho sms a reci absolutne nereagovat.
Nas otec je neco dost podobneho. Ja jsem detem rekla, ze jsem taky samozrejme nebyla dokonala partnerka (a ze nejsem ani dokonala mama, mam sve chyby, ale delam, co muzu a umim) a ze kazdy mame svuj nazor na druheho, ale ze vim, ze se maji s otcem radi a jsem za to rada. U nas to trvalo tak 6,7 let, nez se otec trochu zklidnil a pomohla opravdu jenom tvrda ignorace. Od doby, co maji deti telefon, tak s nim prakticky vubec nekomunikuju a vse mu rikaji deti samy. Ikdyz momentalne s nim uz moc cas travit nechteji. Nejak jim dochazi, co je to za cloveka.

  • Nahlásit
  • Citovat
61011
20.5.20 16:04
@Anonymní píše:
Ahoj, jsme s exmanželem rozvedeni téměř 4 roky. Máme dva syny. Před rozvodem chtěl exmanžel syny do své péče a mě se zbavit, nejlépe úplně vyloučit z péče. V domácnosti probíhalo těžké psychické násilí a ke konci i fyzické. Byla jsem v mezičase ubytována se syny v utajeném bydlení pro týrané ženy atd. Nakonec jsem děti vybojovala, rozvedla se, postavila se na vlastní nohy a začala znova. Nicméně on i po té době mě neustále pronásleduje v osobním životě. O dětech mimo soudní rozhodnutí odmítá komunikovat škola ho nezajímá, kroužky také ne, a na besedy, rodičáky a tak nechodí i když o všem ví (ano bydlí 150 km ale také vydělává hodně peněz takže cena dopravy nehraje roli a vzít si na rodičák volno z práce musím také jako by musel on). Ale co je můj problém, že si mne fotí při předání dětí, fotí si dům kde bydlíme, chce telefon na mého partnera po mě aby mu mohl říct „jaká jsem“… Dětem vypráví, že jim o mě píše knihu jaky jsem blázen. Syn při prohlížení fotek u prarodičů na jejich PC našel v souboru stažené sms zprávy ode me (exmanžel bydlí s rodiči v jednom domě, a toto soužití bylo důvodem rozvodu). Do prvního bytu po rozvodu se mi vloudil pod záminkou usmíření a jen co tam vlezl mi začal vyhrožovat, že si tam vše nafotí aby to mohl ukazovat jak žiju… Nikdy jsem se tomu nebránila vždy jsme si říkala, že ho to přejde a bude klid a, že chci pro děti aby jsme spolu vycházeli. Ale poslední dobou se to stupňuje a chtěla bych to řešit jen nevím jak aby to mělo smysl a nebylo to jen nesmyslné ubírání času. Máte někdo podobné zkušenosti a osvědčené rady jak postupovat? Díky

Jste cáklí oba.

@PaníKadrnožková píše:
Jeste jedna vec. Prestan delat oběť. To nemyslim zle. Role obeti, byt vnucena, je hrozna, ale ma sve vyhody, kdykoli se nekomu sveris, tak te polituje, spravedlnost je jakoby na tve strane, casto se dockas i pomoci apod. Tyhle vyhody ztratis, jakmile se zrovnopravnis a prijmes odpovednost za svuj zivot a za sve pocity. Kolikrat ti pak i lide, kteri znaji vas pribeh, reknou, ze si za vse muzes sama (nove tlaceni do role chudinky, na jejimz priklade lze demonstrovat, jak my jsme na tom jeste dobre).Ale ma to i sve plusy. Vybudujes si respekt muze, okoli, svych deti. Nikdo te uz neponizi. Nebudes celit falesnemu vitezoslavnemu soucitu. Budes svobodna! Vyhrajes sama nad sebou a nadechnes se. Stoji to za to :mavam:
:palec:
  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
22.5.20 09:31
@Anonymní píše:
Nebav se s nim vubec. Deti maji minimalne 4 roky, spis vic. Takze bych mela predem nachystanou tasku u branky a kdyz by prijel a zazvonil, tak bych zustala stat ve dverich, dala detem pusu a vyslala je sa otcem. Otci bych poslala odkaz na stranky skoly nebo skolky, at si akce hlida sam a o diteti se muze sam informovat. Maximalne bych mu psala strohe sms, v pripade nejake nemoci apod. Na jeho sms a reci absolutne nereagovat.
Nas otec je neco dost podobneho. Ja jsem detem rekla, ze jsem taky samozrejme nebyla dokonala partnerka (a ze nejsem ani dokonala mama, mam sve chyby, ale delam, co muzu a umim) a ze kazdy mame svuj nazor na druheho, ale ze vim, ze se maji s otcem radi a jsem za to rada. U nas to trvalo tak 6,7 let, nez se otec trochu zklidnil a pomohla opravdu jenom tvrda ignorace. Od doby, co maji deti telefon, tak s nim prakticky vubec nekomunikuju a vse mu rikaji deti samy. Ikdyz momentalne s nim uz moc cas travit nechteji. Nejak jim dochazi, co je to za cloveka.

Děkuji alespoň nějaká rada a zkušenost. Ještě by mě zajímalo váš otec taky řešil že se ho musím na vše ptát. Kam děti k lékaři, kam do školy? Jde o to, že nikdy neudělám nic co je mu dobré ale sám to nevyřeší :nevim:

  • Nahlásit
  • Citovat
3955
22.5.20 09:40
@PaníKadrnožková píše:
Jeste jedna vec. Prestan delat oběť. To nemyslim zle. Role obeti, byt vnucena, je hrozna, ale ma sve vyhody, kdykoli se nekomu sveris, tak te polituje, spravedlnost je jakoby na tve strane, casto se dockas i pomoci apod. Tyhle vyhody ztratis, jakmile se zrovnopravnis a prijmes odpovednost za svuj zivot a za sve pocity. Kolikrat ti pak i lide, kteri znaji vas pribeh, reknou, ze si za vse muzes sama (nove tlaceni do role chudinky, na jejimz priklade lze demonstrovat, jak my jsme na tom jeste dobre).Ale ma to i sve plusy. Vybudujes si respekt muze, okoli, svych deti. Nikdo te uz neponizi. Nebudes celit falesnemu vitezoslavnemu soucitu. Budes svobodna! Vyhrajes sama nad sebou a nadechnes se. Stoji to za to :mavam:

Velice moudré a velice těžké. :kytka:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
22.5.20 09:59

Dámy velice se divím jak moc si necháme kakat na hlavu… Naučily nás dobře držet pusu a krok. Je vidět, že otec má práva a matka povinnosti, ale hlavně zachovat klid a nechat si to líbit… :palec: :potlesk:

  • Nahlásit
  • Citovat

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Reklama