šílející matka a školka

Anonymni
18.7.08 14:39

šílející matka a školka

Ahoj maminy,
nevim jak začít.
Jsem máma 2,5l.dračice,která má nastoupit do školky.
Už asi týden se utápím v depresích a jsem na nervy.
Malá je vymodlené dítě-5IVF,14 let čekání.Od narození se vše točí jen kolem ní,nikdy nám jí nikdo nepohlídal,beze mne nebyla déle jak 2h.Nějak nám asi zapomněli přestřihnout pup.šňůru.RD nám nějak profrčela a stojíme na prahu školky.Malá je velice společenská,děti miluje,z její strany nebude zřejmě se školkou problém,ale já…
Nemůžu se smířit s tím,že nebude se mnou.Napadají mě otázky typu-co když bude brečet,bude se jí stýskat atd.Kdo jí pochová?Musim jí ráno budit,když mi ted vstává okolo 9h.Jak v poledne usne beze mne?Neodcizí se mi?
Já vím,jsem pitomá,spousta mamin tohle řešila.Ale mě se svírá srdíčko,jen na to pomyslim.
Jak jste tohle přežily?Za jak dlouho jste se přehodily z RD na školkový a pracovní režim?
nepřihlášený Stepik

  • Nahlásit
  • Citovat
Napsat příspěvek

Reakce:

amy
135
18.7.08 16:32

Vím, o čem píšeš. Když šel nejstarší syn do školky byl ještě jedináček. On byl vysmatý, od prvních dnů bez problémů, všechno v pohodě. A já? Nejdřív takový ty pocity viny, že ho odkládám, že mu tam ublíží, že se ho nikdo nezastane, atd. Taková jedna velká depka. Myslím, že tak po 3 měsících už jsem byla taky v pohodě. Synovi změna prostředí z domácího na školku jednoznačně prospěla. Víc se osamostatnil, zrychlil oblíkání a celkově s ním bylo lepší pořízení.
Teď je druhému synovi 2,5 roku. Jak já se těším na leden, až začne chodit do školky…

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
boubeleho matka
25.8.12 20:30

Zdravím, moc dobře vím, o čem mluvíš. Jsem z toho totálně v prdeli. Nechci být bez malého celé dny. Měla jsem velké zdravotní problémy, zázrakem se mi povedlo otěhotnět a donosit zdravého a krásného chlapečka. On zlobí, vytáčí mě, ale pak řekně maminko já tě miluju a já se potřebuju pomazlit a já roztaju. Moc ho miluju a nemůžu být bez něho. strašně se bojím, aby se mu něco nestalo. neumím se nad to povznést a ty kecy o osudu a andělíčkách mě akorát vytáčí. Snažím se předejít neštěstí a syna logicky chránit v co největší míře. Jsem zvědavá, jak náš Boubele školku přijme, ale já vím, že budu stejně v práci k ničemu :-(

  • Nahlásit
  • Citovat

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Reklama