Škola jako středobod vesmíru, aneb špatná povaha

Anonymní
17.5.20 13:39

ŠKOLA jako středobod vesmíru aneb špatná povaha

Mám problém v tom, že jsem až moc cílevědomá a perfekcionalistka, už od základky jsem měla vnitřní pocit, že musím být nejlepší a učit se, abych udělala rodičům radost. No a dnes je mi 23, dělám magisterské studium a ještě jsem se toho nějak vnitřně nezbavila a ničí mě to. Když začne zkouškové, nevidím, neslyším, jsem vnitřně hodně nervozní, mám výčitky, když se mi něco nepovede. A za ty roky jsem se ani nenaučila studovat v klidu. Takže místo, abych se jako kamarádky hezky namalovala a sedla si k učení, tak s bolestmi břicha a okousanými nehty se kroutím u 70 stran zápisků a učení si rozvrhnu na celý den, abych opět neměla výčitky, že mi to „nevzalo“ dostatek času. Už i pracuji na částečný úvazek a s prací takovéhle stavy nemám, jen se školou. Studuji tedy obor, který jsem nechtěla, ale v tom to, myslím není. Vím, že je to na palici, ale nějak ne a ne tu povahu změnit. Je to jen škola. Nemáte nějaký tipy, co s tím?

  • Nahlásit
  • Citovat
Napsat příspěvek

Reakce:

Ou
13079
17.5.20 13:54

Perfekcionismus není nic vrozeného a neměnného. Je to důsledek nějaké hluboce vryté nejistoty v sebe samotnou a ne úplně šťastného výchovného přístupu. na jeho pozadí je vyšší hladina úzkosti - tzv, neuroticismus.

Dá se to změnit - potřebuješ se naučit to, že tvůj vnitřní kritik tě nechrání a daleko víc ti ubližuje, než aby ti pomáhal s lepším životem a lepšími výsledky. jsi natolik schopná, že by si stejných výsledků co máš nejspíš dosáhla i bez toho, abys ho nechala tě týrat. Možná lepší, protože ten strach a nejistota ti kradou strašně moc sil a energie a kdyby sis je uvolnila, tak by spousta věcí asi šlo snáz.

Smířit se stím, že perfekcionismus nejsi ty a nechceš si ho pěstovat může chvíli trvat, natož pak se přeučit fungovat jinak.

Nejspolehlivější cesta jak to udělat je vsotupit do individuální psychoterapie - vřele doporučuju v tomhle případě tzv. gestalt přístup, umí s tím moc pěkně a cíleně pracovat. Skoro by se řeklo perfektně ;-D Adresář zde http://csgt.cz/#…

Pokud se ti do terapie nechce, tak pro začátek mrkni sem

https://obchod.portal.cz/…iho-kritika/

https://knihy.abz.cz/…tit-sam-sebe

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
645
17.5.20 15:27

To není perfekcionismus, jako perfekcionismus si představuji výpisky řádově v úplně jiném rozsahu. Spíš máš problémy se sebedůvěrou vůči svým duševním schopnostem, když tenhle relativně malý rozsah děláš celý den… Určitě už jsi někdy šla na zkoušku i bez přípravy, tak snad sama víš, že to zvládáš i tak… Musíš si víc věřit. :kytka:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
699
17.5.20 15:36

Nechápu, jak jsi psychicky mohla VŠ zvládnout 8o já jsem ultra flegmoš a stejně jsem z toho psycho. :zed:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
17.5.20 15:37
@Anonymní píše:
Mám problém v tom, že jsem až moc cílevědomá a perfekcionalistka, už od základky jsem měla vnitřní pocit, že musím být nejlepší a učit se, abych udělala rodičům radost. No a dnes je mi 23, dělám magisterské studium a ještě jsem se toho nějak vnitřně nezbavila a ničí mě to. Když začne zkouškové, nevidím, neslyším, jsem vnitřně hodně nervozní, mám výčitky, když se mi něco nepovede. A za ty roky jsem se ani nenaučila studovat v klidu. Takže místo, abych se jako kamarádky hezky namalovala a sedla si k učení, tak s bolestmi břicha a okousanými nehty se kroutím u 70 stran zápisků a učení si rozvrhnu na celý den, abych opět neměla výčitky, že mi to „nevzalo“ dostatek času. Už i pracuji na částečný úvazek a s prací takovéhle stavy nemám, jen se školou. Studuji tedy obor, který jsem nechtěla, ale v tom to, myslím není. Vím, že je to na palici, ale nějak ne a ne tu povahu změnit. Je to jen škola. Nemáte nějaký tipy, co s tím?

Do ukonceni VS jsem vzdy vse venovala studiu. Volny cas, energii, obetovala jsem mnohe. Vzdy jsem narazela na spoustu kecu okolo, jak je az takove nasazeni zbytecne (same „jednicky“ maji jen mimonove). Zpetne videno to byla dobre investovana energie - jiz po SŠ se skvelym prospechem otevrena cesta bez prijmacek na prestizni VS, pote ukonceni tohoto pomerne rychla cesta k super penezum a i spolecenske prestizi s povolanim, ktere vykonavam. Vsude i nadale dvere otevrene. I po x letech na rodicaku vim, ze se vzdy uplatnim bez toho, ze by mi ujel mezitim vlak. Prozatim se mi vsechna energie vratila prave proto, ze jsem byla cilevedoma, perfekcionalistka. Ostatni kamaradky, ktere me mezitim braly jako mimone, se ted placaji od niceho k nicemu. Prosim zustat anonym, osobni info, jinak smazat, dekuji.

  • Nahlásit
  • Citovat
14238
17.5.20 16:42

Taky jsem byla nervak, ale vzhledem k tomu, ze me to motivovalo se ucit, tak jsem to neresila. Splnilo to svuj ucel. :mrgreen:
Neznamena to nutne byt perfekcionista, ale jestli jo, on se vekem obrousi. Prijdou deti, nestihas, parkrat ti nezbyde z tech 100% trochu nekde ubrat a zjistis, ze se svet nezboril.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
17.5.20 17:11

Ráda bych ti poradila, ale je to v tobě. Perfekcionismem to není, spíš o tom, že situaci u zkoušek nemůžeš ovlivnit, v tom jediném je ta vazba a perfekcionismus tomu jaksi nenahrává. Já studuji dálkově dvě děti a práce. A taky mám dost. Psychicky to nedávám a dělám dost podobné věci jako ty. Řeklo mi to už poměrně hodně lidí, tak tomu i věřím a opravdu na tom něco je. Je to o sebedůvěře. Byla jsem i u koučky a chtěla bych i psychologa, poněvadž ta mi moc nepomohla. Věci, které radila běžně dělám a uvědomuji si je. Takže ta sebedůvěra je to, co v sobě potřebuji najít, ale samotné mi to nejde. U mě je to o tom, že mám výčitky, že se naopak učím hodně a zanedbávám rodinu a jaksi to moc vidět nejde. Třeba v zimním semestru jsem sice měla jediné C a D a zbytek A, ale každá ta známka byla strašně těsně, aby se nestal průšvih a já to celé nedomotala. Teď zase, učím se na letní semestr a jsem v kaši. Navíc profesoři do konce května nasazeli 3 zkoušky v rozestupu 1 dne, takže jako nic moc. V červnu hned v prvním týdnu má být další zkouška a o jedné ještě ani nevíme, tam je ticho. Takže jsem z toho nervově úplně na dně a skutečně mě to velmi zmáhá, mám chutě s tím praštit, ale už jsem obětovala opravdu hodně.

  • Nahlásit
  • Citovat

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Reklama