Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Zakladatelko, vždyť se nerozčiluj. Nepadlo tu jediné slovo proti tobě a otci dětí. Pouze hromadně vyjadřujem názor, že střídat školu po měsíci není zrovna legrace. Fakt se zkuste domluvit na nějakém posouzení psychologem (pokud je třeba místní sociálka co k čemu, tak vám nějakého, specializovaného na děti, doporučí, většinou s někým spolupracují). Záleží na tom, jakého jsou holky naturelu, třeba by to nesly v pohodě, jeden neví. Jak to udělat, aby je to netraumatizovalo (nebo co nejmíň), poradí právě dobrý psycholog.
Abych tě potěšila, slyšela jsem dokonce o případu, kdy se děti takhle střídají přeshraničně (ČR/Německo) a funguje to.
A o tom, že děti mají být spíš s matkou se až tak všude nepíše. Od nějakého věku (už nevím od kdy, snad 7 - 10 let) je prý důležitější zas otec…
mmonica píše:
no to je jasny,ze je traumatizuje,ze malo vidi tatu,ale otazka je jak si pak takhle male dite poradi se stridanim skoly,aby vysledek nebyl jeste horsi,
jedine reseni v prospech deti je se k nim prestehovat blize
To jak už jsem psala se stěhovat nelze.I kdyby manžel našel práci tak v jeho oboru jedině ve větším městě což je stejně od dětí tak 45km a to si stejně nedokážu představit vozit je do školy.Ale to by šlo je vidět alespoň o víkendech.Ale stejně kvůli bydlení to nejde.
Knihomyš píše:
Zakladatelko, vždyť se nerozčiluj. Nepadlo tu jediné slovo proti tobě a otci dětí. Pouze hromadně vyjadřujem názor, že střídat školu po měsíci není zrovna legrace. Fakt se zkuste domluvit na nějakém posouzení psychologem (pokud je třeba místní sociálka co k čemu, tak vám nějakého, specializovaného na děti, doporučí, většinou s někým spolupracují). Záleží na tom, jakého jsou holky naturelu, třeba by to nesly v pohodě, jeden neví. Jak to udělat, aby je to netraumatizovalo (nebo co nejmíň), poradí právě dobrý psycholog.
Abych tě potěšila, slyšela jsem dokonce o případu, kdy se děti takhle střídají přeshraničně (ČR/Německo) a funguje to.
A o tom, že děti mají být spíš s matkou se až tak všude nepíše. Od nějakého věku (už nevím od kdy, snad 7 - 10 let) je prý důležitější zas otec…
Já se nerozčiluju, jen nevím co dělat.Naše malá pro změnu teĎ obchází počítač a volá holky ![]()
Taky znám případy, kdy se takhle střídají rodiče v ČR a cizině, ale ti to mají po půl roce, což mi přijde ještě horší než po tom měsíci.
Já jediný problém vidím v té škole jakožto kolektivu.Protože jak u nás byly holky celé dva měsíce prázdnin, tak s ničím nebyl sebemenší problém.
Tyjo, tak to bych dětem neudělala.. já teda všeobecně nejsem moc zastáncem střídavé péče ale v případě, kdy spolu rodiče normálně komunikují, dokáží se dohodnout a dítě navštěvuje stejnou školu, kroužky a změnou je pro něj jen to, že spí např. týden u matky a týden u otce, proč ne. Taková dálka je ale šílená
. Já říkám narovinu, že já bych to v 7 letech nezvládla. Nezvládla bych to zařazování do kolektivu, sotva se zařadím už zas jet pryč a navazovat „přátelství“ jinde..Moc dobře vím, jaké dělají děti v tomhle věku „skupinkové přátelství“ - odvíjející se od společných zážitků atd..Podle mě nikde nebude „zdejší“ nikde se nebude cítit jako „doma“. A co kroužky? Žádné nenavštěvuje? (Mluvím tedy zatím o té starší, s tím školkovým to ještě není tak „drastické“). Určitě bych si o tom promluvila s psychologem, ale za mě říkám, že bych to dětem neudělala..
tak 45 kilometrů zase tak hrozný dojíždění není, ne? Já sama jsem už od základky dojížděla 35 autobusem sama a zase tak hrozný to nebylo a kdybyste je vozily, tak v tom už problém vůbec nevidím. Nebo by prostě musel dojíždět manžel, pro toho by to bylo taky lepší než pro to dítě…
Anonymní píše:mmonica píše:To jak už jsem psala se stěhovat nelze.I kdyby manžel našel práci tak v jeho oboru jedině ve větším městě což je stejně od dětí tak 45km a to si stejně nedokážu představit vozit je do školy.Ale to by šlo je vidět alespoň o víkendech.Ale stejně kvůli bydlení to nejde.
no to je jasny,ze je traumatizuje,ze malo vidi tatu,ale otazka je jak si pak takhle male dite poradi se stridanim skoly,aby vysledek nebyl jeste horsi,
jedine reseni v prospech deti je se k nim prestehovat blize
Tak to bych rozhodně volila tuhle variantu ve prospěch dětí. 45 km není žádná dálka, to se dají v pohodě týden do školy vozit. Jo budou si muset o hodku a pul přivstat ale je to určitě méně násilnější než je na měsíc vytrhnout ze školy, od kamarádů atd..
Kallkapa píše:Anonymní píše:Tak to bych rozhodně volila tuhle variantu ve prospěch dětí. 45 km není žádná dálka, to se dají v pohodě týden do školy vozit. Jo budou si muset o hodku a pul přivstat ale je to určitě méně násilnější než je na měsíc vytrhnout ze školy, od kamarádů atd..mmonica píše:To jak už jsem psala se stěhovat nelze.I kdyby manžel našel práci tak v jeho oboru jedině ve větším městě což je stejně od dětí tak 45km a to si stejně nedokážu představit vozit je do školy.Ale to by šlo je vidět alespoň o víkendech.Ale stejně kvůli bydlení to nejde.
no to je jasny,ze je traumatizuje,ze malo vidi tatu,ale otazka je jak si pak takhle male dite poradi se stridanim skoly,aby vysledek nebyl jeste horsi,
jedine reseni v prospech deti je se k nim prestehovat blize
Už nás to sice napadlo, ale v dnešní době najít práci je síla.My bydlíme v Praze, takže i platově jsme na tom lépe než se stěhovat do Brna.Navíc platíme hypotéku a máme tu byt.A já bych musela dát taky výpověď v práci.
Už jsme navrhovali aby se přistěhovali do Prahy oni.Matka nepracuje, ještě je na RD a nejsou tam krom školy ničím vázaní.Ale vypadá to, že si tam našla přítele, takže to pravděpodobně neklapne.
no tak Brno zas tak malý město není ne? Nevím, co manžel dělá, ale tak určitě by to šlo… Rozhodně by bylo asi nejlepší se dohodnout na úrovni rodičů a myslet na dobro dětí a ne tahat děti po republice, protože se nemůžou dohodnout.
Podle mě je to blbost,bydlíte od sebe daleko,kdyby jste byli ve stejném městě,tak v pohodě.taky jsem měla s bývalým manželem střídavku,ale tohle je blbost.Přesně jak už bylo psáno,nikdy by nezapadla do kolektivu pořádně a jsou i další věci…
Anonymní píše:
no tak Brno zas tak malý město není ne? Nevím, co manžel dělá, ale tak určitě by to šlo… Rozhodně by bylo asi nejlepší se dohodnout na úrovni rodičů a myslet na dobro dětí a ne tahat děti po republice, protože se nemůžou dohodnout.
V Brně by si asi práci našel, ale stejně by to bylo k holkám minimálně 45km, podle toho kde bychom bydleli a to je hodina cesty autem, které nemáme.Ale tady máme hypotéku a tu z Brněnského platu neutáhneme, navíc tu máme byt a v Brně nikoho, takže bychom museli do podnájmu nebo já nevím a to s mojí mateřskou nedáme.
no a zase vysvětluješ ale tím, co vy nemůžete ale po dětech to chcete
Já chápu, že není jednoduché tohle řešit, ale jestli chcete být s dětma tak, aby netrpěly, tak je to asi jediné možné řešení. A 45 km fakt tolik není - neříkej mi, že v Praze je problém jezdit do práce třeba hodinu a půl. ![]()
Tak já střídavku praktikuju. Za sebe můžu říct, že kdyby se se mnou současný manžel rozešel, nebo se mu něco stalu, tak tu nikoho nemám. Rodiče bydlí 200km. Ale NIKDY bych se k nim neodstěhovala, protože by tak malá přišla o otce a střídavka by nebyla možná. Udělala bych cokoliv pro to, aby ONA byla spokojená. Netahala bych ji přes celou republiku, protože vím, že by se mi za čtvrt roku zhroutila. Je to dost i povaze toho dítěte. Takže pro MOJI dceru by bylo lepší, kdybych se přizpůsobila já. A to i přesto, že bych tu nikoho neměla, neměla kde bydlet a táhla bydlení v pronájmu v garsonce z mateřské. Asi bych pošla hlady, ale ona by byla spokojená ![]()
U vás bych se to asi pokusila vyřešit posezením vás s matkou, psychologem a oběma dětmi. Podle jeho doporučení bych se pak zařídila. Je mi jasné, že není jednoduché změnit od základů svůj život, ale já bych to raději udělala, než aby děti trpěly. Anebo to nechat jak to je? To asi taky není řešení, ale tahle situace moc řešení nemá a žádné není ideální.
Co třeba „podplatit“ matku, aby se přestěhovala ona? Když se tváří, že jí bude vyhovovat být měsíc bez dětí (což já osobně bych nesla hodně těžko), tak třeba ji vidina nějakého „úplatku“ potěší stejně
Třeba jí najít práci a pronájem..
Anonymní píše:
no a zase vysvětluješ ale tím, co vy nemůžete ale po dětech to chceteJá chápu, že není jednoduché tohle řešit, ale jestli chcete být s dětma tak, aby netrpěly, tak je to asi jediné možné řešení. A 45 km fakt tolik není - neříkej mi, že v Praze je problém jezdit do práce třeba hodinu a půl.
Co my nemůžeme a po dětech to chceme?Máme se vzdát oba práce a bydlení a odstěhovat se bez prostředků,bydlení.Z čeho bude manžel platit alimenty když nebude mít práci?V Brně sháněl práci bezúspěšně přes 4 měsíce.
Do práce to máme oba MHD do 15 minut.
Vím, že by to bylo lepší pro děti abychom se přestěhovali my, ale v naší situaci to možné není.
PetiteFillette píše:
Tak já střídavku praktikuju. Za sebe můžu říct, že kdyby se se mnou současný manžel rozešel, nebo se mu něco stalu, tak tu nikoho nemám. Rodiče bydlí 200km. Ale NIKDY bych se k nim neodstěhovala, protože by tak malá přišla o otce a střídavka by nebyla možná. Udělala bych cokoliv pro to, aby ONA byla spokojená. Netahala bych ji přes celou republiku, protože vím, že by se mi za čtvrt roku zhroutila. Je to dost i povaze toho dítěte. Takže pro MOJI dceru by bylo lepší, kdybych se přizpůsobila já. A to i přesto, že bych tu nikoho neměla, neměla kde bydlet a táhla bydlení v pronájmu v garsonce z mateřské. Asi bych pošla hlady, ale ona by byla spokojená
U vás bych se to asi pokusila vyřešit posezením vás s matkou, psychologem a oběma dětmi. Podle jeho doporučení bych se pak zařídila. Je mi jasné, že není jednoduché změnit od základů svůj život, ale já bych to raději udělala, než aby děti trpěly. Anebo to nechat jak to je? To asi taky není řešení, ale tahle situace moc řešení nemá a žádné není ideální.
Co třeba „podplatit“ matku, aby se přestěhovala ona? Když se tváří, že jí bude vyhovovat být měsíc bez dětí (což já osobně bych nesla hodně těžko), tak třeba ji vidina nějakého „úplatku“ potěší stejněTřeba jí najít práci a pronájem..
Moje řeč ![]()
Máte doma předškoláka nebo prvňáčka?
Přidejte recenzi své školce, sdílejte zkušenosti a pomozte ostatním rodičům s výběrem.
PDF ke stažení a tisku zdarma.
Omalovánky, spojovačky, doplňovačky a další. Trénink zrakového vnímání i logického myšlení pro vaše dítě.
no to je jasny,ze je traumatizuje,ze malo vidi tatu,ale otazka je jak si pak takhle male dite poradi se stridanim skoly,aby vysledek nebyl jeste horsi,
jedine reseni v prospech deti je se k nim prestehovat blize