Složila jsem se při hospitalizaci miminka

Anonymní
1.3.20 17:12

Složila jsem se pri hospitalizaci miminka

Dobrý den, minulou neděli nám spadla dcerka z postele. Okamžitě jsme je-li na pohotovost a zjistili, ze má frakturu lebky. Museli ji vzít na JiP a mě tam nechtěli pustit. Celou dobu jsem byla na dveřmi a slyšela jak pláče. Nastesti mě za ni pak pustili a přeložili na oddělení, kde jsme mohli být spolu. Když už vše vypadalo dobře a pustili nás po dvou dnech domu, začala večer zvracet, tak jsme se ihned sanitkou vrátili zpět. Tentokrát mi ji vzali na celou noc. Já spala na jiném oddělení a ráno se k ni snažila dostat s povedlo se nám to až když přijel přítel. Ukázalo se, že chytla jen virózu a přeložili nás na standardní oddělení, kde jsme byly další 3 dny. Poslední dva dny musel být v nemocnici partner, protože já se složila. Stydím se za to. Teď mam nějaký léky s jakžtakž se držím. Ale bojím se s ní být. Bojím ze, že se pozvrací a bude to všechno nanovo. Zažila jste někdo něco podobného, jak se s tím vyrovnáváte? Stydím se za svoje selhání, měla bych tu teď pro ní být silná máma… je jí 8 měsíců

  • Nahlásit
  • Citovat
Napsat příspěvek

Reakce:

Anonymní
1.3.20 17:22

Každý člověk je jiný a každý reaguje jinak v situacích, jako je tahle. Nic si nevyčítej. Ty ses složila, nekdo to v sobe kumuluje a projevi se to za roky…A nekdo treba po stresu dostane autoimunitní onemocneni. Nekdo to naopak zvladne dobre a pak uz na to nemyslí, ale zase treba není emocionálne vyvinutý. Neporovnávej se s ostatními. Delej vse pro to, aby ses dostala do klidu a zase jsi mohla fungovat. Objednej se treba k psychologovi. Mne malem zemrel pritel. Krvacel do mozku a tyden jsme čekali, jestli ho vubec budou operovat. Cloveka to poznamená, i kdyz to nakonec prezil a po roce rehabilitací kvúli ochrnutí pravé půlky tela je OK. Zivot je nekdy těžký. Bojuj!

  • Nahlásit
  • Citovat
2781
1.3.20 17:24

No ja hlavne nechapu jak mohla tak moc spadnout, chudinka :( to byla vzdy moje nocni mura… ted neni cas na to aby ses hroutila, musis se vzchopit

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
7582
1.3.20 17:24

Nemáš se za co stydět. Každá nehoda a nemoc miminka a dítěte je velký nápor na nervy. Budeš do toho muset skočit, čím častěji s ní sama budeš, tím to určitě bude lepší. Neboj se o tom mluvit, řešit to, pokud se to nebude lepšit.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
7582
1.3.20 17:26

@Kaileee taky jsem nikdy nechápala, jak může někomu spadnout miminko, než se mi to samotné nestalo. Jak? Nečekaně…stačí sekunda nepozornosti. Mně malou stáhl syn z jídelní židličky, jen jsem se otáčela pro lžičku.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
2781
1.3.20 17:29
@Aduš8 píše:
@Kaileee taky jsem nikdy nechápala, jak může někomu spadnout miminko, než se mi to samotné nestalo. Jak? Nečekaně…stačí sekunda nepozornosti. Mně malou stáhl syn z jídelní židličky, jen jsem se otáčela pro lžičku.

No je to hrozne snad se ji nic nestalo

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
2165
1.3.20 17:30
@Kaileee píše:
No ja hlavne nechapu jak mohla tak moc spadnout, chudinka :( to byla vzdy moje nocni mura… ted neni cas na to aby ses hroutila, musis se vzchopit

To je mžik. Může se to stát i při sebevětší opatrnosti.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
12481
1.3.20 17:30

To bude dobrý :hug:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
8574
1.3.20 17:31

Klid, bylo toho na tebe moc, tak si to nedala, to se stává. Teď se ale seber, musíš fungovat. Už to bude dobrý neboj :hug:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
17709
1.3.20 17:32

@Kaileee kolik mas deti? Jako matka jednoho ditete jsem take nechapala, jak nekomu muze spadnout dite. Ted jiz chapu. Staci se jen otocit na to druhe a je to.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
41010
1.3.20 17:34

Nehody se bohužel stávají. Snaž se nemyslet na to co vše se mohlo stát, ale říkej si, že to dopadlo dobře. Každý snášíme stres jinak. Držím palce ať je brzy lépe

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
12462
1.3.20 17:35
@Kaileee píše:
No ja hlavne nechapu jak mohla tak moc spadnout, chudinka :( to byla vzdy moje nocni mura… ted neni cas na to aby ses hroutila, musis se vzchopit

Moje mi nespadly nikdy, ale jednou jsem hlídala osmiměsíční od kamarádky, velice živého chlapečka, měla jsem ho zapnutého v židličce a krmila a otočila jsem se taky jen pro další naběračku obědu (pořád jsem seděla na židli mezi chlapečkem a linkou) a když jsem se otáčela zpět, už prakticky padal - po hlavě - zachytila jsem ho. Byl to opravdu okamžik, moment, vůbec jsem nepostřehla že se zvedá, ani mi nedošlo, že ho neudrží popruhy, že se z nich vysvleče, byl to fakt okamžik. Už je to 18 let a stejně si to pořád pamatuju, bylo mi fyzicky úplně zle.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
7582
1.3.20 17:37

@Kaileee nene, dopadla na hrudník a ručičky popředu, hodně se tím zbrzdila, takže bouchla o zem čelem. Ale kdyby je nestačila dát před sebe, tak bych ty modřiny v obličeji nechtěla vidět. V té době se sama ještě moc nehýbala, nebyla připoutaná. Moje hloupá chyba.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
12593
1.3.20 17:42

No tak zaprvé si měla trvat na tom, že budeš s dcerou, neexistuje, abys jí tam nechala samotnou, pokud nechceš…https://www.maminka.cz/clanek/dite-nemocnice-pravo-rodice?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu
a žádné tvoje selhání to není, prostě nervy pracují, z ničeho se neobviňuj, v nějaké podobě se to stalo nebo stane určitě každému…prostě stačí vteřina nepozornosti…

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
2781
1.3.20 17:51
@AjaF píše:
To je mžik. Může se to stát i při sebevětší opatrnosti.

Ja to nemyslela tak, jak se ji to mohlo stat ze to neuhlidala.. ale ze spadla tak hodně ze mela frakturu to muselo byt hodne nešťastné

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Reklama