Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Ahojte
jsem tu nová a ráda bych si přečetla váš názor:) Pře nějakou dobou jsme již s přítelem, chtěli mimi, tak jsme se začali snažit…Během jsme se ale stále domlouvali co a jak bude. Přestěhovali jsme se o 450km dál a koupili domeček.. Myslíte si že není správné myslet i na to co bude potom? Nyní jsme snažení odložili z důvodu že ani jeden nemáme práci jistou(vím že v této době ji nemá nikdo, ale alespoň na tom papíře je to +)Jinak miminko bych moc chtěla, máme skoro 2 letou neteř, a vždy když je s námi, tak bych miminko měla hned…Jen ta finanční situace je na prd ![]()
Já s manželem jsme se začli snažit o mimčo až v době, kdy jsme věděli, že nás můj muž uživí, tzn. stálá práce, dostatečně velkej příjem…
Myslím, že je správné myslet i na to co bude potom. Nicméně mám dítě neplánované a jsem v blbé situaci a kdybych to měla vrátit, tak bych jí stejně chtěla. ![]()
Myslím si, že pokud je člověk rozumně smýšlející a má v hlavě vše srovnané, tak i když zrovna není úplně hej, tak i přesto udělá vše potřebné, aby zajistil to základní. Ono je to o prioritách v životě. Pro někoho je důležité v čem se chodí, doma tuna věcí, elektroniky, bezva kroužky apod…
Samozřejmě pokud nemáte ani jeden práci jistou, nebo jste na ÚP apod. je trochu naivní pomýšlet na rodinu, ale zas představ si, že otěhotníš neplánovaně jak se k tomu postavíte? Hm;?
Nikdy nebude nejvhodnejsi doba na dite. Ale je fajn, ze nad tim clovek premysli a nejde do toho bezhlave. My pocali v dobe, kdy se nam darilo. Jenze uz po trech mesicich jsme nemeli vubec nic. Na nohy jsme se postavili az dva mesice pred porodem. Takze ja si iluze o trvale udrzitelnem zivotnim standardu proste nedelam a kdyz mi nekdo rekne, ze ma dobrou praci se stabilnim platem, tak si v duchu rikam, jen na to prosim te nespolehej.
Kdyby to bylo neplánovaně, tak by se to muselo nějak udělat, nedala bych ho pryč… z rodinné zkušenosti, že bych pak nemohla už mít děti.. ![]()
My se s manzelem zacli snazit o dite v moment, kdy jsem mela v praci smlouvu na dobu neurcitou, bytovou situaci jsme meli vyresenou, financni taky, takze jen jsem cekala, az to budu mit posichrovane u sebe v praci. Ted naopak uz uvazujeme, kdy se zacneme snazit o druhe, financne jsme zajisteni dobre, ale spis resim, jestli to ja zvladnu fyzicky a psychicky ![]()
Na finance je nutno dbát, nikdy jsme nouzí netrpěli, příjmy měli velmi nadstandardní, ale také velmi nadstandardní nezbytné výdaje. Takže dítě roční máme, já už se dívám po brigádě, protože můj nadstandardní plat nám chybí natolik, že ukrajujeme z účtu. Rodičák nám to nevykompenzuje ani omylem. Ale tak malé dítě do jeslí v žádném případě nedám, dítě hlídat nemá kdo. Počítali jsme, že to tak nějak bude a druhé dítě určitě nebude, pokud do toho mám co mluvit
.
@michee píše:
My se s manzelem zacli snazit o dite v moment, kdy jsem mela v praci smlouvu na dobu neurcitou, bytovou situaci jsme meli vyresenou, financni taky, takze jen jsem cekala, az to budu mit posichrovane u sebe v praci. Ted naopak uz uvazujeme, kdy se zacneme snazit o druhe, financne jsme zajisteni dobre, ale spis resim, jestli to ja zvladnu fyzicky a psychicky
Přesně tak, díky práci na neurčito a navazující další mateřské jsem neměla žádné nervy s financemi ![]()
@Anonymní píše:
Na finance je nutno dbát, nikdy jsme nouzí netrpěli, příjmy měli velmi nadstandardní, ale také velmi nadstandardní nezbytné výdaje. Takže dítě roční máme, já už se dívám po brigádě, protože můj nadstandardní plat nám chybí natolik, že ukrajujeme z účtu. Rodičák nám to nevykompenzuje ani omylem. Ale tak malé dítě do jeslí v žádném případě nedám, dítě hlídat nemá kdo. Počítali jsme, že to tak nějak bude a druhé dítě určitě nebude, pokud do toho mám co mluvit.
Můžu se drze zepat
? To druhé nechceš jako, že fakt ne…anebo kvůli těm financím? Že ho nepokryjete?
@Spagata V pohodě, zejména kvůli penězům, prostě druhé dítě už by byla příliš velká finanční zátěž, jsem pragmatik. Ta menší část pochybuje, ale musím uvažovat střízlivě.
@Anonymní píše:
Na finance je nutno dbát, nikdy jsme nouzí netrpěli, příjmy měli velmi nadstandardní, ale také velmi nadstandardní nezbytné výdaje. Takže dítě roční máme, já už se dívám po brigádě, protože můj nadstandardní plat nám chybí natolik, že ukrajujeme z účtu. Rodičák nám to nevykompenzuje ani omylem. Ale tak malé dítě do jeslí v žádném případě nedám, dítě hlídat nemá kdo. Počítali jsme, že to tak nějak bude a druhé dítě určitě nebude, pokud do toho mám co mluvit.
Ja uz se po praci pokukuju ted, mela jsem domluveno v praci, ze az bude malemu pul roku, tak zacnu pracovat. Nicmene ve firme neni prilis prejici doba, takze mam na chvili smulu. Prijem jsem predtim mela myslim slusny a ted rodicak je bida, ale umime s tim vyzit, takze to nelamu pres koleno. Kdybych mela praci, kterou bych fakt milovala, tak bych se do ni vratila klidne uz v jednom roce ditete a maleho dala do soukrome skolky, ale nastesti nejsem ani workoholik a ani tu praci tak nezeru, takze co to pujde, tak si budu uzivat maleho a az se naskytne vyhodne pracovni prilezitost, tak to nejak vyresime ![]()