Somatizuju - jak z toho ven?

Anonymní
7.11.20 03:18

Somatizuju - jak z toho ven

Ahoj,
zajímalo by mě, jestli má někdo podobný problém a jak z něho ven. Mám dvě hodně malé děti, hodného muže, prima babičky.
Vždycky jsem byla hodně introvertní, neměla jsem moc přátel a mou filozofií bylo nikoho neotravovat, takže radši budu žíznivá, než si říct o vodu a pod. Otce jsem nikdy nepoznala, sebevědomí mám dost nízké a známost jsem taky navázala později.
Za posledních pět let události v mém životě hodně vygradovaly, prošla jsem si potratem, dvěma těhotenstvími, ohrožením života, dost šokujícím sdělením rodině, jarním koronaporodem. Obě děti jsou krásné, ale v noci moc nespí. Racionálně vím, že se mám vlastně dobře, jsme zdraví, příjmy nám stačí, máme kde bydlet, co jíst a podobně, ale v hlavě mi jedou neustále předzvěsti katastrof, hlavně v noci, když nemůžu spát - což je často.
A navíc se mi děje věc, za kterou se upřímně nenávidím - vždycky, když začne být na obzoru trochu větší pohoda (manžel má dovolenou apod.), já začnu mít zdravotní potíže - většinou úporné průjmy, třeba několik dní. Pořád kojím ( v podstatě poslední tři roky), takže jsem už hodně vyplivnutá a pak i neskutečně protivná. Připadá mi, že už jsem okolí pro smích a myslí si, že si své fyzické potíže vymýšlím (i kvůli načasování). Stydím se, že ty potencionálně hezké chvíle kazím.
Prošel jste si tím někdo? Nějaká rada? Díky moc

  • Citovat
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
61727
7.11.20 05:33

Fyzické potíže budou od psychiky.. Obrátila bych se má odborníka :*

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
1087
7.11.20 06:58
@Anonymní píše:
Ahoj,
zajímalo by mě, jestli má někdo podobný problém a jak z něho ven. Mám dvě hodně malé děti, hodného muže, prima babičky.
Vždycky jsem byla hodně introvertní, neměla jsem moc přátel a mou filozofií bylo nikoho neotravovat, takže radši budu žíznivá, než si říct o vodu a pod. Otce jsem nikdy nepoznala, sebevědomí mám dost nízké a známost jsem taky navázala později.
Za posledních pět let události v mém životě hodně vygradovaly, prošla jsem si potratem, dvěma těhotenstvími, ohrožením života, dost šokujícím sdělením rodině, jarním koronaporodem. Obě děti jsou krásné, ale v noci moc nespí. Racionálně vím, že se mám vlastně dobře, jsme zdraví, příjmy nám stačí, máme kde bydlet, co jíst a podobně, ale v hlavě mi jedou neustále předzvěsti katastrof, hlavně v noci, když nemůžu spát - což je často.
A navíc se mi děje věc, za kterou se upřímně nenávidím - vždycky, když začne být na obzoru trochu větší pohoda (manžel má dovolenou apod.), já začnu mít zdravotní potíže - většinou úporné průjmy, třeba několik dní. Pořád kojím ( v podstatě poslední tři roky), takže jsem už hodně vyplivnutá a pak i neskutečně protivná. Připadá mi, že už jsem okolí pro smích a myslí si, že si své fyzické potíže vymýšlím (i kvůli načasování). Stydím se, že ty potencionálně hezké chvíle kazím.
Prošel jste si tím někdo? Nějaká rada? Díky moc

Tady té místní ráda satanistek určitě naučí jak být mrcha… A nepodelat se že všeho…

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
7.11.20 07:02
@BukvickaMalicka píše:
Tady té místní ráda satanistek určitě naučí jak být mrcha… A nepodelat se že všeho…

Ano ty si mazej vyměnit plenu a zakladatelko ty asi musíš víc odpočívat. Dobře spát jíst atd. Mívam tyto neduhy také, většinou před dovolenou, Vánocemi atd. Jedu nadoraz a pak mě to skolí.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
1087
7.11.20 07:13
@Královna Kosmíru píše:
Ano ty si mazej vyměnit plenu a zakladatelko ty asi musíš víc odpočívat. Dobře spát jíst atd. Mívam tyto neduhy také, většinou před dovolenou, Vánocemi atd. Jedu nadoraz a pak mě to skolí.

Tak tvl když radši zemře žízní, než aby si řekla o vodu. Tak má asi zásadní problém v hlavě. A měla by vyjít z komfortni zóny někam kam nechce aby tam byla bez pomoci a musela reagovat.

Takže ji dej pár rad o vymitani a zarikavani a bude…

Otce nikdy nepoznala. Takže mi. vysvetlete někdo, kde jsou ty výhody rozvodu a toho že matka je v klidu. A dítě že nasava pohodu z matky a je rado, že se zbavilo toho krutého sobce otce…

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
7.11.20 07:18

Je to z vyčerpání. Je statisticky ověřeno, že se více stoná o víkendech. Prostě se tělo s mysl drží když opravdu musíš a potom, když nastane čas odpočinku, všechno najednou propukne. Tělo i mozek ti dává najevo, že jsi přepracovaná fyzicky i psychicky. Chce to častěji a déle odpočívat. Pak to přejde. Asi ne hned, ale až budeš mít víc času pro sebe. Děti budou ve školce a ty budeš víc v pohodě…

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
7.11.20 07:22

@BukvickaMalicka Já na tom byla podobně. Malé sebevědomí, těžký introvert. Až na super fungující rodinu. Povahu nepředěláš jen tak najednou. Musí se na tom hodně pracovat. Pořád to bude introvert dá se trochu zapracovat na sebevědomí.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
1087
7.11.20 07:30
@marcela-matej píše:
@BukvickaMalicka Já na tom byla podobně. Malé sebevědomí, těžký introvert. Až na super fungující rodinu. Povahu nepředěláš jen tak najednou. Musí se na tom hodně pracovat. Pořád to bude introvert dá se trochu zapracovat na sebevědomí.

Tak pokud by bylo pro ninprirozene a měla dobře zázemí. Nikde není problém a má to tak být. Jenže je narušena a komplikuje ji to život. Takže musí vystoupit z komfortni zóny. Nebude to příjemný, ale buď to udělá, nebo má smůlu..

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
7.11.20 08:10

Narušená být nemusí, prostě je toho na ni moc. Ano, bude muset požádat o pomoc a to není jednoduché. Což může být i u psychologa, kde se vypovídá a může jí ukázat cestu jak si zvýšit sebevědomí.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
4810
7.11.20 08:27
@Anonymní píše:
Ahoj,
zajímalo by mě, jestli má někdo podobný problém a jak z něho ven. Mám dvě hodně malé děti, hodného muže, prima babičky.
Vždycky jsem byla hodně introvertní, neměla jsem moc přátel a mou filozofií bylo nikoho neotravovat, takže radši budu žíznivá, než si říct o vodu a pod. Otce jsem nikdy nepoznala, sebevědomí mám dost nízké a známost jsem taky navázala později.
Za posledních pět let události v mém životě hodně vygradovaly, prošla jsem si potratem, dvěma těhotenstvími, ohrožením života, dost šokujícím sdělením rodině, jarním koronaporodem. Obě děti jsou krásné, ale v noci moc nespí. Racionálně vím, že se mám vlastně dobře, jsme zdraví, příjmy nám stačí, máme kde bydlet, co jíst a podobně, ale v hlavě mi jedou neustále předzvěsti katastrof, hlavně v noci, když nemůžu spát - což je často.
A navíc se mi děje věc, za kterou se upřímně nenávidím - vždycky, když začne být na obzoru trochu větší pohoda (manžel má dovolenou apod.), já začnu mít zdravotní potíže - většinou úporné průjmy, třeba několik dní. Pořád kojím ( v podstatě poslední tři roky), takže jsem už hodně vyplivnutá a pak i neskutečně protivná. Připadá mi, že už jsem okolí pro smích a myslí si, že si své fyzické potíže vymýšlím (i kvůli načasování). Stydím se, že ty potencionálně hezké chvíle kazím.
Prošel jste si tím někdo? Nějaká rada? Díky moc

Tohle znám od kolegyně, když jednou za uheský rok dala děti k babičkám, tak onemocněla. Holt pokud jedeš na 100% neustále, tak si to tělo vybere. Já když jsem poprvé dala na týden dítě do manželovy firemní školky, tak mě celý den bolel kotník, jakoby byl vymknutý :zed:.
Nauč se relaxovat každý den nebo aspoň obden. Meditace, joga, vana…aspoň půl hodinky klidu pro sebe.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
29160
7.11.20 08:27

Odpočívat co nejvíc. A o tu pomoc si říct. Jiná možnost není. Leda přestat kojit a říct si o prášky na uklidnění. Ale i tak člověk na sobě musí pracovat, spolknutím prášku se vše jako mávnutím proutku nezmění.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
4810
7.11.20 08:30
@BukvickaMalicka píše:
Tak pokud by bylo pro ninprirozene a měla dobře zázemí. Nikde není problém a má to tak být. Jenže je narušena a komplikuje ji to život. Takže musí vystoupit z komfortni zóny. Nebude to příjemný, ale buď to udělá, nebo má smůlu..

Nechceš jít vopruzovat někam jinak, ty komfortní zóno? :roll:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
1087
7.11.20 08:31
@brisco píše:
Nechceš jít vopruzovat někam jinak, ty komfortní zóno? :roll:

Jen ty náročný věci stojí za to…

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
7.11.20 09:24

@BukvickaMalicka Naopak ty nejlepší věci jsou jednoduché. Zastavit se a vnímat vše kolem, podat pomocnou ruku, pochválit někoho, usmát se. A opravdu stojí za to.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
35017
7.11.20 09:45

Mne zarazila informace: Kdyz ma manzel dovolenou, dostanu napr. uporne prujmy. Opravdu je vase manzelstvi v poradku? Nebo si jen nestezujes a neco jsi neuvedla v textu denicku?

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Mohlo by vás zajímat