Sourozenci s rozdílem 11 let v jednom pokoji
- Fotoalbum (0)
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Reakce:
My máme děti od sebe 14 let a ani na vteřinu by mě nenapadlo je dát do jednoho pokoje. Přijde mi, že ten byt jste vybrali bez ohledu na syna.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
@terien Chtěla jsem
napsat úplně to samé. Nulové soukromí, já bych si být synem připadala
jako za trest.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
@terien píše:
My máme děti od sebe 14 let a ani na vteřinu by mě nenapadlo je dát do jednoho pokoje. Přijde mi, že ten byt jste vybrali bez ohledu na syna.
Ten byt jsme vybírali s ohledem na naše finanční možnosti i s ohledem na syna. (Aby se dobře dostal do školy, na kroužky, atd.) Ale zkrátka jsme nekoupili byt s 2 dětskými pokoji, když ještě ani není jisté, jestli se druhé dítě podaří.
Jak jsem psala, kdyby syn byl pořád doma, tak to neřeším, Takhle mě napadla možnost sdíleného pokoje. Prostě přemýšlím, zvažuji všechny možnosti…
Ale díky za názor.
- načítám...
- Citovat
- Nahlásit
@Dahliaa píše:
@terien Chtěla jsem napsat úplně to samé. Nulové soukromí, já bych si být synem připadala jako za trest.
Silná slova…za trest… Všichni, kteří vyrostli se sourozencem
v pokoji, to měli jako trest…
Ale chápu, jak to myslíš. U malých dětí je ještě sdílení pokoje v pohodě, ale s věkem roste potřeba mít to „svoje“.
- načítám...
- Citovat
- Nahlásit
Je to velký věkový rozdíl. Hledala bych jinde byt 4+1.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
S takovým věkovým rozdílem určitě ne sdílený pokoj, to bych tomu
staršímu neudělala.
Nicméně miminko může spát minimálně 3 roky s vámi v ložnici, klidně
i déle, řešila bych to až pak..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Synovi bych nechala menší pokoj, jen pro něho. A vám by zatím nějaký čas stačila ložnice, kde byste mohli být s prckem, pak byste se případně mohli přesunout do toho obýváku.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
@Anonymní píše:
Ten byt jsme vybírali s ohledem na naše finanční možnosti i s ohledem na syna. (Aby se dobře dostal do školy, na kroužky, atd.) Ale zkrátka jsme nekoupili byt s 2 dětskými pokoji, když ještě ani není jisté, jestli se druhé dítě podaří.Jak jsem psala, kdyby syn byl pořád doma, tak to neřeším, Takhle mě napadla možnost sdíleného pokoje. Prostě přemýšlím, zvažuji všechny možnosti…
Ale díky za názor.
Sorry, ale na mě to spíš působilo, jak se kluka elegantně zbavit. Stejně je půlku času u táty, má to tam i blíž do školy, u nás toho vlastně moc nepobyde, tak na co vlastní pokoj. A my přece nebudeme spát v kuchyni. Vím, že jsi to tak nemyslela ale vyznívá to tak. Psala jsi, že jste mohli mít 4+1 a vy jdete do menšího, když plánujete další dítě? V tom případě by jste se měli prostorově uskromnit vy, ne syn.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
No syn toho nebude nadšený a celkem právem.
Bála bych se s nastupující pubertou pocitu že vlastně „nejsem tu doma,
v mém pokojíčku jejich nové mrně a mě tam jen posílají spát, když
teda jsem u nich“.
Ale ono to půjde nějak vyřešit - v tvé situaci bych zašla za nějakým slušným bytovým architektem co umí malé prostory a nechala si ten byt navrhnout tak aby se vám v něm žilo dobře všem a každý měl své místo. Není to úplně triviální zadání a fakt se hodí i pohled někoho, kdo navrhování prostor tak, aby byly účelné a příjemné pro různé lidi a v různý čas není ztracená investice. Zejména pokud v tom bytě chcete zůstat dlouhodobě, jak budou děti růst a odrůstat.
S tím že nechceš interérového desginera/ku, ale architekta/ku, který se vás pečlivě vyptá na vaše potřeby a na to co máte rádi a podle toho to navrhne - ně někho kdo potřebuje udělat wow trendy efekt na instagram.
Respektive první dva roky je to jednoduché - vezměte si větší pokoj a mějte mimino u sebe, pro toho rodiče co se zrovna potřebuje vyspat bez mimina mějte gauč na kterém se dá spát v obytné kuchyni. STarší pak má svoje království v malém pokoji. Zádrhel nastane v okamžiku kdy budete chtít mladší vypakovat z ložnice.
Příspěvek upraven 03.02.21 v 13:18
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
@Anonymní píše:
Silná slova…za trest…Všichni, kteří vyrostli se sourozencem v pokoji, to měli jako trest…Ale chápu, jak to myslíš. U malých dětí je ještě sdílení pokoje v pohodě, ale s věkem roste potřeba mít to „svoje“.
Ale jo, za trest. Moje ségra je jen o tři roky starší a pokoj se mnou
pro ni za trest byl a to jsme obě holky.
Takže se přestavovalo, abychom každá měla svůj pokoj.
Neumím si představit, že bych v pubertě vyfasovala do pokoje mimino. To tam
budeš chodit uklízet po dítěti ty nebo to bude dělat puberťák? Už to je
prostě narušení soukromí, že ten rodič do toho pokoje bude pořád chodit
za malým…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Já bych se bála, že syn ke mě nebude chtít jezdit kvůli sdílenému pokoji s miminkem, zvlášť v pubertě. U otce má svůj pokoj? Radši bych udělala spaní v obýváku, plus skříně ve větším pokoji. Taky to můžete zatím nechat být s tím, že až se sourozenec narodí, tak se syn sám může rozhodnout.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
V žádném případě!!! Jakože nikdy v živoťě bych tohle dítěti prostě neudělala a to ani jednomu. 50% času je hodně na to, aby ho 12, 13, 14 letý kluk sdílel s batoletem. Miminko s vámi může spát v ložnici klidně do 2, 3 let a uvidíš, jak se bude situace vyvíjet.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Kupujete v podstatě 2+1 to je velký rozdíl mezi 4+1 navíc když přemýšlíte o dalším dítěti nebylo by lepší přišetřit?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Synovi bych pokoj určitě nechala jen pro sebe. Soukromí potřebuje, kor
v jeho věku.
Zaprvé, není jisté, zda se dítě opravdu zadaří, jestli ano, jak už bylo
zmíněno minimálně do tří let i více může být s vámi v ložnici.
Až bude mít mladší dítě potřebu svého pokoje, uplyne zase pár let a
třeba budete mít možnost řešit bytovou situaci jinak.
Pokud ne, nastane zmíněný plán b., tzn že vy se přestěhujete do obýváku
a dětem necháte pokojíčky. Bude to stejně jen na pár let, dokud se
starší syn neosamostatní.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Další podobná témata podle názvu
- 10 let vztahu, rozchod a konec života?
- Ve 2 letech dítě v noci nevydrží v posteli a přechází k rodičům
- Dítě 14 let zapomíná dýchat
- Leze jen po jednom kolínku
- Syn 7 let prý hůře rozumí zadáním a úkolům
- Drobné dítě v jednom roce/ geny/ jak ovlivnit výšku
- Starší přítel o 29let
Zdravím všechny,
ráda bych se zeptala, jestli tady není někdo, kdo má buď jako rodič nebo klidně jako dítě zkušenost se sdílením pokoje s výrazně mladším/starším sourozencem?
Jde o to, že si pořizujeme nové bydlení a vybrali jsme byt 3kk. Původně jsme přemýšleli o bytě 4+1 v paneláku, ale naskytla se nám možnost koupit byt v novostavbě za na dnešní dobu slušnou cenu. I tam byla možnost 4kk, ale rozdíl 1 pokoje a celkem 15m2 byl 800 000,– a to už je fakt dost. Takže jsme skončili u 3kk.
Naše situace je taková, že máme syna, kterému v době stěhování bude téměř 12 let a mám ho ve společné péči s bývalým manželem. Snažíme se o dítě s partnerem. Pokud by to čistě hypoteticky vyšlo brzy, v době stěhování by mu bylo 10 měsíců, rozdíl mezi dětmi tedy 11 let a víc (podle toho, jak se těhotenství podaří, takže možná spíš víc).
Jedna z možností v novém bytě je spaní pro nás v obýváku s kuchyňským koutem (velikostně to jde, měli bychom výklopnou postel, je to vymyšlené). Syn by měl svůj menší pokoj a nové dítě větší pokoj (původně ložnici), kde bychom měli vestavěné skříně i my.
Druhá možnost je dětem nechat větší pokoj (synovi by se tam líbilo takové to vyvýšené spaní, kde v prostoru pod postelí je např. psací stůl) a my ložnici v malém pokoji.
Kdyby syn trávil doma celý čas, tak to asi neřeším a nechám mu vlastní pokoj. Tráví ale 50% času u svého táty a určitě se na tom do budoucna nebude nic měnit. (S ex vycházíme dobře, o syna se stará a syn to má od něj i blíž do školy.) Takže přemýšlím, že jeho pokoj bude polovinu času prázdný a my budeme spát téměř v kuchyni…
Také může nastat situace, že se miminko nepodaří a bude rozhodnuto nebo přijdou dvojčata a pak je jasné, že nás obývák nemine.
Uvítala bych reálné zkušenosti s touto situací nebo i názory. Díky.