spaní - nespaní 11 měsíčního dítěte

Anonymni
3.7.09 08:48

spaní - nespaní 11 měsíčního dítěte

Ahoj maminky, obracím se na Vás s porsbou o radu. Náš 10,5 měsíční prcek v noci nespí :-( Usíná cca kolem 19,30, do půlnoci to ještě jakž takž jde, pak má mlíčko no ale potom do rána je to katastrofa. Pořád kňourá, fňuká, někdy se i po:,–(í na postel a brečí. Očička má ale pořád zavřený, jako všechno ze spánku. Už jsem teda rezignovala vstávat co 10 minut k posýlce a prostě od té půlnoci spinká s náma v posteli. Vždycky když začne, tak mu dám napít čajíček, dudlík a je zase na chvíli koli. Někdy teda vydrží spinkat i hodinku v kuse, ale to je fakt jen vyjímečně. Myslela jsem že to budou asi zoubky, má už 4 nahoře a 3 dole, mo ale už to trvá víc jak 2 měsíce a je to pořád dokola.

Vím že s tím nic nenadělám, prostě jen musím vydržet, ale nemáte některá podobnou zkušenost? Moc děkuji Monika

  • Nahlásit
  • Citovat
Napsat příspěvek

Reakce:

857
3.7.09 12:12

Moni,

a jak spí přes den? Dospává to? Jak je celkově spavý? Máš pocit, že ho ty zuby trápí i přes den? Jak spal dřív?

Co mně napadá:

  • ono je možné, že to začalo zubama a narušil si spánkové stereotypy. Sestry známí měli holčičku, která spala přes noc úplně skvěle. Pak dostala ATB, na která jí týden ve dvě v noci budili. A od té doby se ve dvě noci budila…
  • Mně se osvědčilo u holek držet „den“ a „noc“ - ke hraní povídání, jídlu atd. je den, v noci se řeší nejnutnější - hlad (i když takhle staré děti většinou jíst během noci ve skutečnosti nepotřebují, ale pro jedno krmení se svět nezboří), plná plena, starší třeba jeden čas trápily fisury na zadečku… Nesvítit, nebo jen minimálně (dobré jsou takové ty světlušky do zásuvky), nemluvit, nehrát si, neřešit dudlíky nebo jídlo poté, co jedly před 2 hodinami, nejlépe se otočit na druhý bok - „máma spinká“ a ignorovat. Holky jsem měla v tomhle věku také v posteli, takže tím jsem odbourala to, že by se cítily samy, bály se apod., a ostatní byl tak nějak jejich problém. Ony tedy spaly obě docela dobře, mladší výborně, takže možná nevím, o čem mluvím, ale tak - moje zkušenost.

Hodně klidných nocí přeje

Eva

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
278
3.7.09 13:24

Ahoj, my jsme na tom obdobně. Dva tři dny spí relativně slušně, max.řešíme dudlík a nad ránem mlíko, ale pak zase tři dny jsou děs a hrůza. Vzbudí se třeba ve 2 nebo ve 3hod a pak bantuje dvě hodiny než zase usne. Taky ho máme u nás v posteli, ale nějak to nepomáhá. Přes den spinká už jenom jednou asi tak 1-2hod. Spát chodí taky kolem 19,30. Snad nám někdo poradí :-D a konečně se vyspíme.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
3329
3.7.09 23:01

Jestli vas to uklidni, tak mala byla zhruba od 10-11 M to same, nekolikrat za noc se zacala budit, do pulnoci spala v pohode, ale pak nekolikrat jecela… Do te doby to nedelala a spinkala bez problemu… Spravilo se to az tak v roce a pul :roll: Ted kdyz se v noci vzbudi tak je to vyjimecne. Tak treba je to jen obdobi a casem to prejde :nevim:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
2649
4.7.09 08:49

Moniko,

nepotěším tě, máme to taky tak asi od 7-mi měsíců. Usne v postýlce sám, do půlnoci to jde a pak začíná. Nejdřív jenom mrčí, pak kňourá a když se nic neděje, tak začne brečet. Někdy pomůže dudlík, někdy pití, otočí se na bok a spí dál. Jindy brečí dál, takže putuje do postele. V posteli to dělá taky - většinou pomůže dudlík nebo pití. Dýl než 2 hod v kuse jsem od té doby, co to začlo, nespala …
Už delší dobu to zkoušíme řešit homeopaticky a nic. Pokud se to nespraví do sprna, jsem rozhodnutá to řešit kineziologií, protože to rozhodne není v pořádku. Jinak je syn přes den veselý a zdravy.
Takže vydržet a rada pro tebe - choď přes den spát s ním, pokud to jde. Já to tak dělám.

Martina

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
1209
5.7.09 23:29

Ahoj, zhruba v tomhle věku, jsme dceru definitivně přesunuli k nám do postele a dětskou postýlku prodali :D

Přeju pevné nervy! :)

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
188
3.9.09 13:53

Ahoj,

syn se mi cca kolem 8. měsíce začal v noci budit třeba osmkrát, po měsíci jsme toho měli dost a zavedli jsme dětský pokoj. Takže od devátého měsíce spí sám v pokoji. První čtyři dny byly všelijaké (nic drastického), ale nakonec se to vyplatilo. Přišli jsme na to, že se budil, protože mě cítil a projevila se závislost. Ty čtyři dny, když v noci plakal, tak k němu vstával manžel a zafungovalo to. Navíc to chce chvilku toho mrňouse nechat plakat a až když plakal tak 5, 6 minut, tak tam manžel šel. Myslím, že je taky problém v tom, že děti v noci trochu fňuknou a my mámy už jsme na nohou - teď vidím, že kolikrát fňukne a pak v pohodě spí dál a není nutné k němu hned běžet. Pak jsme byli na dovolené, kde spal s náma v pokoji, takže po návratu domů to zase bylo horší, ale po druhé dovolené už to bylo v pohodě - v pohodě si zase zvykl, že spí sám v pokojíčku. Většinou spí celou noc, někdy tak jednou za noc pláče, když se mu něco zdá - pohladíme, dáme dudlík a spí dál. Navíc v pohodě večer usíná sám, nemusíme ho nějak složitě uspávat Známí to na naše doporučení udělali až v roce, ale taky to vzalo tak čtyři až pět dní a byla pohoda. Naopak máme známé, kteří s dětmi spali a uspávali je u sebe v posteli a teď je dětem 2,5 roku a 5 a pořád je musejí složitě uspávat, navíc ta mladší není schopná spát sama a když jí večer dají do její postele, tak tak nejpozději ve dvě přijde a pak spí s nimi. Myslím, že je to otročina. A po naší zkušenosti - my i chlapeček jsme více v pohodě a odpočinutější… toť moje zkušenost. Tady je odkaz na článek, kterým jsme se inspirovali - http://www.rodina.cz/clanek4835.htm
M.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Reklama