Špatné usínání a časté noční buzení

3
9.3.20 23:20

Špatné usínání a časté noční buzení

Mám 20 měsíční holčičku, která spinkala bez problémů od svého 9měsíce sama v pokojíčku v postýlce. Netvrdím, že byla každá noc na jedničku (občasné noční probuzení, růst zoubků, nemoci,..) někdy jsem si ji vzala do postele a bylo vše v poklidu..ale stačilo ji večer mezi 19-19'30 uložit, chvilku (10-15min) ji hladit po bříšku a potichu odejít.
jenže…poslední měsíc je katastrofální, nechce chodit večer spinkat, nechce do své postýlky, musím ji hladit a sedět u ní někdy i hodinu :roll: a jakmile zjistí, že odcházím, okamžitě řev, takže se uspávání prodlužuje. Dokáže se budit každou pul hodinu.
Ale to nejhorší je, že když se to opakuje v noci, tak tam jdu max 2×. Vysvětlím, že musí spinkat, že maminka taky musí a odejdu, samozřejmě pláč, který jí po nějaké cjvili omrzí, protože už chápe, že nikdo nepřijde..když se tam jdu po nějaké době podívat, abych ji přikryla dekou tak ona v postýlce stojí 8o.. Ta doba je třeba hodina, 2 hod, 3 hod..jednou jsem přišla k ránu a ona tam stála, to jsem myslela, že mě klepne. Tak si ji pak vezmu do postele a tam usne jak špalek a dospává to třeba i do 9.00 hod..tak nevím, nechci ji učit spaní v naší posteli, ale aby mi stála několik hodin v postýlce, to je taky srdce rvoucí :( nemáte taky někdo podobný problém?

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Napsat příspěvek

Reakce:

3
9.3.20 23:23

Ještě podotýkám, že v té postýlce stojí potichu, prostě čeká, dokud někdo nepřijde..ale nechápu, jak to může takovou dobu vydržet..

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
9.3.20 23:26

Nemám. Spí s náma protože mi došlo že jí chybí máma a já mám být za co ji zklame?? A za to mi žádný chlap nestojí a to ho opravdu moc miluju. A aby mi tam zklamané dítě stálo x hodin samo, hmmm, nevím jak nazvat matku co má na toto žaludek. Anonym protože nevím proč psát pod nickem když ty zakladatelko na to nemáš odvahu.

  • Nahlásit
  • Citovat
2493
9.3.20 23:38

Upřímně - vzala bych ji k sobě. Může jít o separační úzkost, kolem druhého roku je to běžné. Dítě potřebuje vědět, že jsi tu pro něj a neopustíš ho. Nechat ji tam stát, na to bych neměla. Chce se mi brečet, když si to představím. Syn (2 roky) se teď v noci taky pravidelně nasáčkuje ke mně. Vzbudí ho zuby a chce mamku. Jinak spí tvrdě celou noc. Proč jeho i sebe trápit. Vždyť je maličký.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
10.3.20 00:03
@Raaddkkaa píše:
Mám 20 měsíční holčičku, která spinkala bez problémů od svého 9měsíce sama v pokojíčku v postýlce. Netvrdím, že byla každá noc na jedničku (občasné noční probuzení, růst zoubků, nemoci,..) někdy jsem si ji vzala do postele a bylo vše v poklidu..ale stačilo ji večer mezi 19-19'30 uložit, chvilku (10-15min) ji hladit po bříšku a potichu odejít.
jenže…poslední měsíc je katastrofální, nechce chodit večer spinkat, nechce do své postýlky, musím ji hladit a sedět u ní někdy i hodinu :roll: a jakmile zjistí, že odcházím, okamžitě řev, takže se uspávání prodlužuje. Dokáže se budit každou pul hodinu.
Ale to nejhorší je, že když se to opakuje v noci, tak tam jdu max 2×. Vysvětlím, že musí spinkat, že maminka taky musí a odejdu, samozřejmě pláč, který jí po nějaké cjvili omrzí, protože už chápe, že nikdo nepřijde..když se tam jdu po nějaké době podívat, abych ji přikryla dekou tak ona v postýlce stojí 8o.. Ta doba je třeba hodina, 2 hod, 3 hod..jednou jsem přišla k ránu a ona tam stála, to jsem myslela, že mě klepne. Tak si ji pak vezmu do postele a tam usne jak špalek a dospává to třeba i do 9.00 hod..tak nevím, nechci ji učit spaní v naší posteli, ale aby mi stála několik hodin v postýlce, to je taky srdce rvoucí :( nemáte taky někdo podobný problém?

Nemam, dcera spi snami a bez problemu. Proste nechce byt sama, jako nemela bych zaludek na to, aby mi brecela a nekolik hodin stala v postylce. Mohou růst zuby, neco ji trapit atd

  • Nahlásit
  • Citovat
28255
10.3.20 00:17

Jejda, to jí tam fakt necháš stát několik hodin? 8o 8o Prostě bych ji brala k sobě, chudák bobek malej.
Mám 21 měsíční, někdy spí u sebe celou noc, někdy se vzbudí a chce k nám, tak prostě jde k nám, no a co, i když je to méně pohodlné pro nás, tak nechat ji tam řvát nebo i klidně stát bych fakt nemohla. Ona vám tam nebude spát pořád.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
3240
10.3.20 00:54

Bojíš se něčeho? Čehokoliv… Hadů, pavouků, tmy, zloděje, nemoci, tmy, létání? Nebo jako dítě ses bála? Tvoje dítě se bojí… Volá mámu, svou jedinou „jistotu“ na světě… A máma řekne spinkej a jde pryč. Dítě vyděšené, volá, pláče… Máma nejde. Tak stojí, bojí se a čeká, čeká, čeká… Vylézt nemůže, nedovola se. Čeká, bojí se… Tak co? Už znáš řešení? Buď máma, miluj své dítě, dej mu co potřebuje i za cenu vlastního nepohodlí… Lásku, bezpečí, kontakt…

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
544
10.3.20 06:45
@BaMaK píše:
Bojíš se něčeho? Čehokoliv… Hadů, pavouků, tmy, zloděje, nemoci, tmy, létání? Nebo jako dítě ses bála? Tvoje dítě se bojí… Volá mámu, svou jedinou „jistotu“ na světě… A máma řekne spinkej a jde pryč. Dítě vyděšené, volá, pláče… Máma nejde. Tak stojí, bojí se a čeká, čeká, čeká… Vylézt nemůže, nedovola se. Čeká, bojí se… Tak co? Už znáš řešení? Buď máma, miluj své dítě, dej mu co potřebuje i za cenu vlastního nepohodlí… Lásku, bezpečí, kontakt…
8o 8o 8o 8o 8o :,(
  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
7567
10.3.20 07:15

Ty fakt dokážeš klidně spát, když víš, že tvé dítě stojí samo v postýlce a čeká, kdy jeho máma přijde. Už to, že dal nebrečí je známka toho, že se na svoji mámu vůbec nespoléhá a jen čeká, až ty se uráčíš zvednout zadek a přijít. Chudák dítě. A ne, takový problém nemám, syn mi do roka a čtvrt usínal sám a pak jsem musela začít uspávat. Prostě chtěl mámu, má ji. Spí v ložnici na letišti, večer ho uspávám, usíná během pěti minut. Když se v noci vzbudí, jdu k němu a zůstanu u něj. Často si k nám beru i osmiměsíční dceru, která sem tam zabrečí. Spokojenost mých dětí je u mě na prvním místě. A jestli se mnou budou v posteli do tří nebo pěti let? No a co?

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
48
10.3.20 07:34

Tak uspat s tebou v tvoji posteli, a pak prenest do jeji postylky? Ja u sebe v pokoji nechtela byt sama do 9 let. Proste to moje obleceni pres zidli vypadalo jako bubak :) :lol:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
604
10.3.20 07:36

Ty jsi hyena a ne mama :poblion:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
697
10.3.20 07:51

A co jí na nějakou dobu dát postel k vám do ložnice?
Chápu, že ji nechceš učit na spaní s váma v posteli. Taky bych to nechtěla. Ale tady asi nic jiného moc nepomůže. BuĎ si jí vezmete do postele a nebo dáte její postel k vám do místnosti, aby se tolik nebála.
Možná je v tom pokoji něco co jí děsí a proto to dělá.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
24
10.3.20 08:26

Řešila jsem úplně stejný problém. Potřebuje mámu, buď s ním. Já se k malému na chvíli zase přestěhovala. Když se začal převalovat v postýlce, chytla jsem ho za ruku nebo jsem ho chvíli hladila. Když už se vzbudil a postavil, vzala jsem ho k sobě, pritulili jsme se a spali. Netrvalo to dlouho a zase spal celou noc a já se vrátila k manželovi :slight_smile:. A víš co? Strašně ráda na to noční tulení a mazlení vzpomínám! A strašně se mi po něm stýská. Buď s malým a užij si tu lásku, jsi máma a tvoje dítě tě potrebuje. Teď jsi celý jeho svět, tak to nezmeškej. Budeš na to vzpomínat. Strašně rychle to utíká. :srdce:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
3
10.3.20 09:08

Všem Vám moc děkuji za reakce. Člověk se tu chce poradit a řešit svůj problém a od některých se dočká místo odpovědi jen buzerace, takové bych přesunula na jiné weby.
Nechtěla jsem psát slohovou práci, snažila jsem se vypsat jen to nejdůležitější a z toho tu vyplynulo spousta nejasností.
Malou si samozřejmě beru vždy po tomto incidentu do postele, protože je mi z toho taky úzko, ale to, že tam stojí, o tom nevím. Po 5 minutách fňukání je ticho a ja si vždy myslela, že usla, tudíž i já usla. Naštěstí se teďv noci stále budím (jsem těhotná), tak jsem ji chodila kontrolovat. Nyní ji uspávám u nás v posteli, když jdeme s manželem spát, tak ji přenesu do její, ale během chvilky se probudí. Už jsem rezignovala a nechala jí spát u nás. Myslím si, že na to může navazovat i to, že je na mě až nezdrávo navyklá (vím, že jsem její svět, o tom žádná, to beru)nechce si od malička s nikým hrát, sama hrát, odstrkuje od sebe děti, i svého tatínka, ten mi nemůže ani obejmout, natož dát pusu, to by se zbláznila, nechce od něj uspávat, papat, přebalovat, když k nám dorazí návštěva, mračí se a drží se mě jako klíště. Na pohádky musím koukat s ní. No je to k zbláznění, ani na záchod sama nikdy nejdu. Proto se snažím nastavit nějaké hranice, alespoň v tom spinkání. Když jsem nevyspalá, sem protivná a to se pak přenáší i na malou a to nechci. A to nemluvím o tom, že jsem kardiak a beru léky, když se pár dnu nevyspimím, kolabuju. A maminka v nemocnici, to by se tu malá asi zbláznila. Tak doufám, že to bude opravdu jen období.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Reklama