Špatný průběh porodu a nekojení - je to tak zásadní? Nemyslím si.

Anonymní
14.12.19 13:02

Špatný průběh porodu a nekojení - je to tak zásadní? Nemyslím si.

Ahoj,

již mám svůj „den D“ naštěstí zdárně za sebou a mám tu dnes 4 měsíční miminko.
Příležitostně ale brouzdám po netu a nestačím se divit, co vše jsem dle eko-bio lidí udělala špatně a jak jsem své dceři zavařila prý na mnohé desetiletí dopředu.

Abych objasnila situaci - porod nepostupoval, bylo celkem hodně komplikací, ale CS nakonec nedělali. Což je podle mě škoda, pocit že jsem to dala mě nějak nenaplňuje - jelikož vaginální porod celkem nepřinesl nic dobrého a dítě zbytečně bylo v nouzi (o naočkování dítěte mikroorganismy z porodních cest při 12 hodinách na ATB asi nemůže být řeč, dále samozřejmě přidušení, dítě uplně atonické, dalších 12 hod. nutno pozorování dítěte, plus já skončila s rupturou 3 + nástřihem + natržení moč. trubice a dále výše poškození vnějších rodidel - prostě masakr a to nepoužili ani vex/forceps).
Ale OK, všichni makali perfektně, tým doktorů a sester na jedničku, všechno běželo jak na drátkách, a vše dobře dopadlo, za mě v pořádku, i když opakovat to nehodlám (příště jedině podplacený císař, jinak už do toho nejdu - byť po prohlídce v porodnici po 3 měsících dr. řekla, že další porod nebude problém -haha- a že akorát dítě nebudou nechávat tedy moc přerůst, čemuž upřímně řečeno nevěří, jelikož to do zprávy nenapsala).

No ale k věci - všude se dočítám, že teda tohle je naprosto špatně. Jakmile jsem dopustila k epidurálu (ne, fakt se to nedalo a až epidurál pomohl cesty trochu uvolnit) a dalším medicínským zásahům, tak prý jsem způsobila nevratné škody a ovlivní to můj vztah s dcerou a její další život a blá blá blá. Přiložení se samosebou nekonalo (ani jsem o to nestála - měla jsem co dělat sama se sebou). Až za 24 hodin jsem byla schopná vstát bez omdlení a péče o mimčo až za 36 hodin. Za mě v pohodě, musela jsem se dát dohromady, přece se neoddělám hned na samém počátku.
Kojení - no nekojím, neboť po tomhle masakru a úplné neschopnosti sedět ani na kruhu jsem seznala, že další mučení si nezasloužím a dcera se stejně buď nepřisála/usínala/nebo přicucla a naštvaně se odpojila jelikož nic neteklo. Nakonec už brečela vždy když viděla prso :lol: Tak na co trápit sebe i jí, byť všichni z okolí vč. manžela o kojení stáli… dělala jsem to teda nějaký čas kvůli nim, pak jsem se na to i přes nevoli manžela vyprdla a od té doby si naplno užívám mateřství. Manžel se s tím musel srovnat, jeho sestra kojila do 3 let tak proč já nemohu taky… :mrgreen:

Vše dělám tak, abychom byli spokojení a ráda volím jednoduchá řešení a nestydím se za to. Protože proč dělat věci složitě, když život je tak krátký. Mám doma naprosto zdravé a spokojené, usměvavé miminko. Jsem v sedmém nebi a vůbec nemám pocit, že bych něco udělala špatně. O to víc mě rozčarovává / vytáčí přístup, že tohle vše je špatně a ovlivní to zásadním způsobem mě, dítě a náš vztah.
Ale proboha v čem???
Je tu někdo, kdo je také názoru, že na tom až tak nezáleží, ale podstatné je to, co bude dál? Jak se máma stará o miminko a jaké je domácí zázemí?
Budu ráda, pokud najdu někoho kdo souhlasí, zatím mám jen jednu kamarádku, se kterou si v tom notuji. Ostatní jsou „bio-ženy“ a byť se kamarádíme, tak lehoulinké opovržení tam samozřejmě vidím. Za zlé jim to nemám, jen furt nevím, proč bych měla být ta horší matka. Nejvíc mě pobavila spolurodicí paní - mě viděla zbědovanou za 2 dny na obědě a řekla mi s úsměvem, že prý je to všechno v hlavě (rozuměj - měla jsi to blbě nastavený, jinak jsi mohla porodit bez čehokoliv na pohodu jako já :lol: )

Anonymní prosím z důvodu citlivých informací, třeba časem odhalím.

  • Nahlásit

Téma je zamknuté a nelze do něj již dále přispívat

Reakce:

Velikost písma:
Anonymní
14.12.19 13:07

Ještě bych chtěla napsat, že jsem diskuzi založila i proto, aby až nějaká chuděra bude taky číst, jak vše udělala špatně - tak třeba najde tento můj příspěvek a pochopí, že vůbec nemusí být ta nejhorší.
To je asi můj problém - v očí všech jste pak ta nejhorší, naprostou korunku tomu dává, když někde vytáhnu flašku a začnu připravovat Hipp. Opovržení od těch správných a kojicích matek.
Takže - nejste v tom samy ;-)

Zakládající anonymní.

  • Nahlásit
9949
14.12.19 13:13

No, postradam smysl diskuse, možná by spíše stalo za to napsat deníček. :)

  • Nahlásit
1714
14.12.19 13:15

Když jsi v pohodě, tak proč to tak strašně řešíš? Já měla první porod taky naprd, dlouhý, druhý byl kratší, ale mega bolestivý, oba s epiduralem. Po prvním porodu jsem si vztah k miminku tvořila déle, ale nemyslím že by to bylo porodem, spíš že jsem byla prvnicka a nevěděla jsem vůbec, co mě čeká :lol: U druhého už to přišlo samo a hned. Kojila jsem oba, ale kdyby to nešlo tak se nehroutim. Myslim, že naše maminky to měly o mnoho snazší, když neměly internet :lol:

  • Nahlásit
Anonymní
14.12.19 13:16

Safra, to je fakt :-(
To mě nanapadlo, nejsem tu ještě uplne jak ryba ve vodě.
Nechám diskuzi smazat a hodím do deníku ;)

Děkuji.

  • Nahlásit
197
14.12.19 13:21

Jà se tedy priklanim k nazoru, ze je to opravdu v hlave. Mohu to posoudit na zaklade svych porodů. U prvního jsem byla ve stresu, clovek proste nevi, do ceho jde, s přístupem „kazdá to dala, tak i já“. Průbeh byl podobný, 3vrstvé šití také, pak kojeni hruza, 3.mesic jsem zacala prikrmovat proti vuli rodiny a bylo mi hej. Ovsem nikdy se mi nestalo, ze by se na me nejaka kojici matka diala spatne. To si myslim mas v hlave :nevim:. U druheho porodu jsem jiz mela vse nacteno, nacviceno, nameditováno a byla jsem v kontaktu s tim miminkem daleko více. Porod probehl hladce, bolest jsem si v hlave nepripoustela, jen jsem ho v duchu pobizela, at uz hezky jde na svet. Byla to parada. Kojeni v poradku az do 2 let (zas reci rodiny, ze je to moc dlouho-to si nevyberes). Spis jsem mivala strach, jestli to kojeni nekoho v okoli neobtezuje. Podle me nejsi zatim moc po porodu vyrovnana, mela by ses uklidnit, precist nejakou knizku a snazit se odpocivat. Jsi neprijemne podrazdena a opet je to hlave. Co ti na to rict :nevim:

  • Nahlásit
597
14.12.19 13:22

A ja s tebou souhlasim ;)

  • Nahlásit
279
14.12.19 13:25

Myslím, že je to spíše otázka vlastního sebevědomí. Sebevědomému člověku může být úplně fuk, co si o něm ostatní myslí a jak se tváří. Sama jste řekla, že je život krátký. Tak se vykašlete na ostatní a dělejte věci podle sebe a nejlepšího svědomi… ;) Hezký předvánoční čas s miminkem.

  • Nahlásit
Anonymní
14.12.19 13:32

První moje dítě bylo plánovanou sekcí ( neotočil se) a za mě to bylo jak přijít do supermarketu a dostat dítě, je astmatik. Druhé dítě jsem chtěla za každou cenu porodit přirozeně. Dcera byla velká, ( přes 4 kg),porod chtěli vyvolávat, kdyby se do termínu nenarodila. Přesně na den se spustil porod, byla jsem psychicky připravena, myslela jsem pozitivně a těšila se. Porod náročný, bolestivý, dlouhý(14 hodin). Skončilo to vexem, když se už dusila pupečníkem kolem krku. Stres na porodním boxu, najednou deset lidí kolem. Hodně mě nastřihli, pak se to celé rozjelo a moje pocity “ tam dole” trvalo to minimálně čtvrt roku než se to zlepšilo. Po porodu jsem tvrdila, že jsem měla jít na císaře, kterého mi nabízeli. Skutečně jsem byla poznamenaná fyzicky i psychicky. Teď to vnímám jinak jsem pyšná na sebe, že jsem to zvládla. Dceři je 16 měsíců a už plánuji třetí dítě. Takže nemyslím, že je císař lepší. Nejsem eko/bio matka. Fyzicky jsem se z vaginalního porodu zotavovala mnohonasobně déle. Dle popisu byl tvůj porod horší, ale zvládla jsi to a máš zdravé dítě. Buď za to ráda a uvidíš, že časem zapomeneš. Já jsem lékařům vděčná, že pomohli, zasáhli a vše dobře dopadlo. Ve finále jsem je prosila ať to sekcí nezakončí. Držím ti palce a rozumím tvé myšlence i když s ní úplně nespuhlasím. Petra

  • Nahlásit
14335
14.12.19 13:35

Taky nechápu smysl diskuse. Máš to nastavené takhle, Tvoje věc. Nikomu do toho nic není. Samozřejmě se najde řada lidí, kteří Ti budou radit, co máš (měla jsi) udělat jinak a lépe - ty prostě odpálkuj a mysli si své. Kdybys rodila bez problému a kojila, tak Ti budou radit o plenkách a kolikách, nebo hodnotit, proč Tvé dítě nepase koníčky/neposazuje se/nechodí na nočník… a kdybys neměla děti, tak zkritizují Tvoje vedení domácnosti, finanční rezervy nebo styl oblékání. No a co? Mysli si své a zbytečně se netoč :nevim:

  • Nahlásit
Lynx.lynx
14.12.19 13:38

A neni to jedno, jak kdo žije, rodí a vychovává své děti? Mě už docela leze krkem to neustálý rozdělování a nálepky. Jedna je bio-eko a druhý zase ženský nohama na zemi nebo co :zed:. Tak si měla porod ošklivej. Podle popisů na netu jsem asi taky bio-eko divožena a hádej, porod jsem měla hnusnej, dlouhej a byla jsem ráda, že po porodu jsem v boxu měla manžela kterej mi malou choval, protože jsem byla ráda že je venku. A víš co? Myslim si že je to v hlavě. A četla jsem někde skvělou větu - ženská rodí tak, jak žije. A ano, měla jsem porod přesně takovej, jakej styl života žiju. A ne, nevyčítám si nic. Malou pořád kojím a ne, nemám pocit že jsem lepší než ty. Každá to dělá tak, jak je přesvědčená.
Ty jsi spokojená, šťastná, tak to proboha přestaň v hlavě přemítat a pořád převalovat v hlavě názory lidí, kterýma stejně opovrhuješ.

  • Nahlásit
392
14.12.19 13:39
@Anonymní píše:
Ahoj,

již mám svůj „den D“ naštěstí zdárně za sebou a mám tu dnes 4 měsíční miminko.
Příležitostně ale brouzdám po netu a nestačím se divit, co vše jsem dle eko-bio lidí udělala špatně a jak jsem své dceři zavařila prý na mnohé desetiletí dopředu.

Abych objasnila situaci - porod nepostupoval, bylo celkem hodně komplikací, ale CS nakonec nedělali. Což je podle mě škoda, pocit že jsem to dala mě nějak nenaplňuje - jelikož vaginální porod celkem nepřinesl nic dobrého a dítě zbytečně bylo v nouzi (o naočkování dítěte mikroorganismy z porodních cest při 12 hodinách na ATB asi nemůže být řeč, dále samozřejmě přidušení, dítě uplně atonické, dalších 12 hod. nutno pozorování dítěte, plus já skončila s rupturou 3 + nástřihem + natržení moč. trubice a dále výše poškození vnějších rodidel - prostě masakr a to nepoužili ani vex/forceps).
Ale OK, všichni makali perfektně, tým doktorů a sester na jedničku, všechno běželo jak na drátkách, a vše dobře dopadlo, za mě v pořádku, i když opakovat to nehodlám (příště jedině podplacený císař, jinak už do toho nejdu - byť po prohlídce v porodnici po 3 měsících dr. řekla, že další porod nebude problém -haha- a že akorát dítě nebudou nechávat tedy moc přerůst, čemuž upřímně řečeno nevěří, jelikož to do zprávy nenapsala).

No ale k věci - všude se dočítám, že teda tohle je naprosto špatně. Jakmile jsem dopustila k epidurálu (ne, fakt se to nedalo a až epidurál pomohl cesty trochu uvolnit) a dalším medicínským zásahům, tak prý jsem způsobila nevratné škody a ovlivní to můj vztah s dcerou a její další život a blá blá blá. Přiložení se samosebou nekonalo (ani jsem o to nestála - měla jsem co dělat sama se sebou). Až za 24 hodin jsem byla schopná vstát bez omdlení a péče o mimčo až za 36 hodin. Za mě v pohodě, musela jsem se dát dohromady, přece se neoddělám hned na samém počátku.
Kojení - no nekojím, neboť po tomhle masakru a úplné neschopnosti sedět ani na kruhu jsem seznala, že další mučení si nezasloužím a dcera se stejně buď nepřisála/usínala/nebo přicucla a naštvaně se odpojila jelikož nic neteklo. Nakonec už brečela vždy když viděla prso :lol: Tak na co trápit sebe i jí, byť všichni z okolí vč. manžela o kojení stáli… dělala jsem to teda nějaký čas kvůli nim, pak jsem se na to i přes nevoli manžela vyprdla a od té doby si naplno užívám mateřství. Manžel se s tím musel srovnat, jeho sestra kojila do 3 let tak proč já nemohu taky… :mrgreen:

Vše dělám tak, abychom byli spokojení a ráda volím jednoduchá řešení a nestydím se za to. Protože proč dělat věci složitě, když život je tak krátký. Mám doma naprosto zdravé a spokojené, usměvavé miminko. Jsem v sedmém nebi a vůbec nemám pocit, že bych něco udělala špatně. O to víc mě rozčarovává / vytáčí přístup, že tohle vše je špatně a ovlivní to zásadním způsobem mě, dítě a náš vztah.
Ale proboha v čem???
Je tu někdo, kdo je také názoru, že na tom až tak nezáleží, ale podstatné je to, co bude dál? Jak se máma stará o miminko a jaké je domácí zázemí?
Budu ráda, pokud najdu někoho kdo souhlasí, zatím mám jen jednu kamarádku, se kterou si v tom notuji. Ostatní jsou „bio-ženy“ a byť se kamarádíme, tak lehoulinké opovržení tam samozřejmě vidím. Za zlé jim to nemám, jen furt nevím, proč bych měla být ta horší matka. Nejvíc mě pobavila spolurodicí paní - mě viděla zbědovanou za 2 dny na obědě a řekla mi s úsměvem, že prý je to všechno v hlavě (rozuměj - měla jsi to blbě nastavený, jinak jsi mohla porodit bez čehokoliv na pohodu jako já :lol: )

Anonymní prosím z důvodu citlivých informací, třeba časem odhalím.

Tak tvrdit někomu s těžkým porodem, že si za to vlastně může sám, protože to neměl v hlavě dobře nastavený, je jako kdyby člověk s oběma nohama tvrdil beznohymu, že chodit může. :roll: Pokud všichni z okolí o kojení stáli, a přitom viděli, že kojit nemůžeš, tak měli kojit sami. Tvůj vztah s miminkem to určitě neohrozí, neboj se. To může říct jen nějaký omezenec :nevim:

  • Nahlásit
14335
14.12.19 13:41
@Lynx.lynx píše:
A neni to jedno, jak kdo žije, rodí a vychovává své děti? Mě už docela leze krkem to neustálý rozdělování a nálepky. Jedna je bio-eko a druhý zase ženský nohama na zemi nebo co :zed:. Tak si měla porod ošklivej. Podle popisů na netu jsem asi taky bio-eko divožena a hádej, porod jsem měla hnusnej, dlouhej a byla jsem ráda, že po porodu jsem v boxu měla manžela kterej mi malou choval, protože jsem byla ráda že je venku. A víš co? Myslim si že je to v hlavě.A četla jsem někde skvělou větu - ženská rodí tak, jak žije. A ano, měla jsem porod přesně takovej, jakej styl života žiju. A ne, nevyčítám si nic. Malou pořád kojím a ne, nemám pocit že jsem lepší než ty. Každá to dělá tak, jak je přesvědčená.
Ty jsi spokojená, šťastná, tak to proboha přestaň v hlavě přemítat a pořád převalovat v hlavě názory lidí, kterýma stejně opovrhuješ.

Nestraš :mrgreen: :mrgreen: :mrgreen:

  • Nahlásit
32410
14.12.19 13:43

Ja s tebou naprosto souhlasim. Mela jsem taky nepostupujici porod, nakonec cisar a jsem za to rada. Dcera taky prvni dva dny jen nosena na kojeni, s kojenim boj ale kojila jsem tedy pak skoro 2 roky, ale uz od porodnice s dokrmem UM. Dcera je normalni zdravy chytry dite, jedno z nejzdravejsich v okoli, je ji uz 7 a je uplne v poho.

Mozna ze porod je castecne v hlave, ale proste ne kazdy to dokaze odmeditovat. Netrap se tim, bio zeny jsou extremistky. ;)

  • Nahlásit
Lynx.lynx
14.12.19 13:44

@Ba-stet :mrgreen: hezká věta, nevim jak je to u jiných, ale na mě to sedělo přesně! Četla jsem to teda po porodu ale vyděsilo mě to taky. :lol:

  • Nahlásit

Téma je zamknuté a nelze do něj již dále přispívat

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Mohlo by vás zajímat