Společný/vlastní pokoj u školních dětí

524
26.5.21 17:48

Společný/vlastní pokoj u školních dětí

Řešíme otázku společného pokoje vs. vlastního pokoje pro děti. Děti se neshodují, jedno z nich chce zůstat společně, druhé chce pokoj vlastní (věk podobný, pohlaví stejné). Konflikty nemají, nebo minimálně. Já jsem pro společný pokoj, ze své zkušenosti, kdy jsme měli velký byt, každý svůj pokoj (táta v pracovně, máma v kuchyni s obývacím pokojem, já ve svém, sestra ve svém) tak jsme byli strašně odcizení, žádný společný čas, později jsem pozorovala docela problém s tím, že najednou žiju s manželem a nemám to své soukromí. Manželovi je to nějak jedno, je ochotný dětem pokoj rozdělit příčkou. Jedno z dětí si to ale zásadně nepřeje. Druhému jsme tedy nabídli přesun nábytku a zajištění většího soukromí bez úplného rozdělení, ale nedostačuje to k jeho spokojenosti. Rozhodnutí je na nás, zajímá mě jak to funguje tam, kde spolu děti v pokoji v pubertě zůstaly, to je moje otázka. Díky.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
18142
26.5.21 17:52
@Nora4 píše: Řešíme otázku společného pokoje vs. vlastního pokoje pro děti. Děti se neshodují, jedno z nich chce zůstat společně, druhé chce pokoj vlastní (věk podobný, pohlaví stejné). Konflikty nemají, nebo minimálně. Já jsem pro společný pokoj, ze své zkušenosti, kdy jsme měli velký byt, každý svůj pokoj (táta v pracovně, máma v kuchyni s obývacím pokojem, já ve svém, sestra ve svém) tak jsme byli strašně odcizení, žádný společný čas, později jsem pozorovala docela problém s tím, že najednou žiju s manželem a nemám to své soukromí. Manželovi je to nějak jedno, je ochotný dětem pokoj rozdělit příčkou. Jedno z dětí si to ale zásadně nepřeje. Druhému jsme tedy nabídli přesun nábytku a zajištění většího soukromí bez úplného rozdělení, ale nedostačuje to k jeho spokojenosti. Rozhodnutí je na nás, zajímá mě jak to funguje tam, kde spolu děti v pokoji v pubertě zůstaly, to je moje otázka. Díky.

Respektovala bych přání na soukromí (nejspíš) staršího dítěte. Nevím, proč je si mělo jedno z dětí „vydupat“ společnost toho druhého. Naše děti mají pokoj taky společný a dokud to půjde, budou ho mít společný, ale je to o dispozici bytu. Jakmile by vznikaly nějaké nepříjemné třecí plochy, uvolníme ložnici. Znám případy, kdy se sourozenci společným pokojem v pubertě bohužel odcizili a žehlí to ještě dlouho po osamostatnění..

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
159
26.5.21 17:55

A rozdělení si nepřeje ten mladší předpokládám, bývají na staršího sourozence docela fixovaní a ti starší zas to berou, že je mladší otravují. :mrgreen:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
1414
26.5.21 17:56

Vyrostli jsme v jednom pokoji, kde byl nabytek tak, ze jsme meli kazdej svoje soukromi a nevadilo nam to, vztah mame hezky porad…
Nase deti budou mit od zacatku oddeleny pokoje - kdyz je ta moznost tak proc ne, když budou chtít tak si zalezou k sobe, kdyz se budou chtit videt tak jeden prejde k druhemu, odcizeni je spis celkove o fungovani rodiny ne o tom kolik je tam pokoju :think:
Jestli mate dost velkej pokoj, pricka je takovy kompromis mezi obema

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
22452
26.5.21 17:56

Já bych volila každý svůj. Časem to ocení obě děti. Já měla společný se segrou a byla to fakt otrava, hlavně jak zacla přicházet puberta. Hádky na denním pořádku, naschvaly atd.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
6373
26.5.21 17:59

Vždycky jsem si přála svůj pokoj, přestože jsme si se docela sestrou rozumel, toužila jsem po soukromý. Takže za mě, pokud je to možné, udělat každému dítěti svůj pokoj, predevsim když si to jedno z dětí přeje, není co řešit.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
8923
26.5.21 18:17

Zaleží, kolik dětem je. Já mám holky 8,5 a 11,5 roku a stále chtějí pokoj spolu. Plánované mají 2 pokoje, tak zatím v jednom spí a v druhém mají společnou hernu. A až budou v pubertě a budou chtít (předpokládám tak za 2-3 roky), tak je rozdělíme ;)
Já bych je narozdíl od většiny diskutujících nedělila, pokud jeden nechce, u nás, kdybych holky rozdělila, mám malou každý večer u sebe, protože se bude bát. Asi bych staršímu (odvážnějšímu) dítěti vysvětlila, že rozdělit ano, ale až za nějaký časový úsek (u nás je to třeba až bude mladší na druhém stupni, tak to asi realizujeme)…

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
15092
26.5.21 18:19

Pokud je zde ta možnost, určitě bych vyšla vstříc dítětei, které chce svůj prostor. Počítám, že společný pokoj chce mladší dítě. Já bych ho přesvědčila o býhodách samosttaných pokojů a že má respektovat právo sourozence na soukromí. Možná to bude ze začátku na úkor toho, že Vás bude mladší dítě víc potřebovat při usínání atd. Syn si po rozdělení do samostatných pokojů také hůře zvykal, protože vždy byl s někým v pokoji, což to starší dítě ne.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
1988
26.5.21 18:22

Pokud je to tobe jedno, pravo veta by melo mit dite, ktere chce soukromi.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
8923
26.5.21 18:27

A tomu, který chce zůstat spolu, vadí jen spaní nebo všechno? Možná by bylo řešením pokoj rozdělit a tomu co chce soukromí, zařídit půlku dle jeho, a do půlky toho, co chce zůstat společně, dát zatím obě postele (pokud je tedy dost prostoru). A pak až budou chtít oba soukromí, přešoupnout jen postel…

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
2033
26.5.21 18:30

A co nějaký kompromis? Příčka s dveřmi, stena ze skříní, závěs… budou sami a přesto spolu. My máme děti zatím malé, chtějí být spolu. Tak bude jeden pokoj hraci, jeden spací a jeden pro hosty a na válení třeba, uvidíme. Koutek na učení bude mít syn zatím v obýváku. Až bude jeden z nich chtít, půjde do svého pokoje. Když budou ostatní protestovat, pořád jsou ještě dva, tak můžou být spolu. Pokud by dva chtěli být sami a třetí ne, tak to tomu třetímu hold nějak vysvětlíme, navnadime, uděláme z toho nějakou výhodu. A smirime se s tim, že dočasně bude jak ocásek a v noci u nás. Každopádně po vlastní zkušenosti bych požadavek na soukromí určitě neignorovala.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
54123
26.5.21 18:32

Dopřála bych soukromí. Neznamená, že je víc pokojů, tak se odcizí.
Máme tři děti. Každý má svůj pokoj od první noci v novém. Mají své soukromí. Běžně si hrají společně v některém pokoji. U nejstarší je televize. Takže u ní se schází na televizi. Prostřední má domek obrovský pro Barbíny a škrabadlo pro kocoury.
A nejmladší má takový ten velký hrací stůl. Takže u něj hrají ping pong, kulečník nebo jinou hru. Takže mají společné hry, aktivity, v pokojích se průběžně navštěvují, ale občas chtějí i své soukromí. Už si vodí i své návštěvy. Nejstarší se teď učí na písemku zítra. Tak je u sebe zavřená a chce klid. Mladší dva si hrají venku, lítají.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
524
26.5.21 19:39

No u nás je to ještě tak, že dítě, které chce svůj pokoj, se večer nejvíc bojí a bude to právě toto dítě, které bude mít problém usnout. Mladší je samostatné dost. Mladší chce společný pokoj kvůli společným hračkám, společné zábavě. Starší chce svůj pokoj protože jej mají spolužáci a v jedné hodině se nedávno měl nakreslit pokoj a staršímu dítěti se vysmáli kamarádi, že spí se sourozencem v pokoji a od té doby to začalo. Už je to dva týdny a beze změny.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
SAJ
9743
26.5.21 22:05

Tři děti, byly dohromady, teď jsou zvlášť. Určitě je lepší, když mají soukromí.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
2537
27.5.21 10:42

Ahoj, no vyšla bych vstříc tomu, které chce soukromí, ale zároveň bych to zkusila zařídit s tím, které stěhování nechce, aby “z toho taky něco mělo “. Jistě víš, co by na nej platilo, aby se také nakonec cítilo dobře.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Mohlo by vás zajímat