Stálo se vám tohle někdy?

  • Fotoalbum (0)
  • Sledovat e-mailem
  • Přidat k oblíbeným
  • Zapnout podpisy
  • Hledání v tématu
Anonymní
21.11.21 18:59

Stálo se vám tohle někdy?

Zdravím, mám takový dotaz, stalo se vám někdy, to, že jste zažili něco co pro vás bylo opravdu stresující a pak jste se chtěli do té doby znovu vrátit.
Já asi tak před rokem a půl, nebo nevím nemůžu si vybavit před jakou dobou to bylo, jsem měla těžce nemocnou babičku, měla rakovinu, já jsem se o ní starala když už to s ní pak bylo špatný ačkoliv se to možná nezdá, tak to bylo fakt psychicky náročné, jak se ji to postupně zhoršovalo až postupně zemřela, ale to tady rozebírat nebudu, pak za nějakou dobu na mě všechen ten stres začal dopadat, až jsem z toho měla psychosomatické potíže, bylo to hrozné, pak jsem brala jsem antidepresiva, které jakštak pomohly. Nyní je neberu. Říkala jsem si že už tohle zažít znovu nechci a chtěla jsem na to zapomenout, ale přitom bych se chtěla zase do té doby vrátit. Zní to divně, ale zkrátka to bylo pro mě psychicky náročné, ale furt si říkám, že bych chtěla se znovu vrátit. Chci se tam znovu vrátit, ale zároveň chci na to zapomenout. Je tohle normální, stalo se taky někomu z vás, že jste zažili něco pro vás stresujícího a chtěli se tam vrátit.

  • Citovat
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
17082
21.11.21 19:01

A nechybí Ti spíš babička?

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
21.11.21 19:04

@Ba-stet já nevím, možná jo, možná je to tím

  • Citovat
  • Nahlásit
1276
21.11.21 19:36
@Anonymní píše:
já nevím, možná jo, možná je to tím

Taky mi to tak připadá. To období bylo sice stresující, ale byla jsi intenzivně s babičkou, a nejspíš to ti chybí. Možná i to, že ses o někoho starala a měla jsi tak jasně danou náplň (smysl?) každého dne. Ale to už jsou jenom teorie.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
20
21.11.21 20:03

Tenhle pocit mívám, když bych si přála v minulosti něco udělat jinak…

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
5880
21.11.21 20:11

Ty sama musíš vědět, proč to chceš

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
2109
21.11.21 20:26
@Anonymní píše:
Zdravím, mám takový dotaz, stalo se vám někdy, to, že jste zažili něco co pro vás bylo opravdu stresující a pak jste se chtěli do té doby znovu vrátit.
Já asi tak před rokem a půl, nebo nevím nemůžu si vybavit před jakou dobou to bylo, jsem měla těžce nemocnou babičku, měla rakovinu, já jsem se o ní starala když už to s ní pak bylo špatný ačkoliv se to možná nezdá, tak to bylo fakt psychicky náročné, jak se ji to postupně zhoršovalo až postupně zemřela, ale to tady rozebírat nebudu, pak za nějakou dobu na mě všechen ten stres začal dopadat, až jsem z toho měla psychosomatické potíže, bylo to hrozné, pak jsem brala jsem antidepresiva, které jakštak pomohly. Nyní je neberu. Říkala jsem si že už tohle zažít znovu nechci a chtěla jsem na to zapomenout, ale přitom bych se chtěla zase do té doby vrátit. Zní to divně, ale zkrátka to bylo pro mě psychicky náročné, ale furt si říkám, že bych chtěla se znovu vrátit. Chci se tam znovu vrátit, ale zároveň chci na to zapomenout. Je tohle normální, stalo se taky někomu z vás, že jste zažili něco pro vás stresujícího a chtěli se tam vrátit.

Napadá mě jedině, jak už je napsané výše, že ti babička tolik chybí, že bys s ní opět chtěla trávit svůj čas. Nebo se ti možná líbilo o někoho pečovat a někde ve skrytu duše bys chtěla pomáhat starým nemohoucím lidem. Nevím, možná to tak není, ale z tvého příspěvku mi to tak připadá… :nevim:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
230
22.11.21 08:39
@Anonymní píše:
Zdravím, mám takový dotaz, stalo se vám někdy, to, že jste zažili něco co pro vás bylo opravdu stresující a pak jste se chtěli do té doby znovu vrátit.
Já asi tak před rokem a půl, nebo nevím nemůžu si vybavit před jakou dobou to bylo, jsem měla těžce nemocnou babičku, měla rakovinu, já jsem se o ní starala když už to s ní pak bylo špatný ačkoliv se to možná nezdá, tak to bylo fakt psychicky náročné, jak se ji to postupně zhoršovalo až postupně zemřela, ale to tady rozebírat nebudu, pak za nějakou dobu na mě všechen ten stres začal dopadat, až jsem z toho měla psychosomatické potíže, bylo to hrozné, pak jsem brala jsem antidepresiva, které jakštak pomohly. Nyní je neberu. Říkala jsem si že už tohle zažít znovu nechci a chtěla jsem na to zapomenout, ale přitom bych se chtěla zase do té doby vrátit. Zní to divně, ale zkrátka to bylo pro mě psychicky náročné, ale furt si říkám, že bych chtěla se znovu vrátit. Chci se tam znovu vrátit, ale zároveň chci na to zapomenout. Je tohle normální, stalo se taky někomu z vás, že jste zažili něco pro vás stresujícího a chtěli se tam vrátit.

Možná, že jsi zatím duševne nezpracovala úmrtí babičky.
Třeba by pomohlo několik sezení s terapeutkou, jak se s tím vypořádat, jak se babičkou rozloučit a nechat ji odejít…

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
7697
22.11.21 09:53
@Anonymní píše:
Zdravím, mám takový dotaz, stalo se vám někdy, to, že jste zažili něco co pro vás bylo opravdu stresující a pak jste se chtěli do té doby znovu vrátit.
Já asi tak před rokem a půl, nebo nevím nemůžu si vybavit před jakou dobou to bylo, jsem měla těžce nemocnou babičku, měla rakovinu, já jsem se o ní starala když už to s ní pak bylo špatný ačkoliv se to možná nezdá, tak to bylo fakt psychicky náročné, jak se ji to postupně zhoršovalo až postupně zemřela, ale to tady rozebírat nebudu, pak za nějakou dobu na mě všechen ten stres začal dopadat, až jsem z toho měla psychosomatické potíže, bylo to hrozné, pak jsem brala jsem antidepresiva, které jakštak pomohly. Nyní je neberu. Říkala jsem si že už tohle zažít znovu nechci a chtěla jsem na to zapomenout, ale přitom bych se chtěla zase do té doby vrátit. Zní to divně, ale zkrátka to bylo pro mě psychicky náročné, ale furt si říkám, že bych chtěla se znovu vrátit. Chci se tam znovu vrátit, ale zároveň chci na to zapomenout. Je tohle normální, stalo se taky někomu z vás, že jste zažili něco pro vás stresujícího a chtěli se tam vrátit.

Ahoj,
přijde mi to normální a chápu to. Také mi dlouho umírala babička a byl jsem nakonec jediné ze čtyřech vnoučat, které za ní chodilo, ostatní si ji prý tak nechtěli pamatovat. Dodnes mám v sobě smíšené pocity, a to sám ze sebe. Zároveň mě to bolelo, zároveň jsem byl rád za každou hodinu s ní. Zároveň jsem se modlil za její život a zároveň po těch třech měsících paliativní léčby překvapil sám sebe, když jsem ji už přál klidný odchod.
Vím, je to v mnoha věcech odlišné, ale ten vnitřní pocit máme asi podobný.
Je moc hezké, že jsi věnovala ten čas, péči a úsilí blízkému člověku. Je to od tebe úžasné.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Mohlo by vás zajímat