Musí to chtít řešit on. Máš pocit, že štastný jinak není? že si neužívá čas s tebou atd?
Jinak s takovým bych si dávala pozor, jestli zakládat rodiny, záleží jestli si na věci šetří a je i schopen dohody nebo prostě tu věc mít musí a z rodinných peněz pak bude utrácet za kraviny.

Začněte s tím, že si přečtete Ericha Froma.
https://www.kosmas.cz/…it-nebo-byt/

A především tedy to v dialogu s přítelem nestavte tak, že on je špatný a porouchaný.

Ale jinak vážně nemůžete někoho donutit ke změně, natož ke změně podle vašich představ. A je docela dobře možné, že nebude chtít.

No a víš jistě, ze je jinak nešťastný? Mne také děla radost nova věc a časem začnu pokukovat po dalsi a jsem happy, když si ji pak koupim. Ale to neznamená, ze bych jinak nebyla šťastná. Btw každy taky nema potřebu svoje štěstí nějak dávat najevo. A radovat se ze sebe vždyť to okolí vůbec nemusí poznat, jak se kdo cítí uvnitř

Ahoj zakladatelko,
předně tě musím pochválit za dvě věci - všimla sis, že partner spojuje pocity štěstí s vlastnictvím věcí, a hlavně, chceš aby byl šťastný i bez toho. Opravdu docela netypické v současné době. A mě moc sympatické.
Nepíšeš, jestli to jako problém vnímá i partner. Pokud je to jeho esta ke štěstí, se kteoru je spokojený, a není to v nezdravé podobě, že by bral přesčasy, nechodil na obědy, šidil tebe (či rodinu, pokud máte) apod., a nejedná se o věci zcela zbytečné, ale prostě jen lepší věci normální potřeby (auto, telefon), tak to až tolik škodlivé vlastně není. Je to jeho způsob vnímání priorit.
Pokud ale je jeho štěstí spojeno výhradně nebo téměř výhradně s pořizováním věcí, pak to samozřejmě problém je.
Doporučil bych ti ukázat mu jiný druh krásy. Skoro bych řekl krásu v přímém protikladu. Stan místo hotelu. Jít někam pěšky, místo autem. Místo drahé večeře, romantické těstoviny připravené spolu doma. Další příklady tě určitě napadnou. Prostě rozšiř mu obzory, že radosti a štěstí se dá dosáhnout i úplně bez majetku, peněz.

Pritel ma nekdy I chvile kdy mi rika ze si uvedomuje ze to neni normalni napriklad jsem mu koupila drahe hodinky a po pul roce chce druhe,ze je bude nosit najednou
No,jsme spolu uz 9 let a cim ma vice penez tim ma tyhle chute vetsi mi prijde,ja bych treba byla rada kdyby si to koupil co chce a po cem touzi ale jemu to stesti z toho nevydrzi,proste po nejake dobe zase musi mit nejakou vec na kterou se upne a je nestastny dokud ji nema…moc miluju a moc bych si prala kdyby byl stastny jen tak 

Doba je taková, že v lidech takovou touhu vyvolává.
Pro představu, kolik třeba ty hodinky stály? Pocítíte to nějak v domácnosti, že na novou věc šetří?
Má nějaký koníček?
Máte nějakou společno činnost (sex se nepočítá  )

@Premek_Orac
Ty co dostal ode mne 4 000 s ted chce za 8000 …Ja nevim ja dost setrim a utracim jen kdyz si to promyslim no..
Konicku ma hodne,rad stavi a ma hodne modelu letadla,lode atd a ted ho bavi lego a kupuje si hry na xbox ale vsechny tyhle veci treba rozdela ale skoro nic nedodela a uz chce neco dalsiho…
A ja vidim,ze proste stastnej neni,ze k tomu porad potrebuje neco novyho… 

@Anonymní píše:
Ahoj,
chci se Vas zeptat, jak se da tato situace vyresit, a jak memu priteli mohu pomoci…
Pritel je asi zavisly na porizovani/na­kupovani veci.Moc bych chtela aby byl stastny jen tak, ze sebe v pritomnem okamziku. Jenze on se neustale upina na to co si musi poridit, co nema a co „potrebuje“..Koupi si to, je stastny a spokojeny treba mesic a zase chce neco jineho!
Vyrustal ve velmi chudych pomerech, nic nemel, kolikrat ani poradne jidlo..
Vlastne mi prijde jako otrok ale na terapii jit nechce
Nemam nic proti tomu ze si koupi neco co potrebuje, ja si taky koupim ale jde mi o to aby byl stastnej I normalne…
Mate to vy treba podobne? Jak byste to resili

Jeje, to dělá jeden můj těžce schizofren.pří­buzný, myslela jsem že to zdraví lidi nedělají..tak to lituji, protože on je schopný kvůli různým náíkupům přijít na buben, ještě že ho hlídají..tak to nezávidím..

@Anonymní píše:
Ahoj,
chci se Vas zeptat, jak se da tato situace vyresit, a jak memu priteli mohu pomoci…
Pritel je asi zavisly na porizovani/na­kupovani veci.Moc bych chtela aby byl stastny jen tak, ze sebe v pritomnem okamziku. Jenze on se neustale upina na to co si musi poridit, co nema a co „potrebuje“..Koupi si to, je stastny a spokojeny treba mesic a zase chce neco jineho!
Vyrustal ve velmi chudych pomerech, nic nemel, kolikrat ani poradne jidlo..
Vlastne mi prijde jako otrok ale na terapii jit nechce
Nemam nic proti tomu ze si koupi neco co potrebuje, ja si taky koupim ale jde mi o to aby byl stastnej I normalne…
Mate to vy treba podobne? Jak byste to resili

Ahoj.

Tvůj milý je shopaholic.

Je to v podstatě závislost jako každá jiná a léčit by se měl u odborníka. A to zejména v případě, že se/Vás zadlužuje.

Příspěvek upraven 30.01.19 v 15:25

@Anonymní píše:
Pritel ma nekdy I chvile kdy mi rika ze si uvedomuje ze to neni normalni napriklad jsem mu koupila drahe hodinky a po pul roce chce druhe,ze je bude nosit najednou
No,jsme spolu uz 9 let a cim ma vice penez tim ma tyhle chute vetsi mi prijde,ja bych treba byla rada kdyby si to koupil co chce a po cem touzi ale jemu to stesti z toho nevydrzi,proste po nejake dobe zase musi mit nejakou vec na kterou se upne a je nestastny dokud ji nema…moc miluju a moc bych si prala kdyby byl stastny jen tak

Nosit najednou? Jako na jedné ruce? To bude jak ruský voják. normální to teda není 

Zakladatelko,
díky za upřesnění. Asi by bylo dobré znát i jeho pohled na věc.
Každopádně se asi shodneme, že fixace na hmotné statky, navíc spojená s prožitím štěstí, neníúplně dobrá věc. Nevím, jestli to má třeba stupňující tendenci (potřebuje dražší věci), jak to omezuje jiné aktivity, třeba dovolené. Dovedu si představit, že se mu nebude líbit, když ho s tím pošleš k odborníkovi. Takže jako nějaké schůdné řešení vidím (jakkoliv toho obecně nejsem úplně příznivcem) společný účet na výdaje rodiny, a samostatné účty, kam se každému z vás pošlou peníze na osobní výdaje. A z těchot peněz si každý bude kupovat cokoliv. Třeba šestery hodinky.