Stěhuji se od manžela a je mi mizerně

Anonymní
30.6.20 12:44

Stěhuji se od manžela a je mi mizerně

Ahoj, po dlouhém váhání (vč. manželské poradny) se stěhuji od manžela. Ale je mi mizerně. Pořád si říkám, jestli dělám dobře, opouštím náš dům, vesnici, je mi z toho smutno. Vy, co jste od partnera odešly, byly jste si jisté, že jste udělaly dobře? Podotýkám, že jsem se rozhodovala hodně dlouho a naše neshody nejsou záležitostí pár měsíců. Přesto mě to všechno mrzí.

  • Nahlásit
  • Citovat
Napsat příspěvek

Reakce:

3272
30.6.20 12:50

To je normální. Určitě děláš dobře, ale změna je vždycky těžká, člověk jde do neznáma a je normální pochybovat. Kdybyste problémy mohli vyřešit, už by se tak stalo. Navíc opouštíš nejen partnera, ale i domov. To je vzdycky náročný a takový destabilizující. Časem si zvykneš a budeš mít domov jinde. Drzim palce.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
8
30.6.20 12:51

Ono taky hodně záleží proč od něj odcházíš

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
30.6.20 13:01

@Maci5 abnormální žárlivost, hádky, urážení, omezování

  • Nahlásit
  • Citovat
Anonymní
30.6.20 13:05

Odešla jsem před 6 lety. Bylo to náhle, bohuzel jsme žili s jeho rodiči a ti byli víceméně příčinou rozvodu. Nyní mam nového manžela, dítě, ale stejně stále myslim má ex. Na to jak jsme spolu bydleli na ty hezké chvíle. Pořad je mi to líto a myslim ze s tímto se nesrovnam nikdy. Beru to jako své selhání, ze jsem to proste už nemohla vydržet a šla pryč. Nový manžel je skvělý hodný výborný otec ale ex byla proste ta moje nej láska s kterou jsem prožila celých 15 let :,(

  • Nahlásit
  • Citovat
13831
30.6.20 13:43
@Anonymní píše:
@Maci5 abnormální žárlivost, hádky, urážení, omezování

Tak to určitě děláš dobře…to se nikdy nezmění…jasné je, že tě to trápí, máš pochybnosti…ale evidentně si udělala vše, co si mohla a nemá cenu se v takovém vztahu trápit donekonečna…

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
3973
30.6.20 13:44
@Anonymní píše:
@Maci5 abnormální žárlivost, hádky, urážení, omezování
Časem přijdeš na to, že jsi to měla udělat dříve. Tohle mi říkají všechny moje kamarádky, které nějaký ten druh rozchodu absolvovaly. Jen jedna dala žádost o rozvod a pak si mi stěžovala, že je rozvedli. :zed: Chtěla jen trochu vyhrožovat a ono jí to nevyšlo. :zed:
  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
59318
30.6.20 17:52
@Anonymní píše:
Ahoj, po dlouhém váhání (vč. manželské poradny) se stěhuji od manžela. Ale je mi mizerně. Pořád si říkám, jestli dělám dobře, opouštím náš dům, vesnici, je mi z toho smutno. Vy, co jste od partnera odešly, byly jste si jisté, že jste udělaly dobře? Podotýkám, že jsem se rozhodovala hodně dlouho a naše neshody nejsou záležitostí pár měsíců. Přesto mě to všechno mrzí.

Je to normální.. Časem se ti uleví a bude dobře..

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
31938
30.6.20 18:04
@Anonymní píše:
@Maci5 abnormální žárlivost, hádky, urážení, omezování

za těto situace by mi byla i rodná vesnice u zadele. Rozhodla jsi se dobře a se sebeúctou. Jdi dál a už se neohlížej. Vyšlapané cestičky a sentiment nemohou vyvážit to, co tu popisuješ. Držím palce a drž se :kytka:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
30.6.20 18:28

Já opouštěla partnera po 13 letech, kdy tam bylo spoustu hezkého, ale bohužel i špatného a já se v podstatě dostala do pozice, kdy jsem se již skoro neustále ponižovala a on mě nebral ani trochu vážně, měl z toho legraci, bral mě jako jistotu. Bylo to hodně těžké a hodně jsem to zvažovala, ale došla jsem do bodu, kdy jsem si uvědomila, že se v takovém vztahu necítím dobře a že asi se to už nikdy nezmění, když se ke mně takto dokáže chovat a že existuje třeba někde někdo, kdo bude vážně rád za to, že se mnou může být. Je to jak se říká s tím, že kdo nám chce zavolat, zavolá, kdo nechce, bude o tom jen mluvit. Mnohokrát mě to mrzelo, že nám to nevyšlo, ale vím, že jsem udělala maximum. Nyní jsem šťastná někde jinde a chování mého nynějšího partnera je úplně někde jinde, takže pokud chceš, aby se k tobě někdo choval s úctou a s respektem, stojí za to zavřít dveře a jít dál. Život je moc krátký na to doufat a trápit se.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
30.6.20 22:19

Já se stěhuji se 3 dětmi od ex do podnájmu a je mi skvěle. Cítila jsem dlouhou dobu strašnou nesvobodu a teď to všechno ze mě spadlo, mám pocit extrémní lehkosti a těším se na nové začátky. Zkus to pojmout taky tak.
Koukej jen dopředu, do minulosti se v myšlenkách nevracej a uz vůbec nepremilej co by bylo, kdyby se změnil.
Poprvé se také necítím limitovaná dětmi, přišla jsem na to, že jsou mým motorem, nikoli brzdou.

  • Nahlásit
  • Citovat
30.6.20 22:35

Odcházela jsem od svoji veliké lásky, nechtěla jsem, ale už to bylo celkově neúnosné. Celé balení věcí, stěhování bylo pro mě velmi náročné na psychiku. A když jsem si první večer rozdělala víno ve svém novém bytě, bylo mi nakonec moc fajn. Prvně jsem si ten pocit ani nechtěla připustit, přišel mi nepatřičný, ale pak jsem cítila skutečnou úlevu a bylo mi dobře. Přijde to a přejde to, je to sice klišé, ale chce to čas ;)

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Reklama