Stesk po porodu a těhotenství

Anonymní
20.10.20 16:30

Stesk po porodu a těhotenství

Mám 6 týdnů po porodu, takže jsem asi ještě pod velkým vlivem nezvyklých hormonů. Můj „problém“ je, že se neustále myšlenkami vracím k porodu a nevím, jestli ještě někdy zažiju něco tak silného, což mě silně rozteskňuje.
Nemám po porodu ani trauma a na druhou stranu ani nemůžu říct, že by vše bývalo šlo dokonale - asi klasika. Nicméně jsem po porodu dcerky zažila takovou euforii, že se ten den pro mě stal pravděpodobně nejšťastnějším v životě. Potud vše skvěle :) Zpětně je mi však líto, že jsem se porodu bála, namísto abych se ho pokusila užít. Krásné zážitky s malým zdravým miminkem pro mě teď nabarvily narůžovo i vzpomínky na těhotenství (které jsem si tehdy ve skutečnosti tolik neužívala, kvůli únavě a nepohodlí). Říkám si, že mi takhle příroda chce vsugerovat, že bych mohla mít ještě další dítě :) Racionálně vím, že by to však nebyl dobrý nápad - tohle bylo už druhé, a navíc by mi to asi neprošlo u manžela :) Tak mě přepadají takové sladkobolné pocity, na jednu stranu krásných vzpomínek a na druhou stranu stesku a smutku, že už to samé znovu neprožiju. (Mimochodem po prvním porodu jsem to takhle neprožívala, jednak zřejmě kvůli tomu, že jsem tehdy měla císařský řez, a jednak proto, že jsem to neviděla jako své poslední těhotenství).
Zajímalo by mě, jestli měl někdo podobnou zkušenost nebo by se chtěl podělit o svůj názor. Díky!

  • Citovat
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
28307
20.10.20 16:33

Pocit prázdného břicha jsem měla asi dva dny po porodu. Pak jsem spíš řešila to, že šel akutním císařem. Teď po skoro 6 letech na to období ráda vzpomenu, ale už bych to vrátit nechtěla. Ale jsem vděčná, že jsem to mohla prožít.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
14284
20.10.20 16:41

Já tenhle pocit nezažila, protože jsem věděla, že chci další dítě. U druhého jsem si pak víc „užívala“ jak těhotenství, tak porod a následnou hormonální bouři s vědomím, že je to nejspíš naposled. Teď (mladší má 5,5let) si občas postesknu, že bych chtěla ještě zažít těhotenství a porod, ale už vím, že nemám chuť zažívat další miminko a péči o něj :) :mavam:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
3506
20.10.20 16:51

Jeeej tak já bych ti ten svůj pupek pujcila hned. Jsem těhotná podruhé a naposledy a mám měsíc do porodu a je mi chvilkama tak strašně, ze zoufalstvim brecim. Mám neustále skripnuty žaludek, takže se nemůžu ohýbat, v noci chodím 4× na záchod. Manželovi jsem už říkala, ze kdyby na mě náhodou přišlo ještě někdy jaro a začala bych otravovat s třetím, ať mi připomene tu bublinu u nosu, jak jsem byla vecne nakrkla, nemohla jsem jist ani spát, ať mě to zas prejde :lol:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
241
20.10.20 16:57

Já teda porod měla vyvolávaný o 3 týdny před termínem, hodně hlídaný, bolestivý, ke konci dost komplikovaný, malý byl přidušený.. Ale jak já na sebe byla pyšná, že jsem něco takovýho dokázala a i když na tom porodu nebylo skoro nic přirozenýho, byl to pro mě ten nejsilnější zážitek života. Ale taky to asi bylo proto, že po něm přišla neskutečná úleva, protože jsem musela rodit v krajské nemocnici kvůli tomu, že si mysleli, že malý bude moc malý a bude muset jít na novorozeneckou JIP a spletli se ve váze i v dalších špatných prognózách :dance:

I po tom neee zrovna vydařeným porodu se těším na ten další, tohle byl můj první… A proto tě chápu, vyrovnáváš se s tím, že už to asi nikdy nebude, myslím, že to pak jednou budu mít stejné :zed: ale myslím, že to přejde, ještě tě u dětí čeká tolik zážitků, který budou silný a počkej, jak to budeš prožívat, až se třeba bude přivádět na svět tvoje vnouče :kytka: :kytka:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
7643
20.10.20 16:57
@Anonymní píše:
Mám 6 týdnů po porodu, takže jsem asi ještě pod velkým vlivem nezvyklých hormonů. Můj „problém“ je, že se neustále myšlenkami vracím k porodu a nevím, jestli ještě někdy zažiju něco tak silného, což mě silně rozteskňuje.
Nemám po porodu ani trauma a na druhou stranu ani nemůžu říct, že by vše bývalo šlo dokonale - asi klasika. Nicméně jsem po porodu dcerky zažila takovou euforii, že se ten den pro mě stal pravděpodobně nejšťastnějším v životě. Potud vše skvěle :) Zpětně je mi však líto, že jsem se porodu bála, namísto abych se ho pokusila užít. Krásné zážitky s malým zdravým miminkem pro mě teď nabarvily narůžovo i vzpomínky na těhotenství (které jsem si tehdy ve skutečnosti tolik neužívala, kvůli únavě a nepohodlí). Říkám si, že mi takhle příroda chce vsugerovat, že bych mohla mít ještě další dítě :) Racionálně vím, že by to však nebyl dobrý nápad - tohle bylo už druhé, a navíc by mi to asi neprošlo u manžela :) Tak mě přepadají takové sladkobolné pocity, na jednu stranu krásných vzpomínek a na druhou stranu stesku a smutku, že už to samé znovu neprožiju. (Mimochodem po prvním porodu jsem to takhle neprožívala, jednak zřejmě kvůli tomu, že jsem tehdy měla císařský řez, a jednak proto, že jsem to neviděla jako své poslední těhotenství).
Zajímalo by mě, jestli měl někdo podobnou zkušenost nebo by se chtěl podělit o svůj názor. Díky!

Tak jestli si některá užívá porod tak takové zavidim :mrgreen: Jinak po porodu jsem byla šťastná že je malý venku a já mám zase rovné břicho :mrgreen: na těhotenství takové vzpomínám ráda ale na porody tedy ne.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
17088
20.10.20 17:04
@Anonymní píše:
Mám 6 týdnů po porodu, takže jsem asi ještě pod velkým vlivem nezvyklých hormonů. Můj „problém“ je, že se neustále myšlenkami vracím k porodu a nevím, jestli ještě někdy zažiju něco tak silného, což mě silně rozteskňuje.
Nemám po porodu ani trauma a na druhou stranu ani nemůžu říct, že by vše bývalo šlo dokonale - asi klasika. Nicméně jsem po porodu dcerky zažila takovou euforii, že se ten den pro mě stal pravděpodobně nejšťastnějším v životě. Potud vše skvěle :) Zpětně je mi však líto, že jsem se porodu bála, namísto abych se ho pokusila užít. Krásné zážitky s malým zdravým miminkem pro mě teď nabarvily narůžovo i vzpomínky na těhotenství (které jsem si tehdy ve skutečnosti tolik neužívala, kvůli únavě a nepohodlí). Říkám si, že mi takhle příroda chce vsugerovat, že bych mohla mít ještě další dítě :) Racionálně vím, že by to však nebyl dobrý nápad - tohle bylo už druhé, a navíc by mi to asi neprošlo u manžela :) Tak mě přepadají takové sladkobolné pocity, na jednu stranu krásných vzpomínek a na druhou stranu stesku a smutku, že už to samé znovu neprožiju. (Mimochodem po prvním porodu jsem to takhle neprožívala, jednak zřejmě kvůli tomu, že jsem tehdy měla císařský řez, a jednak proto, že jsem to neviděla jako své poslední těhotenství).
Zajímalo by mě, jestli měl někdo podobnou zkušenost nebo by se chtěl podělit o svůj názor. Díky!

mela jsem to tak po prvnim i po druhem. Mne bude brzo 41, takze u mne 3 dite opravdu nehrozi. Naprosto chapu, co tim myslis. Taky jsem tehotenstvi neprozivala nejak extra, u prvniho jsem nemohla spat, dusila jsem se, etc. U syna me silene bolely zada a byla jsem neskutecne unavena. Ale par dnu po porodu jsem byla uplne na mekko. Vzpominala jsem na to, jak jsem pocitala kazdy tt. Jak jsem si nadsene cetla, co se v kterem tydnu vyviji. Nedockave jsem vyckavala velke uktrazvuky, napjata jako ksandy, jestli se miminko vyviji jak ma, jestli to je holcicka nebo kluk. S laskou vzpominam na vybirani jmena pro miminko a nakupovani vybavicky.

Dokonce mi chybel ten pocit vyjimecnosti, ktere se tehotna zena tesi. Kazdy posilhava po jejim brise, vyptava se na miminko, etc. A samozrejme cloveku chybi i kopance, ktere v tehotenstvi masivne obtezovali a naraz je bricho prazdne a splaskle.

A ten pocit, ze to je definitivni. Ze uz to nikdy vice nezaziju… je to smutne. Ja bych klidne jeste jednou do toho sla, ale je to spis srdcova zalezitost, mozek mi rika, ze 2 staci.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
2291
20.10.20 17:28

Mám to stejně.
Já tedy měla obě těhotenství náročné. Hyperemesis g. u obou holek, tvrdnuti, krvácení, klid na lůžku, hodně léku. Náročné a bolestivé porody. Ale… už ve sprše po porodu jsem věděla, ze bych chtěla znovu.
U nás jsou obě holky přes IVF, teď už tam máme jen na poslední KET. Další stimulaci už nechci a je mi hrozne uzko z toho, ze by to byl poslední porod..
Ten druhy teď byl ještě mnohem lepší, než první - místo i personal a tak už vím, ze třetí by tam taky byl skvělý.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
20.10.20 17:33

Jako bych to psala já :) Po druhém porodu jsem to měla stejně, přepadla mě hrozná lítost, že už to znova nikdy neprožiju těhotenství, porod, první chvile s novorozeňátkem… Ale asi tě moc nepotěšim, mladšímu byl rok a ještě mě ta touha po třetím úplně nepřešla. Občas to s manželem řešime, promýšlíme a rozumem se nakonec přiklonime k tomu, že dvě jsou ten ideální počet, který zvládneme.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
6107
20.10.20 17:55

Po pěkném druhém porodu jsem to měla úplně stejně. Asi proto mi vesmír poslal neplánované třeťátko a příroda se postarala o to, abych si pro příště už podobný radovánky rozmyslela :mrgreen: Nekonečná únava, nevolnosti, bolesti všeho možnýho, nespavost, přenášela jsem a nakonec překotný porod :D Takže dej si bacha na to, co si přeješ, mohlo by se ti to i splnit :D

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
1031
20.10.20 17:55
@unuděná píše:
Já tenhle pocit nezažila, protože jsem věděla, že chci další dítě. U druhého jsem si pak víc „užívala“ jak těhotenství, tak porod a následnou hormonální bouři s vědomím, že je to nejspíš naposled. Teď (mladší má 5,5let) si občas postesknu, že bych chtěla ještě zažít těhotenství a porod, ale už vím, ženemám chuť zažívat další miminko a péči o něj :) :mavam:

Já to mám přesně opačně. Další porod a miminko bych zvládla, ale na těhotenství se už necítím. :)

Pro zakladatelku: Podobné pocity jsem měla po druhém porodu hodně, nakonec jsem se manželovi svěřila s touhou po třetím, které jsme původně neplánovali a on souhlasil. Po třetím také, ale růstový spurt naší čtyřměsíční mě v posledních dnech katapultoval do reality.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
19226
20.10.20 18:08

Mám právě porod za sebou. A jo, porod bych si klidně zopakovala, ten příchod dítěte na svět je opravdu že světa mimořádných zážitků. To těhotenství před tím mne chybět patrně nebude. Takže chápu, jak se cítíš.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
28395
20.10.20 18:15

Druhy porod ‚krasny‘, hlavne bez cisare a komplikaci, hned bych sla pro treti. Tehotenstvi mi nechybi, tam si uzivam naposledy tu radost z pozitivniho testu, zbytek bych preskocila :roll:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
17088
20.10.20 18:22
@Cuddy píše:
Mám právě porod za sebou. A jo, porod bych si klidně zopakovala, ten příchod dítěte na svět je opravdu že světa mimořádných zážitků. To těhotenství před tím mne chybět patrně nebude. Takže chápu, jak se cítíš.

oh to gratuluju!!!

Taky jsem s manzelem ze srandy premysleli o tretim asi 2 tydny dozadu a rikam mu: dobre dobre, muze byt a pokojicek mu udelame v komore. :mrgreen:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
2291
20.10.20 18:25

@warita já jsem manželovi též třetí navrhla. Není proti, ale já nějak nejsem srovnana s tím, ze to třeba nevyjde. :mrgreen: Tak váhám.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Reklama