Storytime porod

24.1.20 19:20

Storytime porod

Ahoj holky docela se nudím tak mi sem napište jak probíhal váš porod docela mě to zajímá abych popřípadě v budoucnu věděla na co se mám připravit :lol:

Příspěvek upraven 25.01.20 v 02:00

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
1650
24.1.20 19:22

@Jenniferstojkova tisíc pětset šedesát dva deníčky na tohle téma nestačí? :D

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
8280
24.1.20 19:30

Tak já ti popíšu ten druhý porod, mám jenom chvilku a byl kratší.
Někdy před 2 ráno začaly kontrakce, asi po třetí jsme dojeli do porodnice, to už byly dost silné, ve výtahu jsem klečela na 4-řech, protože stát se nedalo.
Sestra se mnou začala vyplňovat papíry se stupidníma dotazama, pamatuju se jen jeden, „kdy jsme měla první menstruaci“ :D pak jí as došlo, že bych jí tam mohla porodit a vyšetřila mě. Okamžitě na sál, doktorka přiběhla, trochu zbytečně nastřihla a ve 4 byla dcera na světě :)

Bylo to rychlé a proto krásné, taková adrenalinová jízda. Kontrakce silnější než u prvního asi 8-hodinového porodu, ale nic co by se nedalo přežít. Je teda fakt, že 10 hod bych to mít nechtěla :) Za mě super zážitek ;)

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
3066
24.1.20 19:38

Radím radši moc nečíst a nepátrat :palec: Můj první porod byl asi takový, že bych si radši šla znova nechat vyřezat všechny moudráky, než mít to podruhé :lol: Takže asi tak. Nikdo ti nedokáže dopředu říct, jaký porod zrovna ty budeš mít. Takže zachovej klid, vůbec dopředu o ničem nepřemýšlej :kytka:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
25100
24.1.20 19:52

@Jenniferstojkova Připravovat se můžeš jak chceš, přečíst 1000 příběhů a ve finále bude tvůj porod jenom a jenom tvůj bude úplně jiný, než těch 1000 příběhů, který jsi slyšela a četla

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
1341
24.1.20 21:35

Já o svém hororovém porodu vyprávím moc ráda :palec: V těhotenství jsem si četla diskuze, strašně moc ženských se shodlo, že to sice bolelo hodně, ale nic šíleného, takže jsem se těšila a bolesti se nebála, protože vydržím hodně. O půl 4 ráno mi praskla voda, nejdřív jsem si myslela, že jsem se počůrala, protože to byla jen troška. Pak jsem teda na kalhotkách našla trochu krve tak mi došlo, že to je plodovka :lol: Jelikož dcera měla velký váhový odhad a já úzkou pánev, gynekolog strašil, že budu rodit minimálně 12h, že to bude na dlouho než vyleze. Tak jsem měla v plánu být doma co nejdéle, abych byla v klidu a ne v nemocnici ležet s monitorem. O půl 5 začaly první kontrakce, bolest asi jako při menstruaci, ale velice rychle zesilovaly a šly rychle po sobě. Před 6 jsem dorazila do porodnice, bolesti už byly silné, musela sem je rozdýchávat, trochu jsem hekala a to jsem byla otevřená jen na 2 cm. Pak mi dali na sálu klystýr, ani nestihl vykapat, stopla jsem sestru protože bolesti mi šly do zad a zadku, tak jsem nevěděla, jestli je tlak z kontrakcí nebo že už musim letět. Tak jsem šla na záchod a z toho se už nezvedla. Začala tak šílená bolest, že jsem se svalila na zem a řvala jsem :lol: Pak jsem po 4 dolezla do sprchy, dala si horkou vodu, ta jediná trochu zabrala ale jakmile jsem ji vypla a chtěla vylézt, zase to byla ochromující bolest. Spadla jsem na zem, nebyla jsem schopná se udržet na nohách. Přišly pro mě 2 sestry a dotáhly mě na lůžko, tam jsem se kroutila, prosila o epidurál (toho jsem se bála jak čert kříže a byla jsem přesvědčená, že nikdy) ale ze 2 cm bylo po hodině 7.5cm, tak by to nestihlo působit. Pak za mnou pustili přítele, mám to v mlze, ani jsem neslyšela sestru co říká, bolestí jsem byla úplně mimo, protáčely se mi panenky, přestávala jsem dýchat. Bolest v břichu jak kdyby mi rvali vnitřnosti a v zádech jak kdyby mi do nich vrtali. Holka mi nešla vytlačit, neměla jsem vůbec sílu, protože mezi kontrakcemi jsem měla tak 5 vteřin pauzu, vůbec jsem neměla čas se uklidnit, dýchat si… Dcera měla navíc blbé ozvy, tak ji chtěli rychle vytáhnout, mačkali mi břicho, já do toho prosila o nástřih (další věc, kterou jsem říkala že nikdy) ten teda pomohl a na asi 3 zatlačení vylezla. Děs, vůbec jsem takhle silné bolesti nečekala, fakt ne.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
16142
24.1.20 21:46

Cele tehotenstvi ok, v den porodu naprosto ok, kdyby mi nekdo rano rekl, ze porodim, tak se mu vysměju, odpoledne jsem jeste sla sama na prochazku. chvili po 6 vecer mi praskla voda, v 8 vecer jsme byla v porodnici, prvni bolesti kolem 9. do půlnoci nic moc, ale šlo to.
hodně jsem byla ve sprse, tepla voda byla skvela!!! od půlnoci do půl 2, kdy se syn narodil šílený, moc si to nepamatuju, vím, že na mě mluvila PA, ale bylo to jak kdyby na mě mluvina za sklem, věděla jsem, že mi něco říká, ale do mozku už to nedorazilo. nastrih jsem odmitla, potrhani velke, siti v narkoze, ale do tydne jsem o nem nevedela. v porodnici 48 hodin, jednu noc na pokoji uplne sama - obyc pokoj, ne nadstandart. za mě v pohodě, porod no, já tam pořádat orientální tance, vyvolávat duchy, rozdělávat ohně a napařovat si p*ču a nevim co vše je dneska super, nechtěla.

edit: cela ta sranda byla bez epiduralu, po pulnoci jsem o nej prosila, už se nestihl…no priste vubec nevim jestli dat nebo ne.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
2763
24.1.20 22:06

První byl vyvolávaný. Hospitalizovali mě v pátek s tím, že pro jistotu a vyvolání bude v pondělí. V pátek večer mi dali kousek tablety prý na pomalou přípravu. V noci už bolesti jako ms ale nepravidelné. Nad ránem mi praskla voda. Kontrakce se moc nerozjížděli tak mi začli dávat asi v 8 ráno oxytocin. Byl to teda masakr, musela jsem pořád ležet na kapačce, nonstop na monitoru takže jen ležet na zádech bez pohybu, byla to taková divná poloha, mimo kontrakcemi jsem cítila ještě k tomu šílené bolesti zad a touhu se aspoň trochu moct hýbat. Za ty 4,5 hodiny mě jednou pustili na 10 minut do sprchy, což byla velká úleva - teplá voda, změna polohy… ale pak hned jsem musela zpět.
Navíc bolesti po oxytocinu jsou o dost horší než u přirozeného porodu (což po druhém mohu potvrdit) a dochází občas až k tomu, že nejsou pauzy mezi kontrakcemi a je to jen jedna velká šílená bolest.
Kolem poledne jsem začla cítit že to nedávám, byla jsem si jistá, že epidural ne, ale začla jsem žádat o něco jiného na bolest, že pokud to má trvat ještě x hodin, tak to nedám. Doktorka mě vyšetřila a řekla, že už to nemá smysl a a do půl hodiny byla dcera venku. Byla malá (2,8) vylezla na 1 nebo 2 zatlačení bez nástřihu. Roztrhla jsem se směrem dopředu až ke klitorisu, ale to bylo kvůli moji nedisciplinovanosti myslím, tlačila jsem, když mi řekli, ať netlačím, nemohla jsem to už vydržet.
Celkově to nebyl těžký porod, ale v porovnání s druhým, a zejména kvůli těm kontrakcím po oxytocinu a nemožnosti si ulevit změnami polohy hodnotím negativně.

Na druhý mám vzpomínky ještě čerstvé a o dost lepší. Byly ještě víc jak 2 týdny do termínu, celý den jsem byla plná energie a aktivní doma, v 6 večer mi praskla voda - bez bolestí. Ještě jsem doma zapla pračku, předala starší na hlídání. V nemocnici začly nejdříve menstruační bolesti, které ale celkem rychle zesilovaly. Po deváté hodině už jsem se při kontrakci kroutila do klubíčka, v 10 po klystýru už jsem při kontrakci musela být sehnutá a něčeho se držet. Pak teda byla hodina a půl fakt silných kontrakcí, u kterých jsem řvala na celou nemocnici - ale já jsem celkově hlučný tvor a řvu i při sexu, takže zas taková hrůza to asi nebyla. A hlavně byly mezi nimi pauzy kdy jsem fakt byla téměř bez bolesti schopna se bavit a vtipkovat… V 11 jsem zase měla potřebu si říct o něco na bolest a stejně jako u prvního mi bylo řečeno, že to už nemá smysl. Prostě u mě ty nesnesitelné bolesti vždy byly až v té poslední fázi a do půl hodiny byl syn venku. Zatlačila jsem jen jednou, bez nástřihu a jen 3 kosmetické stehy povrchové kůže (syn 2,6)

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
1727
24.1.20 22:16

Hrozny, strasny, ale prezila jsem :lol: s tim jsem tam taky sla, ze nejak se ven dostat musi :lol: a po 10h kontrakci do zad byla venku :mrgreen: a zapomina se, takze jeste jednou si ho snad nekdy strihnu :lol:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
1693
24.1.20 22:31

O půl druhé ráno mě vzbudily první veeelmi slabé bolesti, nepravidelné, šly zaspat. V osm ráno jsem měla ještě kontrolu v poradne, byla jsem 41+1, dva dny na to jsem měla nastupovat na vyvolání. Na monitoru zaznamenány podle slov zatím jen poslíčci a otevřená volně na jeden prst. Pustila mě domu, ze během víkendu porodim. Jeli jsme si tedy nakoupit na víkend jídlo, doma jsem se nasnidala a pal na mě padla opět obří únava (cely den predtim jsem prospala). Poslicci byly cely den, ale nepravidelný, někdy hodiny nic, někdy po deseti minutách. Odpoledne jsem uklízela. Najednou z ničeho nic začaly být po 7 minutách, pak po pěti. V 9 večer jsme jeli do porodnice, nález od rána beze změny :zed:, že bude lepší, když pojedu domu a budu v klidu ve svém než tam na hekárně. A ze prijedeme nad ránem, někdy tak okolo 5-6. Touhle návštěvou se mi kontrakce úplně zastavily. Přijeli jsme domu, na doporučení jsem si dala horkou vanu a začala jízda. Kontrakce po pěti minutách, začaly být dost silné, měla jsem hodně kříźové bolesti. Doma jsem lezla po stropě bolesti už asi hodinu po příjezdu, vůbec jsem si nedovedla představit, jak to zvládnu třeba do pěti do rána. Chlap mi řekl, ať jdu spát a načerpam síly, načež sám zlého a začal chrapat :mrgreen: abych ho nezabila, šla jsem do sprchy, kde mi začal hrozně pocit na tlačení. O půlnoci jsem ho šla vzbudit, ze už nemůžu a ze jedem. V autě kontrakce co dvě minuty, rvala jsem, byla jsem strašně sprostá :mrgreen: a měla jsem strach, ze porodim někde na Nuseláku. Přijela jsem do porodnice, PA vyšetření “no vidíte, jak se vám to vyplatilo, už jste otevřená na pět…” já kontrakce, PA “ aha, tak už na šest, no možná i na sedm. Jdeme na sál!” Po cestě mi praskla voda, sotva jsem lehla, už jsem musela tlačit a na dvě zatlačeni byla dcera na světě :mrgreen: karta od parkování byla s časem 1:30 a ve 2:24 se dcera narodila. Strašně rada na to vzpomínám, byl to pro mě krásný zážitek. Až teda na tu cestu autem, to vím, ze mi bylo fakt zle a měla jsem strach. Hlavně jsem se bála, ze mi třeba řeknou, ze je nalez furt stejný a budu v takových bolestech ještě x hodin. Když mi ale řekla, ze do půl hodiny porodim, získala jsem zpátky veškerou sílu a bylo to krásný :andel: tak držím palce!

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
25.1.20 04:11

Holky moje všechny komentáře sem si přečetla a už se vtom vidím :zed: já teda menstruacni bolesti snasim fakt hodně špatně tak hodinu v kuse umiram bolestí :) :) no a ty kontrakce musí být o 1000× horší :,( :) to máte u mě holky velký respekt :srdce:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
197
25.1.20 15:39

Muj porod teval 42hodin od prvni kontrakce, prvnich 10hodin byly kontralce jaks taks snesitelne, pak uz si to vicemene nepamatuji, cesta do porodnice v mlze a dalsich 27hodin si nepamatuji vubec, posledni faze vytlacovani ditete 4hodiny byla asi za me nejhorsi a tu uz ai zase pamatuji.Vim,ze jsem dalsi rok rikala, ze bych sla dobrovolne skocit pod vlak nez znovu zazit tohle! A to mi osmicky trhali bez umrtveni a zaziva, to byl cajicek oproti porodu!

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Mohlo by vás zajímat