Strach z autoškoly a úzkostné stavy
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Reakce:
Praxe.. nic víc té nenaučí.. prostě udělat autoškolu, a pak jezdit a
jezdit.. a pokud ten strach zůstane, tak se na to vykašlat. Ne každý by mel
mít řidičák 
tak to prostě je.. takže pokud
i po nějaké delší praxi budeš vysilovat, je lepší neřídit 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
No jako ja zacala ridit 15 let po ridicaku, taky jsem se bala ale vevnitr proste vedomi, ze to dam. Nevim jak ale dam. No a slo to. Teda mam automat, jsem si to ulehcila..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Když tak si i za příplatek řekni o více jízd.
Neboj teď dokud bude vedle tebe instruktor tak vpohode.
Ideálně autoškola ve velkém městě ti hodně naučí i kdy je to popravdě
blázinec alespoň budeš připravena. Časté rozjezdy a úzké uličky že
naučí víc než okreska kde se stačí udržet v rámci asfaltu 
a pak třeba ze začátku jezdit s někým kdo
má víc zkušeností
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Praxe jedině. Člověk se vyjezdí.
Když stojíš poprvé na bruslích, taky tam hnedka nepošleš na první
dobrou trojitý tulip (nebo jak to je 
)
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Jestli už nemáš, tak si pečlivě vyber autoškolu s klidným a trpělivým instruktorem, lépe ženou, ne hysterickým rejpavým debžonem, co jsem měla já, který mne při každé jízdě děsně vypsychoval, až jsem brečela (bylo mi 19, doma žádné auto a autoškola v Holešovicích).
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
@Cenarius už cítím
tu lahodnou ledu a v létě asfaltu 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Mám to podobně. Je mi 30 a mám dvě děti. A za měsíc si podám
přihlášku a budu dělat řidičák.
Neděsí mě ani tak to, že budu řídit auto, jako spíš to, zapojit se do
provozu, kdy mi přijde, že je každý druhý magor
Ale řekla jsem si, že to musím zkusit. Buď to zvládnu a nebo to nezvládnu.
S tím, že pokud řidičák dostanu, budu řídit tak často, jak to jenom
jde, abych se vyjezdila. Nic jiného, než praxe člověku fakt nepomůže.
Takže do toho běž a uvidíš sama, jestli budeš postupně sebevědomější
a nebo naopak. Pokud by se ti nedařilo přestat vyšilovat, tak si řidičák
prostě nedoděláš. A nebo připlatíš za další jízdy.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
@JiříkMazlík píše:
@Cenarius už cítím tu lahodnou ledu a v létě asfaltu
Já myslel chuť krve, potom co se rozsekáš
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
@LilyJane píše:
Mám to podobně. Je mi 30 a mám dvě děti. A za měsíc si podám přihlášku a budu dělat řidičák.
Neděsí mě ani tak to, že budu řídit auto, jako spíš to, zapojit se do provozu, kdy mi přijde, že je každý druhý magor
Ale řekla jsem si, že to musím zkusit. Buď to zvládnu a nebo to nezvládnu. S tím, že pokud řidičák dostanu, budu řídit tak často, jak to jenom jde, abych se vyjezdila. Nic jiného, než praxe člověku fakt nepomůže.
Takže do toho běž a uvidíš sama, jestli budeš postupně sebevědomější a nebo naopak. Pokud by se ti nedařilo přestat vyšilovat, tak si řidičák prostě nedoděláš. A nebo připlatíš za další jízdy.
Tohle není k smíchu. Bohužel je to tak, že řidičák má úplně každý. I spousta lidí, kteří nejsou absolutně schopni v běžném provozu fungovat. Takže rada do začátku, MUSIS MYSLET I ZA OSTATNI.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Hlavně dobře vyber autoškolu, nejlépe s nějakou empatickou
instruktorkou. V autoškole se určitě nevybouráš, instruktor má druhé
pedály, situaci může zachránit. A zbytek uvidíš 
Základ je slušné auto v dobrém technickém
stavu, jinak hodně záleží, kde budeš jezdit. Na venkově je slabší
provoz, ale zase mohou být v horším stavu silnice a sjízdnost, ve velkých
městech může být starost v hustém provozu, s orientací
v křižovatkách a tak. Nemaluj ale čerta na zeď, třeba Tě to bude nakonec
bavit není to zas takové drama, chce to
hlavně cvik.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Já si naopak myslím, že přesně takový lidi by řidičák mít neměli. Jasně obavy jsou na začátku běžné a je nutné jezdit a jezdit. Ale pak by měl člověk včas vyhodnotit jestli na to má, nebo ne. I takové znám, který prostě i po X letech řídí příšerně, zmateně, nepředvídatelně.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Dělala jsem autoškolu po třicítce.
Taky jsem se bála. Doplatila jsem dvojnÁsobek jízd, a pak to šlo.
Naplánovala jsem si je hlavně na víkend ráno, když na silnici nebyl
provoz.
Neboj, je to jen v tréninku, to zvládneš👍
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
@Šarlota4 ridicak by nemeli mit predevsim kreteni, co jezdej jako prasata a ohrozujou vsechny ostatni. Ja se taky bala a jezdim ted furt a nikoho nezabijim. To mi prijde jak takova moda, kdo se boji, nesmi na silnici. Jenze normalni clovek se vyjezdi a uklidni. Agresivni hovado hovadem zustava.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
@Šarlota4 píše:
Já si naopak myslím, že přesně takový lidi by řidičák mít neměli. Jasně obavy jsou na začátku běžné a je nutné jezdit a jezdit. Ale pak by měl člověk včas vyhodnotit jestli na to má, nebo ne. I takové znám, který prostě i po X letech řídí příšerně, zmateně, nepředvídatelně.
Ale vždyť ona to ještě ani nezkusila. Třeba jí to půjde dobře.
Jinak já jsem na silnici denně a nepředvídatelně se někdy chovají
i řidiči z povolání.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Další podobná témata podle názvu
- Prekancerózy vulvy strach
- Opičí neštovice - máte strach?
- Zvlaštní myšlenky a stav
- Strach ze zamlklého nebo mimoděložního
- Pitný režim - šťávy
- Cysta 8x7 cm vstřebala se někomu? Mám strach z operace.
- Divný stavy a bolesti
- Nova práce, smutek, strach
Hezké ráno,
mám dilema - ve svých 27 letech jsem se odhodlala k ŘP. Cestování MHD už mě omezuje, navíc chci být mobilní kvůli budoucím potomkům. Řízení jsem se vyhýbala z důvodu mých povahových rysů. Jsem až moc zodpovědná, bojácná; nějaký čas jsem řešila i úzkosti, které samozřejmě jen tak nezmizí. Jsem takový typický příklad nepraktického člověka, mám dvě vysoké, ale běžně fungovat v životě je pro mě někdy velkým oříškem.
Včera jsem zkoušela poprvé řídit se známým, myslím, že mi to šlo, ale měla jsem tendence vyšilovat, hned jsem se lekala, že se určitě vybourám. Okolí mi říká, že to tak má na začátku většina; ale stejně mám v sobě otazník, zda do toho jít. Strach mě ovládá neuvěřitelně a zase mám sklony to vzdát.
Díky za vaše poznatky a zkušenosti!