@Michelle_M Ahoj Z jedné strany tě chápu, ale z druhé strany to zvíře má z tebe větší strach než ty z něj Je to všechno jenom v hlavě, musíš si uvědomit, že je to pořád jenom zvíře, které se bojí víc než ty A vůbec se na hady nemusíš popřípadně bát sáhnout, nejsou slizcí, ba naopak, mají jemné šupiny, i když studené Vím o čem mluvím, máme s manželem doma 3 hady a pár ještěrek Hlavně si to musíš srovnat v hlavě

Já mám totéž z myší a pomohl mi až čas. Prostě časem se snažím to zvládnout, vím že chcíplá myš mi neublíží, ale odpor a hnus z nich tam furt je. My jsme si domů dokonce pořídili hada (žere myši), takže teď s tím bojuju tak, že mu koupím myš, dovezu jí domů, zatím jsem nedokázala na ní sáhnout a dát mu jí. Ale to časem taky dám. O terapii jsem taky přemýšlela a říkala jsem si, že bych nepřežila ty první části (obrázky, chcíplé) živé mi vadí nejmíň.

Mam podobný problém,ale co se týče pavouků. Nedokážu je ani zabit, natož odchytit do sklenice a vypustit ven. Vidim pavouka, všechno se ve mě sevře a dostanu prostě hysterak. Nedávno jsem v noci sla na zachod,pod pračkou pavouk,koukali mu jen nohy,ani jsem nedočůrala, vystřelila ze zachoda,pod dveře narvala ručniky,aby nemohl dveřmi podlézt a tří hodiny čekala na může, až přijde domů a pavouka zlikviduje. Cely tyden jsem pak chodila do koupelny stylem,ze jsem prudce otevrela dveře,od prahu zkontrolova celou místnost a pak teprve vesla do vnitř.

Tak já se bála dotknout švábů, kobylek a podobně, ale vzhledem k tomu, že máme agamy a musím je nějak nakrmit, tak jsem se musela naučit brát tuhle havět do ruky.. Ze začátku mi padali z ruky neboť mi to bylo hoooodně nepoříjemný, ale jednou jsem se nad tím zamyslela a říkám si, vždyť jsou to zvířata, jen jiná než „na co jsem zvyklá“, lépe jsem si je prohlídla a od té doby mi nedělá problém to vzít do ruky 

Bohudík pro tebe je užovka celkem plachý tvor a pokud ho budete rušit, nevrátí se. Já mám stejnou fóbii z pavouků a ty jsou bohužel hluchý jako poleno . Terapie většinou nemá valný smysl, protože tenhle strach je prazákladní instinkt a ten prostě nevymažeš. A já už toho vyzkoušela celkem dost a stejně při setkání s pavoukem tahám kapesní defibrilátor… 

Já doufám, že časem ten zážitek vybledne, zatím to mám furt před očima, jak jsem otevřela vchodové dveře a byla tam, metr ode mě a koukala na mě se zvednutou hlavou, hroznej šok Možná kdyby se plazila někde dál v zahradě, tak to pro mě bude snesitelnější než tenhle pocit, že se snažila proniknout k nám Jo já vím, že to je blbost, ale mám prostě pocit ohrožení, i když znám všechny fakta o plachém a užitečném stvoření 

@Anonymní píše:
Mam podobný problém,ale co se týče pavouků. Nedokážu je ani zabit, natož odchytit do sklenice a vypustit ven. Vidim pavouka, všechno se ve mě sevře a dostanu prostě hysterak. Nedávno jsem v noci sla na zachod,pod pračkou pavouk,koukali mu jen nohy,ani jsem nedočůrala, vystřelila ze zachoda,pod dveře narvala ručniky,aby nemohl dveřmi podlézt a tří hodiny čekala na může, až přijde domů a pavouka zlikviduje. Cely tyden jsem pak chodila do koupelny stylem,ze jsem prudce otevrela dveře,od prahu zkontrolova celou místnost a pak teprve vesla do vnitř.

V baráku je pavouků. Nic nedělají. Absolutně na tebe nepolezou, když je budeš chtít vzít do ruky, budou se snažit utéct.

@Michelle_M Hady taky nemusím. Bojím se uštknutí. Nevadí mi tolik snad ani ti tlustí, ale takové ty hubené mrchy. Brrr.
V zoo ale na ně koukám hrozně ráda.

@eva valoi píše:
V baráku je pavouků. Nic nedělají. Absolutně na tebe nepolezou, když je budeš chtít vzít do ruky, budou se snažit utéct.

Promiň, ale to je pro člověka s arachnofobií celkem nesmyslný prohlášení. Fobie se nepohybuje v rámci logiky a rozumu, to je prostě nezvládnutelný pud. Je to jako bychom po tobě chtěly, aby jsi nemrkla, když bouchne balónek. Taky to rozumem neovládneš.

@Janli No a jak se s tím dá pracovat? Lze se fobie zbavit? Zmírnit?

@eva valoi píše:
@Janli No a jak se s tím dá pracovat? Lze se fobie zbavit? Zmírnit?

Dá se to cílenou behaviorální terapií částečně otupit. Takže místo infarktu jsi schopná kolem objektu fobie s odporem projít. Problém je, že se to může po nějakém negativním zážitku vrátit. Ale co jsem si pořídila biolit, jsem výrazně klidnější… 

@Janli píše:
Bohudík pro tebe je užovka celkem plachý tvor a pokud ho budete rušit, nevrátí se. Já mám stejnou fóbii z pavouků a ty jsou bohužel hluchý jako poleno . Terapie většinou nemá valný smysl, protože tenhle strach je prazákladní instinkt a ten prostě nevymažeš. A já už toho vyzkoušela celkem dost a stejně při setkání s pavoukem tahám kapesní defibrilátor…

mám to s pavoukama stejně. A též si myslím, že s odporem k nějakému druhu zvěře člověk nic moc neudělá - máme to evolučně zabudované. Já se prostě těmto zvířatům vyhýbám. K nepříčetnosti mě přiváděli i chrousti, když se nedávno kvečeru rojili. Když je setkání nevyhnutelné, automaticky zaječím a manžel přiběhne, kdo že mě to vraždí. On je naštěstí fobií prost 

Příspěvek upraven 21.07.18 v 23:55

@pe-terka píše:
mám to s pavoukama stejně. A též si myslím, že s odporem k nějakému druhu zvěře člověk nic moc neudělá - máme to evolučně zabudované. Já se prostě těmto zvýřatům vyhýbám, k nepříčetnosti mě přiváděli i chrousti, když se nedávno kvečeru rojili. Když je setkání nevyhnutelné, automaticky zaječím a manžel přiběne, kdo že mě vraždí. On je naštěstí fobií prost

Ten můj říká, že po těch letech je podle síly řevu schopen odhadnout velikost pavouka  .

@Michelle_M rozhodně v tom nejsi sama. Moje sestra před lety našla manžela sedět na střeše kůlny, kam vyskočil, když na kompostu narazil na dvě užovky . Houby redbull, to fobie ti dává křídla.....