Reklama

Stres a deprese ze školy

Fotoalbum tématu (0) Sledovat e-mailem Přidat k oblíbeným Zapnout podpisy Hledání v tématu
První příspěvek v tématu
 
Anonymní 
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 03.04.18 22:18
Stres a deprese ze školy

Ahoj holky, moc se omlouvám, že téma sem úplně nepatří, ale téhle stránce, co se týče diskuzí opravdu důvěřuji a vím, že tu jsou zkušené dívky/ženy, co třeba něco podobného prožívaly. :)
Jsem prvním rokem na střední, dojíždím káždý den vlakem +-35km)(ale to nehraje takovou roli) zhruba už od začátku října začínám mít nějaké psychické potíže, ale zvládám to čím dál hůř. 100% to je ze školy, protože o víkendech nebo o prázdninách jsem naprosto v pohodě, šťastná a optimistická. Vůbe ale nevím, z čeho to je :(Připadám si, že nejsem vůbec sama sebou, často mívám hrozné myšlenky a při dlouhé jízdě ve vlaku mám chuť jenom brečet, někdy jsem opravdu na dně a doma celý den brečím. Ale já chci být šťastná, chci být sama sebou (normálně mimo školu o prázdninách jsem sama sebou) a mám pocit, že potřebuju pomoci od člověka. Prosím vás o rady, o povzbuzení, o pomoc. Chtěla jsem vyhledat nějakého křesťanského psychologa, ale je mi 16 a sama bych asi k němu nemohla. Mamka si myslí, že to jsou jen nějaké výkyvy nálad, proto se jí nesvěřuju, jelikož si připadám opravdu na dně…
Doma mi ještě ke všemu na tom zatěžují, protože sám taťka má taky trošku psychické potíže, bere antidepresíva a často mě do depresí přivede i to, když ho vidím nešťastného a jak mu nezáleží na vlastním životě ????


Reklama

Reakce:
 
nedline
Zasloužilá kecalka 691 příspěvků 03.04.18 22:30

Tak teď úplně vím, o čem mluvíš. Zažila jsem to samé v prváku na střední.. :( Jestli chceš, napiš mi sz a můžem o tom pokecat. :hug:

 
Anonymní 
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 03.04.18 22:44

Jsem na VŠ a zažívám úplně to samé. Nesnáším to tam. Lidi, už ty chodby, všechno. Jen když tam jedu, je mi úplně úzko, špatně od žaludku, jsem naštvaná, smutná, chce se mi brečet a mám chuť se na to vykašlat, otočit se a jet domů. Když skončí poslední přednáška/seminář daného dne, úplně se mi uleví, jakmile vylezu z budovy, jsem jako jiný člověk, těším se na přítele, pustím si muziku a po cestě domů přemýšlím, co dnes budeme dělat. Stačí jen aby se mě někdo zeptal „Co škola?“ a je mi hrozně. Nemohu ze vůbec přinutit k dělání úkolů, jen když vidím papíry a učebnice, chci je spálit :mrgreen:. Každé děkanské volno, státní svátek připadající na den, kdy mám výuku, je pro mě vysvobozením.

 
Anonymní 
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 03.04.18 23:10
@Anonymní píše:
Jsem na VŠ a zažívám úplně to samé. Nesnáším to tam. Lidi, už ty chodby, všechno. Jen když tam jedu, je mi úplně úzko, špatně od žaludku, jsem naštvaná, smutná, chce se mi brečet a mám chuť se na to vykašlat, otočit se a jet domů. Když skončí poslední přednáška/seminář daného dne, úplně se mi uleví, jakmile vylezu z budovy, jsem jako jiný člověk, těším se na přítele, pustím si muziku a po cestě domů přemýšlím, co dnes budeme dělat. Stačí jen aby se mě někdo zeptal „Co škola?“ a je mi hrozně. Nemohu ze vůbec přinutit k dělání úkolů, jen když vidím papíry a učebnice, chci je spálit :mrgreen:. Každé děkanské volno, státní svátek připadající na den, kdy mám výuku, je pro mě vysvobozením.

Ja uz jsem nekolik let venku ze skoly, ale moje skolni leta jsi presne vystihla.

 
kve-tinka
Závislačka 4345 příspěvků 4 inzeráty 03.04.18 23:57

Pro obe anonymni:proc nezmenite skolu??

 
kudlanka1
Kecalka 181 příspěvků 04.04.18 00:05

@kve-tinka Ano asi bych na tim taky pouvazovala. Jen by me zajimalo, jestli studuji obory co je bavi a budou je pak vykonavat nebo je to jen ztrata casu :nevim:

 
Kipe
Kecalka 268 příspěvků 04.04.18 03:24

Přesně vím o čem mluvíš. U mě to nikdy nebylo z důvodu, že bych byla hloupá, nechtěla se učit nebo cokoliv podobného. Byla jsem často nemocná a vše se na mě v prváku začalo nabalovat. Pořád dokola. Bylo by to na dlouhé psaní, ale nakonec jsem vystřídala čtyři různé obory, vždy prvák. Bylo mi zle jen jsem si představila cokoliv se školou, otázky z rodiny co ve škole mě ničily. Cokoliv se školou mě ničilo nejen psychicky ale i fyzicky. Skončila jsem na antidepresivech a ze školy bohužel/bohudík odešla. Po chvilce se dala do kupy a začala chodit do práce, úleva neskutečná a přestaly veškeré nemoci! Ano, někdo mě odsoudí, že mám zatím pouze základní vzdělání.. za to mám ale taky zdraví, klid a štěstí. Střední školu mám v plánu jednou dálkově, dneska si myslím běžná věc.
Tobě samozřejmě přeji lepší průběh a dost sil!
Vím, moc jsem neporadila.. jen jsem ti chtěla ukázat, že bude lépe.
Kdyby jsi se chtěla na cokoli zeptat, stačí napsat do zpráv. ;)


Reklama

 Váš příspěvek

Reklama

Poslední články

Kdy začít děti učit zacházet s penězi? Začněte pomocí her v předškolním věku

Jedním z nejčastějších sociálních problému, se kterými se dnes potkávají... číst dále >

Váháte, zda a kdy nechat děti očkovat? Udělejte si vlastní názor

Neublížím svému miminku očkováním brzy po narození? Otázku, kdy začít s... číst dále >

Články z Expres.cz

Bláznivý spot brněnské policie: Proč na něm strážník bojuje s kozou?

Být městským policistou sice neznamená dennodenně nasazovat život, rozhodně... číst dále >

Zablokovaný Facebook? Chtějí mi zavřít pusu, je to jako za nacistů, říká Klaus ml.

Chystá zákon o svobodě slova na internetu, kvůli cenzuře se v neděli veřejně... číst dále >

Články z Ona Dnes

Jsem tak trochu rebelující černá ovce rodiny, říká sestřička z Ordinace

Ha Thanh Špetlíková, která je známá jako zdravotní sestřička ze seriálu... číst dále >

Děti rozeznám, i když brečí, říká maminka čtyřčat

Svému synovi chtěli pořídit sourozence, ale příroda tomu chtěla jinak. Místo... číst dále >


Reklama