Studium medicíny ve vyšším věku a s rodinou

Anonymní
24.3.21 14:42

Studium mediciny ve vyssim veku a s rodinou

Zvazuji studium mediciny. Problem je, ze uz jsem ponekud starsi a mam rodinu.
Vystudovala jsem puvodne pod vlivem okolnosti neco uplne jineho, ale uj obor me vubec nebavi a necitim se v nem dobre, takze chci zmenu.
Odmala jsem chtela byt lekarkou a nikdy jsem si sama sebe nedokazala predstavit jako neco jineho. Proc? Uz jako male dite jsem vzdy lecila panenky, mioovala jsem biologii cloveka a libi se mi predstava lecit lidi. Kdyz jsem si ted vyhledala pripravu na prijimacky, tak jsem si nemohla pomoci a zacala jsem se ucit, protoze jsem na to mela chut.
Na druhou stranu si uvedomuji, ze by me cekalo casove velmi narocne studium a teprve nekdy kolem 50 let bych mohla zacit normalne pracovat. Minimalne 6 let bych zila extremne skromne, abych si to financne mohla dovolit. Kdybych po nejakych 4 - 5 letech zjistila, ze uz nemuzu studovat dal, vse by prislo vnivec.
Teoreticky bych mohla take jit na magisterske nebo MBA studium managementu, to by trvalo rok ci dva a bylo by to jednodussi. Potom bych mohla ziskat misto ve vedouci pozici, coz by bylo lepsi nez soucasny stav, ale nevim, zda bych byla stastna.
Jak to vidite vy? Vyhody a nevyhody. Pripada vam jako rozumny napad, aby matka rodiny ve veku 30+ studovala medicinu?

  • Citovat
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
14127
24.3.21 14:44

Poku jsi 30+ a mas podporu manzela, tak proc ne.
Pokud jsi 50- tak si myslim, ze uz je pozde :think:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
24.3.21 14:48

Já si myslím, že to reálné není. Medicína lze asi jen jako denní studium, neumím si to představit s rodinou. Ale chápu tě a taky lituji, že jsem se toho snu vzdala, asi mě to vždy bude mrzet. I když já tedy VŠ mám, i zaměstnání mám dobré.

  • Citovat
  • Nahlásit
Anonymní
24.3.21 14:52
@Anonymní píše:
Já si myslím, že to reálné není. Medicína lze asi jen jako denní studium, neumím si to představit s rodinou. Ale chápu tě a taky lituji, že jsem se toho snu vzdala, asi mě to vždy bude mrzet. I když já tedy VŠ mám, i zaměstnání mám dobré.

Ja mam VS taky, vydelavam dobre, prace je dobre kombinovatelna s rodinou, jenom ji proste nesnasim.

  • Citovat
  • Nahlásit
11943
24.3.21 15:02

Moje spolužačka z gymplu cca v 35 udělala totéž - a to měla doktorát v sociálních vědách. Měla v té době dvě děti mladšího školního věku a rozhodla se, že chce být doktorka. Teď je ve čtvrťáku a zvládá. Samozřejmě musela nechat práce, protože medicína se distančně studovat nedá. Naštěstí má manžela, který jí podpořil a je schopný bez problémů rodinu zabezpečit. Nutno také podotknout, že je a vždy byla opravdu bedna a navíc do učení zapálená. Když mi to tenkrát řekla, tak jsem věděla, že to bez problémů dá :-) Takže ano, jde to, ale musí na to být podmínky.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
68450
24.3.21 15:22

Ale tak asi jo. Zda to stojí za to, to si musíš zvážit.
Dovedu si to představit u čerstvé tricítky, která už má větší dítě okolo deseti let, které je už částečně samostatné, další dítě neplánuje, je dobře finančně zajištěná, takže studium bude mít místo pracovní náplně a plánuje nějaký obor třeba v komplementu.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
5960
24.3.21 15:30

Nechci tě zrazovat, naopak fandím studiu i změně oboru, sama jsem změnila úplně obor až těsně před 40…

Každý má jiné vlohy, každému to myslí jinak, to každopádně, takže moje subjektivní zkušenost může být jen moje a nemusí to platit na nikoho jiného, ale

  • mám teď v tom „středním“ věku schopnost pobrat spíš logické věci, tam mi mozek funguje stále dobře a nebo cokoli, kde je výhodné využít zkušenosti (těch už se nasbíralo dost ;-) )… ale co mi selhává, je kapacita paměti pro memorování. Tam si myslím, že bych už nedala zdaleka ani polovinu toho, co jsem zvládala se naučit ke zkouškám kdysi na VŠ. A bohužel, medicína je hlavně v těch prvních ročnících jen samé memorování, všechno nazpaměť a obrovské objemy dat. Já osobně bych si spíš troufla teď na techničtější obory, než třeba na práva nebo tu medicínu, kde je to jak soutěž v nafukování paměti.
  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
601
24.3.21 15:49

Tak zalezi na vsech okolnostech… studium mediciny je narocne, neni to pajdak:), neleze dleat distancne a narocna je pak i prace… dalsi vzdelavani… takze pokud mas manzela co se stara a jeste vas lucusne zajisti, babivky nebo chuvy pro deti a nebude ti lito, ze kdyz sis je poridila nebudes moc s nima prozivat jejich zivot… atd atd

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
319
24.3.21 15:53

Já sama ted podala přihlášku na vysokou a to je mi 29 :D není to teda medina, ale pokud ti to pálí běž do toho

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
24.3.21 15:57

medicína..

Medicinu jsem studovala a nezvládla jsem ji - ukončila po druhém ročníku, protože jsem k tomu vrcholově sportovala. Je to neuvěřitelně těžká škola, můj manžel studoval ČVUT a učil se toho v průměru max. 20% toho co já. Anatomie, ketrá je z toho asi nejlehčí, to se musíte našprtat asi 1000 stran v latině a nazpamět. A navíc vás po šesti letech učení čekají další zkoušky a studia.. No pokud do toho máte obrovskou chuť, tak do toho jděte, držím palce. 30 je v pohodě. :D :kytka:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
4126
24.3.21 16:08

Pokud přijmeš fakt, že nebudeš chodit do práce, jakože vůbec (nepřemýšlej ani o polovičním úvazku), a manžel finančně potáhne celou rodinu sám + ti poskytne servis ve zkouškovém na učení, tak proč ne. Studium je denní, jakože opravdu se vyžaduje docházka minimálně 4 dny v týdnu, na většinu cvik se musíš doma připravovat, a zkouškové je o tom, že se 4 týdny učíš 12 hodin denně na jednu zkoušku a máš takové minimálně 2 za jedno zkouškové, tak jo, proč ne. Já si to teda s rodinou neumím představit.
Jednodušší obor klidně. Ale medina není o tom, že si hodinu před spaním něco přečteš.
A taky neplatí, že pleva se třídí v prváku. Sítem jsou první 4 roky, když prolezeš tímhle, pak už se to dá, ale manžel tě bude muset živit celých 6 let, spíš víc, protože pravděpodobně studium protáhneš.
Jestli je to tvůj sen a manžel tě podpoří, zkus to. Ale jednoduché to nebude.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
24.3.21 16:22

A opravdu to musí být medicína? Já mám obrovský respekt před všemi, kteří medicínu vystudovali, zvlášť pokud jsou z nich šikovní doktoři, ale jinak mi klasické západní lékařství připadá příliš úzce zaměřené. Kdybych se profesně chtěla zaměřit na zdravotnictví, hledala bych nějakou kombinaci tradice a klasiky. Taky mě strašně baví zjišťovat, jak věci u člověka fungují, ale západní medicína vůbec nepostihuje celou šíři problémů.
No, moc jsem nepřispěla, konkrétní návrh bohužel nemám. Ale přeju odvahu jít si za svým snem.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
584
24.3.21 17:25

Budeš to mít hodně těžké. Medicina je denní studium, flexibilita tam moc není. Studium je poměrně náročné, předpokládá se příprava doma. V prvních 2 letech skoro každodenně. Znám jednu chytrou holku, vystudovala farmacii, ale pak zjistila že by chtěla dělat medicinu. Je jí 31, studuje 4.ročník, má dítě 8let a nemá manžela. Pomáhá jí ale hodně maminka. Kromě toho má malý úvazek u farmaceutické firmy. Medicinu zvládá slušně, ale bez maminky by to nešlo. Jinak počítej s tím, že nebudeš mít na děti a rodinu obecně tolik času, kolik bys chtěla. Já bych do toho nešla, protože si vzpomínám, jak jsem dělala druhou atestaci s dvěma malýma dětma. A ten měsíc, co jsem se intenzivně učila, byl velký stres…oproti studiu na medicině (kdy jsem byla svobodná a bezdětná) nesrovnatelný, protože jsem neměla na učení dost času a na rodinu též ne…děti mi skákaly po hlavě a večer, když usnuly, já padala únavou. Držím ti palce, ale já bych do asi nedala…

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
963
24.3.21 22:02

Nevim, co obnasi medicina, ale neni to jen skola, ale pak dalsi atestace.
Mne osobne by na tom vadilo, ze nebudu mit sanci mit tolik zkusenosti, skoncim skolu, pak se budu otrkavat, honit atestaci a pak pujdu do duchodu. :) Musela bych byt extremne ctizadostiva a milovat to, aby mi to dalo v tom omezenem poctu roku to, co bych od toho chtela.
Nad jakym oborem uvazujes?

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
940
24.3.21 22:59

No…ten vyšší věk by nejspíš nevadil, ale nedovedu si představit skloubit to s rodinou a hlavně, fakt by tě někdo musel 6 let živit. Já jsem tedy vystudovala jenom vet. medicínu, ale i tak to byla fuška, objem učiva, co musíš nastudovat je enormní, to jsou stovky stran textu na lehčí zkoušku, tisíc(e) na těžkou. Ve zkouškovém ležíš v knihách prakticky od rána do večera a i tak máš furt pocit, že to nestihneš :lol: Pro srovnání, kamarádka studovala současně práva a ekonomku a u toho stíhala ještě poloviční úvazek někde v administrativě. Já jsem si připadala jako pako, že nestíhám nic než školu a to jsme na sš měly podobné studijní výsledky.

Jako studovala se mnou Ing., mohlo jí být kolem 40ti, která ale neměla rodinu. A pak pár holek si pořídilo děti ve vyšších ročnících na škole, zvládaly to s jazykem na vestě, studium prodlužovaly (a snažily ošidit, kde se dalo) a za vydatné pomoci rodiny.

A další věc - promocí to nekončí. Jako absolvent tě budou využívat na služby/noci/víkendy…taky se to blbě kloubí s rodinou…a atestace (to my nemáme).

Důkladně to zvaž, ale zase pokud je to tvůj sen a vyčítala by sis, kdybys to nezkusila :nevim: Kolik je dětem?

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Mohlo by vás zajímat