Syn je na mě extrémně fixovaný

Fotoalbum tématu (0) Sledovat e-mailem Přidat k oblíbeným Zapnout podpisy Hledání v tématu
První příspěvek v tématu
Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 28.05.19 23:10
Syn je na mě extrémně fixovany

Ahoj mám takový problém s naším 10 měsíčním synkem.Uz asi půl roku je na mě extrémně fixovany.Ted se to navíc ještě zhoršilo když se špatně vyspí tak stačí abych odešla jen na záchod nebo za roh do kuchyně a už spustí šílený histerak (on poslední dobou spi tak maximálně tri dny v měsíci dobře).Takže to dospělo fo fáze kdy se snažím udělat maximum pro to aby spal dobře. Což obnáší to že dopoledne mi usne tak na půl hodiny a pak se vzbudí s pláčem. Takže pak musím jit nakojit ho a uspat ho v naší posteli a zůstanu tam s nim uvězněna protože se bojím aby nespadl z te naši vysoké postele. Večer se opakuje dost podobne s tím že aspoň spí víc tvrdě a dá se přenést do postýlky ale pro zmenu ho zase déle uspávám. Takže to v závěru dopadá tak že usina kolem 9 půl 10.A já si tím pádem od něj za cely den ani trochu neodfrknu (odpoledne chodíme ven) takže nějaká péče o domácnost nebo partnerské povinnosti pro mě začínají být tabu. A teď zpět k te jeho fixaci nejen že se od něj nesmím vzdálit ani na krok ale ke všemu se ho nesmi nikdo ani dotknout takže že by nám někdo pomohl od toho věcného tahání ho taky nepřipadá v úvahu. Jednou uz to vypadalo že se blízká na lepší časy tak jsem toho chtěla využít a začít ho zvykat na hlídání. Se ségrou to ještě jakš takš dal.Ale s mamkou uz to byl zase extrém ze ho hlídala hodinu a pul a on ji to celé prorval až se zalikal když jsme přijeli domů. Uz začínám být na pokraji sil jal psychických tak fyzických.

Přečtěte si článek: Vývoj miminka 10 měsíců: Svět je jedna velká herna

Reakce:
mrav
Nadpozemská drbna 28903 příspěvků 28.05.19 23:25

Ahoj. V tomto věku je to normální - je to separační úzkost. Dítě takto reaguje na toho, s kým je nejčastěji. Kdyby s ním byl doma otec, reagovalo by úplně stejně zase na něho. :mavam:

Uživatel je onlineRusset
Neúnavná pisatelka 16517 příspěvků 28.05.19 23:28
@Anonymní píše:
Ahoj mám takový problém s naším 10 měsíčním synkem.Uz asi půl roku je na mě extrémně fixovany.Ted se to navíc ještě zhoršilo když se špatně vyspí tak stačí abych odešla jen na záchod nebo za roh do kuchyně a už spustí šílený histerak (on poslední dobou spi tak maximálně tri dny v měsíci dobře).Takže to dospělo fo fáze kdy se snažím udělat maximum pro to aby spal dobře. Což obnáší to že dopoledne mi usne tak na půl hodiny a pak se vzbudí s pláčem. Takže pak musím jit nakojit ho a uspat ho v naší posteli a zůstanu tam s nim uvězněna protože se bojím aby nespadl z te naši vysoké postele. Večer se opakuje dost podobne s tím že aspoň spí víc tvrdě a dá se přenést do postýlky ale pro zmenu ho zase déle uspávám. Takže to v závěru dopadá tak že usina kolem 9 půl 10.A já si tím pádem od něj za cely den ani trochu neodfrknu (odpoledne chodíme ven) takže nějaká péče o domácnost nebo partnerské povinnosti pro mě začínají být tabu. A teď zpět k te jeho fixaci nejen že se od něj nesmím vzdálit ani na krok ale ke všemu se ho nesmi nikdo ani dotknout takže že by nám někdo pomohl od toho věcného tahání ho taky nepřipadá v úvahu. Jednou uz to vypadalo že se blízká na lepší časy tak jsem toho chtěla využít a začít ho zvykat na hlídání. Se ségrou to ještě jakš takš dal.Ale s mamkou uz to byl zase extrém ze ho hlídala hodinu a pul a on ji to celé prorval až se zalikal když jsme přijeli domů. Uz začínám být na pokraji sil jal psychických tak fyzických.

Vydrž, děti rostou, nebude to tak pořád. Otužuj ho přítomností druhých, otrlým nech hlídat. Zlepší se to.

Aduš8
Závislačka 4819 příspěvků 28.05.19 23:31

Přesně tak, takhle se projevuje separační úzkost, čím více jsi dítěti nablízku, tím kratší čas trvá. Potřebuje mít v mámě jistotu, aby měl dost odvahy poznávat okolní svět. Přejde to, nikdo ti neřekne kdy přesně. U nás trvala asi měsíc. Najdi si o tom články na netu, taky jsem se z toho hroutila a brečela, že už nemůžu, ale když jsem věděla o co jde, bylo to daleko jednodušší

Kostroma
Kecalka 320 příspěvků 28.05.19 23:47

Devcata maji pravdu. Separacni uzkost jak vysita ale neboj, to prejde. Kamaradcina holka to mela kolem toho 10m taky, docela psycho pro mamu, ktera si neodfrkne, ale jak to prislo, tak to zase odeznelo. Muj kluk vysiloval asi jen tyden a to mi stacilo, je to vycerpavajici. Ale vydrz, bude dobre. Neco o tom načti :)

Marben
Ukecaná baba ;) 2125 příspěvků 29.05.19 02:31

Souhlas, syn v tom samém období jako přes kopírák, jen ne s tím spaním. Zlepšilo se to když začal samostatně chodit v 13m, ale i teď v 17m separační úzkost přetrvává. Hlídat se dá od taty - babicka už to vzdala :)

Mari.G
Kelišová 5483 příspěvků 29.05.19 02:38

Hned jak jste napsala věk dítěte, tak mě taky napadla separační úzkost. V tomto věku je to běžné, děti mají prostě strach, že jak zmizíme z očí, tak jsme odešly navždy. Neutíkejte od něho, i když je to hodně náročné, o to rychleji to odezní. Ve vašem věku mi spal syn doma přes den pouze u prsa (nešlo jít ani na WC a vrátit se), v noci i beze mě, ale budil se po 50-60 minutách a nešlo na něho ani sáhnout, natož ho někam stěhovat. Má to tak spousta dětí. Bude lépe! Pokud není v pohodě, nedávejte ho na hlídání s řevem. V tomto věku nepochopí, že si má na něco jako zvykat. Naopak to vezme jako zradu od svého středobodu vesmíru a bude to ještě horší. V jedoucím kočárku nespí? Mně vozila mamka v době, kdy spal - tím jsem měla já chvíli klid a on byl v pohodě a neplakal. Jak se vzbudil, tak mamka nasadila kosmickou rychlost a tryskala do kopce k nám domů :mrgreen:.

Ornwen
Kelišová 5246 příspěvků 29.05.19 05:50

Jj, separacka. Na velkou postel kup zabranu. Stejne se vam bude hodit a zkousej ho nechávat s nekym aspon ve tve přítomnosti at si zvyka, ze neni nen maminka.

Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 29.05.19 07:36

@Aduš8 jo já o te separacni úzkosti taky slyšela a četla ale přeci ji nemůže mít půl roku? Nejhorší je že my jsme byli teď pred par dny s malým na svatbě což tak nějak nedopadlo úplně nejhůř ale museli jsme ho prostě celou svatbu nosit v náruči a za tři měsíce mame naši vlastní svatbu a to preci nejde aby jsme ho tam pořád tahali to by jsme si tu svatbu vůbec neužili.

Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 29.05.19 07:58

@Mari.G no tak přesně to samé mame taky akorát u nás to už trvá půl roku. Když jdu na záchod tak nechávám dveře otevřené a doufám že se stihnu vyčurat než se tam doplazi. Akorát když jdu na velkou tak ho dávám do ohradky a volám na něj že jsem pořád tady ale vůbec to nepomáhá. Rve tam jako pominutej. A kočárek to je taky tragédie sama o sobě. Dokud kočárek jede tak spí malej jak zarezanej ale jakmile na vteřinu zastavím tak se začne vrtet ze se budi. Zkousela jsem na něj fígle typu že jsem pořídila Rockit ale malej prostě pozná rozdil mezi jízdou a houpanim.

Lucie_Sx
Závislačka 3709 příspěvků 29.05.19 13:49

Je to normální. Určitě bych ho nezocelovala nuceným hlídáním, které prořve. To mu jistotu nedodá a on ji teď od tebe maximálně potřebuje, aby se pak mohl začít zase odpoutávat.
Nemá smysl se hroutit, ale vymýšlet zlepšováky a polevit ze zásad. Na záchod s tebou může, nosit ho můžeš v nosítku, koupat se můžete taky společně, a uspat ho můžeš na matraci na zemi, aby tam mohl spát dál bez tebe.

Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 29.05.19 14:17

@Russet no to je tak další problém že malý tráví hodně času jen se mnou jelikož mamka se ségrou pracují, tchýně je věčně na chatě a kamarádku s mimčem žádnou bohužel nemám.(protože moje kamarádky si dávají s mimcem dost na čas a mi ho chtěli stihnou těsně před třicítkou)

Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 29.05.19 14:18

Tak u nás tahle separačka trvá již 18 měsíců. :zed: Syn do necelého roku neakceptoval ani manžela, nemohla jsem bez něj opravdu nikam. Dokonce i v noci, když normálně spal a já si chtěla zajet aspoň do Tesca, tak jen co jsem odjela se vzbudil a řval celou dobu než jsem se vrátila. Přitom když jsem byla doma, tak spal 4 hodiny v kuse. Po roce už vzal na milost i manžela. Ale cizí lidi se na něj nesměli ani podívat, jinak řev. Aktuálně je na tom tak, že venku už vyráží po okolí a nedrží se mojí nohy. Dokonce už dělá lidem i pápá. Učitelky ve školce, kam chodí starší brácha, už ho můžou i pohladit. Pomalu se to lepší, ale ještě to bude hodně práce. Aktuálně bojujeme s uspáváním, protože už opravdu chci přestat kojit.

Radu pro Tebe nemám, ale pochopení ano. Musíš vydržet, ono to pomalu půjde.

Prosím nechat anonym. Psala jsem o tom již v jiné diskuzi, nechci se odkopat. :lol:

Váš příspěvek
Reklama