Syn přestal tátovi říkat "táto"

Anonymní
19.2.16 12:16

Syn přestal tátovi říkat "táto"

Ahoj,
mám asi poměrně neobvyklý problém, pro někoho asi banální, ale mě to trápí. Máme s manželem dva kluky. Staršímu je 4,5 a mladšímu 1,5. Ten starší je takový cíťa, trošku holčičkovský jemný typ, mám ho dokonce ještě letos doma, nechodí do školky. Se svým tátou, mým manželem, měl vždycky vztah v pořádku. Stejně tak je to v pořádku mezi námi dvěma, nepomlouváme se před kluky navzájem, máme se rádi. Z ničeho nic ale přestal kluk říkat tátovi „táto“. Když po něm něco potřebuje, snaží se za každou cenu vyhnout oslovení. Zkoušel to i se mnou, ale řekla jsem mu, že nejsem „hele“ a když po mě něco chce, bude mě muset oslovit. Potom tedy zase začal. Manželovi to vadí, ale neřeší to. A tam je podle mě právě kámen úrazu, protože já mám z dětství stejný blok. Neříkala jsem svému tátovi táto. Nevím, kdy se to stalo a jak se to stalo, prostě jsem to nedokázala, až teď v dospělosti jsem zase začala. V pubertě mě to hodně trápilo, kazilo nám to vztah, ale prostě to nešlo. Zůstalo to mezi námi ale nevyřčené, táta nikdy neřekl že mu to vadí, jen narážky. Co tedy s klukem a manželem? Nechat je, ať si to vyřeší/nevyřeší sami? Nebo jim nějak pomoct?

  • Citovat
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
elot
19.2.16 12:28

A zeptali jste se ho, proč to neříká? Já si pamatuji, že jsem taky jeden čas jako dítě nechtěla oslovovat rodiče, a bylo to kvůli tomu, že mamka chtěla aby jsme jim říkaly tatínku a maminko a mně to přišlo trapný.

  • Citovat
  • Nahlásit
20826
19.2.16 12:28

Sama píšeš, že s tím byl u vás nějaký problém, takže je to jednoduché. Je potřeba ten problém vyřešit už v začátku. Tak se ho zeptej, proč tátovi neříká táto? Vždyť mu není ani pět let, jsi jeho rodič, tak mu snad podobnou otázku můžeš položit, ne? A třeba to ani žádný účel nemá, takhle malé děti dle mého ještě tolik neuvažují nad tím, jak komu říkat. Takže bych se prostě zeptala, jestli má nějaký důvod a pak bych mu řekla, že je prostě slušnost tátu oslovovat. A s manželem se domluv, ať prostě nereaguje, pokud bude mít pocit, že se oslovení účelově vyhnul :nevim:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
20826
19.2.16 12:29
@elot píše:
A zeptali jste se ho, proč to neříká? Já si pamatuji, že jsem taky jeden čas jako dítě nechtěla oslovovat rodiče, a bylo to kvůli tomu, že mamka chtěla aby jsme jim říkaly tatínku a maminko a mně to přišlo trapný.

Ve čtyřech letech :think: :nevim: Vždyť je to odrostlé batole. Tomu těžko přijde něco takového trapné :)

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
20826
19.2.16 12:31

Jo a ještě jsem si vzpomněla, my doma normálně říkáme - dej to tatínkovi, zeptej se maminky, podívej se, jestli je tatínek v obýváku apod. Sama pak manželovi říkám tatínku, pojď se najíst (uvádím jen příklady) a prostě od malinka to oslovení hodně používáme vpodstatě jako příklad pro děti. Sice je to asi trapné, ale účel to splnilo, dětem nepřijde divné nás takto oslovovat (teda oslovují nás mami a tati :lol::)

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
19.2.16 12:31

@Amys on se stydí se mnou o tom mluvit, vždycky řekne že prostě nechce.

  • Citovat
  • Nahlásit
5733
19.2.16 12:35
@Amys píše:
Sama píšeš, že s tím byl u vás nějaký problém, takže je to jednoduché. Je potřeba ten problém vyřešit už v začátku. Tak se ho zeptej, proč tátovi neříká táto? Vždyť mu není ani pět let, jsi jeho rodič, tak mu snad podobnou otázku můžeš položit, ne? A třeba to ani žádný účel nemá, takhle malé děti dle mého ještě tolik neuvažují nad tím, jak komu říkat. Takže bych se prostě zeptala, jestli má nějaký důvod a pak bych mu řekla, že je prostě slušnost tátu oslovovat. A s manželem se domluv, ať prostě nereaguje, pokud bude mít pocit, že se oslovení účelově vyhnul :nevim:

Nevidím, kde se píše, že by měli v rodině problém. :nevim:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
5733
19.2.16 12:37
@Anonymní píše:
@Amys on se stydí se mnou o tom mluvit, vždycky řekne že prostě nechce.

Podle mě je to období. Nevšímala bych si toho.
Asi se mu to oslovení nelíbí :)

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
5607
19.2.16 12:39

Že jej neoslovuje nijak je zvláštní :think:

Náš kluk si zase vzpomněl a začal nějak už před třetím rokem svého otce oslovovat křestním jménem. Nešlo s tím nějak nic udělat, zůstalo to tak :lol:
Na mě to zkoušel občas taky, ale bylo vidět, jak mu to u mě nešlo tolik přes pusu a radši pak zůstal u „mami“.

Ad rada výše - to infantilní oslovování rodičů sebe navzájem „maminko, tatínku“ - s tím problémy nemáme a kupodivu i hojně používáme, ale bylo to zcela bez výsledku. Takže pak u nás nastávají kuriozní situace, kdy já říkám klukovi:
„zavolej tatínka k obědu“
a kluk volá:
„Vláďo, oběěěěěěd!!!“ (jméno měním)
:lol:

Příspěvek upraven 19.02.16 v 12:42

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
19.2.16 12:41

@vulpes taky na sebe doma maminkujeme a tatinkujeme, takže tam problém nebude…

  • Citovat
  • Nahlásit
Anonymní
19.2.16 12:43

@vulpes jo a kdybych našemu řekla ať zavolá tatu k obědu, tak si za ním dojde a řekne mu „pojď, je hotovej oběd“ :think:

  • Citovat
  • Nahlásit
682
19.2.16 12:43
@vulpes píše: Že jej neoslovuje nijak je zvláštní :think:

Náš kluk si zase vzpomněl a začal nějak už před třetím rokem svého otce oslovovat křestním jménem. Nešlo s tím nějak nic udělat, zůstalo to tak :lol:
Na mě to zkoušel občas taky, ale bylo vidět, jak mu to u mě nešlo tolik přes pusu a radši pak zůstal u „mami“.

Ad rada výše - to infantilní oslovování rodičů sebe navzájem „maminko, tatínku“ - s tím problémy nemáme a kupodivu i hojně používáme, ale bylo to zcela bez výsledku. Takže pak u nás nastávají kuriozní situace, kdy já říkám klukovi:
„zavolej tatínka k obědu“
a kluk volá:
„Vláďo, oběěěěěěd!!!“ (jméno měním)
:lol:

Příspěvek upraven 19.02.16 v 12:42

Si me rozsekala :lol: :lol: :mrgreen:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
29079
19.2.16 12:44
@Anonymní píše:
@Amys on se stydí se mnou o tom mluvit, vždycky řekne že prostě nechce.

Cítí, že ti na tom záleží, tak se dělá zajímavej…

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
16616
19.2.16 12:57
@Anonymní píše:
Ahoj,
mám asi poměrně neobvyklý problém, pro někoho asi banální, ale mě to trápí. Máme s manželem dva kluky. Staršímu je 4,5 a mladšímu 1,5. Ten starší je takový cíťa, trošku holčičkovský jemný typ, mám ho dokonce ještě letos doma, nechodí do školky. Se svým tátou, mým manželem, měl vždycky vztah v pořádku. Stejně tak je to v pořádku mezi námi dvěma, nepomlouváme se před kluky navzájem, máme se rádi. Z ničeho nic ale přestal kluk říkat tátovi „táto“. Když po něm něco potřebuje, snaží se za každou cenu vyhnout oslovení. Zkoušel to i se mnou, ale řekla jsem mu, že nejsem „hele“ a když po mě něco chce, bude mě muset oslovit. Potom tedy zase začal. Manželovi to vadí, ale neřeší to. A tam je podle mě právě kámen úrazu, protože já mám z dětství stejný blok. Neříkala jsem svému tátovi táto. Nevím, kdy se to stalo a jak se to stalo, prostě jsem to nedokázala, až teď v dospělosti jsem zase začala. V pubertě mě to hodně trápilo, kazilo nám to vztah, ale prostě to nešlo. Zůstalo to mezi námi ale nevyřčené, táta nikdy neřekl že mu to vadí, jen narážky. Co tedy s klukem a manželem? Nechat je, ať si to vyřeší/nevyřeší sami? Nebo jim nějak pomoct?

Nevím, ale mě i manžela syn (3 roky) dost často oslovuje „Bobe“ nebo „Kebule“ :roll: Můžu se čertit, můžu danou věc ignorovat, můžu vysvětlovat, ale nic. Vše je na nic. Dcerka (5 let) taky jednu dobu nás oslovovala jakkoliv, jen ne mami, tati. Nyní je to už lepší, ale i tak občas ji to popadne. Přijde mi, že to přinesla ze školky a syn se toho jen chytl a drží se toho stále.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
5607
19.2.16 13:00
@Anonymní píše:
@vulpes jo a kdybych našemu řekla ať zavolá tatu k obědu, tak si za ním dojde a řekne mu „pojď, je hotovej oběd“ :think:

mimochodem, to mi takhle popisovala moje už dospělá kamarádka… U ní tedy nešlo o otce, ale o otčíma, takže je to snáze pochopitelné, nicméně otčím s nimi žil asi od jejích 2 let a jako malá mu „tati“ říkala.
Ta ho prý taky přestala úplně oslovovat. Ani „táto“ ani jménem. Já jsem to moc nechápala, tak jsem se ptala na různé situace a přesně tohle mi říkala - že by na něj nevolala, ale došla tama řekla „pojď na oběd“.
Důvod jsem z ní nedostala. Myslím, že sama moc nevěděla…

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Reklama