Beznaděj - chci další dítě, partner nechce

Anonymní
25.2.21 23:25

Tak trošku beznaděj

Zdravím všechny, potřebuji se asi vykecat tak jdu do toho. Mám hodné a hlavně zdravé 3 děti, za které jsem samozřejmě moc vděčná, ale bohužel to mám v hlavě nastaveno na 4 kousky :srdce:. Bohužel jsem v tom ale sama. Přítel o tom nechce ani slyšet. Není to žádný výmysl této doby, žiju v tom už cca 2.5 roku. Před touto dobou jsme slavili 14 té výročí, na které jsem se moc těšila. Koupila jsem prodloužený víkend v jednom moc hezkém penzionu a pobyt byl super do doby než nastal den výročí. Dala jsem mu k výročí píseň, našla jsem si klučinu který skládá písně na základě textu který mu pošlete. Písnička fakt krásná dojáček, bylo tak schrnutých těch našich 14 let od seznámení přes děti a vše okolo co jsme zažili nebo co on podniká z přáteli + tam bylo přidána sloka o touze po dalším málem uličku. Reakce naprosto strašná, řekl mi jak mě to vůbec napadlo a jestli jsem se úplně nezblaznila. Otočil se na posteli a hrál si hry na telefonu a takto skončilo náše výročí. Byla jsem úplně vyřízená, noc jsem probrečela a byla jsem fakt na dně. Další den jsme naštěstí jeli domů, přijeli jsme a večer jsem vyběhla si provětrat hlavu dlouhou procházkou. Nevím jestli pomohla spíš asi ne protože od té doby do léta 2020 jsem se utápěla v hrozných depkách, v červnu onemocněla vážně dcera a v tu chvíli jsem říkala, že to nedám, že jak se spojí 2 depky najednou, že to nemůžu zvládnout. Naštěstí se tak nestalo, měla jsem tolik práce doma dítě na distančce další v kočáře a další v nemocnici tak na nějaké deprese ( tedy po prvotním šoku) nebyl čas. Denno denně jsem křižovala mezi FN a domovem, ráno se věnovala synovi 9 let a po obědě vycházela s kočárkem směr FN a vracela se většinou až okolo 21-22h. Chudák malej trávil léto v kočáře, protože nebyla jiná možnost. Dcera byla nakonec v nemocnici 1.5 měsíce, nakonec to skončilo operací, ale nyní je snad již v pořádku, nebo to k tomu alespoň dle výsledků spěje. Od té doby do teď jsem byla myslím vyrovnaná a ničím se netrápila. Jediný problém byl, v chování partnera, který už hodně dlouhou dobu, ani nevím jak dlouho asi tak ty 2 roky byl fakt hnusný. Vše bylo špatně, to co jsem udělala, i to co jsem neudělala, co jsem řekla i co jsem neřekla. Hádali jsme se snad několikrát denně. V půlce ledna jsme spadli do karantény a při jednom jeho výstupu jsem řekla, že už na to nemám, že půjdeme od sebe. Tak to už se zarazil, přišel se omluvit a otočil o 360 stupňů. Takže naše 3 týdenní karanténa byla něco jako líbánky 😁 :smiling_face_with3_hearts: jenže to už je zase pasé, vůbec to není o tom, že se se vše vrátilo do starých kolejí, že by jsme se hádali, ale v den jeho narozenin, jsem ho poprosila znovu o dítě a opět se stejným výsledkem. Nedokážu to pochopit, u nás není problém ani s místem ani s financemi, zvládli by jsme uživit i 10 dětí. Dům máme 2 generační takže, pokud by někdo myslel, že by ho mimčo rušilo, tak určitě ne děti mají horní patro, skoro si myslím, že to není o tom, že by byl tak razantně proti spíš má dobrý pocit, že má navrch, že bez něj to nejde. Momentálně je to čerstvé ( zítra týden) tak se v tom trošku topím, ale to určitě přejde, jen se bojím, že s přibývajícím věkem ty deprese přijdou, protože už nebude ani ta naděje :-( Co by jste udělali na mém místě? Všem moc děkuji už jen za přečtení. Takovou slohovku jsem fakt nechtěla 😁

  • Citovat
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
46
25.2.21 23:30

Nic, coby? Manžel dítě nechce, takže ti zbývá smířit se „jen“ se třemi dětmi.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
19683
25.2.21 23:33

Našla bych si psychologa a začala tuhle „touhu“ řešit dřív než tvoje posedlost a jeho umanutost rozbije rodinu.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
2037
25.2.21 23:36

Smirila bych se se 3 detmi, ale ja ve vasi situaci nejsem.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
52921
25.2.21 23:36

Myslim si, ze tri staci.
Najdi si i jineho konicka, cil k detem.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
10654
25.2.21 23:43
@Anonymní píše:
Zdravím všechny, potřebuji se asi vykecat tak jdu do toho. Mám hodné a hlavně zdravé 3 děti, za které jsem samozřejmě moc vděčná, ale bohužel to mám v hlavě nastaveno na 4 kousky :srdce:. Bohužel jsem v tom ale sama. Přítel o tom nechce ani slyšet. Není to žádný výmysl této doby, žiju v tom už cca 2.5 roku. Před touto dobou jsme slavili 14 té výročí, na které jsem se moc těšila. Koupila jsem prodloužený víkend v jednom moc hezkém penzionu a pobyt byl super do doby než nastal den výročí. Dala jsem mu k výročí píseň, našla jsem si klučinu který skládá písně na základě textu který mu pošlete. Písnička fakt krásná dojáček, bylo tak schrnutých těch našich 14 let od seznámení přes děti a vše okolo co jsme zažili nebo co on podniká z přáteli + tam bylo přidána sloka o touze po dalším málem uličku. Reakce naprosto strašná, řekl mi jak mě to vůbec napadlo a jestli jsem se úplně nezblaznila. Otočil se na posteli a hrál si hry na telefonu a takto skončilo náše výročí. Byla jsem úplně vyřízená, noc jsem probrečela a byla jsem fakt na dně. Další den jsme naštěstí jeli domů, přijeli jsme a večer jsem vyběhla si provětrat hlavu dlouhou procházkou. Nevím jestli pomohla spíš asi ne protože od té doby do léta 2020 jsem se utápěla v hrozných depkách, v červnu onemocněla vážně dcera a v tu chvíli jsem říkala, že to nedám, že jak se spojí 2 depky najednou, že to nemůžu zvládnout. Naštěstí se tak nestalo, měla jsem tolik práce doma dítě na distančce další v kočáře a další v nemocnici tak na nějaké deprese ( tedy po prvotním šoku) nebyl čas. Denno denně jsem křižovala mezi FN a domovem, ráno se věnovala synovi 9 let a po obědě vycházela s kočárkem směr FN a vracela se většinou až okolo 21-22h. Chudák malej trávil léto v kočáře, protože nebyla jiná možnost. Dcera byla nakonec v nemocnici 1.5 měsíce, nakonec to skončilo operací, ale nyní je snad již v pořádku, nebo to k tomu alespoň dle výsledků spěje. Od té doby do teď jsem byla myslím vyrovnaná a ničím se netrápila. Jediný problém byl, v chování partnera, který už hodně dlouhou dobu, ani nevím jak dlouho asi tak ty 2 roky byl fakt hnusný. Vše bylo špatně, to co jsem udělala, i to co jsem neudělala, co jsem řekla i co jsem neřekla. Hádali jsme se snad několikrát denně. V půlce ledna jsme spadli do karantény a při jednom jeho výstupu jsem řekla, že už na to nemám, že půjdeme od sebe. Tak to už se zarazil, přišel se omluvit a otočil o 360 stupňů. Takže naše 3 týdenní karanténa byla něco jako líbánky 😁 :smiling_face_with3_hearts: jenže to už je zase pasé, vůbec to není o tom, že se se vše vrátilo do starých kolejí, že by jsme se hádali, ale v den jeho narozenin, jsem ho poprosila znovu o dítě a opět se stejným výsledkem. Nedokážu to pochopit, u nás není problém ani s místem ani s financemi, zvládli by jsme uživit i 10 dětí. Dům máme 2 generační takže, pokud by někdo myslel, že by ho mimčo rušilo, tak určitě ne děti mají horní patro, skoro si myslím, že to není o tom, že by byl tak razantně proti spíš má dobrý pocit, že má navrch, že bez něj to nejde. Momentálně je to čerstvé ( zítra týden) tak se v tom trošku topím, ale to určitě přejde, jen se bojím, že s přibývajícím věkem ty deprese přijdou, protože už nebude ani ta naděje :-( Co by jste udělali na mém místě? Všem moc děkuji už jen za přečtení. Takovou slohovku jsem fakt nechtěla 😁

Tak on je na tebe 2 roky hnusný a další dítě by sis s ním klidně pořídila?

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
3385
25.2.21 23:43

Umanutí jste oba :-) to není jen o financích a místě, ale o ty děti se musíš nejmíň do 18 let starat, věnovat se jim, podle mě si on uvědomuje toto. Pro mě jsou 3 strop, místo citového naléhání se ho zeptej, proč další dítě nechce…

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
25.2.21 23:49
@Arkedona píše:
Nic, coby? Manžel dítě nechce, takže ti zbývá smířit se „jen“ se třemi dětmi.

Tak to je super, on nechce takže ty trp…

  • Citovat
  • Nahlásit
1293
25.2.21 23:53

Předně, dát mi někdo k výročí vlastní píseň, tak první letí z okna cédéčko, za ním přehrávač a docela bych se rozmýšlel i o tom, kdo to celý zbuntoval. Darovanýmu koni na zuby nehleď, ale život není film na Prima Love. A potom, sundej si ty klapky z očí. Já nevím, jestli on je takovej, protože jsi umanutá po dítěti nebo je dítě jenom jedním z důvodů, ale v obou případech je to totálně blbej nápad. Napadlo tě taky někdy, že to z jeho strany nemusí být výsměch, ale, že mu prostě tři děti stačí a nechce strávit život jako továrna na semeno? I ostatní lidi kolem tebe mají svoje touhy, potřeby a limity a cajdák o životě k jednomu výročí tenhle názor nezmění.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
25.2.21 23:56
@ivašot. píše:
Tak on je na tebe 2 roky hnusný a další dítě by sis s ním klidně pořídila?

Je to nepochopitelný, ale ano. Ono v 38 letech mě ani nic jiného nezbývá, než buď dítě mít s ním nebo ho prostě nemít ;) Je strašně blbá doba, kdyby to bylo třeba 5 let zpět kdy vše fungovalo, šlo by chodit plavat, cvičit, teď nefunguje nic. Chodím alespoň chodit delší trasy v přírodě je mi dobře, ale doma to zase na mě spadne :-(. Ale jak říkám je to čerstvé za týden, 14 dní to může být jinak.

  • Citovat
  • Nahlásit
31612
25.2.21 23:57
@Anonymní píše:
Tak to je super, on nechce takže ty trp…

A proc bys mela trpet kdyz uz mas tri? Na dalsim se proste musi shodnout oba.

Příspěvek upraven 25.02.21 v 23:59

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
52921
25.2.21 23:58

Prijdes mi, ze si takova stepni koza (nadrzena). Pardon. Svoji energii predavej detem, predevsim dceri. Ona te potrebuje. Trosku vic se zamysli, jak se chovas.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
25.2.21 23:59
@fera21 píše:
Předně, dát mi někdo k výročí vlastní píseň, tak první letí z okna cédéčko, za ním přehrávač a docela bych se rozmýšlel i o tom, kdo to celý zbuntoval. Darovanýmu koni na zuby nehleď, ale život není film na Prima Love. A potom, sundej si ty klapky z očí. Já nevím, jestli on je takovej, protože jsi umanutá po dítěti nebo je dítě jenom jedním z důvodů, ale v obou případech je to totálně blbej nápad. Napadlo tě taky někdy, že to z jeho strany nemusí být výsměch, ale, že mu prostě tři děti stačí a nechce strávit život jako továrna na semeno? I ostatní lidi kolem tebe mají svoje touhy, potřeby a limity a cajdák o životě k jednomu výročí tenhle názor nezmění.

Tak sorry, ale na to není co napsat, hold každý jsme z jiného těsta…

  • Citovat
  • Nahlásit
305
26.2.21 00:03

Já nevím, ale není nic horší když své představy automaticky převádím na partnera. Takhle to fungovat nemůže. Tvůj muž je už v jiné etapě života a buď půjdeš s ním a nebo sama…

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
26.2.21 00:05
@Kelsey píše:
Prijdes mi, ze si takova stepni koza (nadrzena). Pardon. Svoji energii predavej detem, predevsim dceri. Ona te potrebuje. Trosku vic se zamysli, jak se chovas.

A jak se chovám, dětem se věnuji buď nonstop nebo minimálně od rána do 16h a pak z dovolením se jdu tedy projít, dnes například s dcerou. Věř, že rozhodně nejsem nádržená, to spíš než nějaký sex mě chybí nějaký to objetí.

  • Citovat
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Mohlo by vás zajímat