Tatínek utekl - potrat, či ne?

Fotoalbum tématu (0) Sledovat e-mailem Přidat k oblíbeným Zapnout podpisy Hledání v tématu
První příspěvek v tématu
Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 14.08.19 08:38
Tatínek utekl - potrat či ne?

Ahoj všichni,

raději anonymně.

Jsem nyní v 8 týdnu těhotenství, je mi 22 let a jsem studentka.
Z těhotenství mám radost, rodina také, nabídli mi plnou podporu materiální i finanční.
U rodiny přítele to ovšem tak není. Jeho rodina je velmi tradičně založená (slušně řečeno). Nejprve byl přítel vyděšený, zmatený, což naprosto chápu. Poté mi řekl, zda nechci zvážit možnost potratu. To jsem odmítla.

Potom jsme tuto novinu jeli oznámit jeho rodičům. Ti byli rezolutně proti - se slovy, že dítětem si zničíme životy a že jsme mladý a úplně pitomý. O den později mi řekl, že dítě doopravdy nechce a že by pro něj bylo životní selhání si (cituji) „takhle mladej upíchnout parchanta, já chci cestovat, podnikat“, takže mi nabídl možnost, že od nás odejde a bude mi platit alimenty.

O další den později řekl, že ho mrzí co mi řekl a že si myslí, že to dopadně že spolu budeme žít všichni tři. Řekla jsem, že potřebuju od něj konečné slovo. Nemůže se rozhodovat ze dne na den.
Včera mi ZAVOLAL a sdělil mi, že od nás odchází.

Teď prosím o radu,

Dítě si nechat, ale… bez otce rovnou ze startu.
Jít na potrat, ale… s rizikem budoucí neplodnosti, možnými psychickými problémy apod…

Prosím nesoudit, neurážet. Pouze chci znát názor nezaujatého člověka.

Stránka:  1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Další »
Reakce:
Tichošlápek
Neúnavná pisatelka 15549 příspěvků 14.08.19 08:42

Sama bych volila potrat, dostudovala a rodinu založila až s opravdovým partnerem, který bude i zastávat roli otce. Ale ty píšeš, ze mas z těhotenství radost, myslím, ze toto pro tebe nebude správná cesta

Malaga
Nadpozemská drbna 26108 příspěvků 14.08.19 08:42

Pokud máš podporu své rodiny a ty dítko chceš, tak si ho nech. Přání otce dítěte by asi teď bylo to nejmenší na co bych brala ohled.
Půjdeš na potrat, možná zapomeneš nebo taky ne. Jemu se strašně uleví a tuhle životní epizodu vymaže z paměti.
Jak píšu, rozhodni se dle sebe.
Jasně že úplná rodina je ideální, ale nikdy nemáš záruku, že ten vztah dopadne.

Evulina
Neúnavná pisatelka 17716 příspěvků 14.08.19 08:44
@Anonymní píše:
Ahoj všichni,

raději anonymně.

Jsem nyní v 8 týdnu těhotenství, je mi 22 let a jsem studentka.
Z těhotenství mám radost, rodina také, nabídli mi plnou podporu materiální i finanční.
U rodiny přítele to ovšem tak není. Jeho rodina je velmi tradičně založená (slušně řečeno). Nejprve byl přítel vyděšený, zmatený, což naprosto chápu. Poté mi řekl, zda nechci zvážit možnost potratu. To jsem odmítla.

Potom jsme tuto novinu jeli oznámit jeho rodičům. Ti byli rezolutně proti - se slovy, že dítětem si zničíme životy a že jsme mladý a úplně pitomý. O den později mi řekl, že dítě doopravdy nechce a že by pro něj bylo životní selhání si (cituji) „takhle mladej upíchnout parchanta, já chci cestovat, podnikat“, takže mi nabídl možnost, že od nás odejde a bude mi platit alimenty.

O další den později řekl, že ho mrzí co mi řekl a že si myslí, že to dopadně že spolu budeme žít všichni tři. Řekla jsem, že potřebuju od něj konečné slovo. Nemůže se rozhodovat ze dne na den.
Včera mi ZAVOLAL a sdělil mi, že od nás odchází.

Teď prosím o radu,

Dítě si nechat, ale… bez otce rovnou ze startu.
Jít na potrat, ale… s rizikem budoucí neplodnosti, možnými psychickými problémy apod…

Prosím nesoudit, neurážet. Pouze chci znát názor nezaujatého člověka.

Tak já na to řeknu svůj úhel pohledu. Já považuju potrat za naprosto krajní řešení, až když to fakt jinak nejde anebo dítě matka opravdu hrozně moc nechce, je po znásilnění apod. a i v těchto případech se to musí hodně dobře zvážit.
Pokud je možnost podpory a pomoci ze strany tvých rodičů a ty sama miminko chceš, tak bych se vyprdla na přítele, který, jak vidno, je pěkný mamánek a nevyzrálá osobnost a dítě si nechala.
Ale to je můj názor.

Anny0694
Kecalka 115 příspěvků 14.08.19 08:46

Potrat je psychicky velice náročná věc, obzvlášť když o to malé viditelně stojíš. Asi bych si miminko nechala, když máš takovouhle podporu rodiny :kytka:

Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 14.08.19 08:47

Na přítele, teď už bývalého, se vůbec neohlížím. Nastala životní situace, která je a bude složitá a při první přítežitosti utekl (byli jsme spolu 2 roky). Takový člověk i kdyby se rozhodl že neuteče teď, udělal by to později.

Jde mi o to, co nej nejlepší pro dítě a pro mě.

Vychovávat dítě je nesmírně náročné, zvlášť pro samotnou matku a já to doopravdy nechci zkazit.

Pettcherry
Kecalka 383 příspěvků 14.08.19 08:47

22 let je v pohodě, s pomocí ostatních bys mohla dát i tu školu… znám holky, který to dali i se dvěma prckama a bez chlapa, ale je to hodně opravdu o přístupu celý rodiny… Určitě budou chvilky, kdy budeš padat únavou na usta, ale to se zvládne… časem se najde i nějaký solidnější kousek pro lásku a život :-) Držím Ti palce!

Beckyttine5
Zasloužilá kecalka 608 příspěvků 14.08.19 08:47

Určitě si dítě nechej, školu časem nějak dokončíš i s tím, máš podporu ve své rodině, a to je teď to nejdůležitější..
A nikde není psané, že se s otcem dítěte zase nedáte dohromady… on je evidentně ještě mladý, nevyzrálý, neví, co chce, takže není vyloučeno, že mu časem vše dojde a začne fungovat jako otec..
Navíc to dítě Ti vše vynahradí a až ho budeš držet v náruči, tak uvidíš, že jsi udělala správně, a že bys ho za nic na světě nevyměnila :-)

P. S.: I kdyby to s otcem dítěte nevyšlo, tak časem potkáš někoho, kdo bude milovat Tebe i Tvé dítě, dnes je takových žen s dítětem spousty

Ernais
Kecalka 407 příspěvků 14.08.19 08:49

Je to nelehka situace a je mi to lito. My to za tebe rozhodnout nemuzeme, to musis ty sama. Potrat je psychicky strasne narocna vec a pokud mas z tehotenstvi radost, tak mam obavu, ze by sis to do budoucna vycitala. Takze zalezi jak to citis ty. Byt na dite sama a jeste jako studentka je take tezke, ale mas obrovskou vyhodu v podpore rodiny. Treba az partner prekona prvotni sok, je to jeste hodne cerstve, tak uvidi celou situaci jinak. To ukaze az cas, ja sama bych ve tve situaci na potrat asi nesla :hug:

blueberryx
Zasloužilá kecalka 729 příspěvků 14.08.19 08:50

Byla jsem na dceru sama, sice ne od těhotenství, ale až od roka, samy jsme válčily skoro 5 let, bylo mi 23 když jsem se rozvedla a byli to jedny z nejkrásnějších chvil, kterých vůbec nelituji. Neříkám že to vždy bylo lehké a nikdy mi nebylo smutno. Ale nikdy bych to neudělala jinak. Měla jsem to teda jiné v tom, že já už bojovat musela a viděla pro co bojují. Držím palce

Beckyttine5
Zasloužilá kecalka 608 příspěvků 14.08.19 08:51
@Anonymní píše:
Na přítele, teď už bývalého, se vůbec neohlížím. Nastala životní situace, která je a bude složitá a při první přítežitosti utekl (byli jsme spolu 2 roky). Takový člověk i kdyby se rozhodl že neuteče teď, udělal by to později.

Jde mi o to, co nej nejlepší pro dítě a pro mě.

Vychovávat dítě je nesmírně náročné, zvlášť pro samotnou matku a já to doopravdy nechci zkazit.

Malé miminko potřebuje hlavně mámu, její náruč, kojení… ostatní členy rodiny začne vnímat až později… neboj, to zvládneš, bude to někdy trošku náročnější, ale to Tě jen posílí… a nějakou tu výchovnou chybu přece občas udělá každý

Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 14.08.19 08:51

Pokud by s námi přítel zůstal, tak na potrat nemám ani pomyšlení. Za předpokladu, že utekl už to pro mě tak jednoznačné není. Na mimčo sem se těšila, ale… je tu velké ale pro mě. Cítím, že nejsem úplně na 100% zralá a je zde pro mě riziko „selhání“… nevím jak to napsat jinak.
A myslím, že je lepší dítě nemít než ho špatně vychovat nebo se o něj nestarat.
Chci aby moje miminko přišlo do bezpečného prostředí, nejlépe do úplné rodiny.

blueberryx
Zasloužilá kecalka 729 příspěvků 14.08.19 08:52

Ještě dodám, že teď je mi 33,mám několik let hodného manžela, barák a třetí dítě na cestě :hug:

Malaga
Nadpozemská drbna 26108 příspěvků 14.08.19 08:53
@Anonymní píše:
Na přítele, teď už bývalého, se vůbec neohlížím. Nastala životní situace, která je a bude složitá a při první přítežitosti utekl (byli jsme spolu 2 roky). Takový člověk i kdyby se rozhodl že neuteče teď, udělal by to později.

Jde mi o to, co nej nejlepší pro dítě a pro mě.

Vychovávat dítě je nesmírně náročné, zvlášť pro samotnou matku a já to doopravdy nechci zkazit.

Ano, bude to těžké a náročné. Ale nic takového jako škola pro rodiče není. Nejde to natrénovat, pokaždé je to hned načisto. Zvládneš to. A to dítko už je, není to nic, co bys teprve plánovala. Jestli chceš být maminkou, tak jí buď.

Aduš8
Kelišová 5347 příspěvků 14.08.19 08:54

Jsi dospělá žena v nejlepším věku na dítě, mám teď na mysli, co se zdraví týče. Sama v jednom komentáři píšeš, že utéct by otec dítěte mohl kdykoliv. Nikdy to nikdo nezaručí, že třeba na potrat půjdeš, za pár let založíš rodinu a partner neuteče /nezemře/něco se mu nestane… Nikdy v životě nemáš jistotu. Pokud máš podporu rodiny a víš, že se na ně můžeš kdykoliv obrátit a jsou opravdu schopni vypomoct i finančně, pokud to bude nutné, dítě si nech. S trochou houževnatosti se dá v klidu dodělat i škola, i kdybys ji musela na čas odložit. Sama mám dvě malé děti, dcerce jsou 4 týdny a ten pocit, držet toho mrňouska v náručí je úžasný. Přeji ti, aby ses rozhodla správně, ať to bude jakkoliv.

Stránka:  1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Další »
Váš příspěvek
Reklama