Tchýně a mé těhotenství

Fotoalbum tématu (0) Sledovat e-mailem Přidat k oblíbeným Zapnout podpisy Hledání v tématu
První příspěvek v tématu
Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 12.11.18 21:45
Tchýně a mé těhotenství

Zdravím holky :mavam:, mám takový menší problém s tchyní nebo spíš ona ho má se mnou. Zajímá mě, jak byste to řešili vy. S přítelem jsme si před dvěma lety hledali bydlení, bohužel nám to zabralo více času než jsme předpokládali a prozatím se nastěhovali k jeho rodičům, kde jsme měli jednu místnost, jinak vše společné. V tu dobu jsem posledním rokem dodělávala ne úplně snadnou VŠ. Jelikož jsem již prodlužovala a platila nemalé školné, bylo to pro mě opravdu důležité a byla jsem pod velkým tlakem. Chodila jsem k tomu i do práce a volný čas plně věnovala škole. V tom začaly první problémy. Zejména pár měsíců před státnicemi, jsem prakticky nevylezla z pokoje, bylo toho opravdu hodně a psychicky to pro mě bylo velmi náročné. Do toho však ještě navíc začala tchyně, která si to začala brát osobně. Že se jí vyhýbám a nemám ji ráda, že jsem pořád jen v tom pokoji. Jen bych chtěla říct, že jsem se k ní vždycky chovala slušně a respektovala ji, navzdory našemu diametrálně rozdílnému životnímu stylu a našim názorům. Pomáhala jsem ji s úklidem i s vařením, kdykoliv jsem mohla. V tu chvíli jsem to samozřejmě neřešila, vysvětlila jsem ji, že prostě tu školu musím dodělat a zabírá mi momentálně všechen čas. Státnice jsem nakonec zvládla a nejspíše i hned v den státnic otěhotněla. Samozřejmě první 3 měsíce peklo, nevolnosti, únava, zvracení a do toho jsem chodila do práce. A tím to všechno začalo. Těhotenství jsme všem s radostí oznámili, všichni nadšení, kromě tchyně. První jsem si myslela, že je proste jen překvapená a neví, jak reagovat. Momentálně jsem v 7. měsíci a můžu říct, že za celou dobu se mě ani jednou nezeptala na nic, jak mi je, jak dopadla vyšetření, nic. Ze začátku jsem si to nijak nebrala a snažila se s ní komunikovat, chodila jsem za ní vždycky sednout, když přišla od doktora, vždy jsem se ptala, jak dopadla, ptala jsem se, jestli chce něco nakoupit, pomáhala uklízet a s vařením. Samozřejmě jsem i spoustu času trávila sama, jsem spíše introvert a ráda relaxuji u filmu nebo knížky. A ten náš pokojík bylo vlastně celé moje bydlení a soukromí. Ale domnívala jsem se, že je všechno v pohodě. Během těhotenství jsme už koupili s přítelem byt a pomalu ho rekonstruovali. Avšak stále více jsem zjišťovala, že moje těhotenství a náš nový být jako témata konverzace s ní jsou absolutní tabu. Vůbec se o tom nechtěla bavit a já z toho už začínala být nervozní. Nechápala jsem to. Já vlastní mámu už nemám, ale jinak zbytek mé rodiny byl nadšený ze všeho, pořád se mě na všechno ptali a přáli nám to. Minulý týden jsme se stěhovali, přítel jezdí pracovat vždy na dva týdny do zahraničí, tak jsem nakonec poslední věci balila sama a chystala se na nový byt. A najednou přišla obrovská scéna. Tchyně brečela, jak ji hrozně mrzí, že jsme si tak nesedli a myslela si, že když má obě dcery pryč z domova, tak bude trávit čas se mnou a povídat si (tchyně je v domácnosti, do práce nechodí). A že v ní pořád zůstalo, jak jsem se ji vyhýbala (i když jsme ji s přítelem několikrát vysvětlovali, že jsem potřebovala zvládnout tu školu). Byla jsem absolutně v šoku. No každopádně jsem reagovala tak, že si prostě z mého pohledu vůbec nemyslím, že je to tak špatné, jak popisuje a že prostě nerozumím tomu, co jsem dělala tak špatně. Poděkovala jsem ji, že jsme tam mohli bydlet a pozvala ji, ať se přijde podívat za mnou na byt. Její reakce byla, že asi ne. A tak jsem odjela. Vůbec nevím co bude dál, je to vlastně malého jediná babička, ale prostě vůbec ji to nezajímá :? Což je paradox, protože mi vyčetla, že jsme si málo povídali. Vůbec mi to hlava nebere :( No a hlavně už nemám vůbec chuť a náladu jet se tam podívat sama než přítel přijede ze zahraničí. Cítím se strašně, místo radosti z těhotenství a nového bydlení, řešíme s přítelem jen jeho matku. On prostě taky sám nechápe, proč se tak chová a nemá z nás vůbec radost. V životě jsem nic takového nezažila, aby rodiče snad ani nepřáli vlastnímu dítěti, aby se v životě někam posunulo. A našeho malého jak kdyby snad ani nechtěla.

Reakce:
Uživatel je onlineRusset
Extra třída :D 12249 příspěvků 12.11.18 21:50
@Anonymní píše:
Zdravím holky :mavam:, mám takový menší problém s tchyní nebo spíš ona ho má se mnou. Zajímá mě, jak byste to řešili vy. S přítelem jsme si před dvěma lety hledali bydlení, bohužel nám to zabralo více času než jsme předpokládali a prozatím se nastěhovali k jeho rodičům, kde jsme měli jednu místnost, jinak vše společné. V tu dobu jsem posledním rokem dodělávala ne úplně snadnou VŠ. Jelikož jsem již prodlužovala a platila nemalé školné, bylo to pro mě opravdu důležité a byla jsem pod velkým tlakem. Chodila jsem k tomu i do práce a volný čas plně věnovala škole. V tom začaly první problémy. Zejména pár měsíců před státnicemi, jsem prakticky nevylezla z pokoje, bylo toho opravdu hodně a psychicky to pro mě bylo velmi náročné. Do toho však ještě navíc začala tchyně, která si to začala brát osobně. Že se jí vyhýbám a nemám ji ráda, že jsem pořád jen v tom pokoji. Jen bych chtěla říct, že jsem se k ní vždycky chovala slušně a respektovala ji, navzdory našemu diametrálně rozdílnému životnímu stylu a našim názorům. Pomáhala jsem ji s úklidem i s vařením, kdykoliv jsem mohla. V tu chvíli jsem to samozřejmě neřešila, vysvětlila jsem ji, že prostě tu školu musím dodělat a zabírá mi momentálně všechen čas. Státnice jsem nakonec zvládla a nejspíše i hned v den státnic otěhotněla. Samozřejmě první 3 měsíce peklo, nevolnosti, únava, zvracení a do toho jsem chodila do práce. A tím to všechno začalo. Těhotenství jsme všem s radostí oznámili, všichni nadšení, kromě tchyně. První jsem si myslela, že je proste jen překvapená a neví, jak reagovat. Momentálně jsem v 7. měsíci a můžu říct, že za celou dobu se mě ani jednou nezeptala na nic, jak mi je, jak dopadla vyšetření, nic. Ze začátku jsem si to nijak nebrala a snažila se s ní komunikovat, chodila jsem za ní vždycky sednout, když přišla od doktora, vždy jsem se ptala, jak dopadla, ptala jsem se, jestli chce něco nakoupit, pomáhala uklízet a s vařením. Samozřejmě jsem i spoustu času trávila sama, jsem spíše introvert a ráda relaxuji u filmu nebo knížky. A ten náš pokojík bylo vlastně celé moje bydlení a soukromí. Ale domnívala jsem se, že je všechno v pohodě. Během těhotenství jsme už koupili s přítelem byt a pomalu ho rekonstruovali. Avšak stále více jsem zjišťovala, že moje těhotenství a náš nový být jako témata konverzace s ní jsou absolutní tabu. Vůbec se o tom nechtěla bavit a já z toho už začínala být nervozní. Nechápala jsem to. Já vlastní mámu už nemám, ale jinak zbytek mé rodiny byl nadšený ze všeho, pořád se mě na všechno ptali a přáli nám to. Minulý týden jsme se stěhovali, přítel jezdí pracovat vždy na dva týdny do zahraničí, tak jsem nakonec poslední věci balila sama a chystala se na nový byt. A najednou přišla obrovská scéna. Tchyně brečela, jak ji hrozně mrzí, že jsme si tak nesedli a myslela si, že když má obě dcery pryč z domova, tak bude trávit čas se mnou a povídat si (tchyně je v domácnosti, do práce nechodí). A že v ní pořád zůstalo, jak jsem se ji vyhýbala (i když jsme ji s přítelem několikrát vysvětlovali, že jsem potřebovala zvládnout tu školu). Byla jsem absolutně v šoku. No každopádně jsem reagovala tak, že si prostě z mého pohledu vůbec nemyslím, že je to tak špatné, jak popisuje a že prostě nerozumím tomu, co jsem dělala tak špatně. Poděkovala jsem ji, že jsme tam mohli bydlet a pozvala ji, ať se přijde podívat za mnou na byt. Její reakce byla, že asi ne. A tak jsem odjela. Vůbec nevím co bude dál, je to vlastně malého jediná babička, ale prostě vůbec ji to nezajímá :? Což je paradox, protože mi vyčetla, že jsme si málo povídali. Vůbec mi to hlava nebere :( No a hlavně už nemám vůbec chuť a náladu jet se tam podívat sama než přítel přijede ze zahraničí. Cítím se strašně, místo radosti z těhotenství a nového bydlení, řešíme s přítelem jen jeho matku. On prostě taky sám nechápe, proč se tak chová a nemá z nás vůbec radost. V životě jsem nic takového nezažila, aby rodiče snad ani nepřáli vlastnímu dítěti, aby se v životě někam posunulo. A našeho malého jak kdyby snad ani nechtěla.

Třeba vyměkne, až porodíš vnouče. Bydlet takhle na kupě semele každého. Je dobře, že budete dál. Syn by ji měl říct, že má u vás dveře otevřené a že je u vás vítaná. Bydlíte hodně daleko nebo poblíž?

Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 12.11.18 21:52

Momentálně bydlíme ve vedlejší vesnici, takže cca 3 km.

Lex1
Zasloužilá kecalka 539 příspěvků 1 inzerát 12.11.18 21:58

Dej tomu čas, to se spraví. Přítel by si měl s maminkou v klidu promluvit, odpoledne, u kafe, vše objasnit. Asi si to barvila moc na ruzovo. Jiné děti nemá?

Uživatel je onlineRusset
Extra třída :D 12249 příspěvků 12.11.18 22:02
@Anonymní píše:
Momentálně bydlíme ve vedlejší vesnici, takže cca 3 km.

Ideální ;) Neni to daleko, ale jen tak vám tam nevpadne. Snad se srovná po porodu. Nech ji vozit a občas si nech přinést něco pečeného nebo co má muž rád. Bude se cítit důležitá a vám to taky bodne.

terien
Echt Kelišová 8511 příspěvků 12.11.18 22:08

Hele buď ráda, že jste ve svým a tchýni neřeš. Zvaná je a jestli nechce přijít, at sedí doma, taky dobře. Já už bych s ní nic neřešila a užívala si těhotenství a vlastní bydlení.

Netopirek
Echt Kelišová 7981 příspěvků 12.11.18 22:11

Teď to nech být. Jeď tam pak až s přítelem. Ono si to časem sedne. Zřejmě ani její dcery si s ní nepovídají tak často jak by si ona představovala, tak asi doufala, že ty ano.

Až se prcek narodí, tak to může být jinak. Dej tomu čas. ;)

Janli
Kelišová 6336 příspěvků 12.11.18 22:30

Tchýně je roky v domácnosti, nejspíš nemá žádný koníčky, žádný velký starosti a pomalu z toho blbne. Všechno si bere osobně, přehnaně řeší vztahy, je vztahovačná a přecitlivělá. Jen ona je střed světa a všechno se točí kolem ní. Rada je na to jediná. Neber si to vůbec osobně, blbý řeči házej za hlavu, raduj se ze svého života. Doporučuju si přečíst knihu Čtyři dohody. Ta mi hodně pomohla usadit se v tom svém a neřešit druhé. Na řeči tchýně nereaguj, stejně to nemá smysl. Když ti začne něco vyčítat, s úsměvem jí začni líčit, jak báječný je váš nový byt. Prostě dělej, jako by nic neříkala. To je nejlepší obrana. :kytka:

dedrichov
Závislačka 3003 příspěvků 12.11.18 22:31

Nebuď smutná, prožíváš krásnou životní etapu, zvládla jsi úspěšně VŠ, se svým milým máte nový byt a žijete spolu, čekáte rodinu.
Nedeptej se všemi těmi kdyby a pohledy ostatních. Užívej si svůj život. :kytka:

nostress
Extra třída :D 13619 příspěvků 12.11.18 23:56

Buď ráda, že budete mít svoje bydlení. Tchýně je v domácnosti, takže ví kulový, jak je náročné zvládnout vš, k tomu chodit do práce, a ještě těhotenské nevolnosti a hormony.
Ona je zacyklená v tom svém světě, kde řeší přehnaně jen sebe, a svoje pocity, a jak se kdo zatvářil, a všechno se točí kolem ní. Ono to asi i s těmi jejími dcerami nebude tak horký, vždyť povídat se dá dneska velmi dobře i jinak, než pouze osobně.Raduj se z těhotenství, a z toho, že máš úspěšně za sebou školu, svoje vlastní bydlení, a za chvíli krásné a zdravé miminko. :kytka: S tchýní bych mluvila slušně, ale jasně. Pokud bude chtít být babičkou, tak fajn, ať ví, že je k vám zvaná, ale vůbec bych ji nenutila. Je to její volba. Jestli si chce hrát na ublíženou, tak to je její rozhodnutí.Pod­statné je, aby byl tvůj partner na tvojí straně, a dokázal se tě případně i zastat.

Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 13.11.18 15:19

Děkuju vam :) Zkusim to ted neresit a uvidim, co bude.

Váš příspěvek
Reklama

Poslední články

Budou obědy ve školkách a školách zdarma?

Obědy pro všechny děti zdarma? S tímto návrhem přišla bývalá ministryně... číst dále >

Atopický ekzém: Jde to i bez škrábání?

Atopický ekzém trápí 30 % světové populace. Z toho je téměř 20 % kojenců a... číst dále >

Články z Expres.cz

„Situace v Německu je šílená, za vlastenectví se dám zavřít,“ říká zpěvák Landa

Když se řekne vlastenectví, velká spousta Čechů si vzpomene na jméno Daniela... číst dále >

Slávek Boura: Zažil jsem poltergeista a našel recept na výrobu zlata!

Slávka Bouru (54) si pamatujeme jako potrhlého moderátora pořadu Rande, který... číst dále >

Články z Ona Dnes

Odbornice: Neslaďte, omezte bílou mouku. Cukry mohou za většinu nemocí

Sacharidů jíme v nejrůznější podobě moc, tvrdí Margit Slimáková. „Není třeba... číst dále >

Sexting provozuje každé desáté dítě, varuje odborník

Lidská sexualita není věcí veřejnou. To říká docent Kamil Kopecký z Centra... číst dále >