Těhotenská deprese, zkušenost?

Anonymní
6.10.20 14:50

Těhotenská deprese, zkušenost?

Ahoj, omlouvám se za anonym, v tomto případě snad bude pochopitelný. Jsem podruhé těhotná, už ve 3. trimestru. Od počátku se necítím moc dobře, hlavně fyzicky, trochu i psychicky, teď už to začíná být dost znát. Mám pocit, že mám vyloženě depresi způsobenou hormonální nerovnováhou, protože na druhé dítě se moc těším, to první je sice občas náročné (asi tak průměr řekla bych), ale miluju ho a je to životní štěstí, všechno je prostě tak nějak v pohodě, když pominu covid a běžný stres. Cítím, že prostě nemám energii, chuť do ničeho, neumím se radovat, smát. Není to úplně vážné, co mě ale trápí a vede k tomu, abych to řešila, je, že teď v posledních dnech jsem občas nepříjemná na syna. Je to prostě svéhlavý tříleťák, občas je to s ním na mašli, ale někdy se mi podaří po něm vyjet tak moc, že je mi to zpětně hrozně líto - to se dřív nedělo. Až moc prostě zakřičím, nebo řeknu něco hnusného, jako bych to ani nebyla já, protože jinak ať se zlobím sebevíc, slova vážím dost pečlivě. Je to dílem i únava, sotva nastoupil do školky, už byl doma s první rýmečkou, a doma je celý den k nezastavení, non stop dělá nějaké zvuky, mluví, krámuje, podle mě takové normální dítě. Jen já to teď nesu stokrát hůř, hluk i nepořádek jsou pro mě obrovské spouštěče.

Moje otázka je, zda má někdo s podobnou depresi v těhotenství zkušenost, a jestli nějak pomohl gynekolog? Další prohlídku mám příští týden a určitě to s ním zkusím probrat, bude to ale se mnou řešit? Většinou se ptá jen na fyzicky stav, tedy jestli něco nebolí apod. A já nevím, jestli mi vůbec může předepsat třeba nějaká slabší AD, nebo jestli mě bude muset poslat někam na psychiatrii na vyšetření a určení vhodného postupu? Vím, že řešit to musím, protože po porodu úplně nečekám zlepšení, spíš naopak, ale přiznám se, že mám trochu strach a ráda bych věděla, co mě vlastně čeká.

  • Citovat
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
160
6.10.20 14:54

To jsou jen hormony.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
16878
6.10.20 14:58

Je úplně normální, že na dítě občas zařveš, to si fakt nevyčítej, ono mu to jen prospěje. S tebou mávají hormony, jsi unavená z těhotenství a nepotřebuješ se ládovat antidepresivy. Ono pro mimčo není nic dobrýho. Těhotenská deprese vypadá úplně jinak, prošla jsem si tím 3× a po porodu se mi to srovnalo, protože opadly těhotenský hormony, který mi to způsobovaly. Spíš zapoj rodinu, víc odpočívej a nevyčítej si, že rozjívenýho tříleťáka nevychováváš úplně sluníčkově.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
108
6.10.20 17:41

Doporučuji na deprese CBD kapky 10% mě moc pomohly v 1. trimestru.
Jinak kamarádka byla na tom stejně jako ty, má tříletou holku a nedávno porodila…taky byla protivná a křičela, všechno ji štvalo..a nakonec si to vyčítala.. CBD ji také pomohlo a poprosila v porodnici o pomoc psychologa a je jí líp :wink:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
257
6.10.20 17:51
@Gemulka píše:
Doporučuji na deprese CBD kapky 10% mě moc pomohly v 1. trimestru.
Jinak kamarádka byla na tom stejně jako ty, má tříletou holku a nedávno porodila…taky byla protivná a křičela, všechno ji štvalo..a nakonec si to vyčítala.. CBD ji také pomohlo a poprosila v porodnici o pomoc psychologa a je jí líp :wink:

prihodis sem, prosim, nejakou studii, ktera rika, ze uzivani CBD je v tehotenstvi prospesne? :think:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
16878
6.10.20 18:02
@Gemulka píše:
Doporučuji na deprese CBD kapky 10% mě moc pomohly v 1. trimestru.
Jinak kamarádka byla na tom stejně jako ty, má tříletou holku a nedávno porodila…taky byla protivná a křičela, všechno ji štvalo..a nakonec si to vyčítala.. CBD ji také pomohlo a poprosila v porodnici o pomoc psychologa a je jí líp :wink:

A jinak jsi normální? Doporučovat těhotné ženě něco, co není otestováno a nikdo neví jaké to může mít účinky na plod? Ber si co chceš, je tvůj boj, že riskuješ zdraví dítěte, ale druhým to necpi.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
108
6.10.20 18:42

Si to nastudujte na internetu..není tráva jako tráva!!! CBD je z konopí které nemá psychoaktivni účinky!! taky jsem toho spoustu přečetla, nevzala bych si nic, co by mohlo uškodit.. to je jedna věc a druhá je, si myslíte, že se budou testovat těhotné? Proč je na větsinė léků, suplementů, doplňků stravy napsáno, není vhodné pro těhotné a kojící ženy? Protože nikdo na nich nic netestuje!!!

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
257
6.10.20 18:59

@Gemulka no na druhou stranu existuji studie, podle kterych CBD neni vhodny v tehu
https://neurosciencenews.com/…pment-15169/

tak by me skutecne zajimalo, podle ceho to ok je :nevim:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
16878
6.10.20 19:40

@Gemulka ano, nikdo to na nich netestuje, takže se neví jaké to má účinky. Proto se to nesmí užívat. To jako fakt riskuješ? Sorry, ale tomu, co se píše na internetu snad nevěříš? Vždyť si tam může psát kdo chce co chce :roll:. To nejdou žádné seriózní studie, ale soubor domněnek.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
108
6.10.20 19:48

@lalouch tak já tu studii četla, bylo to testováno na myších, které byly ve 3. 4.tt a byly tam změny na embryích při konzumaci s alkoholem a při kouření marihuany.
Já to nikomu nenutím, jen sem napsala, že to doporučuji, že mě to moc pomohlo..když si něco přečtu, zjistím si o tom co nejvic, možné diskuse, články, osobní zkušenosti a podle toho jak já uznám za vhodné, do toho půjdu nebo ne přeci..

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
6.10.20 20:15

Pěkný večer přeji :)

Jsem poprvé těhotná, ve 37 tt., a uvědomuji si, že ta psychika je dost nalomená. Nevím jestli přímo deprese, ale nějaká forma úzkostí a je to dost nepříjemné. Neustálé obavy, strachy, hlava jede nonstop a já stále bojuji s myšlenkama, které se snažím odrážet. Budí mě to i v noci, špatně spím. Trvá to tak 2 měsíce, poslední 3 týdny se to dost zhoršilo. Vygradovalo to tak, že moje vnitřní napětí vyústilo v tachykardii mně i miminka + vysoký tlak. Nechali si mě v nemocnici na par dni na pozorování, tam jsem se nějak zklidnila a i ten tep.
Teď doma se snažím hlídat, abych se díky svoji psychice nedostala opět k takovým potížím, má to vliv i na miminko. Ale je to boj. Hodně pomaha podpora blízkých ( hlavně partnera ) a říct si o pomoc. S lékaři jsem to teda neřešila, nechci aby mě rvali lekama.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
6.10.20 21:46
@Janli píše:
Je úplně normální, že na dítě občas zařveš, to si fakt nevyčítej, ono mu to jen prospěje. S tebou mávají hormony, jsi unavená z těhotenství a nepotřebuješ se ládovat antidepresivy. Ono pro mimčo není nic dobrýho. Těhotenská deprese vypadá úplně jinak, prošla jsem si tím 3× a po porodu se mi to srovnalo, protože opadly těhotenský hormony, který mi to způsobovaly. Spíš zapoj rodinu, víc odpočívej a nevyčítej si, že rozjívenýho tříleťáka nevychováváš úplně sluníčkově.

Děkuji za reakci. Já sluníčkově nevychovávala ani dřív, zvýšit na dítě hlas nebo zakřičet mi nepřipadá samo o sobě jako hrůza. Ale teď jsem se párkrát přistihla, že křičím naprosto nepřiměřeně situaci, úplně hystericky. Hlasem, který u sebe neznám. A taky ta slova… Až se stydím. Dítěti nenadávám, ale už mi ujely věty, které jsem vypustit neměla. On to není jediný problém, celkově se cítím hrozně, sevřená zevnitř, psychicky mě vysilují úplně běžné věci, třeba zaplatit účet za telefon, věc na 2 minuty a mě hned bolí hlava. Ale všechno bych přestála, jen o toho prďolu svojeho se bojím… ať nemusí snášet další výlevy. Samozřejmě se to snažím krotit, ale jak to pak přijde, jsem jak v transu. To je jediný důvod, proč bych zvážila i prášky, ale právě netuším, jak se to řeší, a jestli jsou vůbec řešení ad, pokud jde fakt vyloženě o hormonální problém. Jinak u mě po prvním porodu naopak psychika prodělala těžké zhoršení, i toho se trochu bojím, myslím, že jsem tehdy měla mírnou poporodní depresí - nebyla tak hrozná, abych nefungovala, ale i manžel se tehdy pořád ptal, co mi je, nespala jsem, nejedla, nejhorší bylo, že jsem dokonce necítila mateřskou lásku. Ta u mě naskočila docela dlouho po porodu. O miminko jsem se starala jen jak robot… Teď ho miluju nejvíc na světě, ale tehdy jsem si jen říkala, co je se mnou špatně. No, snad to tentokrát taky opadne s narozením.

  • Citovat
  • Nahlásit
Anonymní
6.10.20 21:51
@BERENIKA AA píše:
Pěkný večer přeji :)Jsem poprvé těhotná, ve 37 tt., a uvědomuji si, že ta psychika je dost nalomená. Nevím jestli přímo deprese, ale nějaká forma úzkostí a je to dost nepříjemné. Neustálé obavy, strachy, hlava jede nonstop a já stále bojuji s myšlenkama, které se snažím odrážet. Budí mě to i v noci, špatně spím. Trvá to tak 2 měsíce, poslední 3 týdny se to dost zhoršilo. Vygradovalo to tak, že moje vnitřní napětí vyústilo v tachykardii mně i miminka + vysoký tlak. Nechali si mě v nemocnici na par dni na pozorování, tam jsem se nějak zklidnila a i ten tep.
Teď doma se snažím hlídat, abych se díky svoji psychice nedostala opět k takovým potížím, má to vliv i na miminko. Ale je to boj. Hodně pomaha podpora blízkých ( hlavně partnera ) a říct si o pomoc. S lékaři jsem to teda neřešila, nechci aby mě rvali lekama.

Díky, jsem ráda, že nejsem sama! Já práškům taky nefandím, za normálních okolností se bráním i brufenu zuby nehty, to už musí být jó zle. Ale teď myslím taky na starší dítě a dopady na něj. Samozřejmě bych ale nezačala brát cokoli jen tak bez uvážení a pečlivé konzultace s doktory. Je super, jestli tu podporu a pomoc máš! Já teď bohužel úplně minimálně, v rodině má každý svých starostí dost, manžel zas hromadu práce - ve volném čase se teda opravdu moc snaží. Tak hlavně přeji, ať ty zbývající týdny už probíhají hezky a bez problémů!

  • Citovat
  • Nahlásit
Anonymní
6.10.20 21:55
@Gemulka píše:
Doporučuji na deprese CBD kapky 10% mě moc pomohly v 1. trimestru.
Jinak kamarádka byla na tom stejně jako ty, má tříletou holku a nedávno porodila…taky byla protivná a křičela, všechno ji štvalo..a nakonec si to vyčítala.. CBD ji také pomohlo a poprosila v porodnici o pomoc psychologa a je jí líp :wink:

Díky za tip, na CBD za sebe asi odvahu nemám, ale dost mě zaujala možnost říct si o pomoc psychologa i v porodnici, pokud to nebudu řešit dřív a s porodem to neodezní, asi to zkusím… Já si chování k synovi vyčítám právě taky moc, je hrozně malý, nemůže tomu rozumět, a já to fakt párkrát teď už přehnala. A to nejsem ve výchově extra citlivka.

  • Citovat
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Reklama