Těhotenství a parkinson

136
20.5.11 23:35

Těhotenství a parkinson

Přeji dobrý večer, zajímalo by mne, zda někdo z vás nemá zkušenost s těhotenstvím a onemocněním parkinsonem. V roce 2009 se mi narodila zdravá holčička, během těhotenství se u mne projevili první přiznaky této choroby. S těhotenstvím při téhle chorobě není moc zkušeností, protože tato choroba se častěji projevuje až v pozdnějším věku a mne bylo teprve 40 let (před čtyřicátým rokem věku, se tahle nemoc projevuje jen zdřídka). Vzhledem k tomu, že by mi nikdo nemohl zaručit, jak by případné další těhotenství udělalo s mým zdravotním stavem, jsme se nakonec s manželem po dlouhém a těžkém rozhodování, domluvili, že již další miminko mít nebudem. Dodnes mne to ale moc mrzí. Chtěla bych vědět zda není někdo v podobné situaci, jako já.
Děkuji

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Napsat příspěvek

Reakce:

462
21.5.11 00:19

Ahoj nejsem ve stejné situaci,ale pár lidí s parkinsonem jsem cvičila.Pravda, všichni byli o dost starší.Ale v dnešní době lze chorobu za pomocí léků,vitamínů,cvičení atd. úspěšně brzdit.Myslím,že další těhotenství by byl risk a tvoje holčička tě potřebuje co nejvíc fit.Nesmutni za dalším dítětem,už teď máš víc než jiní :srdce: .

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
1455
21.5.11 08:48

ahoj,ja jsem zrovna videla v UK v televizi porad o takovehle pani,ktera parkinsna dostala ve 29letech. a potom teprve otehotnela a mela miminko.moc to tehu neprobirali,spis tu nemoc,ze to dostala tak mlada. rikala,ze obcas nemuze delat veci,co by chtela s ditetem atd.
ja vim,ze to je tezke se rozhodnout uz druhe dite nemit,ale urcite tady ctes,co by holky daly aspon za jedno.Urcite se kady den na svoji holcicku podivas a to,ze si nemela druhe te snad trosku prestane mrzet.
:kytka:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
riga
21.5.11 14:59

Díky za odpovědi. Ano já vím, že pomocí léků, vitamínů, cvičení se to dá úspěšně brzdit. Je mi to jasné, byl by to risk. Právě proto jsme se doma dohodli, že další mimi nebude, abych byla co nejdéle fit a mohla se věnovat naší malé. Právě proto, že vím, jak by se malá mohla cítit. Když mi bylo 13, tak můj tatínek onemocněl a už nikdy nebyl zdravý.
Ano jsou i věci, které se bojím dělat, třeba koupání malé, to už v porodnici dělal můj manžel. Nešla bych se s ní ani koupat do bazénu. Třeba i botičky šněrovací se mi špatně obouvají, no je to ještě pár věcí, které nedělám a bojím se dělat.
Je mi jasné, že už teď mám daleko více než jiní a vím také, že by ostatní daly všechno za to, aby měly aspoň jedno mimčo. Věřte mi, že je mi to jasné více než dost. O jedno mimi jsme přišli ve třetím měsíci těhotenství (zamlklé těhotenství) a o tu naši cácorku jsme přišli málem taky, hned na začátku. A taky cítím, že by na mne při mé nemoci pečovat o dvě děti bylo moc. Všechno ještě zvládám a doufám,že ještě dlouho budu s pomocí mého manžela. Kterému patří mé velké díky

  • Nahlásit
  • Citovat
136
21.5.11 15:27

Díky za odpovědi. Ano já vím, že pomocí léků, vitamínů, cvičení se to dá úspěšně brzdit. Je mi to jasné, byl by to risk. Právě proto jsme se doma dohodli, že další mimi nebude, abych byla co nejdéle fit a mohla se věnovat naší malé. Právě proto, že vím, jak by se malá mohla cítit. Když mi bylo 13, tak můj tatínek onemocněl a už nikdy nebyl zdravý.
Ano jsou i věci, které se bojím dělat, třeba koupání malé, to už v porodnici dělal můj manžel. Nešla bych se s ní ani koupat do bazénu. Třeba i botičky šněrovací se mi špatně obouvají, no je to ještě pár věcí, které nedělám a bojím se dělat.
Je mi jasné, že už teď mám daleko více než jiní a vím také, že by ostatní daly všechno za to, aby měly aspoň jedno mimčo. Věřte mi, že je mi to jasné více než dost. O jedno mimi jsme přišli ve třetím měsíci těhotenství (zamlklé těhotenství) a o tu naši cácorku jsme přišli málem taky, hned na začátku. A taky cítím, že by na mne při mé nemoci pečovat o dvě děti bylo moc. Všechno ještě zvládám a doufám,že ještě dlouho budu s pomocí mého manžela. Kterému patří mé velké díky

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
17.2.16 23:42

moje mamka ma Parkinson

Ahojte
pisi zde protoze bych se chtela podelit o sve pocity s te druhe stranky. Jsem 25 leta mlada v podstate normalni holka v nejlepsich letech. Moje mamka onemocnela Parkinsnem hned po mem narozeni. Bylo ji tehdy skoro 32 let. Na tu dobu sice pozdni tehotentstvi ale uz mam dva bratry (dvojcata). Nebylo to pro mamku nikdy lehke. Jeji nemoc u ni pokracuje mnohem hur nez u jinych. Pamatuji si ze v mem detsrvi na me nemela tolik sil a casu jak by chtela. A ja ji to mela drive za zle protoze jsem zavidela kamaradkam a jejim mamkam jejich vztah. Ted uz vim ze za to nemohla. Ze za to muze ta nemoc. A je to cim dal horsi. Bojim se ji nechat samotnou doma a nekdy radeji z domu utikam. Nedovolte aby vas vase deti kdy videli plakat. Vy musite byt silne.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Reklama