Téma rozvodu - když požádá žena

Anonymní
21.4.20 01:13

Téma rozvodu - když požádá žena

Dobrý den všem maminkám, manželkám, tetičkám, rozvedeným, svobodným apod.

Potřebuji se trochu vypsat a tady tohle fórum je jak dělané, ikdyž v minulosti jsem na něj měl jiný názor (špatný) a tak se hned ze začátku omlouvám, že jsem měl předsudky.

Můj problém je asi největší klasika všech klasik. Rozchod, respektive rozvod… Ještě sice není definitivní, ale o tom dále.

Od začátku. Seznámili jsme se skoro před sedmi lety. Začátek byl takový neslaný. Znali jsme se od vidění a moc si nepadli do oka. Pak se změnilo a zjistili jsme, že máme hodně věcí společných. Vznikl z toho nový vztah. Po dvou letech svatba. Pak koupě bydlení a dva roky zpět narození potomka. Jeden z nejkrásnějších okamžiků v životě. S dítětem samozřejmě přišli problémy, míň času na sebe, míň energie a chuti všeobecně do všeho. Teď s příchodem koronavirové pandemie přišel ale obrovský problém. To uzavření doma, žádný styk s přáteli, minimálně s rodinou, pro ženu doma s dítětem pohroma.

Přes chat se seznámila s mužem, který měl též problémy se svou rodinou. Dost se sblížili, padli si do oka, hodně společného, názory, zájmy. No prostě hotový poklad pro ni.

O to horší pro mne. Došla s tím, že se chce rozvést, že už dál nemůže. Myslel jsem, že je to tou pandemií, oblbnutá hlava. Po prvotním šoku a hektolitrů slz mi to začalo pálit.
Stal se ze mě člověk, co jí ničil život. Vždy jsem si myslel, že rozhodujeme o věcech společně, ale spíš to bylo o tom, že mám argument na vše a ona přestala bojovat, což se nedivím.

Vzal jsem si do hlavy rodinný domek, začal jsem příliš pracovat, přidal další bokovku na výdělek, doma málo a když, tak permanentně negativní, ať z jedné či druhé práce.

V tom spočíval můj největší problém. Díky snů o domě (ani nevím jestli jsem ho tak chtěl), jsem na vše odpovídal automaticky ne. To je moc peněz, to se teď nehodí, tam teď nepojedeme, to si teď nekupuj, zůstali ti peníze?, kolik si utratila. Navíc jsem to přenésl na vše( návštěvy, kina, restaurace, výlety). Po chvilce jsem si vždycky uvědomil, že bych i někam zajel, zašel, ale proč hned na vše říct ne?

Bylo mi ze sebe zle. Hnal jsem se za něčím a stal se ze mě blb, který se nedíval kolem sebe. Přišli jsme společně o spoustu kamarádů, a to vše jen kvůli mě.

Což o to, barák by časem byl, ale pro koho!?

Uvědomil jsem si, že já sám se sebou takhle nemůžu žít, co pak můj partner. Práce by mi mohla přivodit časem infarkt nebo něco podobného. Je mi po třicítce, takže jsem spoléhal, že vydržím vše, ale to není pravda. Nejvíc mě mrzí, jak jsem brzdil vývoj svojí ženy. Okolí by mohlo namítat, že se semnou má dobře a co by víc chtěla, ale majetek a peníze nejsou vše. Pokud člověk neprožívá, tak ho to ubíjí.

Slovo rozvod pro mě byla psychická smrt uvědomil jsem si, že takový jaký jsem poslední roky byl, tak být nechci a nemůžu, protože to nejsem já.

Akorát jsem od sebe odehnal osobu, kterou budu milovat až do smrti. Osobu, která mi dala dítě, která mě uměla rozesmát, milovat i přes chyby.
Místo toho, abych na ni byl naštvaný, že se zahleděla do jiného, tak jsem naštvaný na sebe, protože se jí nemůžu divit.

Věřím, že se změním, nejen kvůli ní, ale kvůli sobě a kvůli dítěti, protože potřebuje tatínka.
Budu je obě opatrovat a pomáhat do konce života, nikdy je neopustím, ikdyž nebudeme spolu, vždy tu budu pro ně. Někdo musí být ten anděl strážný. Škoda ale, že jsem si to neuvědomil dřív. Život je někdy krutý a málo férový, ale co když právě já si tady toto zasloužím?

Pokud máte někdo doma problémy, mluvte o nich s partnery. Štve vás něco? Řekněte mu to. A naopak, ptejte se ho, co mu vadí. Buďte spolu a milujte se. Děti nás potřebují, my zas potřebujeme sebe. Ve stáří nechce nikdo z nás zůstat sám.

Nevím jak dopadne můj příběh, ale nejsme v pohádkách, dobrých konců je málo a navíc, co je tady tomhle případě dobrý konec? :(

PS: vím, že psaný text snese hodně, ale vše co jsem napsal je pravda. Musel jsem se vypsat a jestli to někdo dočetl, tak ho obdivuji.

Pokud by někdo chtěl, tak mi může odpovědět, budu rád za jakýchkoli pár vět.

Díky, s pozdravem anonymní trouba.

  • Citovat
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
34797
21.4.20 01:19
@Anonymní píše:
Dobrý den všem maminkám, manželkám, tetičkám, rozvedeným, svobodným apod.

Potřebuji se trochu vypsat a tady tohle fórum je jak dělané, ikdyž v minulosti jsem na něj měl jiný názor (špatný) a tak se hned ze začátku omlouvám, že jsem měl předsudky.

Můj problém je asi největší klasika všech klasik. Rozchod, respektive rozvod… Ještě sice není definitivní, ale o tom dále.

Od začátku. Seznámili jsme se skoro před sedmi lety. Začátek byl takový neslaný. Znali jsme se od vidění a moc si nepadli do oka. Pak se změnilo a zjistili jsme, že máme hodně věcí společných. Vznikl z toho nový vztah. Po dvou letech svatba. Pak koupě bydlení a dva roky zpět narození potomka. Jeden z nejkrásnějších okamžiků v životě. S dítětem samozřejmě přišli problémy, míň času na sebe, míň energie a chuti všeobecně do všeho. Teď s příchodem koronavirové pandemie přišel ale obrovský problém. To uzavření doma, žádný styk s přáteli, minimálně s rodinou, pro ženu doma s dítětem pohroma.

Přes chat se seznámila s mužem, který měl též problémy se svou rodinou. Dost se sblížili, padli si do oka, hodně společného, názory, zájmy. No prostě hotový poklad pro ni.

O to horší pro mne. Došla s tím, že se chce rozvést, že už dál nemůže. Myslel jsem, že je to tou pandemií, oblbnutá hlava. Po prvotním šoku a hektolitrů slz mi to začalo pálit.
Stal se ze mě člověk, co jí ničil život. Vždy jsem si myslel, že rozhodujeme o věcech společně, ale spíš to bylo o tom, že mám argument na vše a ona přestala bojovat, což se nedivím.

Vzal jsem si do hlavy rodinný domek, začal jsem příliš pracovat, přidal další bokovku na výdělek, doma málo a když, tak permanentně negativní, ať z jedné či druhé práce.

V tom spočíval můj největší problém. Díky snů o domě (ani nevím jestli jsem ho tak chtěl), jsem na vše odpovídal automaticky ne. To je moc peněz, to se teď nehodí, tam teď nepojedeme, to si teď nekupuj, zůstali ti peníze?, kolik si utratila. Navíc jsem to přenésl na vše( návštěvy, kina, restaurace, výlety). Po chvilce jsem si vždycky uvědomil, že bych i někam zajel, zašel, ale proč hned na vše říct ne?

Bylo mi ze sebe zle. Hnal jsem se za něčím a stal se ze mě blb, který se nedíval kolem sebe. Přišli jsme společně o spoustu kamarádů, a to vše jen kvůli mě.

Což o to, barák by časem byl, ale pro koho!?

Uvědomil jsem si, že já sám se sebou takhle nemůžu žít, co pak můj partner. Práce by mi mohla přivodit časem infarkt nebo něco podobného. Je mi po třicítce, takže jsem spoléhal, že vydržím vše, ale to není pravda. Nejvíc mě mrzí, jak jsem brzdil vývoj svojí ženy. Okolí by mohlo namítat, že se semnou má dobře a co by víc chtěla, ale majetek a peníze nejsou vše. Pokud člověk neprožívá, tak ho to ubíjí.

Slovo rozvod pro mě byla psychická smrt uvědomil jsem si, že takový jaký jsem poslední roky byl, tak být nechci a nemůžu, protože to nejsem já.

Akorát jsem od sebe odehnal osobu, kterou budu milovat až do smrti. Osobu, která mi dala dítě, která mě uměla rozesmát, milovat i přes chyby.
Místo toho, abych na ni byl naštvaný, že se zahleděla do jiného, tak jsem naštvaný na sebe, protože se jí nemůžu divit.

Věřím, že se změním, nejen kvůli ní, ale kvůli sobě a kvůli dítěti, protože potřebuje tatínka.
Budu je obě opatrovat a pomáhat do konce života, nikdy je neopustím, ikdyž nebudeme spolu, vždy tu budu pro ně. Někdo musí být ten anděl strážný. Škoda ale, že jsem si to neuvědomil dřív. Život je někdy krutý a málo férový, ale co když právě já si tady toto zasloužím?

Pokud máte někdo doma problémy, mluvte o nich s partnery. Štve vás něco? Řekněte mu to. A naopak, ptejte se ho, co mu vadí. Buďte spolu a milujte se. Děti nás potřebují, my zas potřebujeme sebe. Ve stáří nechce nikdo z nás zůstat sám.

Nevím jak dopadne můj příběh, ale nejsme v pohádkách, dobrých konců je málo a navíc, co je tady tomhle případě dobrý konec? :(

PS: vím, že psaný text snese hodně, ale vše co jsem napsal je pravda. Musel jsem se vypsat a jestli to někdo dočetl, tak ho obdivuji.

Pokud by někdo chtěl, tak mi může odpovědět, budu rád za jakýchkoli pár vět.

Díky, s pozdravem anonymní trouba.

Trouba je tvá žena. Korona tady neřádí ani 3/4 roku a tvá žena se zamilovala jinde a chce pálit mosty :nevim: Nejspíš za to nemůže korona, ale že je lehce do větru. Sedm let není moc, aby musela hledat jinde.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
21.4.20 01:21

@Russet korona ji otevřela oči.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
3555
21.4.20 01:21
@Anonymní píše:
Dobrý den všem maminkám, manželkám, tetičkám, rozvedeným, svobodným apod.

Potřebuji se trochu vypsat a tady tohle fórum je jak dělané, ikdyž v minulosti jsem na něj měl jiný názor (špatný) a tak se hned ze začátku omlouvám, že jsem měl předsudky.

Můj problém je asi největší klasika všech klasik. Rozchod, respektive rozvod… Ještě sice není definitivní, ale o tom dále.

Od začátku. Seznámili jsme se skoro před sedmi lety. Začátek byl takový neslaný. Znali jsme se od vidění a moc si nepadli do oka. Pak se změnilo a zjistili jsme, že máme hodně věcí společných. Vznikl z toho nový vztah. Po dvou letech svatba. Pak koupě bydlení a dva roky zpět narození potomka. Jeden z nejkrásnějších okamžiků v životě. S dítětem samozřejmě přišli problémy, míň času na sebe, míň energie a chuti všeobecně do všeho. Teď s příchodem koronavirové pandemie přišel ale obrovský problém. To uzavření doma, žádný styk s přáteli, minimálně s rodinou, pro ženu doma s dítětem pohroma.

Přes chat se seznámila s mužem, který měl též problémy se svou rodinou. Dost se sblížili, padli si do oka, hodně společného, názory, zájmy. No prostě hotový poklad pro ni.

O to horší pro mne. Došla s tím, že se chce rozvést, že už dál nemůže. Myslel jsem, že je to tou pandemií, oblbnutá hlava. Po prvotním šoku a hektolitrů slz mi to začalo pálit.
Stal se ze mě člověk, co jí ničil život. Vždy jsem si myslel, že rozhodujeme o věcech společně, ale spíš to bylo o tom, že mám argument na vše a ona přestala bojovat, což se nedivím.

Vzal jsem si do hlavy rodinný domek, začal jsem příliš pracovat, přidal další bokovku na výdělek, doma málo a když, tak permanentně negativní, ať z jedné či druhé práce.

V tom spočíval můj největší problém. Díky snů o domě (ani nevím jestli jsem ho tak chtěl), jsem na vše odpovídal automaticky ne. To je moc peněz, to se teď nehodí, tam teď nepojedeme, to si teď nekupuj, zůstali ti peníze?, kolik si utratila. Navíc jsem to přenésl na vše( návštěvy, kina, restaurace, výlety). Po chvilce jsem si vždycky uvědomil, že bych i někam zajel, zašel, ale proč hned na vše říct ne?

Bylo mi ze sebe zle. Hnal jsem se za něčím a stal se ze mě blb, který se nedíval kolem sebe. Přišli jsme společně o spoustu kamarádů, a to vše jen kvůli mě.

Což o to, barák by časem byl, ale pro koho!?

Uvědomil jsem si, že já sám se sebou takhle nemůžu žít, co pak můj partner. Práce by mi mohla přivodit časem infarkt nebo něco podobného. Je mi po třicítce, takže jsem spoléhal, že vydržím vše, ale to není pravda. Nejvíc mě mrzí, jak jsem brzdil vývoj svojí ženy. Okolí by mohlo namítat, že se semnou má dobře a co by víc chtěla, ale majetek a peníze nejsou vše. Pokud člověk neprožívá, tak ho to ubíjí.

Slovo rozvod pro mě byla psychická smrt uvědomil jsem si, že takový jaký jsem poslední roky byl, tak být nechci a nemůžu, protože to nejsem já.

Akorát jsem od sebe odehnal osobu, kterou budu milovat až do smrti. Osobu, která mi dala dítě, která mě uměla rozesmát, milovat i přes chyby.
Místo toho, abych na ni byl naštvaný, že se zahleděla do jiného, tak jsem naštvaný na sebe, protože se jí nemůžu divit.

Věřím, že se změním, nejen kvůli ní, ale kvůli sobě a kvůli dítěti, protože potřebuje tatínka.
Budu je obě opatrovat a pomáhat do konce života, nikdy je neopustím, ikdyž nebudeme spolu, vždy tu budu pro ně. Někdo musí být ten anděl strážný. Škoda ale, že jsem si to neuvědomil dřív. Život je někdy krutý a málo férový, ale co když právě já si tady toto zasloužím?

Pokud máte někdo doma problémy, mluvte o nich s partnery. Štve vás něco? Řekněte mu to. A naopak, ptejte se ho, co mu vadí. Buďte spolu a milujte se. Děti nás potřebují, my zas potřebujeme sebe. Ve stáří nechce nikdo z nás zůstat sám.

Nevím jak dopadne můj příběh, ale nejsme v pohádkách, dobrých konců je málo a navíc, co je tady tomhle případě dobrý konec? :(

PS: vím, že psaný text snese hodně, ale vše co jsem napsal je pravda. Musel jsem se vypsat a jestli to někdo dočetl, tak ho obdivuji.

Pokud by někdo chtěl, tak mi může odpovědět, budu rád za jakýchkoli pár vět.

Díky, s pozdravem anonymní trouba.

troubo dej jí tohle přečíst… ;) úplně jsi mě dojal, líbí se mi, že neházíš vinu na ni, ikdyž by si to možná trošku zasloužila, ale otevřel jsi oči a hledáš své chyby… :potlesk:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
1655
21.4.20 05:52

Tak jestli ji máš rad natolik, že bys ji vzal i zpátky, tak buď připraven, až ji nevyjde ta bokovka, že se bude chtít vrátit…

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
21.4.20 05:54

@Janee19 bokovka nevyšla. Bylo to velice rychlé.

  • Citovat
  • Nahlásit
310
21.4.20 05:59

Já mám momentálně takový názor, že když se chlap ukáže být jako nezáživný škrt, tak se prostě nezmění. Stejně tak to je s notorickými lenochy, sukničkáři, alkoholiky atd atd. Ublížený pláč umí všichni. Ale často se mýlím a měním názory. Jo jo.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
M-A
689
21.4.20 06:00

Jako jo, tenhle text je hezký, krásný, dojemný, ALE každá mince má dvě strany. Možná ona by to popsala trošku jinak, možná už byla před koronou tak psychicky zdeptana a unavena, ze to to jen podtrhlo. Negativita si napsal, ale jasne ze davas duraz na to jak se budes snazit a jak je milujes. To muj taky rika kdyz je zle. Ale jak to dlouho vydrzi? Jako jsem urcite pro zachovani rodiny, taky se ji snazim udrzet mozna az nezdrave dlouho, ale urcite bych to nepodala tak ja jsem ten chudacek co by ji snesl modre z nebe a ona mrcha co se spusti pres seznamku :nevim:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
21.4.20 06:05
@M-A píše:
Jako jo, tenhle text je hezký, krásný, dojemný, ALE každá mince má dvě strany. Možná ona by to popsala trošku jinak, možná už byla před koronou tak psychicky zdeptana a unavena, ze to to jen podtrhlo. Negativita si napsal, ale jasne ze davas duraz na to jak se budes snazit a jak je milujes. To muj taky rika kdyz je zle. Ale jak to dlouho vydrzi? Jako jsem urcite pro zachovani rodiny, taky se ji snazim udrzet mozna az nezdrave dlouho, ale urcite bych to nepodala tak ja jsem ten chudacek co by ji snesl modre z nebe a ona mrcha co se spusti pres seznamku :nevim:

No tak očividně si to nepochopila správně., protože já její chování absolutně chápu a jestli někde vidíš, že píšu, že je mrcha, tak ukaž. Já se akorát chtěl podělit o to, že člověk si kolikrát uvědomí, o co přišel, až se to stane, podobně jako smrt a nejde to vrátit. Takže tvoje reakce je taková, jako kdybych si tady stěžoval na ni a to není pravda.

  • Citovat
  • Nahlásit
Anonymní
21.4.20 06:13
@Pandemie píše:
Já mám momentálně takový názor, že když se chlap ukáže být jako nezáživný škrt, tak se prostě nezmění. Stejně tak to je s notorickými lenochy, sukničkáři, alkoholiky atd atd. Ublížený pláč umí všichni. Ale často se mýlím a měním názory. Jo jo.

Jo to chápu. Já byl dřív lepší, takového si mě vybrala, zábavný, sportovec, hrál jsem v kapele. Pak se to posralo mou vinou, vše sem nechal a těžko druhého přesvědčit, že to bude jiné.

  • Citovat
  • Nahlásit
M-A
689
21.4.20 06:13
@Anonymní píše:
No tak očividně si to nepochopila správně., protože já její chování absolutně chápu a jestli někde vidíš, že píšu, že je mrcha, tak ukaž. Já se akorát chtěl podělit o to, že člověk si kolikrát uvědomí, o co přišel, až se to stane, podobně jako smrt a nejde to vrátit. Takže tvoje reakce je taková, jako kdybych si tady stěžoval na ni a to není pravda.

To nebyla uplne reakce pouze na text, ale spis na komentare pod a pripadne mozne komentare. Jako - ukaz ji tento text… po 7 letech je brzo hledat si na seznamce atd

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
21.4.20 06:14
@M-A píše:
To nebyla uplne reakce pouze na text, ale spis na komentare pod a pripadne mozne komentare. Jako - ukaz ji tento text… po 7 letech je brzo hledat si na seznamce atd

Tak to promiň. Díky za reakci.

  • Citovat
  • Nahlásit
Anonymní
21.4.20 06:17

Chtěl jsem se hlavně podělit o to, jak může člověk svým jednáním druhého poškodit, ikdyž pro spoustu lidí by to bylo nepochopitelné a tak to mám i v okolí, že lidé myslí, že reaguje přehnaně a co by chtěla… Ale to je právě, ona by chtěla, chtěla by málo a to sem jí nedal.

  • Citovat
  • Nahlásit
310
21.4.20 06:31

A jak dlouho to řešíte? Podle mě zůstane. Otázka je, jestli to vztah utuží nebo to utužíte dítětem, a pak přijde další krize.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
21.4.20 06:38

@Pandemie zatím je to dost čerstvé, cca týden, dusno doma bylo tak poslední 3 týdny. Abych pravdu řekl, tak to vidím tak, že se dokážu zase uvolnit, protože jsem si uvědomil, že mě takto život nebavil, ale je pozdě, protože podruhé už se do mě nezamiluje, protože bude mít strach, že to časem dopadne stejně. Takže se nevrátí už nikdy a proto jsem to psal.

Nechci tady dělat frajera, chudáka, všeználka a podobně. Jen jsem odstrašující příklad, že ne vše, co se zdá super, je super. Ale samozřejmě to bolí. Chtěl jsem si s vámi popovídat dámy, jako chlap samozřejmě moc kamarádek nemám a s kamarády jsem to řešit nechtěl. Díky moc všem za reakce!

  • Citovat
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Mohlo by vás zajímat