Tentokrát to zvládnu! Aneb, jak kojit?

2105
24.6.21 08:56

Tentokrát to zvládnu! Aneb, jak kojit?

Ahoj holky :mavam: Čekám své třetí a poslední miminko a moc ráda bych ho kojila. U předchozích dvou dětí to šlo bohužel jen chvíli, ale tentokrát chci vše udělat správně a snad to vyjde :palec:

Co jsem si pročítala diskuze, tak jsem dělala snad vše špatně a taky to podle toho dopadlo. Dudlík už v porodnici, kojící kloboučky, oddělené spaní (miminka jsem dávala hned od narození spát do postýlky), pila jsem málo, asi i špatně jedla. Nebrala žádné vitamíny, nepila čaje, …kojit mi vůbec nešlo, strašně jsme se trápili, děti pořád brečely, kroutily se, nebo zvracely a já myslela, že už nemám mléko/je slabé, atd.
tak jsem to vždy vzdala a přešla na UM. Možná tomu i přispělo to, že jsou kluci po roce, což bylo dost náročné, stresující,…

Tentokrát budu mít ale hromadu času na malé, budu moct kojit kdykoliv bude potřebovat, což před tím nešlo a často si musel mladší počkat. A tak bych si ráda přečetla, co jste pro kojení udělali vy, jaké pomůcky vám pomohly. Celkově, co byste doporučili nebo naopak, co nemám rozhodně dělat. Moc si přeji vydržet alespoň půl rok/rok nebo i déle, ale mám z toho něco jako respekt a strach, že to zase nezvládnu a vzdám.

Děkuji za případné rady a postřehy. :kytka:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
9860
24.6.21 08:59

Dudlik jsem davala, miminko spalo v postýlce, první jsem nějakou dobu kojila přes kloboucky, vitamíny ani kojící čaje jsem nepila a kojila sem obě děti téměř do roku na půl. V tom to fakt není. Důležitý je často přikládat a mít správnou techniku prilozeni.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
2605
24.6.21 08:59

Nejlepší je nechat dítě sát tak často a dlouho, jak samo chce. Když má novorozenec problém, dáš prso a cekas, až se sam pustí. Pomůcek žádných netřeba :lol:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
26648
24.6.21 09:07

Mě pomohlo u obou dětí prostě si věřit a kojit. Kojit první měsíc skoro nonstop a prostě vydržet. Pokud tedy dítě přibývá jak má potom. Mě třeba trvalo vždy tak 14 dní než jsem se rozkojila, doktorka mě honila na vážení obden že nekynul a já se nedala a nevzdala to. Nic extra k tomu nebylo potřeba, jen dobré oblečení na kojení, první měsíce vložky do podprsenky a purelan.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
9847
24.6.21 09:09

Jestli to budeš takhle řešit, tak si akorát zaděláváš na to, abys dopadla podobně.
To, co na to má největší vliv, je psychika. Moje děti měly dudlík, spaly v postýlce(nejdůležitější je psychická pohoda matky a nevím, jak bych mohla být psychicky v pohodě, když se nevyspí a s dítětem v posteli se nevyspím-mimochodem, pokud se mi děti vzbudily hodněkrát za noc(třeba kvůli zubům), tak jsem to okamžitě poznala, ubylo mi mléko), pila jsem též málo, protože obecně moc nepiju, jedla jsem též střídmě a kojila jsem až do samoodstavu.
A víš proč, protože příroda byla nakloněna a já nic neřešila, protože jsem neměla stresy z toho, že budou děti na UM, no tak bude a co jako.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
6390
24.6.21 09:12

Podle mě to ovlivní jen částečně, ono i dítě se musí chtít dobře kojit. Já jsem u první dcery nevěděla o kojení nic, nějak jsem předpokládala, že asi budu kojit pár měsíců.. Dudlík jsem ji třeba normálně nabídla, ale ona ho nikdy nechtěla, kojit se dozadovala pořád, takže nejaky režim co 3h, byl nemožný.. V postýlce nikdy spát nechtěla, spala jediné se mnou.. Takže v podstatě ona si to, že se bude kojit 2,5roku zařídila sama :D U druhé už jsem s tím počítala a byla ještě větší kojozavislak :D

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
18260
24.6.21 09:17

Taky jsem jela s kloboučky, dudlíkem a bez jakékoli zvláštní podpory typu vitamíny a kojící čaje. U prvního dítěte jsem se dost natrápila a s druhým jsem si řekla, že když to nepůjde, kašlu na to hned, než se měsíce trápit jako předtím. Nejspíš proto, že jsem si z toho nic moc nedělala, to u druhého šlo naprosto samo :mrgreen: Vyprdni se na všechny poučky. Důležité je ze začátku kojit dítě co nejčastěji a být v pohodě :mavam:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
24.6.21 09:23

Ahoj, v nedostatku vitamínů a dudlíku to není neboj. Vitamíny nepotřebuješ, předpokládám, že nedostatkem kvalitního jídla netrpíš. Dudlík jsem taky dávala už v porodnici a v pohodě kojila. Dudlík se saje trochu jinak než prso. Kojící čaje a hektolitry vody taky nejsou potřeba. Já hodně piju Caro, ale spíš proto, že mi chutná, než že bych s ním nějak cíleně zvyšovala laktaci.
Vůbec se netrap nějakým ultrazdravým jídelníčkem a pitným režimem. Ženské tělo prioritně zajistí, aby vyrobilo kvalitní mléko. Ty jsi až druhá v pořadí. Vždyť i ženy v jiných částech světa kojí aniž by řešily, jestli vypily 3 litry vody a snědly dost zeleniny.
Nejdůležitější je podle mých zkušeností častý kontakt s miminkem nejlépe kůže na kůži a kojit na požádání. Ne podle harmonogramu. V porodnici s tím měli trochu problém, ale moje mimino neumí hodiny. :nevim:
U tebe není problém rozkojit se, ale vydržet. V tom případě měj v záloze kvalitní laktační poradkyni.
Držím ti palce, ať ti to tentokrát vyjde. ;)

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
2605
24.6.21 09:33

Ještě bych dodala, že moje obě děti taky při kojení vyvadely psi kusy, brečely, odtahovaly se, kroutily se, vztekaly se, občas se kojily dlouho a pak hodily takovou šavli, že jsme byli zblity oba od hlavy až po paty… a nevím, co ještě :lol: ale rozhodne to není způsobeno tím, ze mas “slabé mliko” :lol: je to normální, jsou to proste vrtošivý mimina, nesmis se jimi nechat rozhodit, ač je to někdy těžký. Proste kojit, co se do prtouse vejde, a hotovo. Ať si při tom vyvadi, co chce, ale když je na prohlídkách u pediatra normální vahovy přírůstek, je to v poho.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
19
24.6.21 09:37

Doporučuju opravdový bonding po porodu (tj. hned po porodu si dát miminko na břicho a nechat ho, aby se samo přisálo). Ne takový ten pseudobonding, kdy ho po pěti minutách odnesou a přinesou v zavinovačce. Kontakt kůže na kůži a kojit, kdy miminko chce, sledovat i jemné signály miminka. Ideálně spát spolu, pokud se na to cítíš, nebo s postýlkou přiraženou k tvojí. Kazit kojení může zavinovačka, dudlík, láhev, i když někdo kojí i s tím. Pláč nemusí být z hladu, pokud má dost počůraných plen a přibírá. Zvracení může být reflux, s miminkem je dobré opravdu opatrně hýbat po nakojení, časem to přejde, někdy pomůže vyřazení mléčného u tebe. Ale není zvracení nic neobvyklého. Vitamíny a čaje si myslím nemají vliv na kojení, množství tekutin ano. Je dobrá strava bohatá na dobré tuky, jako v těhotenství, aby miminko mělo kvalitní živiny. Nestresovat se dopředu, pokud to nepůjde, svět se nezboří.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
53790
24.6.21 09:46

Já kojila obě děti bez problémů i s mnoha hříchama, který popisuješ, ale zas si netroufám říct, že to ničem nevadí, s některýma dětma je to složitější a proč tomu jít naproti. Ano, mé první dítě mělo dudlík (druhé nechtělo) a kojila jsem bez problémů, ale kamarádka si ddlíkem kojení pěkně pokazila a měla co dělat, aby to pak zachránila. Pokud si ale vzpomenu na jinou kamarádku, která měla první dítě na um, tak to bylo „udělám absolutně cokoliv“, střídaly se jí tam laktační poradkyně, přesvědčená, že když se bude dostatečně snažit, tak to prostě zvládne, protože kojit dokáže každá, když na tom dost intenzivně maká… ve výsledku stres, napětí, z toho nervózní, nespavý a permanentně ubrečený dítě… když to vzdala, dala um, najednou se jí levilo, klídek, dítko se zklidnilo… takže u druhýho od začátku tvrdila - kojit zkusím, ale když to nepůjde, tak to holt nepůjde, však ono se to nezblázní, prní dítě na um přežilo ve zdraví a spokojenosti. Po porodu skákala kolem dvou dětí, nic moc neřešila, přikládala, když dítko kníklo… a kojila bez nejmenších problémů dva roky. Takže já bych se zklidnila, případně si našla osvědčenou laktační poradkyni, která umí v prvé řadě uklidnit, nic nehrotí do extrémů a není žádná fanatička, co ti vyčte kde co děláš blbě. A zksila bych to na pohodu - když to půjde, tak super! Když ne, tak díky díky za možnost dostatečného výběru um, svě se nehroutí a není to žádné osobní zklamání, dělalas, cos mohla.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
247
24.6.21 09:46

U mě hodně pomohla návštěva laktační poradkyně, všechno mi ukázala a jela jsem pak v pohodě. ;)

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
1967
24.6.21 10:15

Kojila jsem bez problémů a snadno, nic jsem neřešila, ale je fakt, že když to jde samo, je jednoduché si věřit a neřešit…

Mě nejvíc pomohlo, že jsme v rodině neměli nikoho, kdo by měl s kojením potíže. Já jsem vůbec nevěděla, že s tím nějaké potíže být můžou, a když jsem se to v těhotenství dozvěděla, brala jsem to jako něco, co se mě netýká. Porod jsem si studovala, ale kojení mě nezajímalo, počítala jsem s tím, že přiložíš dítě a ono pije. A tak to i bylo :nevim:

Neřešila jsem, nevážila, neodstrikavala nic jsem nepočítala. Dítě spalo se mnou, nosilo se v šátku. Neměli jsme postýlku, dudlík, na první dvě ani kočárek. Hodně jsem pila, jedla a spala.

A kojila jsem hrozně ráda. Válela jsem se v posteli, nuchnala si miminko a měla jsem se fajn. Případně jsem si četla, když se mi to už trochu omrzelo :lol: (u druhého a třetího jsem u kojení se staršími skládala puzzle a četla pohádky).

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
3559
24.6.21 10:42

Já rodila císařem, bonding nula, měla jsem ji u sebe až po skoro dvou dnech, dudlala dudlíka taky brzy, režim jela po třech hodinách kojení, já jí častějc nenabízela neb mi to vyhovovalo, vitamíny a čaje žádný, spala v postýlce a u sebe jsem ji měla jen když brečela (jinak byla se mnou v pokoji, ale v postýlce - kojila jsem do roka bez potíží. Buď to jde, nebo to nejde, na tady těch podružnostech to podle mě nestojí. V některejch chvílích už mě taky ty spurty a bojkoty nebavily, ale malá mě přelstila, flašku a UM odmítla úplně, tak jsem nedobrovolně kojila dál :mrgreen:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
53790
24.6.21 10:48

Podle mě si na všechny tyhle drobnosti kolem může dovolit kašlat někdo, kdo má kojení zadara (to nic proti, taky jsem to tak měla). Ale pokud už potíže jsou, tak to hodit za hlavu, že na tom stejně nesejde, mi přijde podobný, jak když bojuju s váhou a kamarádka padesát kilo i s postelí mi řekne, že ona může sníst denně půlku šlehačkovýho dortu a nic to s ní neudělá, takže řešit jídlo je blbost :mrgreen:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Mohlo by vás zajímat