Teorie sebevraždy

Fotoalbum tématu (0) Sledovat e-mailem Přidat k oblíbeným Zapnout podpisy Hledání v tématu
První příspěvek v tématu
 
Anonymní 
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 16.08.18 01:52
Teorie sebevraždy

Ahoj holky,

Ráda bych předem rekla, že téma nemá dávat žádný návod k sebevrazde, ani nema nikoho podporovat v sebevražedných úmyslech. Smyslem je pruzkum a tim i možná intervence sebevraždy. Proto bych poprosila vyjadřující se vyhnout všem negativním i odsuzujícím komentářum. Jsem si vědoma, že téma není pro mnohé příjemné. Pochopim, pokud by díky tomu bylo téma odstraněno :). Sama bych toto téma také ráda nechala smazat po určitém case, jestli se rozběhne diskuze.

Pracuji v blízké oblasti psychologie. Zaměřuji se nyni praci na zivot a smrt, tim i sebevraždy - jejich důvod, plány a jak se takový člověk chová. Co vůbec smrt pro človeka znamena. Proto se obracím zde pro veřejný názor.

Vykonat sebevraždu je pro většinu dlouhodobe rozhodnutí. Není to obvykle ze dne na den, jak říkají průzkumy. Lidi k tomu vede jeden zásah do života za druhým, nebo i existenční či náboženské důvody.
Mou první otázkou je, jak byste paradoxne nejlehceji přijaly smrt blízkého člověka. Nebo lepe pro odvážné k zamyšlení: Jak byste samy vykonaly takovy čin, aby jste co nejméně ranily sve okoli? Nabízí se například sebevražda s dopisem na rozloučenou. Nabízí se také zahrat to na nestastnou nehodu bez rozloučení, nebo se zcela vytratit bez zmínky (odjet daleko, pokusit se o znemožneni nalezení vlastního tela, apod…). Případu už bylo mnoho a v jistych pripadech se přišlo na to, že to byla promyšlená účelná sebevražda.

Druha otázka, kterou bych ráda položila je Co pro Vás znamená vůbec smrt. Je to pro Vas konec všeho nebo je to snad cesta do nebe, cesta do nového života? Někdo smrti očekává lepší časy, někdo to vidí jako definitivní konec.

Moc děkuju za zodpovězení. Prosim o ponechani anonymu, nebot by to prozradilo mnohe o me osobe.
Přeji krásne letní dny.

Reakce:
 
Anonymní 
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 16.08.18 02:06

Sama bych volila sebevraždu takovou, že bych odešla někam hluboko do lesů a zabila se tam, abych nikomu nekomplikovala život pohledem na mojí mrtvolu. Považuji za vrchol sobectví skákat pod vlak, věšet se na snadno přístupných místech, skoky pod auta apod.. akorát někomu cizímu člověk přižene doživotní trauma. Jenže to je teorie; člověk odhodlaný se zabít většinou nejedná racionálně. Jde a udělá to; proto ani nebývají úplně běžné dopisy na rozloučenou.
Mám v rodině sebevraždy dvě. Děda i mamča se zabili. Děda si prostřelil hlavu v bytě kde spala celá rodina a máma se předávkovala léky v místnosti vedle mého pokoje takže jsem jí ráno už našla téměř po smrti a nebyl to vůbec pěkný pohled pro dítě. No, nikdy jsem za to ani jednoho neodsuzovala; stojím si za tím, že má každý právo si se svým životem naložit po svém. Jediné co jsem odsuzovala a co jim do dnes nedokážu odpustit je to, že dovolili aby je rodina takto našla. Neseme si to s sebou všichni a budeme s tím do konce života žít. Mě to zkazilo celé dospívání, než jsem se s tím alespoň žít naučila. S něčím, co budu mít doživotně před očima. To je i důvod, proč bych odešla co možná nejvíce mimo civilizaci; jelikož vím, co to s člověkem dělá. Po životě vím, že „něco“ je ale co, na to si budu muset počkat. Dostaneme se tam všichni tak neztrácím čas úvahami nad tím, co bude. Něco prostě bude.

 
Kakika
Extra třída :D 14943 příspěvků 16.08.18 06:28

Tak varianta zmizet a zabít se někde, kde nikdo nemůže moje tělo najít, je pro příbuzné asi ta nejhorší varianta. Ty pochyby, jestli někde nežije, netrpí, někdo ho nemučí, nezotročuje…

Myslím si ze svého laického pohledu, že nešťastná náhoda je pro blízké asi nejvíce „stravitelná“. Nebudou si dávat za vinu, že tomu mohli zabránit…

O tom, koho svou mrtvolou šokuji, nejspíš sebevrah neuvažuje. Ten se spíš soustředí na to, aby to bylo rychlé a jisté. Hlavně pro něj. Takže přemýšlí spíš naopak nad co největší destrukcí (autem narazit ve vysoké rychlosti, skočit pod vlak nebo z vysoké budovy/mostu..)

Já si vždycky říkala, že kdybych se chtěla zabít, předávkuji se léky a prostě usnu. Nooo a ono houby. Jednou se mi to povedlo nedopatřením (v deváté třídě při nachlazení jsem si měla vzít lžíci meduňkového sirupu a místo toho jsem si vzala lžíci bratrových léků, které bral po kapkách a než se mi povedlo usnout, dost jsem trpěla. Spala jsem v patře, rodiče dole a já nebyla schopná slézt po schodech nebo volat. Strávila jsem dva dny na JIP a můžu říct, že otrávit se léky asi nebude úplná pohoda).

A co je po smrti? Já „věřím“, že nic. Možná, že se člověk narodí znova a jinde. A možná také ne.

 
1Bublina
Kecalka 256 příspěvků 16.08.18 06:44

Pro ty, co zvládnou brát i takovéhle téma s humorem, doporučuju poslechnout 5 min:

https://youtu.be/ZKVdZ0crpjM

Co se týče mého názoru, jsem odjakživa bojovník, takže fakt, že se zabiju, bych považovala za svoje osobní selhání.. Že existuje překážka, přes kterou jsem se nedokázala dostat..

Jinak nevěřím na nebe nebo posmrtný život v náboženském slova smyslu. Ale myšlenka, že smrtí vše nekončí a že tam někde něco možná ještě je, mi před lety pomohla vyrovnat se se smrtí mého nejlepšího kamaráda.

 
Havran007
Ukecaná baba ;) 1922 příspěvků 16.08.18 07:14

Tak nikdy jsem nad tím nepřemýšlel, ale asi bych zvolil nějaký jed (něco na srdeční zástavu) a určitě bych napsal dopis na rozloučenou. Ale jen zapřemýšlím nad tím dopisem a je mi jasné, že bych to nikdy nedokázal udělat :)

Já věřím na posmrtný život. Smrt pro mě momentálně znamená něco strašného a bolestivého, konec světa. Ale věřím, že za 50 let už jí třeba budu vyhlížet jako vysvobození..

 
catchthem
Zasloužilá kecalka 701 příspěvků 16.08.18 07:36

Když pomyslím na sebevraždu… Jako teenager jsem to viděla jinak, že mě konečně někdo polituje, jak budou všichni čumět, na chvíli zajímavá (což by mi asi bylo v tu chvíli jedno, ale věřím, že po smrti něco je tak, tak jsem doufala, že to uvidím), naopak jsem chtěla aby to viděli všichni.

Teď? Naprosto sobecky krok, teď vidím akorát moji rodinu a blízké, mě dítě jak trpí, člověk, který mě našel, trauma. Asi jsem teď vyrovnanější a jsem relativně šťastná, a proto to vidím jako sobeckost ale věřím že když je nejhůř, člověk opravdu nemůže být.

Takže v nacti bych volila něco jako demonstrativni sebevraždu s dotahnutim do konce. Třeba přestoupit před třídu a ustrelit si palici, samozřejmě s dopisem.

Teď bych to neudělala ale kdyby, tak s dopisem a nějak bezbolestně a abych po nalezení vypadala nějak dobře ještě.

 
Anonymní 
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 16.08.18 08:11

Leky na spani zapit alkoholem, samozrejme s dopisem a nevim jestli doma nebo nekde treba v hotelu, aby me nenasla vlastni rodina :nevim:

A na to, ze po smrti neco je, verim. Verim na andele a verim ze se jednou s nimi setkam :srdce:

Sebevrazd ve svem okoli jsem par zazila. Jednou se obesil kamarad v 17 letech kvuli holce a taky svymu otci, kterej ho psychicky tyral
Ted nedavno si jedna holcina spolykala prasky a mama ji rano nasla uz po smrti
Manzeluv deda, chtel se podrezat ale tomu se to nepovedlo, nasla ho jeho snacha. Nejakej sestej smysl ji napovedel at se jde za nim podivat a nasla ho vcas. Pak se o nej jeste nekolik let starala (myla, krmila, prebalovala, proste vsechno) nez umrel na stari.

Zajimave tema, tak jsem se zasnila a jdu zapalit svicku za vsechny andele kteri tu s nami byt uz nechteli a vzali si zivot. :andel:

A vam vsem tady preji krasny den :mavam:

 
frame
Kecalka 372 příspěvků 16.08.18 08:59

Muselo by se mi stat neco hooodne vazneho, jako ze bych zustala upoutana na luzku a nemohla bych ani vnimat, abych chtela ukoncit zivot. Nikdy bych to rodine neudelala. Prisla jsem takto o tatu a dodnes me to mrzi i kdyz je to uz desitky let, ale porad si rikam, ze tam nekde nahore je a diva se na nas dolu a mozna i pomaha. Jinak k otazce co ho k tomu vedlo byly prave ty kumulujici se problemy. :(

 
Anonymní 
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 16.08.18 09:44

Kolikrat premyslim, skocim z balkonu, ale ta ostuda pred sousedy, a co bude s myma detma? Taky mam tendenci to delat aby me vsichni litovali, jenze pak si uvedomim, ze bych to vlastne uz nevedela. Nevim, jestli je to nejaky volani o pomoc nebo co. Ale kolikrat mam takovou depresi, ze nad tim nepremyslim. Predstavuju si to tak, ze proste usnu a uz se neprobudim. To by bylo asi nejlepsi, nevedet o tom.

 
Anonymní 
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 16.08.18 09:58

Zdraví lidé to nepochopí, nemocní snad ano. Mám sebevraždu jako záložní variantu, plán B. Jsem nemocná, vážně. Nedá se to vyléčit, ani zastavit. Mohu skončit jako ležák s plenou, proleženinami, naprosto závislá na ostatních. A takhle existovat, záměrně nepíšu žít, roky. Nepovažuju za život doživotní koukání do stropu. Až to k tomu bude směřovat, tak to skončím. Moje dítě už snad bude tou dobou dospělé a aspoň trochu samostatné. Svým rodičům ve stáří nepomůžu, museli by se starat ještě oni o mě.

Jeden člověk v mém okolí mi vyhrožoval sebevraždou. Dlužil a dluží mi opravdu hodně peněz. Používal to, abych ho litovala a nechtěla po něm ty peníze zpět. Volal mi, jak jde do lesa s provazem, brečel. Ze začátku jsem mu to žrala. Pak už jsem jen po něm řvala, ať už konečně umře, ať o tom jen nežvaní a udělá to. Všem bude bez něj líp. Dopadlo to tak, že se samozřejmě nezabil. Je to profesionální podvodník a manipulant. No čert vem milion.

 
Magdaleeena
Kelišová 5676 příspěvků 16.08.18 10:00

Nezlob se na mě, ale nepřijde mi to správné (ve Tvém případě profi) probírat takové téma v diskuzi na Emiminu.

 Váš příspěvek
Reklama

Poslední články

Jak měřit teplotu? Jednodušší už to být ani nemůže

Doba, kdy v žádné domácí lékárničce nechyběl klasický rtuťový teploměr, už je... číst dále >

Co když vás auto nechá ve štychu? Nepodceňujte rozsah asistenčních služeb

Myslíte si, že základní asistenční služby obsažené v povinném ručení nebo v... číst dále >

Články z Expres.cz

Richard Genzer o StarDance: Tanec jsem definitivně pověsil na hřebík, už podruhé

V sobotu nečekaně vypadl v rozstřelu s Daliborem Gondíkem, kterému diváci... číst dále >

15 let života v pěti taškách. Hokejista Tomáš Plekanec je zpátky doma!

Tomáš Plekanec splnil svůj slib a vrátil se do Česka. V úterý krátce po... číst dále >

Články z Ona Dnes

Žena už si dvacet let nemyla vlasy a čtrnáct let je nestříhala

Frankie Cluneyová (32) z Anglie se pyšní vlnitými vlasy, které jí sahají až... číst dále >

Život Livie Klausové ovlivnil pobyt v dětském domově i smrt otce

Zatímco Václav Klaus byl jako prezident jedněmi obdivován a druhými... číst dále >