Těším se na něj, ale když ho uvidím, jsem naštvaná

Fotoalbum tématu (0) Sledovat e-mailem Přidat k oblíbeným Zapnout podpisy Hledání v tématu
První příspěvek v tématu
 
Anonymní 
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 21.08.18 20:46
těším se na něj, ale když ho uvidím, jsem naštvaná

Ahoj,

prosím anonymně - zažívám takové zvláštní pocity. S přítelem jsme asi dva roky, nebydlíme spolu. Já mám děti, on už ne. Když někam spolu jedeme nebo jdeme, tak se na něj (anebo možná tu aktivitu) těším, ale když ho uvidím, tak se objeví takový pocit naštvanosti (vyvolá to třeba jeho postoj, když na mě čeká, jeho výraz určité naštvanosti, taška, do které si zabalí třeba plavky (stydím se), kalhoty… prostě něco). Takže moje těšení úplně zmizí a jsem někdy i protivná. Ty další pocity jsou, že se za něj stydím, že má takový sockovský styl, že šetří tam, kde by to asi nebylo nutné… A pak promluví, má vadu v řeči, někdy mu skoro nerozumím - a je úplně hotovo.
Jsou věci, kterých si na něm vážím, ale tohle nějak postupně začalo převažovat.

Stalo se vám to taky? Dá se to nějak překonat anebo je to cesta ke konci?

dík

Reakce:
 
Mart81
Závislačka 3160 příspěvků 21.08.18 20:55

Je něco, co mu nemůžete odpustit? Zažili jste spolu něco špatného? Nebo se to děje bez zjevného většího důvodu? Že vám jeho styl i přítomnost postupně leze na nervy?

 
Tuco
Echt Kelišová 9617 příspěvků 21.08.18 21:00

…konečná…když spolu ani nebydlíte a s*re tě už jenom když ho vidíš a aniž by chudák něco provedl…to asi fakt nedopadne :mrgreen:

 
Anonymní 
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 21.08.18 21:01
@Mart81 píše:
Je něco, co mu nemůžete odpustit? Zažili jste spolu něco špatného? Nebo se to děje bez zjevného většího důvodu? Že vám jeho styl i přítomnost postupně leze na nervy?

Myslím, že to odstartovala návštěva u jeho příbuzných, kde snažil být jako vtipný, ale byl spíš trapný a urážel, koho mohl. A to se chlubil, jak je ve společnosti oblíbený a vtipný. Tehdy jsem začala mít strach ho víc představovat svým přátelům. Ale možná jsem přecitlivělá, co já vím.

 
Uživatel je onlineTarjei
Závislačka 4050 příspěvků 21.08.18 21:17

Prestal Ti imponovat, drazdi Te..dle meho nazoru konecna.

 
Knihomyš
Extra třída :D 10538 příspěvků 21.08.18 21:19

Nemyslím, že by to šlo překonat. K dobrému parterství je nutná vzájemná úcta a respekt. Pokud si ho nemůžeš vážit, být na něj hrdá, ale naopak se za něj stydíš, tak to imo nemá šanci.
Neřeš, jestli jsi přecitlivělá a kde je chyba. Prostě si nesednete, to se stane.

 
Uživatel je onlinenostress
Extra třída :D 13376 příspěvků 21.08.18 21:22
@Anonymní píše:
Ahoj,

prosím anonymně - zažívám takové zvláštní pocity. S přítelem jsme asi dva roky, nebydlíme spolu. Já mám děti, on už ne. Když někam spolu jedeme nebo jdeme, tak se na něj (anebo možná tu aktivitu) těším, ale když ho uvidím, tak se objeví takový pocit naštvanosti (vyvolá to třeba jeho postoj, když na mě čeká, jeho výraz určité naštvanosti, taška, do které si zabalí třeba plavky (stydím se), kalhoty… prostě něco). Takže moje těšení úplně zmizí a jsem někdy i protivná. Ty další pocity jsou, že se za něj stydím, že má takový sockovský styl, že šetří tam, kde by to asi nebylo nutné… A pak promluví, má vadu v řeči, někdy mu skoro nerozumím - a je úplně hotovo.
Jsou věci, kterých si na něm vážím, ale tohle nějak postupně začalo převažovat.

Stalo se vám to taky? Dá se to nějak překonat anebo je to cesta ke konci?

dík

Nemohla bych být s někým, koho si nevážím, a za koho se stydím.

 
Uživatel je onlineterinka4444
Hvězda diskuse 67723 příspěvků 21.08.18 21:22

Konečná. Vůbec to neprodlužuj, ukonči a jděte oba dál.

 
emmimmi
Stálice 57 příspěvků 21.08.18 23:31
Ahoj

Ahoj, taky se mi neco podobneho parkrat stalo…kdyz jsem s dotycnym muzem nebyla a treba jsme si jen volali, tak jsem se hodne tesila a potom jsem ho videla a byla jsem nastvana, ale treba ja jsem to mela vzdycky jen, kdyz treba po telefonu byl skvely, mel dobrou povahu, ale fyzicky delal treba neco nechutneho, nebo se mi neco fyzicky nelibilo…nemuze to byt neco v jeho vzhledu?, no kazdopadne casem ti to zacne vadit vic a vic a nakonec uz ho ani nebudes chtit videt, imho to nema cenu…mozna se na nej tesis jen, kdyz ho nevidis a neslysis ani po telefonu kvuli te vade reci, povahu asi jinak bude mit dobrou

 
Uživatel je onlineAnnabela11
Ukecaná baba ;) 2245 příspěvků 21.08.18 23:35
@Anonymní píše:
Ahoj,

prosím anonymně - zažívám takové zvláštní pocity. S přítelem jsme asi dva roky, nebydlíme spolu. Já mám děti, on už ne. Když někam spolu jedeme nebo jdeme, tak se na něj (anebo možná tu aktivitu) těším, ale když ho uvidím, tak se objeví takový pocit naštvanosti (vyvolá to třeba jeho postoj, když na mě čeká, jeho výraz určité naštvanosti, taška, do které si zabalí třeba plavky (stydím se), kalhoty… prostě něco). Takže moje těšení úplně zmizí a jsem někdy i protivná. Ty další pocity jsou, že se za něj stydím, že má takový sockovský styl, že šetří tam, kde by to asi nebylo nutné… A pak promluví, má vadu v řeči, někdy mu skoro nerozumím - a je úplně hotovo.
Jsou věci, kterých si na něm vážím, ale tohle nějak postupně začalo převažovat.

Stalo se vám to taky? Dá se to nějak překonat anebo je to cesta ke konci?

dík

Nedá se to překonat…skončí to..

 
Mart81
Závislačka 3160 příspěvků 22.08.18 08:54
@Anonymní píše:
Myslím, že to odstartovala návštěva u jeho příbuzných, kde snažil být jako vtipný, ale byl spíš trapný a urážel, koho mohl. A to se chlubil, jak je ve společnosti oblíbený a vtipný. Tehdy jsem začala mít strach ho víc představovat svým přátelům. Ale možná jsem přecitlivělá, co já vím.

Překonat se to asi dá. Tím, že spolu jasně proberete, co vám ve skutečnosti vadí, co vás zamrzelo. On si na to bude dávat pozor. A půjdete do větší vzájemné otevřenosti, kdy ve vás zmizí rozpor mezi tím, co si myslíte, že by vám mělo vadit a tím, co vám vadí… U obou to vyžaduje vysokou schopnost unést nepříjemné a zůstat u toho upřímní, otevření a zranitelní i ochotu na sobě dlouhodobě pracovat.

Vy na toleranci a abyste nepodrobovala partnera očekáváním, ale měla ho ráda a vážila si ho takového, jaký je. On na různých nešvarech - v tomto případě asi to, že třeba i díky vadě řeči má nižší sebevědomí, snaží se to kompenzovat a ne vždy se mu daří být vtipný jak by si přál, někdy je trapný.

Také se můžete cíleně zaměřovat na to, co vám na něm imponuje, čeho si vážíte. Nedostatky se naučit respektovat, brát je jako jeho součást - zejména pokud uvidíte, že na nich postupně pracuje, tak si ho můžete vážit i za to.

Jenže je to velmi těžká cesta. Pokud vás spolu jinak nic nepojí a nejsou tam ani hluboké city (že byste oba vnitřně věděli, že jste pro sebe ti praví, celoživotní partneři a chcete spolu zestárnout), tak se to většině lidí nevyplatí podstupovat.

 Váš příspěvek
Reklama

Poslední články

Rebečina křídla: Příběh Rebeky, která trpí nemocí motýlích křídel

O nemoci motýlích křídel v poslední době slýcháme stále častěji. V čem... číst dále >

Jak bojovat proti vzniku potravinové alergie u dětí – pomůže hypoalergenní mléko?

Stále častěji se setkáváme s nešvarem zvaným alergie u dětí. Riziko jejího... číst dále >

Články z Expres.cz

Prototyp dnešní ženy v dobrém i zlém: Tajnůstkářka Daniela Písařovicová

Sice se to po úvodní čače z prvního soutěžního večera nezdálo, ale nakonec... číst dále >

Tenisová hvězdička Siniaková: Zbožňuje Rusko, fandí jí tajemný přítel!

Po dramatickém zápasu s Američankou Keninovou je z ní v podstatě národní... číst dále >

Články z Ona Dnes

Moje přítelkyně se stala mužem, ale stále ji miluji, říká Američanka

Heather Silva z Texasu se před šesti lety zamilovala do ženy. O tři roky... číst dále >

OBRAZEM: Morbidně obézní žena usiluje o to, aby byla nejtěžší na světě

Šestadvacetiletá žena z ostrova Faial v Atlantském oceánu, která si říká... číst dále >