Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Toužily jste někdy po zadaném a dostaly ho?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
5.8.17 12:14
@Anonymní píše:
Má. Většinou ho teda vídám v džínách a tričku. A když vidím ty jeho vypracované ruce…Mě se vůbec nelíbí ti svalnatci co vypadají jako kulturistiOn má ruce tak akorát a jsou mu vidět ty kopečky svalů jen jemně. Asi jsem to popsala srandovně
Mít takového chlapa doma, jsem šťastná žena
Tak to jsi asi hodně skromná žena, když ti ke štěstí stačí jemné kopečky svalů 
…akorát na ty konkrétní by sis asi měla nechat zajít chuť…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.8.17 12:16
@Pučmeloun píše:
Zakladatelce:
Nemohla jsem jinak než se na tuhle diskuzi podívat, když na mě vyběhla na hlavní straně emimina, nadpis mě docela šokoval. Na emiminu teda momentálně řeším spíš to, jak otěhotnět, ale na tohle nešlo nereagovat. Myslim, že by si se nad sebou měla vážně zamyslet. Přesně jak tu psaly některé holky, líbilo by se ti, kdyby ti nějaká taková odlákala manžela? A taky, co od toho čekáš? Chceš s ním vztah, nebo sex? Působí to na mě jako by si si v krámě vyhlédla luxusní kabelku a tu starou hodila bez emocí do koše. Pokud už svého současného partnera nemiluješ, tak co mu to říct a poohlédnout se po nějakém volném, než začneš ničit někomu vztah?!!…Tohle mi přijde fakt ubohý a holky, co vědomě chtěj klofnout zenatyho jsou sobecký krávy!
musím s Tebou souhlasit, lépe bych to nenapsala.proč vlastně ničit fungující vztah, at už sobě a celé rodině, nebo jeho.
Aspon vím, že já bych se s nikým jen tak vyspat nemohla, nedokázala bych se podívat ani na sebe do zrcadla, ale bohužel takových holek znám, co to dělá tajně a normálně si užívá s ženáčema a přitom mají doma rodinu, at už fungující nebo ne. Člověk by si měl všeho vážit, to zakladatelka asi neumí
Jinak já si nehraju na žádnou slušnačku, po krásným chlapovi se klidně i otočím, ale nezamýšlím a nepředtavuji si ho spolu v posteli! Je to vlastně i přirozené, že se podíváš na pěkného chlapa(nebo holku),na tom problém nevidím
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.8.17 12:25
@LadyBrigit píše:
Není tvůj typ nebo co?
Už jsem měl sundaný ten festivalový náramek, teda v tom druhém případě:) ale i tak, můj typ není:)
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.8.17 12:32
@Havran007 píše:
Už jsem měl sundaný ten festivalový náramek, teda v tom druhém případě:) ale i tak, můj typ není:)
Teď je otázka a co kdyby byla?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.8.17 12:46
@MegK píše:
Teď je otázka a co kdyby byla?
Tak kdybych mel naramek, tak na festak bych mozna sel. Ale nic by se nestalo, na tenky led nestoupam 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
5.8.17 12:52
@00000000 píše:
proč vlastně ničit fungující vztah, at už sobě a celé rodině, nebo jeho.
Aspon vím, že já bych se s nikým jen tak vyspat nemohla, nedokázala bych se podívat ani na sebe do zrcadla, ale bohužel takových holek znám, co to dělá tajně a normálně si užívá s ženáčema a přitom mají doma rodinu, at už fungující nebo ne. Člověk by si měl všeho vážit, to zakladatelka asi neumí
Jinak já si nehraju na žádnou slušnačku, po krásným chlapovi se klidně i otočím, ale nezamýšlím a nepředtavuji si ho spolu v posteli! Je to vlastně i přirozené, že se podíváš na pěkného chlapa(nebo holku),na tom problém nevidím
Podívej, já to beru tak, že až budu jednou stará, tak si řeknu: nežila jsem jako uťáplá jeptiška, užila jsem si život se vším všudy.
- Citovat
- Upravit
5.8.17 13:05
@Anonymní píše:
Podívej, já to beru tak, že až budu jednou stará, tak si řeknu: nežila jsem jako uťáplá jeptiška, užila jsem si život se vším všudy.
ano, je to každého věc Mě osobně jako nevěra přijde sobecká, pokud si v životě spokojená, tak se nad tím ani nezamýšlíš. Pokud si chci žít tak jako že se vyspím s kýmkoliv kdo se mi líbí, tak potom si nezakládám rodinu, že Určitě kdybych si užívala, tak bych nechtěla žádný rodinný vztah…
Tohle je každého věc a sám si musí uvědomit, co vlastně v životě chce 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
5.8.17 13:12
Já ano, ale zakladatelko nebude to asi to co chceš slyšet. U mě šlo a pořád jde jen o ten chtíč, není tam láska, jen přitažlivost. Já svobodná, rok po rozchodu po sedmiletém vztahu, on ženáč s dítětem. Následující řádky jsou jen pro ty co mají čas a chuť číst romány 
.
Je to doktor na záchrance, potkali jsme se venku kdy jsem je volala k jedné události u které jsem se nachomýtla.
V tu chvíli jsem si ho jako chlapa moc nevšímala, byla to poměrně náročná situace kdy šlo o život člověka a měla jsem co dělat abych dotyčného udržela při životě než přijeli, po akci jsem byla fyzicky poměrně vyčerpaná a jak už to tak bývá, z přihlížejících čumilů mi během akce nikdo nechtěl pomoct a vystřídat mě.
Pak jej odvezli a já přemýšlela a přemítala si celou situaci, tehdy jsem si asi uvědomila jak moc pěknej a milej ten doktor byl. Ale znala jsem jen příjmení co měl nalepené na jmenovce na munduru. Našla jsem si jej na Facebooku, prohlédla si profil a tím to zhaslo protože jsem viděla že má ženu a dítě.
Byl to přesně můj typ, sportovní postava, pěkný zadek, silné paže, jemné strniště, hluboký pohled a krásný úsměv. Uplnej Clooney, musela jsem se smát sama sobě
Přešel asi měsíc a já něj zapomněla, až mi jednou v pátek zazvonil telefon a přestavil se a řekl mi že pacienta kterého jsem zachránila právě propouštějí domů a jestli mu na mě může předat kontakt, že by mi chtěl poděkovat osobně. Byla jsem zrovna zavalena prací a moc mi to v tu chvíli nedošlo, řekla jsem že ano a zase o něm začala přemýšlet.
S pánem jsme se sešli na večeři, i s jeho paní, bylo to fajn popovídání a stali z nás přátelé.
Byla to náhoda, anebo nevím jestli to tak mělo být, ale cestou z té restaurace jsem na parkovišti potkala jeho. Parkoval vedle mého auta, nevšimla jsem si ho, až když jsem sedla do auta a koukla se vedle tak tam seděl a koukal do mobilu, měl v té tmě obličej osvětlený světlem z mobilu a mě uplně poskočilo srdce.
Otočil se a koukali jsme chvíli na sebe, on potom vystoupil a přišel ke mě, stáhla jsem okýnko a řekla „dobrý večer pane doktore“ řekl že mě hned poznal a jestli nezajdeme na kávu. Jenže kavárna naproti byla už zavřená tak jsme zašli na přilehlou benzínku a dali si nedobrý kafe z automatu.
Seděli jsme na lavičce a kecali snad tři hodiny. Potom koupil další kávu a jeli jsme si ji vypít na vyhlídku nad město, povídali jsme si, vycházelo sluníčko a bylo to celé moc fajn. Asi v 6 ráno musel zpět do práce, tak tedy že mě odveze zpátky na parkoviště k mému autu. Poděkoval za pěknou noc a vlepil mi pusu, krátkou, ale krásnou, nebyla to maminkovská pusa, spíš krátši polibek. Usmála jsem se a celou cestu k mému autu jsme oba mlčeli, poté jsme si řekli jen tak ahoj a šli si po svých. Žádný sex nebyl i když jsme asi oba chtěli. Doma jsem si uvědomila že jsme si na sebe ani nevzali číslo, tedy on moje měl, ale já jeho ne.
Ráno jsem měla na mobilu sms s otázkou jestli se ještě uvidíme.
Od té doby se takhle vídáme 1× za měsíc, pracuje u nás ve městě, ale bydlí celkem daleko.
První sex byl něco nepopsatelného pro nás oba, ale není to jen o sexu, oba nás baví ta vzájemná přitažlivost, to zakázané, ale i to že si můžeme jen tak pokecat o čemkoli.
Kdybychom chtěli být spolu tak tohle všechno skončí a to nechceme, proto spolu žít nebudeme a ani jeden nechceme.
Už to takhle táhneme pátým rokem a funguje to skvěle, těšíme se na sebe, moc si nepíšeme aby to nezevšednělo a i z praktických důvodů.
Já mám teď už rok nový vztah a jsem s novým partnerem moc šťastná, miluji ho, ale ten chtíč a přitažlivost tam prostě není a asi s nikým jiným už nebude.
Ano klidně mě suďte, ale takového muže potká člověk jen jednou za život a kdyby tenkrát zvítězil rozum tak teď už vím že bych o hodně přišla.
Ano mám vážný vztah s hodným mužem a šla jsem do toho vztahu s tím že svůj milenecký poměr ukončit nechci a neukončím, partner o tom samozřejmě neví a nikdy se nedozví, ale ten milenecký vztah mě i mého milence činí šťastnými a vyrovnanými.
Nejsem už žádná náctka abych neměla rozum, tenkrát jsem ho na chvíli ztratila, ale nemrzí mě to a nelituji, on taky ne. Jsme oba úspěšní s spokojení v práci, v podstatě nám nic nechybí, jen to vzrušení a těšení se. Jsem první žena se kterou manželku podvedl a také u mě nachází co mu doma schází.
Je to pořád moc krásný jako na začátku, jako ten první den na vyhlídce.
A proč to sem píšu? Ani nevím, ještě jsem to nikomu neřekla a nikdo to neví, nečekám pochopení. Ale jsem přesvědčená že takového osudového máme někde každá, někdo ho potká, někdo ne a věřím že každá žena když potká toho svého tak neodolá, některé mají to štěstí že jej pak vezmou a žijí spolu, jiné mají smůlu že ten jejich je osudový i pro nějakou jinou a ta jiná pro něj.
Zakladatelko, takový vztah chce velmi silnou osobnost, nezamilovat se, nenechat si to přerůst přes hlavu, držet emoce na uzdě, není to pro každého a každý na to nemá.
Pavlína.
- Citovat
- Upravit
5.8.17 13:28
@Anonymní píše:
Já ano, ale zakladatelko nebude to asi to co chceš slyšet. U mě šlo a pořád jde jen o ten chtíč, není tam láska, jen přitažlivost. Já svobodná, rok po rozchodu po sedmiletém vztahu, on ženáč s dítětem. Následující řádky jsou jen pro ty co mají čas a chuť číst romány
Je to doktor na záchrance, potkali jsme se venku kdy jsem je volala k jedné události u které jsem se nachomýtla.
V tu chvíli jsem si ho jako chlapa moc nevšímala, byla to poměrně náročná situace kdy šlo o život člověka a měla jsem co dělat abych dotyčného udržela při životě než přijeli, po akci jsem byla fyzicky poměrně vyčerpaná a jak už to tak bývá, z přihlížejících čumilů mi během akce nikdo nechtěl pomoct a vystřídat mě.
Pak jej odvezli a já přemýšlela a přemítala si celou situaci, tehdy jsem si asi uvědomila jak moc pěknej a milej ten doktor byl. Ale znala jsem jen příjmení co měl nalepené na jmenovce na munduru. Našla jsem si jej na Facebooku, prohlédla si profil a tím to zhaslo protože jsem viděla že má ženu a dítě.
Byl to přesně můj typ, sportovní postava, pěkný zadek, silné paže, jemné strniště, hluboký pohled a krásný úsměv. Uplnej Clooney, musela jsem se smát sama sobě
Přešel asi měsíc a já něj zapomněla, až mi jednou v pátek zazvonil telefon a přestavil se a řekl mi že pacienta kterého jsem zachránila právě propouštějí domů a jestli mu na mě může předat kontakt, že by mi chtěl poděkovat osobně. Byla jsem zrovna zavalena prací a moc mi to v tu chvíli nedošlo, řekla jsem že ano a zase o něm začala přemýšlet.
S pánem jsme se sešli na večeři, i s jeho paní, bylo to fajn popovídání a stali z nás přátelé.
Byla to náhoda, anebo nevím jestli to tak mělo být, ale cestou z té restaurace jsem na parkovišti potkala jeho. Parkoval vedle mého auta, nevšimla jsem si ho, až když jsem sedla do auta a koukla se vedle tak tam seděl a koukal do mobilu, měl v té tmě obličej osvětlený světlem z mobilu a mě uplně poskočilo srdce.
Otočil se a koukali jsme chvíli na sebe, on potom vystoupil a přišel ke mě, stáhla jsem okýnko a řekla „dobrý večer pane doktore“ řekl že mě hned poznal a jestli nezajdeme na kávu. Jenže kavárna naproti byla už zavřená tak jsme zašli na přilehlou benzínku a dali si nedobrý kafe z automatu.
Seděli jsme na lavičce a kecali snad tři hodiny. Potom koupil další kávu a jeli jsme si ji vypít na vyhlídku nad město, povídali jsme si, vycházelo sluníčko a bylo to celé moc fajn. Asi v 6 ráno musel zpět do práce, tak tedy že mě odveze zpátky na parkoviště k mému autu. Poděkoval za pěknou noc a vlepil mi pusu, krátkou, ale krásnou, nebyla to maminkovská pusa, spíš krátši polibek. Usmála jsem se a celou cestu k mému autu jsme oba mlčeli, poté jsme si řekli jen tak ahoj a šli si po svých. Žádný sex nebyl i když jsme asi oba chtěli. Doma jsem si uvědomila že jsme si na sebe ani nevzali číslo, tedy on moje měl, ale já jeho ne.
Ráno jsem měla na mobilu sms s otázkou jestli se ještě uvidíme.
Od té doby se takhle vídáme 1× za měsíc, pracuje u nás ve městě, ale bydlí celkem daleko.
První sex byl něco nepopsatelného pro nás oba, ale není to jen o sexu, oba nás baví ta vzájemná přitažlivost, to zakázané, ale i to že si můžeme jen tak pokecat o čemkoli.
Kdybychom chtěli být spolu tak tohle všechno skončí a to nechceme, proto spolu žít nebudeme a ani jeden nechceme.
Už to takhle táhneme pátým rokem a funguje to skvěle, těšíme se na sebe, moc si nepíšeme aby to nezevšednělo a i z praktických důvodů.
Já mám teď už rok nový vztah a jsem s novým partnerem moc šťastná, miluji ho, ale ten chtíč a přitažlivost tam prostě není a asi s nikým jiným už nebude.
Ano klidně mě suďte, ale takového muže potká člověk jen jednou za život a kdyby tenkrát zvítězil rozum tak teď už vím že bych o hodně přišla.
Ano mám vážný vztah s hodným mužem a šla jsem do toho vztahu s tím že svůj milenecký poměr ukončit nechci a neukončím, partner o tom samozřejmě neví a nikdy se nedozví, ale ten milenecký vztah mě i mého milence činí šťastnými a vyrovnanými.
Nejsem už žádná náctka abych neměla rozum, tenkrát jsem ho na chvíli ztratila, ale nemrzí mě to a nelituji, on taky ne. Jsme oba úspěšní s spokojení v práci, v podstatě nám nic nechybí, jen to vzrušení a těšení se. Jsem první žena se kterou manželku podvedl a také u mě nachází co mu doma schází.
Je to pořád moc krásný jako na začátku, jako ten první den na vyhlídce.
A proč to sem píšu? Ani nevím, ještě jsem to nikomu neřekla a nikdo to neví, nečekám pochopení. Ale jsem přesvědčená že takového osudového máme někde každá, někdo ho potká, někdo ne a věřím že každá žena když potká toho svého tak neodolá, některé mají to štěstí že jej pak vezmou a žijí spolu, jiné mají smůlu že ten jejich je osudový i pro nějakou jinou a ta jiná pro něj.
Zakladatelko, takový vztah chce velmi silnou osobnost, nezamilovat se, nenechat si to přerůst přes hlavu, držet emoce na uzdě, není to pro každého a každý na to nemá.Pavlína.
Na pochvalu to není, ale úplně jsem se u toho zasnila, romantika…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.8.17 13:45
@MegK píše:
@Havran007
Mám rýpavou, omlouvám se :
V pohode, nebral jsem to nijak osobne
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
5.8.17 14:13
@LadyBrigit píše:
Na pochvalu to není, ale úplně jsem se u toho zasnila, romantika…
Je to příběh jak ze žurnálu, dodnes si to pamatuji přesně do detailu. Dnes jsme se měli sejít, ale přítel je nemocný tak nejede na plánovanou víkendovou sportovní akci a zůstává doma. Mohla bych sice večer odejít, ale stejně bych si to neužila když mám doma maroda a člověk si holt musí umět určit priority. Milenec to chápe, když to nejde tak to nejde, sejdeme se příští týden. Ale celkem mě to rozesmutnilo a zavzpomínala jsem si na ty začátky, no a do toho mi padla do oka tahle diskuse…No jsem z toho trochu na měkko.
Pavlína.
- Citovat
- Upravit
5.8.17 14:26
@Anonymní píše:
Je to příběh jak ze žurnálu, dodnes si to pamatuji přesně do detailu. Dnes jsme se měli sejít, ale přítel je nemocný tak nejede na plánovanou víkendovou sportovní akci a zůstává doma. Mohla bych sice večer odejít, ale stejně bych si to neužila když mám doma maroda a člověk si holt musí umět určit priority. Milenec to chápe, když to nejde tak to nejde, sejdeme se příští týden. Ale celkem mě to rozesmutnilo a zavzpomínala jsem si na ty začátky, no a do toho mi padla do oka tahle diskuse…No jsem z toho trochu na měkko.
Pavlína.
A ty nemas vycitky vuci manzelovi? 
Mne by moje svedomi sezralo zaživa. Ale je mi jasny, ze někdo ho ma holt flexibilnější…
Kdybych neco takovyho zjistila o svem chlapovi, letitej pomer, tak by me to totalne rozsekalo 
Tolik let ve lzi… A ty to tu popisujes jako normalni rutinu, ze prece o nic nejde…Kdyby mel tvuj muz bokovku, bylo by ti to fuk?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
5.8.17 14:49
@PandaVanda píše:
A ty nemas vycitky vuci manzelovi?
No výčitky už teď nemám, ale je to o tom to ustát a mě můj milenec za to rozhodně stojí. Podle mě je mnohem sobečtější když se člověk k nevěře přizná než když s ní žije, lidi se většinou přiznávají proto aby ulevili sami sobě, svému svědomí, ne proto aby neubližovali partnerovi.
Ono i šťastné vztahy jsou založeny na lži, věřte tomu či ne, ale je to tak.
Můj partner je šťastný, já jsem šťastná, ale můj partner je šťastný i proto že já jsem šťastná a já bych nebyla pokud bych neměla milence, čili nebudu-li šťastná já, nebude ani partner a vztah bude stát za houby.
Můj milenec je šťastný i jeho žena i jeho syn. Ale je šťastný i proto že má mě a jeho žena je šťastná i proto že on je spokojený, pokud by nebyl, nebyla by ani ona a opět potom vztah stojí za… Čili 5 lidí je šťastných a spokojených, co je rozumnější? nechat to tak jak to je, nebo to pokazit, ať už kvůli svědomí nebo kvůli konvencím ve společnosti? Odpovězte si samy.
Tyto věci máme v hlavě srovnané, někomu se to může zdát jako obhajování nebo výmluvy, ale když se nad tím zamyslíte tak je to pouze jiný typ vztahu a jiný typ myšlení, či přístupu k realitě.
Není jen tak se oprostit od konvenčního myšlení a zásad které nám celý život někdo vštěpoval, ale jde to a člověk je schopen přijmout i netradiční a „jiné“ veči, otevřou se mu jiné možnosti jen když se zbaví předsudků.
K poslední otázce, pokud bych zjistila že má partner milenku. Pokud by byl šťastný a nedělal kvůli tomu kraviny tak bych pravděpodobně dělala že o tom nevím.
Jsem pragmatik.
Pavlína.
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Snažení a nezdary
- 22.05.26
- Anonymní
Sex ve vztahu
- 29.05.26
- Anonymní
Výchova
- 01.06.26
- Dadinkamaminka
Operace a přechod.
- 30.07.26
- Anonymní
