Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Toužily jste někdy po zadaném a dostaly ho?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
5.8.17 18:02
@Anonymní píše:
Myslím že je z toho důvodu že lidi mají potřebu partnera vlastnit, je v tom čistá sobeckost, neunesli by že se musí dělit a že ten druhý by mohl být happy i někde jinde.
Kdo je sobečtější, ten co je nevěrný a nevěru by i v pohodě toleroval nebo ten co je věrný a nevěru by netoleroval? Ovšem většinou jde jen o vlastní ego, které se schovává za tradice a morálku.
Pavlína.
ja nad tim HODNE premyslela. Ja bych nemela problem dat partnerovi svobodu, mne osobne by se taky docela libila.
Jenze, ono to ma hacek. Kdyz ma clovek volnost poznavat i jine lidi, tak je jenom otazka casu, kdy se seznami s nekym novy, nekym uzasnym… nebo se mu alespon ten novy bude tak jevit, protoze neni okoukany a jeste nejsou videt vsechny jeho zaporne vlastnosti. Kazdy dlouhodoby vztah se casem dostane do faze, ze zevsedni, okouka se, dlouhodobe problemy dokazou cloveka unavit a hormony jsou mocna vec, jak se clovek zamiluje, nevidi vpravo ani vlevo.
Co tim chci rict, kdyz clovek da partnerovi volnost, je jen otazka casu, kdy se seznami s nekym novym a bude konec. A to je vlastne duvod, proc se vernost ve vztahu vyzaduje. Ono to sice funguje jenom tak napul, ale stale lepsi, nez jaka sodomaa gomora by nastala, kdyby mohl kazdy s kazdym.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.8.17 18:43
Kdyz to tak vsechno ctu, tak musim rict, ze ja jsem sobecka. Nedokazala bych zit ve svobodnem vztahu, kdy ten muj by mohl spat s jinymi, ja pritom nehnula brvou a sla delat to same. Fakt bych nemohla byt jedna z mnoha. Pro me by to proste nebyl opravdovy partnersky vztah. Neni to MY. Obzvlast kdyz jsou v tom deti. Ve volnem vztahu je to hlavne ja, ja, pak ty, pak ten, pak vsichni…proste marnost 
Stejne si myslim, ze v tom velkou roli hraje obycejna lidska rozežranost. Lide chteji mit vsechno a i kdyz maji vsechno, je to malo. Neumi byt spokojeni s tim co maji, i kdyz jim relativne nic nechybi, porad maji pocit, ze tam nekde na ne stejne jeste ceka, to opravdove „ono“. Kolikrat ani nevi, co to „ono“ vlastne je.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
5.8.17 18:57
@warita A co když by to bylo tak že pokud by to nebylo „zakázaný“ tak by ta nevěra nikoho tolik nebavila?
@PandaVanda Já třeba nechci nic víc než teď mám, jen dítě, ale to až postavíme dům. Nechci už jiného ani dalšího milence, chci jen toho co mám, stačí mi to, nepotřebuju dva milence.
S milencem jsme domluveni tak že pokud to bude chtít jeden z nás ukončit tak to druhému na rovinu řekne, oba počítáme s tím že se to stát může, situace se změnit může, bude to těžké, ale jsme dospělí a zvládneme to. Mrzelo by mě to hodně a asi bych jiného milence nehledala, jde mi jen o toho jednoho osudového, nepotřebuju mít za každou cenu někoho.
Jsem si však na sto procent jistá že jeho by to bolelo stejně jako mě.
Funguje to takhle pět let a popravdě doufám že ještě minimálně pět let to fungovat bude.
A jak si představuju budoucnost? Budu šťastně vdaná matka v pěkném domě co si občas odskočí za milencem. Jednou jsme se 10 měsíců neviděli z důvodu práce v zahraničí a zvládli jsme to, těšili jsme se na sebe a trochu víc jsme si psali a volali.
Je to paradox, ale náš milenecký vztah je stabilnější než kdejaký normální vztah nebo manželství.
Pavlína.
- Citovat
- Upravit
5.8.17 18:59
Uz jsem par krat slysela nazor - i zde na emiminu - ze zensky maji prestat byt naivni romanticky a myslet si, ze vztah je na vzdy. Proste ze by se to melo brat tak, ze kazdy vztah je na dobu urcitou a ze clovek za zivot vystrida nekolik zivotnich partneru.
Chapu, ze to nekomu muze takto vyhovovat, obzvlaste muzum (a toto prislo od muze), ale oni asi nemaji problem si najit kompatibilni partnerku? A mozna ani nemaji tak vysoke naroky… anebo maji, ale problemy ve vztahu resi tim, ze partnera vymeni.
Ja mam ale toho sveho rada a menit nechci. Ja moooc dlouho hledala nekoho, s kym si rozumim a kdo me opravdu miluje. Kdyz clovek najde co hleda, proc by hledal dal? Nebo riskoval, ze ho ztrati? A treba uz druheho takoveho nenajde. Za mne vernost ve vztahu TOP!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.8.17 23:56
Pavlina, vieš všetko sa raz prevalí. Predstav si ten okamih, tú bolesť keď to tvoj priateľ zistí? Pochybujem že ťa čaká budúcnosť jeho manželky, matky jeho dieťaťa v peknom dome. jednorazovku by možno odpustil, ale dlhodobého milenca skôr nie a tvoje argumenty že to robíš preto aby bol šťastný ho určite nepotešia. Na dvoch stoličkách sa sedieť nedá, skôr či neskôr si budeš musieť vybrať alebo brať čo ostane
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.8.17 09:13
@Anonymní píše:
Má. Většinou ho teda vídám v džínách a tričku. A když vidím ty jeho vypracované ruce…Mě se vůbec nelíbí ti svalnatci co vypadají jako kulturistiOn má ruce tak akorát a jsou mu vidět ty kopečky svalů jen jemně. Asi jsem to popsala srandovně
Mít takového chlapa doma, jsem šťastná žena
ja to nejak nechapu 
vam se libi tohle ok, ale proc tohle neudelate doma ze sveho pritele/manzela? Jakoze proc spolu teda jste? Neprijde vam. To vuci nemu nefer?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
6.8.17 09:35
@ekira5 píše:
Pavlina, vieš všetko sa raz prevalí. Predstav si ten okamih, tú bolesť keď to tvoj priateľ zistí? Pochybujem že ťa čaká budúcnosť jeho manželky, matky jeho dieťaťa v peknom dome.
Ano já vím že je to risk, ale s touto možností také počítám. Počítám s tím že ublížím budoucímu manželovi, ale nedokážu milence opustit.
Pavlína.
- Citovat
- Upravit
6.8.17 12:21
Tož jak se to říká.. člověk má riskovat jen to, co si může dovolit postrádat
@Anonymní píše:
Ano já vím že je to risk, ale s touto možností také počítám. Počítám s tím že ublížím budoucímu manželovi, ale nedokážu milence opustit.
Pavlína.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.8.17 12:42
@Anonymní píše:
Ano já vím že je to risk, ale s touto možností také počítám. Počítám s tím že ublížím budoucímu manželovi, ale nedokážu milence opustit.
Pavlína.
Každý jsme nějaký a i ve vztazích nelze čekat, že se celá společnost shodne na tom, jak je to správně. Ale tak jako tak, nemohu se zbavit dojmu, že pokud někdo dlouhodobě podvádí svého partnera, není to jakkoliv omluvitelné. V tu chvíli totiž berete svobodné rozhodnutí svému partnerovi. Jasně, teď, když nic neví, tak se zdánlivě nic neděje, jenže až se to jednou provalí (což je pravděpodobné), tak je skutečně malá pravděpodobnost, že nad tím jen mávne rukou a nikterak mu to neublíží. Spíš bych se přikláněla k variantě, že se mu „zhroutí“ svět. Osoba, které věřil mu lhala, a to po tak dlouhou dobu. Myslím, že rozhodně bude mít chuť odejít, ale půjde to, pokud už budete mít rodinu a společné závazky? A i kdyby ne, nejspíš už ted je ve věku, kdy je čas založit rodinu, u chlapa to sice není taková tragédie, ale u ženy pak často dojde k tomu, že pokud ji muž opustí (nebo opustí ona jeho pro ztrátu důvěry) v dospělém věku (kolem 30 roku), tak nemá příliš možností a šanci najít nového partnera s kterým by se sžila natolik, že by spolu založili rodinu. Nevím jestli to píšu dostatečně srozumitelně. Zkrátka jde o to, že ted možná nevědomky berete svému partnerovi roky, které by dost možná trávil plnohodnotněji s někým jiným, kdyby věděl to, co neví. Třeba taky ne. Ale to bohužel nikdo neví. A v tom je ta sobeckost. Rozhodujete za něj. A navíc, jestli se to provalí až když budete mít dítě/děti a on bude chtít odejít (na což bude mít právo), tak vás nebude mrzet, že vaše děti nebudou mít úplnou rodinu?
Jasně, takových vztahů, kde děti přejíždí od rodiče k rodiči je fůra a může to fungovat, ale řekla bych, že ku prospěchu dítěte to není skoro nikdy…To co na Vašem přístupu nechápu je to, jak je možné milovat dva muže, nebo jak je možné milovat se z jedním z nich, kterého nemilujete. nebo nemilujete žádného? nevím a já bych to takhle neuměla. Fyzicky mě samozřejmě také lákají i jiní muži, ale miluju toho svého a pro to jiným nepodléhám. Ale jak říkám, každý jsme nějaký 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
7.8.17 13:06
@Pučmeloun Miluji svého partnera se kterým žiju, je to ten druh lásky co jsem znala z předešlého sedmiletého vztahu. Ale na druhou stranu nedokážu opustit milence, je to taky láska i když trochu jiná. Pokud bych si měla vybrat tak nevím, nedokážu jednoznačně říct. Vztah s partnerem se skvělý, rozumíme si, v sexu to je sice fajn, ale není to žádná hitparáda, není tam ta přitažlivost z mé strany.
S milencem je tam ta fyzická láska a přitažlivost, na druhou stranu i porozumění a fajn povídání o čemkoli, nemáme tajemství. Ale milenec je ženatý a má dítě. Já s ním žít nechci a nebudu už jen z toho důvodu že by to nebylo ono, zevšednělo by to a vytratila by se tam ta jiskra kterou to má teď- už pět let.
Přemýšlela jsem že to s partnerem ukončím (jsme spolu asi rok), ale…s milencem žít nebudu a sama zůstat tak nechci, takže ano máte pravdu. Využívám výhod života se dvěma muži a jsem sobecká protože dělám věci co vyhovují především mě, jde mi o můj spokojený život a neberu už tolik ohled na partnera.
Ale nejsem si jista jestli je to až tak odsouzeníhodné, myslet na sebe, na svoje štěstí, nikdo jiný to za mě neudělá.
Důležitá poznámka: milenec by kvůli mě ženu asi opustil, nechce to, ale uděla by to pro mě, ale já si to nepřeji, teda zatím ne.
Pavlína.
- Citovat
- Upravit
7.8.17 15:46
@Anonymní píše:
@Pučmeloun Miluji svého partnera se kterým žiju, je to ten druh lásky co jsem znala z předešlého sedmiletého vztahu. Ale na druhou stranu nedokážu opustit milence, je to taky láska i když trochu jiná. Pokud bych si měla vybrat tak nevím, nedokážu jednoznačně říct. Vztah s partnerem se skvělý, rozumíme si, v sexu to je sice fajn, ale není to žádná hitparáda, není tam ta přitažlivost z mé strany.
S milencem je tam ta fyzická láska a přitažlivost, na druhou stranu i porozumění a fajn povídání o čemkoli, nemáme tajemství. Ale milenec je ženatý a má dítě. Já s ním žít nechci a nebudu už jen z toho důvodu že by to nebylo ono, zevšednělo by to a vytratila by se tam ta jiskra kterou to má teď- už pět let.
Přemýšlela jsem že to s partnerem ukončím (jsme spolu asi rok), ale…s milencem žít nebudu a sama zůstat tak nechci, takže ano máte pravdu. Využívám výhod života se dvěma muži a jsem sobecká protože dělám věci co vyhovují především mě, jde mi o můj spokojený život a neberu už tolik ohled na partnera.
Ale nejsem si jista jestli je to až tak odsouzeníhodné, myslet na sebe, na svoje štěstí, nikdo jiný to za mě neudělá.
Důležitá poznámka: milenec by kvůli mě ženu asi opustil, nechce to, ale uděla by to pro mě, ale já si to nepřeji, teda zatím ne.
Pavlína.
Vy jste relativně v lehké situaci, protože máte možnost se rozhodnout. Myslím že nejtěžší a nejvíc nefér je to k jeho ženě a dětem. Doted ste psala, že oba chcete jen milenecký vztah a že takhle vám to vyhovuje a díky tomu jsou šťastní i vaši oficiální partneři, ted ale píšete, že by byl schopný ženu a děti kvůli vám opustit a že vy sama to zatím nechcete. To je docela dost es v rukávu, ne? 
. „Jedno mávnutí prstem“ a pokazíte život hned několika lidem…Ano, člověk by měl být šťastný a žít tak jak se mu líbí, ale je fér, žít tak na úkor štěstí jiných lidí? Nevěrných lidí je samozřejmě spousta, nemá cenu si lhát do kapsy, ale přijde mi, že lidé, kteří podvádí, tak nejsou dostatečně silní v ovládnutí svých nízkých pudů a rozhodnutí v tom co chtějí. Je to stejné, jako se všema ostatníma „neřestma“ (alkohol, sladkosti, drogy, nebo i s těma horšíma jako jsou krádeže a podobně), je jen na nás čemu chceme podlehnout a čemu odoláme, protože za vše se něco platí…Nebudu tu už dál moralizovat. Tohle téma se mě dotýká protože v minulosti i mě partner podvedl a do teď když si na to vzpomenu, tak je mi zle. I druhou stranu mince jsem si vyzkoušela, ale hned jsem to utla, protože jsem věděla, že bych tím ohrozila to na čem mi nejvíc záleželo. Zkrátka patřím k těm konzervám, co jsou rozhodně pro monogamní vztahy a po svatbě s manželem až dokud nás smrt nerozdělí 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.8.17 15:46
@Anonymní píše:
@Pučmeloun Miluji svého partnera se kterým žiju, je to ten druh lásky co jsem znala z předešlého sedmiletého vztahu. Ale na druhou stranu nedokážu opustit milence, je to taky láska i když trochu jiná. Pokud bych si měla vybrat tak nevím, nedokážu jednoznačně říct. Vztah s partnerem se skvělý, rozumíme si, v sexu to je sice fajn, ale není to žádná hitparáda, není tam ta přitažlivost z mé strany.
S milencem je tam ta fyzická láska a přitažlivost, na druhou stranu i porozumění a fajn povídání o čemkoli, nemáme tajemství. Ale milenec je ženatý a má dítě. Já s ním žít nechci a nebudu už jen z toho důvodu že by to nebylo ono, zevšednělo by to a vytratila by se tam ta jiskra kterou to má teď- už pět let.
Přemýšlela jsem že to s partnerem ukončím (jsme spolu asi rok), ale…s milencem žít nebudu a sama zůstat tak nechci, takže ano máte pravdu. Využívám výhod života se dvěma muži a jsem sobecká protože dělám věci co vyhovují především mě, jde mi o můj spokojený život a neberu už tolik ohled na partnera.
Ale nejsem si jista jestli je to až tak odsouzeníhodné, myslet na sebe, na svoje štěstí, nikdo jiný to za mě neudělá.
Důležitá poznámka: milenec by kvůli mě ženu asi opustil, nechce to, ale uděla by to pro mě, ale já si to nepřeji, teda zatím ne.
Pavlína.
Vy jste relativně v lehké situaci, protože máte možnost se rozhodnout. Myslím že nejtěžší a nejvíc nefér je to k jeho ženě a dětem. Doted ste psala, že oba chcete jen milenecký vztah a že takhle vám to vyhovuje a díky tomu jsou šťastní i vaši oficiální partneři, ted ale píšete, že by byl schopný ženu a děti kvůli vám opustit a že vy sama to zatím nechcete. To je docela dost es v rukávu, ne? . „Jedno mávnutí prstem“ a pokazíte život hned několika lidem…Ano, člověk by měl být šťastný a žít tak jak se mu líbí, ale je fér, žít tak na úkor štěstí jiných lidí? Nevěrných lidí je samozřejmě spousta, nemá cenu si lhát do kapsy, ale přijde mi, že lidé, kteří podvádí, tak nejsou dostatečně silní v ovládnutí svých nízkých pudů a rozhodnutí v tom co chtějí. Je to stejné, jako se všema ostatníma „neřestma“ (alkohol, sladkosti, drogy, nebo i s těma horšíma jako jsou krádeže a podobně), je jen na nás čemu chceme podlehnout a čemu odoláme, protože za vše se něco platí…Nebudu tu už dál moralizovat. Tohle téma se mě dotýká protože v minulosti i mě partner podvedl a do teď když si na to vzpomenu, tak je mi zle. I druhou stranu mince jsem si vyzkoušela, ale hned jsem to utla, protože jsem věděla, že bych tím ohrozila to na čem mi nejvíc záleželo. Zkrátka patřím k těm konzervám, co jsou rozhodně pro monogamní vztahy a po svatbě s manželem až dokud nás smrt nerozdělí
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.8.17 15:47
Já jsem to tak měla taky, ale pomohlo mi se s ním přestat vídat, sejde z očí sejde z mysli…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
7.8.17 16:33
@Pučmeloun Děkuji za příspěvek, donutil mě zapřemýšlet. Ano psala jsem že s milencem spolu být nechceme, ani on nechce, ale u něj je důvod především že nechce opustit ženu a dítě. Ale udělal by to kdybych chtěla i já a kdyby viděl v našem vztahu nějakou budoucnost, to však nyní nevidíme ani jeden. Myslím že on to nemá uplně jednoznačně dané a já po něm takové rozhodnutí nechci.
Je otec a manžel, já nejsem ta co jej chce mít doma, náš vztah je skvělý hlavně proto že se vídáme jedenkrát za měsíc.
Na jednu stranu je celý ten vztah morálně špatně, na druhou stranu jsem šťastná a milenec taky, že jsme se takhle našli, naplňuje nás to a celkově nám to pomáhá v životě, nejde jen o ten sex.
Rozumíme si a máme stejný pohled na věc skoro uplně ve všem, což je vyjimka protože jsme oba tak trochu individua.
Píšeš že znáš tuto situaci i z druhé strany, mě by zajímalo jak se člověk cítí jako podvedený? Já to nezažila, ale zda to vyčítá sám sobě nebo jen cítí vztek a zlost na toho druhého? Pokud je ti to nepříjemné nemusíš odpovídat.
Já například už na nějakou životní spravedlnost a boží mlýny opravdu nevěřím, dřív jsem věřila i na morálku, ale dnes vím že je to k ničemu. Lidi myslí jen na svůj prospěch, ale umí to schovávat za spoustu líbivých řečí, polopravd a rčení.
Dnes je doba taková že člověk opravdu musí myslet především na sebe protože to za něj nikdo jiný neudělá a jakékoli obětování se nebo vlastního štěstí nebude nikdy doceněno nebo opětováno.
Ale děkuji, všem za názory i za ty negativní, oceňuji že všichni píšou slušně a nepadají tady nadávky.
Pavlína.
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Snažení a nezdary
- 22.05.26
- Anonymní
Sex ve vztahu
- 29.05.26
- Anonymní
Výchova
- 01.06.26
- Dadinkamaminka
Operace a přechod.
- 30.07.26
- Anonymní
