Trápení s přítelem, schizofrenie

Anonymní
23.1.20 07:11

trápení s přítelem, schizofrenie

Je ráno a já už zase brečim. Jako v poslední době furt. Už nevim co je normální a co ne..ráno odcházel přítel do práce, přišla jsem ho obejmout, řekl, že ne, že mě nebude objímat, že ho do toho nutim. Řekla jsem, že mi to přijde normální, že to dělají všichni…viděla jsem to u svejch přátel, u mámy a jejího přítele…prej to nezažil. On nikdy nezažil, že by ho někdo měl rád. Vůbec to neumí přijmout. Taky ani nedokáže někomu ukázat, že ho má rád. Říkala jsem mu, že je mi to líto. Prej to prostě neumí, říkal, že se s ním budu trápit, že bych si měla najít kluka co mi dá co potřebuju.. jenže já ho miluju..nechoval se takhle..všechno se to zhoršilo když mě jednou asi na dva měsíce vyhodil z bytu, kvůli tomu, že měl paranoiu. Byla sem u matky, vídali jsme se, ale furt mě obvinoval z nějakých věcí…ted už není tolik paranoidní, všechno je lepší, měla bych za to být ráda, zase spolu bydlíme a tak..ale mě prostě hrozně trápí, že mě sám od sebe neobejme, neřekne mi nic hezkýho, jen, když uvařim, nakoupim, uklidim..tak mě pochválí…jinak sem dětinskej fakan, moc ukecaná, moc brečim (když brečim večer, prostě si lehne vedle mě a jde spát)…nechci mu ty věci dávat za vinu, vždycky se moc naštve a já mam strach, že tak o něj přijdu…je možný, že se tak chová kvůli tomu, že má schizofrenii (má ji diagnostikovanou, ale nevim stopro jestli ji má…)? Nevim co dělat, trápim se, brečim…chci mu ukázat, že ho mám fakt ráada a neopustim ho jako lidi přede mnou, a chci ho naučit přijímat i dávat lásku…
chci dodat, že jsme velmi mladí, já studuju, on je o pár let starší..

  • Citovat
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
34316
23.1.20 07:26

Hmmm, clovek, ktery te vyhazuje z bytu, nikdy te neobejme, nerekne, jak te ma rad, odstrkuje a kdyz jsi mimoradne hodna, tak te tu a tam pochvali? Predpokladam, ze to neni ani buhvijaka opora, kdyz mas treba zkousky apod.

Presto mu chces dokazovat, ze svet neni zly, ze se najde nekdo, kdo ho ma rad a kdo ho neopusti?

Bez ohledu na jeho chorobu, ty si rada komplikujes zivot, viď. Umis si predstavit s takovym clovekem planovat a mit rodinu, starosti, co kdyz budes nemocna ty? Zatim se vse toci absolutne jen kolem něho…

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
23.1.20 07:44

Mám přítele, co se chová podobně jako tvůj. Jen má epizody. Dny, kdy je lepší, dokonce skvělé. V měsíci bych jich napočítala tak 5. Bohužel já si nedala pozor a mám s ním dítě. Dej si pozor a s klukem strmé nijak neváž. Pokud má diagnostikovanou psychickou poruchu, ať chodí k psychiatrovi.

  • Citovat
  • Nahlásit
7458
23.1.20 07:59

Vy se rada mucite co? A jeste radsi chcete zachranovat druhe lidi ze? Proc s nim vubec jste? Jen trpite, sama si to po sobe prectete a to jste na zacatku. Pochopim, ze se budete starat takto o manzela po 15+ letech, ale toto ne. A tuplem nepadlo ani slovo, ze by se nekde lecil a neco zobal.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Pvln34
23.1.20 08:00

Na schizofrenika bacha. Zachraňovať niekoho (keď on sám nechce) nemá moc zmysel.
U našich známych ta choroba dosť vygradovala, chlap stále žil v presvedčení že ho žena podvádza, že mu všetci ubližujú, atď. Fyzické násilie tam bola bežná vec, najviac to odniesli tie deti. Ženská niekoľkokrát skončila v nemocnici. A pritom ON bol za normálnych okolnosti rozumný a šikovný chlap. Neliecena psychycka choroba je zlo. Ja by som sa mu do života nevnucovala a odišla by som kým je čas…

  • Citovat
  • Nahlásit
Anonymní
23.1.20 08:02

@PaníKadrnožková říká, že se to netočí jen okolo něho…vzdal se kvůli mě drog, a svejch rituálů co dělal a nemůže když sem doma… myslím, že je to i moje vina. Jsem taky psych. nemocná..ale nevim jak už mu říct, že chci cítit trochu lásky a hlavně jak mu dokázat že ho mám ráda…asi jen tím, že ho neudu objímat když mu to vadí, nebudu brečet, nebudu tolik mluvit (jsem děsně ukecaná) a nebudu tak dětinská…

  • Citovat
  • Nahlásit
34316
23.1.20 08:08
@Anonymní píše:
@PaníKadrnožková říká, že se to netočí jen okolo něho…vzdal se kvůli mě drog, a svejch rituálů co dělal a nemůže když sem doma… myslím, že je to i moje vina. Jsem taky psych. nemocná..ale nevim jak už mu říct, že chci cítit trochu lásky a hlavně jak mu dokázat že ho mám ráda…asi jen tím, že ho neudu objímat když mu to vadí, nebudu brečet, nebudu tolik mluvit (jsem děsně ukecaná) a nebudu tak dětinská…

Jezkovy voci, jeste drogy si toho. Zlaticko, mas svych problemu dost, nic nikomu nedokazuj, kdo chce, ten vidi. Dej se sama dohromady, jeho nezachranuj. Vztah muze byt i hezky :hug:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
20891
23.1.20 08:09

Utíkej pryč, dokud je čas, nikdy to nebude dobré, a s ním si zničíš život

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
517
23.1.20 08:21

Ahoj, schizofrenie není sranda a věkem se pořád zhoršuje… :,( Navštěvuje psychiatra/psychologa? Užívá léky?
Známá měla manžela schizofrenika a v pozdějším věku se musela před ním zamykat v pokoji, pořád ji obviňoval, že mu krade peníze, jídlo apod. Klidně ji schoval, klíče, nechal vyměnit zámky. Často utíkala ke známým, kteří ji třeba nechali u nich pár dní přespat než ho ten rapl na pár dní zase přešel. Když zemřel.. tak si oddychla… i když ho pořád měla ráda. Ale on se neléčil - říkal, že není nemocný… :(
Jinak můj bratr je také schizofrenik, je to 10 let od stanovení diagnozy a je to opravdu mnohem horší než před 10 lety a to opravdu bere léky, občas musí i do ústavu. Už bohužel je pro jistotu zbaven svéprávnosti (klidně vyhodil občanku, nebo šel na policii nahlásit smyšlené věci.
Holka chápu, že jej miluješ, ale pokud už teď máš pochyby a nedává ti tu lásku, co si představuješ, tak lepší už to nebude… bohužel… naopak bude jen hůř. A pozor na děti, tato choroba je dědičná.
Edit: a pokud už tam figurovaly nebo se objevují drogy… o to více bych se bála… i jeho. Ještě více to umocní už tak divné představy a hlasy v hlavě. Záleží jaký je typ. Můj bratr není násilný, spíše uťáplý a když slyší hlasy, tak spíše hrozí, že uteče a ublíží sobě. Ale samozřejmě se také bojíme, že se bude cítit ohrožen, když se na něj někdo blbě podívá a on by třeba ublížil - protože by se jakože bránil… Já tam třeba u našich nenechávám ani své děti, nemá rád, když mu někdo narušuje jeho soukromí. Na druhou stranu jim kupuje dárky, ale ten strach tam prostě je… :oops: :?

Příspěvek upraven 23.01.20 v 08:27

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
6663
23.1.20 08:26

Pokud se neléčí a má bludy, tak bych zatla zuby a láska neláska bych od něj odešla. Vím co je to mít v rodině neléčeného schizofrenika a je to peklo. Manželova babička díky této nemoci rozvrátila rodinu, ve starším věku potom trpěla i paranoiou a během paranoických epizod byla nebezpečná, třeba že na člověka šla s nožem. Za posledních 10 let jsme řešili co s ní a neustále se opakovalo kolečko policie - psychiatrie -
propuštění na revers. Nakonec se nám jí, po dlouhém úsilí podařilo dostat do domova důchodců uzpůsobeného pro podobné případy. Nedávno zemřela a byl to divný pohřeb, byli jsme z ní všichni natolik unavení že nikdo neplakal. A víte že schizofrenie může být v přímé linii dědičná?

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
10697
23.1.20 08:45
@Anonymní píše:
@PaníKadrnožková říká, že se to netočí jen okolo něho…vzdal se kvůli mě drog, a svejch rituálů co dělal a nemůže když sem doma… myslím, že je to i moje vina. Jsem taky psych. nemocná..ale nevim jak už mu říct, že chci cítit trochu lásky a hlavně jak mu dokázat že ho mám ráda…asi jen tím, že ho neudu objímat když mu to vadí, nebudu brečet, nebudu tolik mluvit (jsem děsně ukecaná) a nebudu tak dětinská…

Takže jsi ochotná v sobě utlouct sama sebe, svoje pocity a touhy kvůli někomu kdo o to nestojí? Proč by to měla být tvoje vina? To že jsi psychicky nemocná přece neznamená, že ze sebe musíš udělat člověka bez citů, jen kvůli němu. A co ty drogy?

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
9699
23.1.20 09:02

Když jsi sama nějak psychicky nemocná (nebo nějak rozladěná a dáváš se dohromady), tak žádný psychopat není to, s čím se máš zahazovat a totálně zničit svoje už tak nalomené duševní zdraví.
Jsi mladá - takže bys měla : hlavně sama sebe dát dohromady, k čemuž ti tenhle psychouš prostě nepomůže.
Ber to jako osud, každý nějaký máme. Někdo bude schizofrenik, někdo bude bojovat s rakovinou, někdo tragicky ztratí blízké, někdo je autista. Ale určitě nikoho NESPASÍŠ. Je to jeho osud a pokud za to někdo může, tak jeho schizofrenní rodič (v případě, že ji zdědil ). Jinak nikdo.

Zbav se lidí, co ti nedělají dobře a obklopuj se lidma, kteří tě netáhnou ke dnu. Cožpak chceš třeba jednou mít stejně hnusné dítě? Schizofrenie se dědí a já jsem měla tu čest potkat schizofrenní dítě, kde se rodiče neshodnou na léčbě, takže po rozvodu jeden dítěti léky dává a druhý ne. Lahůdka už na pohled. A taky znám ženu, která svého syna proháněla po baráku se sekerou v ruce (případ mého kamaráda z mého dětství).
Není to žádná sranda a nikdy nevíš, co udělá. Jeho prášky mu do krku cpát nebudeš ani nikdy nebudeš mít tu moc ho donutit se léčit, když nebude chtít. Zato pěkně odsr..aaat do můžeš.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
221
23.1.20 09:19

Od schizofrenika utíkejte co nejdřív a co nejdál. Můj otec trpěl schizofrenií. Na to, co jsme si s matkou a bratrem vytrpěli, mám doteď hořké vzpomínky. Mnohé hospitalizace, agresivní chování, bludy. Když zemřel po cca 10 letech od určení diagnozy na hepatitis typu C (kde k němu přišel, jsme se nikdy nedozvěděli), všem se velmi ulevilo. Toto zažít nepřeji nikomu.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
23.1.20 09:34

A tu diagnozu mu stanovil kdo? Mě to spíš trochu připomíná typ aspergra, podle toho, co popisuješ…

  • Citovat
  • Nahlásit
19691
23.1.20 09:36

Nebuď masochista, buď trochu sobec. Člověka se schizofrenií nejde zachránit. Svůj život by jsi obětovala jen a jen jemu. Chápu, že ho miluješ, ale nejsi vedle něj šťastná a nikdy nebudeš, budeš se jen trápit a čekat na světlejší chvilky. Hlavně si s ním NIKDY nepořizuj děti. Schizofrenie je dědičná a i když ji nebudou mít děti, můžou ji mít vnoučata. To, že od něho odejdeš nebude zrada ani podraz z tvé strany. Bude to jen rozchod s člověkem, který tě dělá nešťastnou.
Představ si život s člověkem, kterého můžeš obejmout, který ti projevuje lásku, hladí tě a miluje tě, kvůli kterému nemusíš každý den brečet…

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Mohlo by vás zajímat