Trávení společného času s partnerem

Anonymní
22.4.20 14:26

Trávení společného času s partnerem

Dobrý den.

S přítelem jsme již 7 let, z toho půlku spolu bydlíme. Děti zatím nemáme (jsme ještě mladí a ani jeden se na ně úplně necítíme). Teď k tomu problému, který se týká množství trávení společného času i po tolika letech ve vztahu. Oba s přítelem během dne pracujeme, při snídani se nepotkáme. Každý den se potkáme až cca mezi 16-17 hodinu, někdy i dýl (cca 19-20 hodina), když jeden z nás pracuje déle nebo máme nějakou vlastní aktivitu (sport, kamarádi, rodiče apod.). Když přítel přijde domů po mně, pozdravíme se a pak ho nechávám být, aby si z práce odpočal, zmátořil, najedl atp…po práci společně aktivně tolik času netrávíme, ale cca jednou v pracovním týdnu jdeme na procházku nebo na koloběžku. Mezi 19-20 hodinou udělám večeři a pak si každý děláme svoje, kdy jsme většinou každý na svém počítači, opět nejsme spolu. Pak se sejdeme v posteli a prakticky hned usneme. O víkendu sice jsme spolu více, ale opět bych to nazvala, že jsme spíše vedle sebe, protože každý jsme třeba v jiné místnosti, děláme si opět svoje věci, nebo sice společně navštívíme navzájem rodiče, ale opět je to takové, že já se věnuji svým rodičům, on tam jen sedí, a naopak já u jeho rodičů toho taky moc nenamluvím, spíš se jim věnuje on. Přes víkend se věnujeme i svým vlastním zájmům zvlášť. S přítelem jsem o tom už párkrát mluvila, že spolu moc času netrávíme, jako skutečně spolu, ale on mi na to skoro vždy odpoví, že buď byl unavený, proto se mi tolik nevěnoval, nebo že „co povídám, vždyť jsme byli na procházce/koloběžce“ (na které se společně taky nějak extra nebavíme, spíše jsou to všední věci, jak bylo atp.). V lepších chvílích mi i slíbí, že se mi bude víc věnovat, což samozřejmě nedělá. Zkrátka, já bych chtěla s přítelem trávit víc společného času, ale přijde mi, že on o to úplně nestojí, protože sám mě nějak nevyhledává, když jsme spolu třeba doma. Přítel je introvert, ale není to úplně samotář, takže si nemyslím, že by to bylo jen kvůli tomu, že chce trávit čas sám. Už jsem se i párkrát naštvala a spíš demonstrativně jsem mu řekla, že když teda se mnou nechce trávit čas, tak vlastně spolu nemusíme být, že stejně pořád jen čekám, až si mě všimne. Na to on mi zase říká, že se mnou chce být. Tak já nevím, co s tím, každý máme evidentně rozdílné pohledy na trávení společného času (já bych chtěla víc, takhle mi to nestačí, pro něj je toto asi dostačující a víc do toho dát nechce, ani když to slíbí) a když už spolu ten čas trávíme, tak stejně to každý vnímáme jinak (já třeba nepovažuju za společně strávený čas, když jsme u jeho rodičů, kde je třeba furt s tátou a bráchou venku u aut a něco dělají a kecají a já jsem někde doma či sedím na zahradě s kafem, na mobilu/knihou, max. kecám chvilku s jeho mámou). Mimochodem, takto to vypadá a cítím až poslední cca rok, před tím to sice nebylo dramaticky jiné, ale bylo to aspoň takové…dostačující nebo jak to říct. Byl víc se mnou, že jsme třeba i jen leželi a povídali si chvilku, nebo se pomazlili, více mi i volal během dne, což teď vůbec nedělá (to mi ale nevadí z důvodu práce). A během té doby jsem se i snažila být sama iniciativní, ale už mě to nebaví se snažit jen sama. Myslím, že se mu i snažím dost ulehčit takové to běžné žití, protože převážně vařím, uklizím a nakupuji, což mi nevadí, naopak, mám radši, když si to udělám po svém a trávím tím max. půl hoďky za den, abyste si nemysleli :D takže nemá být i proč zpruzelý, když třeba přijde domů a měl by najednou ještě jet nakoupit nebo se starat o děti, uklízet, cokoliv…Teď v té karanténě jsem si třeba myslela, že budeme spolu víc aspoň o víkendu, když není kam jezdit a zbytečně se s kamarády nevídáme ani jeden, ano ono ne, opět se zabavuje jen sám bez toho, aniž by mě nějak aktivně zapojil. Asi mi řeknete, že ten vztah už je o ničem, přechozený a že se máme rozejít, nebo si naopakj pořídit dítě, abychom teda měli společnou aktivitu, ale jak teda vypadá vztah po 7 letech z pohledu společného času? Myslím tím skutečně stráveného společného času, ne to, že jeden je v kuchyni a vaří a durhý sedí na gauči a čučí na TV.

  • Nahlásit
  • Citovat
Napsat příspěvek

Reakce:

211
22.4.20 14:44

Tak začněte jezdit na výlety nebo choďte na procházky. já jsem s manželem přes 15 let (2 děti - 7 a 2 roky) a trávíme čas spolu pořád. Když děti nebyly, tak to byly pořád nějaké výlety, procházky, chodili jsme si sednout někam večer. Pak přišla rekonstrukce a tolik času už nebylo, ale než se to celé pokazilo (myslím covid), tak jsme min 1× za 14dní jeli na delší celodenní výlet, a až 5× týdně třeba na hodinu ven s dětmi. Jinak jsme na zahradě. Večery jak kdy, někdy spolu u filmu nebo si povídáme, někdy muž usne s nejmladším nebo jde pak za kámošem/případně se psem, tak nic. Nevím no..snažila bych se ho někam vytáhnout. Mě by tohle zabilo :kytka: ale já jsem v tomhle jiná. My máme třeba dovolené poznávací (loni Chorvatsko na 9dní, projeli jsme ho skoro celé, každý den na jiném místě a pak i den u Balatonu + 3 nej hrady Maďarska, nějaké válení u moře na jednom místě, to fakt ne :D), takže ani naše běžné dny nejsou válecí :) dítě bych si nepořizovala, když by byl jediný důvod „společná aktivita“, dítě je sakra náročný a už nejeden vztah „rozbilo“, protože ten takové omezení nečekal, ten nečekal, že se nevyspí, ten zas, že je manželka protivná nebo naopak, že se manžel až tak nezapojuje, jak si žena myslela, že si dovolí být po práci unavený atd.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
718
22.4.20 15:00

Tak se chytni iniciativy, rozhodně naplánuj společné výlety, plus my třeba po obědě o víkendu před dítětem měli jasně dané (mnou), že následuje káva (a zákusek) - někdy jsme si u ní povídali, někdy lehli k telce a jeden díl seriálu se tulili - taky společný čas, že :lol:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
3266
22.4.20 15:01

Je úplně jedno jak a kolik času spolu trávíte… Důležité je, že vám to vyhovuje oběma. Což teda už v této chvíli neplatí z tvojí strany. Součástí rovného vztahu by mělo být naslouchání a snaha o kompromis. Měla by sis s ním tedy promluvit a najít nějakou společnou řeč tak, aby to vyhovovalo vám oběma. Každý tedy o trochu ustoupite, aby jste vytvořili nějaký schůdný režim trávení společného času. Pokud nejste schopni kompromisu a dohody, pak zřejmě váš vztah není úplně ideální, jelikož ještě nemáte děti a až přijdou, bude vám na hrb mnohem více naloženo a v té chvíli bude třeba mnohem více dohod, kompromisů, pomoci atd. Takže to ber jako ukázku toho, jak moc se umíte domluvit. Pak možná zjistíš, že jste skutečně váš vztah přetáhli někam, kde vám to nevyhovuje. A to ti říkám jako někdo, kdo si pořídil dítě až po 14ti letech společného soužití. Přesto jak spolu trávíme čas nebudu zmiňovat, neni to totiž směrodatné, každý má totiž jiné priority, zájmy a potřeby. Mě na kecy třeba neužije, takže ležet s manželem v posteli v objetí a vykládat jen tak zbůhdarma o blbinach by mě vytáčelo doběla…

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
20278
22.4.20 15:01

Jsem s mužem přes 18 let a ne, ani po takové době nemám pocit, že bychom žili vedle sebe.

Před dětmi jsme společně sportovali, jezdili na výlety, na návštěvy, chodili za kulturou, koukali spolu večer na film, povídali si.

S dětmi v tom v modifikované podobě pokračujeme.
Pokud jsme všichni doma, jíme společně (minimálně obědy, večeře), chodíme na procházky, děláme něco společně i s dětmi (úklid, vaření, hraní her). Sportujeme (kola, lyže, brusle, občas bazén), jezdíme na výlety.

Pro nás je trávení času společně a nějak s přidanou hodntou velmi důležité. Což se nevylučuje s tím, že máme i vlastní aktivity. Ale třeba manžel si jde prásknout hru na PC večer, když děti spí a já si třeba chci číst.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
22.4.20 15:21

O víkendech občas chodíme/jezdíme na nějaké ty výlety (pěší nebo na té koloběžce). Ale hodně často mi přijde, že spíš na tom výletě jsme vedle sebe, že by mu bylo jedno, kdo tam je, hlavně že někde jsme. Ani třeba fotku se mnou neudělá, že jsme někde. Za ruku mě sám od sebe nechytne aspoň chvilku… Na dovolené jezdíme taky čistě na poznávací, ale teď už jezdíme zpravidla v partě a tam se mi moc nevěnuje, věnuje se spíš kamarádům (což mi nevadí, kdyby se věnoval aspoň i chvilku mně). Taky občas koukneme na film, seriál či jdeme do kina nebo na grilovačku s kamarády. Problém je, že já zkrátka od toho společně stráveného času čekám asi trochu víc, aby mi víc věnoval pozornost, když jsme třeba na procházce, tak víc povídání o práci, kamarádech, hlubší debaty na vážnější téma, povídání třeba o budoucnousti či zavzpomínání na něco společného z minulosti…nebo kouknout třeba jednou za čas na společné fotky, zasmát se nějaké blbině…když jsme ve společnosti, tak aby mi věnoval víc pozornost, aby mě třeba před těmi lidmi objal, když už sedí vedle mě…prostě cokoliv, co by nás jakoby spojilo aspoň na nějaký moment a cítila jsem z toho něco. Obecně cítím, že jsme jen vedle sebe a mnohokrát jsem se ho již snažila navnadit na něco, i nového, ale nějak nemá zájem. Na mé dotazy k tomuto problému mi odpovídá furt stejně tak, jak jsem psala v úvodu :nevim: už jsem navrhovala i rozchod s tím, že si nerozumíme a každý chceme něco jiného, to on nechce, naslibuje ho hory doly a nic :cert: Tak nevím, co s tím, protože mi přijde, že furt jen čekám :nevim:

  • Nahlásit
  • Citovat
20278
22.4.20 15:41

To si musíte vyříkat mezi sebou, najít nějaký schůdný kompromis. Jak psala @Martha03, někdo nemá tu potřebu se někde fotit a vystavovat na FB, vodit se veřejně za ruku, diskutovat o nesmrtelnosti chrousta. Ale v tom případě asi nebude zcela kompatibilní s člověkem, který má vysokou potřebu sdílet.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
857
22.4.20 15:55

Spolecny konicek? My jsme hodne jezdili na kole, na bruslich, na vylety, na vecere, na navstevy, koukali vecer na filmy/serialy a taky travili spoustu casu vy vite cim :mrgreen:. Taky jsme vzdy meli nejaky konicek bez druheho. Ted po 18 letech a s 2 malymi detmi na krku uz toho casu vylozene jen pro nas dva moc neni, ale najde se. Fotky delame. Naklonost si porad projevujeme a povidame si tak nejak normalne.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
22.4.20 16:00

Z toho co píšeš mi přijde, že možná než partnerskou lásku hledáš lásku rodičovskou. Je to pohled z mé vlastní zkušenosti. Nechybělo ti tohle všechno jako dítěti? Že se ti má více věnovat udělat si s tebou fotku, každý na to prostě není. Těžko bude vědět kdy tě má chytnout za ruce před ostatními.
Asi ho některé činnosti jako vaření a rozplýváním se nad seriálem nemusí bavit, to ale neznamená, že automaticky nemá rád.

  • Nahlásit
  • Citovat
13632
22.4.20 17:58

Tohle mi vyčítal i můj ex, že si dělám svoje a jeho si nevšímám.. kdybys ho posílala do oběhu, dej vědět, zdá se pro mě ideální :mrgreen:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
183
22.4.20 21:46

Je mi tě docela líto, ale nevím jak poradit. Asi se k sobě s přítelem nehodíte :,( mi by tohle hrozně vadilo, my s partnerem spolu děláme většinu věcí a jsme prostě spíš sami pro sebe, nemáme moc rádi party. A když už, tak i mezi lidmi si sebe všímáme. Nevím, neumím pochopit když někdo neumí tomu druhému projevit náklonnost a zájem. Mi fakt přijde, že k sobě asi nepatříte. Píšeš, že nikdy v tomhle směru nebyl přítel extra, ale že se to zhoršuje. Bude se to zhoršovat asi dál :( :,(

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
3266
22.4.20 21:55

Zakladatelko. Hele navrhování rozchodu mi vždycky přišlo velmi směšné, a to prosím neber osobně…
Buď se chci rozejít nebo ne, nemá smysl slabošky házet míč na druhou stranu, aby to rozsekl on. Prostě jste spolu dlouho, možná s tebou je proto, že ten stereotyp mu vyhovuje a má strach ze změny. Což ostatně strach ze změny bude i na tvé straně, jelikož jinak bys to už rozsekla. Chápu, zahodit sedm let není jednoduché. Přece jen ale popřemýšlej, zda je toto život jaký chceš žít. Budeš mít partnera co se s tebou nechce nijak dohodnout, nemá potřebu s tebou komunikovat ani najít nějaký kompromis. Jste prostě emočně nekompatibilní. Může takový vztah fungovat? Ano jistě, ale pouze za předpokladu, že jeden bude mít stále nedostatek a druhý to nebude řešit… Je to to co chceš?

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
23.4.20 16:25
@Anonymní píše:
Z toho co píšeš mi přijde, že možná než partnerskou lásku hledáš lásku rodičovskou. Je to pohled z mé vlastní zkušenosti. Nechybělo ti tohle všechno jako dítěti? Že se ti má více věnovat udělat si s tebou fotku, každý na to prostě není. Těžko bude vědět kdy tě má chytnout za ruce před ostatními.
Asi ho některé činnosti jako vaření a rozplýváním se nad seriálem nemusí bavit, to ale neznamená, že automaticky nemá rád.

Děkuji za reakci. Určitě trošku na tom něco bude, rodiče mi totiž pozornosti nějak příliš nedávali, ne že by se o mě nestarali, ale byla jsem spíše takový samorost. Je tedy pravdou, že to nyní v dospělosti více vyhledávám a ráda bych svým dětem jednou dávala dostatek pozornosti. Nicméně to nemění nic na tom, že se přítel chová tak, jak se chová. Přijde mi, že by vztah měl být trochu o něčem víc, já po něm nechci, aby mi věnovat pozornost 24 hodin denně, stačilo by mi 5-10 minut denně, ale „pořádně“.

  • Nahlásit
  • Citovat
236
23.4.20 19:28

Tohle je o tom jak to oboum partnerum vyhovuje, tobe to evidentne nestaci. Prvni co by jsem snazil nenasilne to snim resit, pokud by to nestacilo asi bych se zacal zabavovat sam, chodil ven s prateli, sportoval poznaval nove lidi. Pokud by si ani toho nevsiml a nevadilo by mu, ze spolu netravite uz vubec zadny spolecny cas by mi naznacovalo, ze je mu to uplne jedno a zacal bych se poohlizet po novem aktivnejsim partnerovi. To, ze si prejes s partnerem travit vice volneho casu nez doted neni nic nadstandartniho, nedostava se ti to co by jsi ve vztahu chtela partner o tom ocividne vi a neni ochotny s tim nic moc delat.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
151
25.4.20 21:26

Zakladatelko, píšeš, že jste oba mladí, bezdětní. Pokud se nyní cítíš osamělá, najdi si někoho jiného, kdo Ti bude lásku projevovat, všímat si tě a bude to pro něj přirozené, normální. Tvůj přítel to evidentně takto nemá a to se nezmění a plynoucími léty se to spíš zhorší. Přeji hodně štěstí :kytka:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Reklama