Třetí dítě a úzkostná porucha

Fotoalbum tématu (0) Sledovat e-mailem Přidat k oblíbeným Zapnout podpisy Hledání v tématu
První příspěvek v tématu
Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 19.09.18 14:02
třetí dítě a úzkostná porucha

Prosím o anonym - citlivé téma.

Dobrý den, zajímal by mě váš názor zda by jste v budoucnu šli do třetího dítěte nebo ne. Mám dvě děti, po druhém porodu se u mě projevila úzkostná porucha - lehčího rázu naštěstí - zvládnutá úpravou životosprávy a pomocí psychologa. Troufám si říct, že rodina ani děti tím nijak netrpí, ale prostě to tady je a nejsem úplně 100 % psychicky v pořádku a jak mi sdělil psycholog už je to na „doživotí“ a může nastat situace zhoršení.

Nejvíc mě asi trápí otázka dědičnosti, že vlastně vědomě předám sklony k psychické poruše - trpí ji má teta, sestřenice - obě tedy berou antidepresiva, ale jinak také normálně fungují. Na stranu druhou si zase říkám, že si kolikrát pořizují děti mnohem vážněji nemocné ženy nebo, ženy nesoucí různé " vady" atd. a kdyby na to měl každý takhle koukat nemá děti dnes nikdo.

Mluvím o budoucnosti, jsem ještě relativně mladá a děti malinké. Nechci nijak plánovat - vím, že vše může být vše nakonec úplně jinak, ale jestli o tom mám vůbec uvažovat?

Stránka:  1 2 Další »
Reakce:
Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 19.09.18 14:06

Také mám dědičnou úzkostnou poruchu a kvůli tomu nechci dítě žádné. Přítel se se mnou asi kvůli tomu rozejde, ale já prostě tohle nikomu dalšímu způsobit nechci, takže mám jasno. Tobě tím pádem radím to samé.
Prosím anonym.

Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 19.09.18 14:21

Mam panickou poruchu.Po prvním dítěti se to projevilo naplno,ale ustala jsem to díky lékům.Pak jsem otehotnela znovu a to,co jsem prožívala,bylo strašně.Celé těhotenství pod léky,byt je tam nebezpečí pro dítě,psychiatr zvažoval pobyt v psychiatrické léčebně.Nakonec se to postupem času zlepšilo,ale dávám se dohromady doted.Třetí dítě bych moc chtěla,ale mam strach,co by mohlo nastat.Někdy se může stav zlepšit,někdy zhoršit těhotenství a ani lékaři neví,jak tělo zareaguje.Zvažují ale adopci nebo pestounskou péči.

blumen
Hvězda diskuse 42901 příspěvků 19.09.18 14:22
@Anonymní píše:
Také mám dědičnou úzkostnou poruchu a kvůli tomu nechci dítě žádné. Přítel se se mnou asi kvůli tomu rozejde, ale já prostě tohle nikomu dalšímu způsobit nechci, takže mám jasno. Tobě tím pádem radím to samé.
Prosím anonym.

A to se dedi stoprocentne nebo je jen nejaka vyssi sance? Tak snad jsi to priteli rekla rovnou a nic nezamlcovala.

Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 19.09.18 14:26
@Anonymní píše:
Také mám dědičnou úzkostnou poruchu a kvůli tomu nechci dítě žádné. Přítel se se mnou asi kvůli tomu rozejde, ale já prostě tohle nikomu dalšímu způsobit nechci, takže mám jasno. Tobě tím pádem radím to samé.
Prosím anonym.

díky za reakci, jenže u mě je ta touha po dalším dítěti obrovská - dřív jsem chtěla hodně dětí třeba 5- 6, sama jsem z hodně dětí. To jsem z pochopitelných důvodů zavrhla, ty tři mi přišlo jako kompromis. Máš, ale asi pravdu… V době početí těch 2 co mám, jsem byla " zdravá„, tak s tím už nic neudělám. Naštěstí tatínek je zdravý a ani v rodině nemají ohledně psychiky žádnou zátěž, tak se trochu uklidňuji, že to riziko snad nebude tak veliké. No jinak jak říkám, já to neměla " zase tak strašné“, ale nepříjemné období života to bylo hodně- hlavně má člověk strach z té nejisté prognózy, že se to může zase objevit a dokonce horší… jinak bych to dítě měla hned… Zase si ale říkám, jestli ty k sobě nejsi až moc tvrdá, když děti nemáš… je to těžké :nevim:

Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 19.09.18 14:26
@blumen píše:
A to se dedi stoprocentne nebo je jen nejaka vyssi sance? Tak snad jsi to priteli rekla rovnou a nic nezamlcovala.

Stoprocentně asi ne. Podle naší rodiny se to drží tak půl na půl. A táhne se tu už celé generace, takže to zdá se přetrvává v genech. Příteli jsem to řekla, když nadhodil řeč o dítěti.

Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 19.09.18 14:29
@blumen píše:
A to se dedi stoprocentne nebo je jen nejaka vyssi sance? Tak snad jsi to priteli rekla rovnou a nic nezamlcovala.

nedědí se to 100 % je tam zvýšené riziko - sklony , stejně jako pokud je v rodině rakovina - tak je pak zvýšené riziko, že v průběhu života onemocníš - zakladatelka

blumen
Hvězda diskuse 42901 příspěvků 19.09.18 14:32
@Anonymní píše:
Stoprocentně asi ne. Podle naší rodiny se to drží tak půl na půl. A táhne se tu už celé generace, takže to zdá se přetrvává v genech. Příteli jsem to řekla, když nadhodil řeč o dítěti.
@Anonymní píše:
nedědí se to 100 % je tam zvýšené riziko - sklony , stejně jako pokud je v rodině rakovina - tak je pak zvýšené riziko, že v průběhu života onemocníš - zakladatelka

Manzel nechtel deti, aby po nem nesilhaly :roll: dcera nesilha. A druhe planujeme. I tak to neni duvod nemit deti.

A u zakladatelky bych si spise delala starost, aby se jeji stav po dalsim tehotenstvi nezhorsil… ne kvuli dediclosti dal.

Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 19.09.18 14:36

@blumen ano z toho mám také strach - psycholog mi na to řekl, že to nikdo neodhadně, že jsou ženy, které díky těhotenským hormonům jsou 100 % v pohodě u jiných může nastat strašné zhoršení :nevim: ale, teď když to čtu s tím šilháním, hned mi to dává pozitivnější pohled na tu dědičnost ;-) zakladatelka

Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 19.09.18 14:36
@blumen píše:
Manzel nechtel deti, aby po nem nesilhaly :roll: dcera nesilha. A druhe planujeme. I tak to neni duvod nemit deti.A u zakla­datelky bych si spise delala starost, aby se jeji stav po dalsim tehotenstvi nezhorsil… ne kvuli dediclosti dal.

Tak šilhání je trochu slabší kafe. Já bych si to prostě nemohla odpustit, kdyby mé dítě trpělo mou vinou, takže jsem rozhodnuta neriskovat.

tininas
Ukecaná baba ;) 1420 příspěvků 19.09.18 14:59
@Anonymní píše:
Prosím o anonym - citlivé téma.

Dobrý den, zajímal by mě váš názor zda by jste v budoucnu šli do třetího dítěte nebo ne. Mám dvě děti, po druhém porodu se u mě projevila úzkostná porucha - lehčího rázu naštěstí - zvládnutá úpravou životosprávy a pomocí psychologa. Troufám si říct, že rodina ani děti tím nijak netrpí, ale prostě to tady je a nejsem úplně 100 % psychicky v pořádku a jak mi sdělil psycholog už je to na „doživotí“ a může nastat situace zhoršení.

Nejvíc mě asi trápí otázka dědičnosti, že vlastně vědomě předám sklony k psychické poruše - trpí ji má teta, sestřenice - obě tedy berou antidepresiva, ale jinak také normálně fungují. Na stranu druhou si zase říkám, že si kolikrát pořizují děti mnohem vážněji nemocné ženy nebo, ženy nesoucí různé " vady" atd. a kdyby na to měl každý takhle koukat nemá děti dnes nikdo.

Mluvím o budoucnosti, jsem ještě relativně mladá a děti malinké. Nechci nijak plánovat - vím, že vše může být vše nakonec úplně jinak, ale jestli o tom mám vůbec uvažovat?

Ahoj.

Já být Tebou tak se soustředím na své dvě děti a snažím se jim vytvořit co nejpohodovější rodinné zázemí. Ony hlavně potřebují zdravou mámu, která tu pro ně bude - dělat domácí úkoly, chystat snídaně, radit jim, co s prvními lásky atd. a ne trosku, která si neví rady sama se sebou a aby fungovala musí se naládovat prášky.

Sama píšeš, že úzkostnou poruchu zvládáš jen díky správné životosprávě (a co si budeme povídat, ta může být někdy v kombinaci s těhotenskými chutěmi docela problém) + psycholog, který Ti také říká, že to není nic dočasného a může se to zhoršit. A ukočírovat psychiku u tří dětí může být někdy docela oříšek.

V neposlední řadě bych se soustředila i na manželský život.

Hrát vabank a dát všanc rodinné štěstí kvůli třetímu dítěti mi přijde hodně velký hazard i na Las Vegas.

Vše co píšu, je jen můj názor a Tobě přeji, aby ses rozhodla správně - nejen za sebe, ale za své blízké.

jenny.fields
Nadpozemská drbna 25290 příspěvků 19.09.18 15:07
@Anonymní píše:
Tak šilhání je trochu slabší kafe. Já bych si to prostě nemohla odpustit, kdyby mé dítě trpělo mou vinou, takže jsem rozhodnuta neriskovat.

Nejsem psycholog, ale myslím, že tohle ti dělá právě ta úzkost.
Možná by se @Ou mohla k tomu vyjádřit?

Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 19.09.18 15:25

Děkuji za snahu, ale já navštěvuji odborníky a psycholožka mé rozhodnutí plně chápe a nijak v rámci úzkostné poruchy nerozmlouvá.

Lollitka
Zasloužilá kecalka 631 příspěvků 19.09.18 16:02

Já tedy nevím, ale pokud si zakladatelka třetí dítě přeje a úzkostnou poruchu zvládá bez léků, tak proč ne. Také bych to nerozmlouvala. Dědičnost závažných duševních onemocnění (např. schizofrenie), pokud je jeden rodič sám nemocný, je 10-15%, což mi nepřijde zas tak šílené a u úzkostných poruch si myslím, že to bude méně, protože tam hraje více roli i vliv prostředí, rodiny, kolektivu… Ale samozřejmě se v těhotenství zakladatelce stav může zhoršit, ale to nikdo neví a pokud to nevyzkouší, tak si pak třeba bude vyčítat, že třetí dítě neměla. Navíc v těhotenství jsou už některá AD považována za relativně bezpečná, sertralin se dokonce může i při kojení. Držím palce.

baimoli
Kecalka 406 příspěvků 20.09.18 10:43

Úzkostná porucha není dědičná. Také jsem se bála, zda-li tím nebudou trpět mé děti. Psychiatr mě ujistil, že se to nedědí. Spíš se snažím být v pořádku, aby děti neopakovaly určité vzorce chování, které by jim mohly v životě škodit např.odsouvat věci na později, vyhýbat se určitým situacím atd. Prostě matka musí být v cajku a jít příkladem.

Stránka:  1 2 Další »
Váš příspěvek
Reklama

Poslední články

Budou obědy ve školkách a školách zdarma?

Obědy pro všechny děti zdarma? S tímto návrhem přišla bývalá ministryně... číst dále >

Atopický ekzém: Jde to i bez škrábání?

Atopický ekzém trápí 30 % světové populace. Z toho je téměř 20 % kojenců a... číst dále >

Články z Expres.cz

Dvě ženy za jeden večer: Jak Onder zvládl polibky na ruku i dámské lodičky

Po velkém finále StarDance následovala samozřejmě afterparty, na které se... číst dále >

Pomeje si vyslechl krutý verdikt: Rakovina se šíří dál a lékaři tápou

Rakovina je velmi zákeřný soupeř, který se nechce vzdát bez boje. Svoje o tom... číst dále >

Články z Ona Dnes

Vyrostla v dětském domově, stará se o bratra i syna. Poprvé má svůj pokoj

Kristýna vyrůstala od tří let po dětských domovech, v jednadvaceti... číst dále >

Pelíšky už asi nepřebiji, říká filmová Jindřiška

Před dvaceti lety jí popularita filmu Pelíšky byla dost nepříjemná, s... číst dále >