Tříletá prohlídka a podezření na rysy autismu

Anonymní
29.7.21 22:22

Tříletá prohlídka a podezreni na rysy autismu

Hezky večer všem.
Jdu popsat nasi dnešní návštěvu u paní doktorky a taky se zeptat, jestli někdo něco podobného řešil.
Nás syn je odmalička velmi šikovný co se týče motoriky, pohybu, mluvení, už teď ve třech letech zná všechny barvy, abecedu, zajímají ho čísla, napočíta do 20ti. Hodne si čteme, vše ho zajímá. Je opravdu hodně chytrý, tyhle věci ho zajímají sami od sebe. Chodíme si kopat s balonem atd. Co ale pozoruji, že syn je odmalička dost intenzivní co se projevu týče, když se mu něco nelíbí je ho opravdu slyšet. Pisti na lidi, nemá rád větší koncentraci lidi a nesnáší jakékoliv změny, na které reaguje špatně většinou tim pište ním nebo placem. Ale to se teď zlepšilo, už si o všem promluvíme, vysvětlíme a pomáháme mu ty změny lépe přijímat. Ale dnes na tříleté prohlídce vysekl to nejhorší z nejhoršího. Řval, křičel, nespolupracoval, nenechal na sebe vůbec sáhnout. Schovával se před doktorkou. Až se mi ho podařilo zklidnit, tak ukázal co vše umí. Na základě tohoto všeho se mě paní doktorka začala ptát jak vnímá změny, jak na ně reaguje atd. Pochopila jsem, že tím míří tímto směrem, a řekla že syn má par rysu, které raději bylo dobré, aby viděl psycholog. Špatne přijímání změn, nespolupráce a velký náskok vpřed co se týče těch čísel atd. Rekla, že se tam vylučuje to, že syn je jinak komunikativní, usměvavý, krásné mluví atd.. Ale prostě ukázal se takhle, nedělal mi tohle nikdy mezi lidma, nikdy se mi nevalel po zemi atd.. Ale pravda, pisti na lidi a ty změny opravdu hůř přijímá. Ale na děti byl vždycky hodný atd.. Máme doma miminko a i přes veškerou snahu vidím, že to je pro něj hodně velká změna a teď to pisteni na cizí lidi vygradovalo.Ma jít v září do školky a k psychologovi jdeme až 16. Přemýšlím, jestli ho mám do školky dávat nebo si ho nechat ještě doma. Chtěla jsem ať je více s dětmi atd.. Ale teď nevím, mám strach, že to v té školce nezvládne. Zároveň přemýšlím co nás čeká u psychologa a mám z toho jednoduše strach. Setkali jste se s tím takto u tříleté prohlídky? A jak se to vyvíjelo dal?

  • Citovat
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
3766
29.7.21 22:43

A ten dotazník na 18 měsících vám dopadl dobře? Nemohl být syn třeba unavený/hladový/…, že tak špatně reagoval? Do školky ho zkus dát, když je šikovný, přinejhorším ho zase stáhneš, pokud bude reagovat špatně.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
1129
29.7.21 22:44

Mám 2 a 9 m a také umí to co popisujes. Co znamená, že nezvládá změny? Jak ho na změny pripavujes? Nespolupráce se projevuje konkrétní jak? Že dítě řve u doktorky na prohlídce je naprosto normální. Také záleží jak mu prohlídku před tím vysvětlíš, jak se chová doktorka atd. Nemůžeš po 3 létem dítěti chtít, že bude recitovat na požádání před člověkem y kterého vidí jednou za x měsíců a ještě ho různě prohmatava atd.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
29.7.21 23:17

Moje dcerka na tříleté prohlídce předvedla to stejné, do té doby se chovala u doktora normálně, neříkám, že chodila ráda, ale probíhalo to v klidu. Tak mě ani nenapadlo, že by mohla předvést takový cirkus, brečela, nechtěla se vysleknout, nenechala na sebe sáhnout, totální hysterie. Naštěstí náš doktor to bral s rezervou. Malá má ráda svoje rituály, určité věci se musí dělat nějakým způsobem, občas když není po jejím, umí udělat pořádnou scénu, ale s věkem se to lepší a já teda ani nikdy o nějaké diagnóze u ní nepřemýšlela. Jinak synovec to měl podobně, navíc ještě moc nevycházel s dětmi, mluvil málo. Tak švagrová s ním oběhla kolečko po vyšetřeních a autismus mu nikdo nepotvrdil.
Anonym informace o rodině.

  • Citovat
  • Nahlásit
1266
29.7.21 23:28

Dívej se, synovi se nelíbila doktorka a dělá vám taky trochu naschvály, aby upoutal pozornost od mimina. Doktorce by mohlo být jasné, že tohle dělá prakticky každé tříleté dítě. Z ostatního těžko soudit, ale autista má opravdu většinu dne jenom ty čísla, jenom stereotypní pohyby, nezajímá ho svět okolo, nerad komunikuje, nemá běžné zájmy…ty popisuješ syna jako opak. :nevim: Nevím, proč by to ve školce nezvládl, do teď jsi o něm nepochybovala a teď pod ním podřezáváš větev, proč? Je šikovný, zvládne to. A ano, bude ještě spousta řevů a scén, na začátku školky obzvlášť, ale to z něj ještě zdaleka nedělá autistu. S nástupem do školky se může mnohonásobně zhoršit v chování, jednak odkouká kde co a druhak, jak ještě neumí vyjádřit emoce, může stýskání dávat najevo právě třeba hysterickými scénami, ale to by kvalitní psycholog měl hravě rozpoznat, tak držím palce, ať se to vyvíjí správným směrem. Nehledej za každým šprajcnutím diagnózu, to bych jich každý měl pytel. ;)

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
30.7.21 07:13
@roba18 píše:
Mám 2 a 9 m a také umí to co popisujes. Co znamená, že nezvládá změny? Jak ho na změny pripavujes? Nespolupráce se projevuje konkrétní jak? Že dítě řve u doktorky na prohlídce je naprosto normální. Také záleží jak mu prohlídku před tím vysvětlíš, jak se chová doktorka atd. Nemůžeš po 3 létem dítěti chtít, že bude recitovat na požádání před člověkem y kterého vidí jednou za x měsíců a ještě ho různě prohmatava atd.

Dekuji za reakci. Já jsem trošku doufala, že z mého příspěvku bude jasné, že jsme z toho sami překvapení, že nás doktorka hned takhle poslala k psychologovi a zároveň, ze samozřejmě jsme mu doktorku vyvestlili, doma jsme si hráli na doktorku, ze si poslechne srdíčko jak v polamal se mravenecek co si zpíváme. Že paní doktorka bude vážit atd..Meril mi tlak, zakrývali jsme si očka, ousko, že budeme číst obrázky a čísla, poznávat barvicky. Sám mi řekl co vše paní doktorce ukáže. I do ordinace jsme vešli s dobrý den, ale ve chvíli kdy měl stoupnout na váhu a vyslect se, tak začal problém. Nicméně ptáš se jak reaguje na změny atd. V každém tom období jsme s něčím bojovali. Když vezmu to zakladni. Dlouho velký brek u umývání vlásku, stříhání nehtu. Kdyz jsme ho chtěli obléct, vyměnit tričko nebo něco. Z aktivit to bylo třeba odrazedlo, dostal ho radoval se, ale když jsme ho chtěli posadit tak řev. Až tak jako na vše si časem přišel sám tak ho přijal. Na sedačku na kolo když jsme ho chtěli jen zkusit posadit tak fakt jako bysme ho na noze brali. Když jsme vytáhli v zimě boby, chtěli posadit, tak řev. Šli jsme na plavání a on mi utíkal z bazénu, řev. Brala jsem to, že na tyhle věci prostě není a nebo chce čas. Potom z odrážela, teď kola nesleze. Nicmene když začal chodit tak dlooouho utíkal. Ale jasne je to dítě, objevuje atd.. A zároveň jsem si říkala, ze je trošku tvrdohlavý povahove. Když jdeme mezi lidi hrozne na ně pisti. Kdyz jsme se šli fotit tak utíkal a pistel na fotografku, že byla ráda, že jsme odešli😀Ale pak je s námi, s rodinou, kamarády, dětmi a je úplně zlatý. Hezky si hraje i s těma lidma a dětma okolo sebe, třeba na dětském hřišti, kam chodime. Rozhodně neni nějak napadne jiný. Doma spolu malujeme, malujeme na kamínky, se vším mi pomáhá. Miminko pusinkuje, hladí. Krásné mluvi, zpíváme si, říkáme si básničky, má vybornou paměť. Jsme navíc sportovně založení, hodně spolu chodíme do lesa, sbírat klaciky, listecky, kastany na podzim, chodíme krmit zvířátka do krmelcu. Ale potkáme někoho cizího kdo na něj promluví a pisti třeba. Jeli jsme do zoo a byl úplně nadšený, ale na lidi pistel, kricel. Pro cizího člověka musí budit dojem nevychovaneho, upisteneho, protoze se tak proste na cizí lidi chová. Nicméně to co mi píšeš s tou doktorkou, to je mi asi jasné. Je mi jasné, že mohl se takhle zachovat. Doktorku jsme mu vysvětlili, tak jak píšu výše. Ale já ho znám, věděla jsem, že tam na ni bude pistet a prostě na sebe nenechá sáhnout a nakonec z toho byla šílená scéna. I přestože doma problém nebyl. A když se mě pak doktorka ptala na tu adaptaci na nové věci na změny atd.. Tak ano vím, ze to hůř zvládá a hůř nové věci přijímá. Každopádně i to pisteni, když to začne dělat, tak mu říkám, ať nepisti a radši řekne hezky Ahoj, a třeba teď už na naše sousedy přes plot nepisti ale řekne ahoj a pak už hezky po vykládá co a jak. Ale o víkendu jsme byli na takové lesní akci pro děti, v lese byl skvělý, ale jakmile jsme procházeli místem kde bylo hodně lidi pistel na ně. Je napadne hlasitý, tak to reknu :D každopádně aniž bysme cokoliv řekli, doktorka rekla tu adaptaci na změny, nepřiměřená reakce a velké napřed v těch číslech atd. Že jakoby měl rysy. Že není právoplatný autista, ale že tam jsou takové napadne jsi rysy, které ji k tomu trošku vedou. Navíc že by mohl mít velké problémy ve školce a učitelky nám ho budou vracet atd..což uvidíme v září. Já vím, že je šikovný, vím jak je srdečný, nikdy mi doma ani jinde nevysekl nějaké válení se po zemi nebo nějaký jiný velký vztek, který jsem třeba u jiných děti potkávala, mluví krasne, hraje si se všema hračkama a normálně.. takže za mě je to prostě nějaká spojitost možná se strachem s cizích lidi, ciziho prostredi,nevim.Ale zároveň si zpětně uvědomuju, že opravdu spoustu věcí i z běžného života byl trošku oříšek ho naučit přijmout. Kazdopadne mě taky prekvapila možná diagnóza autismu. Proto se ptám na zkušenosti vás tady ;)

  • Citovat
  • Nahlásit
Anonymní
30.7.21 07:19

@prejeta_zaba Děkuji, vnímám to podobne. Určitě o něm nepochybuji, ale jak píšu v poslední reakci, některé věci s ním byli oříšek a včera mi ta doktorka dala brouka do hlavy, zejména tím, že jsem si rekla, že vidí spousty děti a že asi opravdu byl nás syn v něčem odlišný, když jsme odjížděli s zadankou k psychologovi.

  • Citovat
  • Nahlásit
Anonymní
30.7.21 07:27

Ještě bych dodala, že syn nebyl až na běžné nachlazení nemocný, takže u doktorky jsme kdyz, to vezmu, byli jen na pravidelných kontrolách. V 18ti měsících mu dopadl dobře test. Troufnu si říct, že znám a je kolem nás spoustu děti, abych si všimla, kdyby byl opravdu jiný. Za mě je hodně mezi lidma hlasitý a intenzivní, je pravda že to ho neumím odnaucit a tapu proč to tak má, doma je šikula a takhle si to „kazí“ a budi dojem zlobiveho. + ty změny. Ale vyloženě nějaké typické chování autisty a ani rysy které čtu v něm nevidím. Ani ADHD mi na něj nesedí.

  • Citovat
  • Nahlásit
Anonymní
30.7.21 07:37
@Serpentini píše:
A ten dotazník na 18 měsících vám dopadl dobře? Nemohl být syn třeba unavený/hladový/…, že tak špatně reagoval? Do školky ho zkus dát, když je šikovný, přinejhorším ho zase stáhneš, pokud bude reagovat špatně.

Dopadl dobře právě. Celkově mi určitě jako autista nepřijde. Nicméně jak píšu v příspěvcích, je intenzivnější a trvá než přijme nové věci. Jinak byl vyspany, najezeny. Spi ale hůř teď jak je horko. Takže trošku jsme si s manželem říkali, že tomu přispělo. Ale i mimo to, vím, že by na sebe od doktorky nenechal sáhnout i to pisteni. Tušila jsem, ze bude problém v tomhle, ale nečekala jsem, ze až tak.

  • Citovat
  • Nahlásit
Anonymní
30.7.21 07:42

Moje dcera tak od roku a pul brecela, kdyz na ni promluvil kdokoliv, koho casteji nevidala. Na nakupu jsem potkala nekoho znameho, rev hned, jak mi rekl - ahoj, tebe jsem dlouho nevidel. Kdyz byla nemocna, k doktorovi a na pohotovost jedine ve dvou, jeden ji po vysetreni bral pryc a druhej si promluvil s doktorem, protoze jinak bychom se neslyseli. :mrgreen: Jinak mela svoje ritualy, doma jsme ji rikali ze srandy nas maly autista. Kdybych se snazila, tak bych na ni nasla tech autistickych rysu vic nez dost, ale tak nejak jsem vedela, ze autista neni. Trilete prohlidky jsem se desila, co tam bude vyvadet… a nic. Normalne komunikovala s doktorkou, malem to se mnou svihlo. Kratce na to nastoupila do skolky, ze zacatku stala v koute a pozorovala deti, nemluvila, zapojovala se jen pozvolna. Dnes je ji pet, ukecana keliska, normalne zastavi zastavi chlapka, co prijel po pul roce na chalupu a vyslycha ho, ze ma novy auto a co ze se stalo s tim starym, jestli naboural a kolik ho to stalo 🙉

  • Citovat
  • Nahlásit
4470
30.7.21 08:36

Já teda nevím, ale mě to přijde normální. Syn měl tři roky v červnu, ale ten teda prakticky nemluví. Umí barvy anglicky :lol: čekala jsem zadanku na logopedii a ta se nekonala. Ze změn se hroutí jak největší hysterka, od malička má rad řád… u doktorky taky scéna jako kráva, hlavně když mu chtěla prohmatat břicho. Říkala, ze v tomhle veku je to naprosto normální, zvlášť u kluku :nevim: můj muž je introvert, který začal mluvit ve 4 letech. Vůbec to neresim. Je to jinak normální zvídavý kluk. Ne všichni musí být vysmati extroverti.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
30.7.21 10:43

Za mě normální dítě. Doktorka podle mě zbytečně plaší. Mně dítě vyseklo extrémní scénu, když jsme měli výstupní prohlídku na oddělení pro rizikové novorozence, byly mu dva a půl. Prořval to komplet, nepovedlo se nám udělat vůbec nic - vysléct, zvážit, změřit, neukázal vůbec nic, jen seděl, na začátku mě tam dokonce kopal (ne schválně, ale kopal a házel rukama kolem sebe). Prostě totální scéna. A to jsem se těšila, jak se tam předvedem, že je šikovný :lol: Protože už taky krásně skládal věty, znal barvy, zvířata, písničky… No byla jsem z toho špatná, ale co :nevim: Doktorka to výstupní zprávy pochopitelně napsala, že dítě neklidné a spolupracující :lol: Nicméně jinak dala na můj úsudek, že doma je šikovný, v pohodě. Tříleté dítě se teprve učí pracovat s emocemi a reagovat na novoty, že potřebuje čas a že je někdy pro něj těžké se uklidnit, je zcela normální a přirozené. Když to doktorka doporučila, asi bych si pro klid v duši na tu psychologii zašla, ale tam bych hned vysvětlila, proč tam vlastně jste a že tobě jako mámě připadá dítě v pořádku.

  • Citovat
  • Nahlásit
22840
30.7.21 10:56

Narození sourozence rozhodí každé dítě. Popisuješ normálního šikovného kluka, školku bych neodkládala.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
3620
30.7.21 11:03

Dětské doktorky mají někdy unáhlené reakce a někdy jsou naprosto lhostejné. Můj syn byl přesně toto, doteď je to s ním trošku složité. Má 8 let a prakticky jediná diagnóza je něco na pomezí ADHD a neklidu. Sami jsme zvažovali autismus, případně PAS, ale jak psycholožkou, tak i psychiatričkou to bylo vyloučeno a to teda až ve věku 7 let. Někdy mají děti tu sociální a komunikační stránku posunutou a bylo mi řečeno, že v nízkém věku je to právě zaměňováno za dětský autismus, proto jsme tomu všemu dávali čas a. Syn nesnášel jakýkoliv kontakt, nikdo na něj nesměl mluvit, nebyl ochoten jakýchkoliv úplatků, kamarádky slibovaly dětem bombonky, odměnu, ale můj syn se buď se mnou domluvil, nebo ne. Pořád s ním musím mluvit, domlouvat se, opakovat a ujišťovat, tak funguje skvěle. On byl a je hodný, jen je prostě svůj, má rád svůj klid, svůj prostor, ovšem někdy mi okolí dává najevo, že je autík, ale není. Jen je prostě v některých oblastech pozadu, pracujeme s ním a doháníme.
Smutné je to, že nám dětská doktorka nedokázala pomoci a jen na syna křičela. Dokonce u něho neodhalila vrozenou sluchovou vadu, ač jsme na to upozorňovali, nikdy nebyla schopna nás někam poslat a jen opakovala, že je nevychovaný a že z toho vyroste :zed:. Nikdy neřešila jeho řeč, zrak, sluch, prevenci odbyla a ještě synka zdupala, že se projevil jinak, než tichoučkým sezením na židli.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
964
30.7.21 18:04

Je dobre, že doktorka není lhostejná, psychologem nic nezkazís, uvidíš jak ve školce, může to být úplně v klidu a i kdyby ne, tak to nemusí nic znamenat, dotazník ti vyšel ok a i tak celkově mi na tvém popisu nepřipadá nic hrozného, může být jen sociálně nezralý…
Jen, to že tříleté dítě hezky mluví a umí barvy je vcelku normální a co se týče abecedy a čísel, tak tam záleží jestli té abecede a číslům rozumí, jako že chápe, co to znamená, pokud to má mechanicky naučené, tak to nic neznamená…Že se malé dítě zajímá, mi taky přijde celkem jako běžná věc…šikovný jistě je, ale nic extra v textu nevidím…tříletá dcera toto zvládne taky, vysokou inteligenci bych za tím nehledala..

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Mohlo by vás zajímat