Ukňourané a věčně nespokojené dítě

Napsat příspěvek
Velikost písma:
100
8.10.19 08:57

@cverunka Tak to jste mě uklidnila :) A vzala to dobre hned od zacatku, ikdyz byla jeste miminko? Nas malej rika, ze se na nej netesi, protoze bude bracha jeste moc malej…

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
3806
8.10.19 09:31
@mimčule píše:
@cverunka Tak to jste mě uklidnila :) A vzala to dobre hned od zacatku, ikdyz byla jeste miminko? Nas malej rika, ze se na nej netesi, protoze bude bracha jeste moc malej…

Naše ji milovala od začátku, ale asi po půl roce řekla, že se netěšila, že prý nevěděla, jak to všechno bude 😀Že ted už ví, jak super je mít ségru. Žárlit začala, až když malá začala chodit a škodit, dostávat hračky, a pod. Ale tak nějak normálně.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
959
8.10.19 20:24
@leya3243 píše:
@cverunka Tak my dnes vše hladce, u nás se to zlepšuje, ťuk ťuk… Ale úplně vidím tu situaci… Dovedu si to živé představit… I vás jak se ptate: prooooc? Proč mi to děláš? Vždyť tě mám tak ráda… :lol: :lol:
@cverunka píše:
No, naprosto přesně :D

Holky u nás dnes zas krize… Od rána se vším nespokojenost, se vším je problém, cokoliv po něm chci tak ksichty a milion keců… Nechci polívku, nechci uklízet, nechci si čistit zuby, nechci jít spát… Přitom jsou to všechno věci, které po něm chci denně, už by to měl mít zafixované že se tomu prostě nevyhne, ale stejně kolem toho pokaždé dělá milinon cavyků než to udělá. Už mě to fakt vyčerpává. Hlavně když vidím ten kontrast že mladšímu tříletému něco řeknu a ten hned jde a udělá to bez keců, ale ten starší prostě musí vždycky všechno negativně okecávat, tvářit se jak ho to strašně obtěžuje, jak po něm chci kdovíco… Taky mu opakovaně říkám proč mi to dělá, že když on po mně něco chce tak se mu snažím vyjít vstříc pokud to jde i když bych radši dělala něco jiného, dávám mu konkrétní příklady…on se vždycky jakoby na chvilku omluví, ale hned při příští příležitosti na to zas zapomene. :zed:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
16609
8.10.19 21:26

Ja tohle diky bohu nemam kazdy den. Povetsinou je dcera velmi hodne a spokojene dite. Vek skoro 3 roky.

Ale ma dny, kdy asi vstane spatnou nohou a jede vyslovene od rana. Rev, ze nechce sundat plenku po noci a nevycura se, pak ze se chtela vycurat. Chce UM, nechce UM, bude jist snidani, nebude ji jist. Na vsechno je odpoved NE, jen tak z principu.

A nejvice mne vytaci, kdyz mluvim s manzelem o nasich vecech a ona mi opakovane skace do reci a neguje to, co jsem prave rekla. Priklad: rikam manzelovi, ze venku uz je pekna kosa po ranu. A dcera citi potrebu rict, ze „neni kosa po ranu“. Jelikoz je to uz po asi milionte, co me takto sponuje, tak ji rikam, at toho necha. Nenecham! Leonko, nebud drza. Budu! Vis co? Jdi k sobe do pokoje: Nepujdu! A takhl jede, dokud nam nedojdou nervy, nezacne se kricet, ona pak breci a je to fakt krasny den.

Ale jak rikam, ma jeden takovy den, obcas mozna 2-3 za sebou a pak je zase klid a je zlata, hodna, poslusna, vstricna. Hysteraky skoro neznam.

U nas hodne pomaha poslat do sveho pokoje, to se ji povetsinou nelibi, takze nekdy to dokaze tyhle stavy zastavit. Kdyz ma hooodne spatny den, jako vcera napr tak jsem ji do toho pokoje musela vypakovat nasilim. Samozrejme tam nechtela zustat, vratila jsem ji tam asi 20×, vzdy polozila na koberec, jecela jako sirena, ale pochopila. Dokud se neuklidni a neprestane, v tom pokoji bude, i kdybych mela cele dopoledne stravit tim, ze ji tam vracim. A to jsem pomalu v 8m tehotenstvi, ale po hlave si skakat nenecham.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
3806
8.10.19 22:04
@milwinka píše:
Holky u nás dnes zas krize… Od rána se vším nespokojenost, se vším je problém, cokoliv po něm chci tak ksichty a milion keců… Nechci polívku, nechci uklízet, nechci si čistit zuby, nechci jít spát… Přitom jsou to všechno věci, které po něm chci denně, už by to měl mít zafixované že se tomu prostě nevyhne, ale stejně kolem toho pokaždé dělá milinon cavyků než to udělá. Už mě to fakt vyčerpává. Hlavně když vidím ten kontrast že mladšímu tříletému něco řeknu a ten hned jde a udělá to bez keců, ale ten starší prostě musí vždycky všechno negativně okecávat, tvářit se jak ho to strašně obtěžuje, jak po něm chci kdovíco… Taky mu opakovaně říkám proč mi to dělá, žekdyž on po mně něco chce tak se mu snažím vyjít vstříc pokud to jde i když bych radši dělala něco jiného, dávám mu konkrétní příklady…on se vždycky jakoby na chvilku omluví, ale hned při příští příležitosti na to zas zapomene. :zed:
:mrgreen: :mrgreen: :mrgreen: Jako bych se slyšela. Reakce je stejná, ale jen na chvilku a začne zas.
Včera jí manžel promluvil do duše, že prý maminku zlobila měla futr se vším problém… Tak jí stanovil, že pokud bude mít víc než 3 problémy za den, tak dá večer do kasičky se své pokladničky 100 Kč. :mrgreen: Držela se, holka, jen 2 problémy a třetí - už klasický každovečerní (brečení, že jí je zima, když vyleze z vany a místo sušení sedí na předložce a fňuká :cert: ) si odpustila. :mrgreen:
  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
959
8.10.19 23:12

@cverunka Super nápad s tou kasičkou, to u nás asi taky zavedeme. :)

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
49
9.10.19 21:14

@milwinka naprosto chápu…

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
6.8.20 20:22

Kdy vaše nespokojence přešla nespokojenost?
U nás se to stupňuje. Celé dny kňourá, fňuká, vzteká se. Celá jeho komunikace je jen o nespokojenosti. Nechce do města, nechce cvičit logopedii, nechce jíst, nechce pít, nechce se koupat, nechce si mýt ruce, nechce dělat grafomotoriku, nechce si vzít kšiltovku, nechce si mazat ekzém, nechce jít za ruku, nechce helmu na kolo, nechce tyto boty… Nikdy si svým „nechci“ nevymůže. Nakonec vše stejně udělá, protože ví, že nemá šanci to neudělat. Většinou to už ignoruju, protože na to nemám kapacitu. Teď přidal další stupeň - nemůžu, protože mě bolí hlava, ruka, zuby, nohy, pusa, jazyk, nos, ucho, břicho, srdce, plíce…

  • Citovat
  • Nahlásit
252
6.8.20 20:31
@Anonymní píše:
Kdy vaše nespokojence přešla nespokojenost?
U nás se to stupňuje. Celé dny kňourá, fňuká, vzteká se. Celá jeho komunikace je jen o nespokojenosti. Nechce do města, nechce cvičit logopedii, nechce jíst, nechce pít, nechce se koupat, nechce si mýt ruce, nechce dělat grafomotoriku, nechce si vzít kšiltovku, nechce si mazat ekzém, nechce jít za ruku, nechce helmu na kolo, nechce tyto boty… Nikdy si svým „nechci“ nevymůže. Nakonec vše stejně udělá, protože ví, že nemá šanci to neudělat. Většinou to už ignoruju, protože na to nemám kapacitu. Teď přidal další stupeň - nemůžu, protože mě bolí hlava, ruka, zuby, nohy, pusa, jazyk, nos, ucho, břicho, srdce, plíce…

Treba proste jen chce, aby jsi ho zacala vnimat a brat vazne.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
787
6.8.20 20:50
@Anonymní píše:
Kdy vaše nespokojence přešla nespokojenost?
U nás se to stupňuje. Celé dny kňourá, fňuká, vzteká se. Celá jeho komunikace je jen o nespokojenosti. Nechce do města, nechce cvičit logopedii, nechce jíst, nechce pít, nechce se koupat, nechce si mýt ruce, nechce dělat grafomotoriku, nechce si vzít kšiltovku, nechce si mazat ekzém, nechce jít za ruku, nechce helmu na kolo, nechce tyto boty… Nikdy si svým „nechci“ nevymůže. Nakonec vše stejně udělá, protože ví, že nemá šanci to neudělat. Většinou to už ignoruju, protože na to nemám kapacitu. Teď přidal další stupeň - nemůžu, protože mě bolí hlava, ruka, zuby, nohy, pusa, jazyk, nos, ucho, břicho, srdce, plíce…

A co dělat může? Ono jestli všechno dostane příkazem a nemá možnost alespoň nějaké volby, tak se mu ani nedivím. A kolik mu je let?

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
4212
6.8.20 20:57

Souhlasím s Martinou. Syn takhle vykňourává nejvíc, když neni cas a je potřeba, aby ihned udělal všechno, co mu řeknu. Nebo když zrovna nemám náladu s ním debatovat a prostě jen rozdam příkazy. Když s ním ale komunikuju, je to mnohem lepší. Stačí se zeptat, proč. Proč nechce dělat to, co mu říkáš. Třeba nemá zrovna hlad, ksiltovka ho škrábe, logo ho nebaví… samozřejmě nemůže se svět řídit podle něj, ale ani není potřeba, aby dítě bylo robot, který na slovo poslouchá. Téměř vždy se dá udělat nějaký kompromis. Když dítě ví, že na jeho názory se bere. ohled, že někdy je něco i po jeho, nemá pak tak zarputilou potřebu se všemu okolo vzpírat.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
6.8.20 20:58
@roba18 píše:
A co dělat může? Ono jestli všechno dostane příkazem a nemá možnost alespoň nějaké volby, tak se mu ani nedivím. A kolik mu je let?

Může jít bez ruky všude mimo přechod. Přes přechod trvám na ruce. Vždy scéna. Na kolo musí mít helmu, tam prostě není alternativa, ale nemusí jít na kolo. Jídlo mu nikdo nenutí, prostě je na stole a trvám jen na tom, že v době oběda se sedí u stolu a neznechucuje se jídlo ostatním. Jeho obtěžuje jen to, že musí jíst a pít. Koupat se musí, ale může se buď koupat, nebo sprchovat, to záleží jen na něm. Jediné boty, co chce nosit, jsou crocsy, což mu nedovolím na kolo a na delší pěší výlety.
Do města musí jít se mnou, je malý na to, aby byl sám doma. Je na to připravený, ví to, má slíbenou cílovou prémii, ale stejně scéna.

@Martina712 píše:
Treba proste jen chce, aby jsi ho zacala vnimat a brat vazne.

Já ho vnímám, všechno mu vysvětluju, hledáme alternativy, ale nežijeme uprostřed lesa a prostě musí některé základní věci dodržovat. :nevim:

  • Citovat
  • Nahlásit
787
6.8.20 21:04
@Anonymní píše:
Já ho vnímám, všechno mu vysvětluju, hledáme alternativy, ale nežijeme uprostřed lesa a prostě musí některé základní věci dodržovat. :nevim:

Hele a co zkusit - Crocsy ať si je tedy vezme na delší pěší výlet a klidně i na to kolo, vysvětlila bych, že ho budou bolet nohy a že z kola může spadnout at si tedy rozmyslí, jestli i tak je chce. Řekne ano, ok vezme si je a ty do batohu vezmeš náhradní boty… To samé přes přechod - ok za ruku nepůjdeš ale půjdeš vedle mě a rovně a rychle… :nevim: :think: kolik mu je?

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
6.8.20 21:04
@chaela píše:
Souhlasím s Martinou. Syn takhle vykňourává nejvíc, když neni cas a je potřeba, aby ihned udělal všechno, co mu řeknu. Nebo když zrovna nemám náladu s ním debatovat a prostě jen rozdam příkazy. Když s ním ale komunikuju, je to mnohem lepší. Stačí se zeptat, proč. Proč nechce dělat to, co mu říkáš. Třeba nemá zrovna hlad, ksiltovka ho škrábe, logo ho nebaví… samozřejmě nemůže se svět řídit podle něj, ale ani není potřeba, aby dítě bylo robot, který na slovo poslouchá. Téměř vždy se dá udělat nějaký kompromis. Když dítě ví, že na jeho názory se bere. ohled, že někdy je něco i po jeho, nemá pak tak zarputilou potřebu se všemu okolo vzpírat.

My komunikujeme. Všechno má vysvětlené dopředu, vysvětluju proč. Hodně se snažím o kompromis - může do města na kole, koloběžce, nebo pěšky, ale on chce sedět doma a něco…
Dám mu na výběr, jestli chce logopedii teď, nebo třeba za hodinu, ale on ji nechce vůbec. Řekne za hodinu - máme to podle pohádek, nebo až bude velká ručička na pětce, ale za tu hodinu opět řekne, že nechce. Takže scéna, protože jsme přeci byli domluvení a to už na té logopedii trvám.
Má 5 kšiltovek a 2 klobouky, může si vybrat. Bohužel má ze sluníčka vyrážku, tak opravdu nemůže bez. Nechce ani jednu. Chce jít bez.
Pokud nemá hlad, nemusí jíst, ale prostě bude s námi sedět u jídla. Navíc zrovna jídlo musí mít pravidla, protože ve školce a ve škole je taky jídlo v určitou dobu.
Na kolo chce jít dobrovolně, ale prostě musí mít helmu. On si ji nakonec vezme, protože musí, ale je to se scénou.

  • Citovat
  • Nahlásit
Anonymní
6.8.20 21:07
@roba18 píše:
Hele a co zkusit - Crocsy ať si je tedy vezme na delší pěší výlet a klidně i na to kolo, vysvětlila bych, že ho budou bolet nohy a že z kola může spadnout at si tedy rozmyslí, jestli i tak je chce. Řekne ano, ok vezme si je a ty do batohu vezmeš náhradní boty… To samé přes přechod - ok za ruku nepůjdeš ale půjdeš vedle mě a rovně a rychle… :nevim: :think: kolik mu je?

To jsem mu dovolila. Po 50 metrech se rozmlátil a další den chtěl v crocsech znovu. A ne, opravdu ho nevezmu do hor v crocsech. On si náhradní boty nevezme, i kdyby z něj crčela krev.
Přes přechod prostě půjde za ruku, na tom trvám, on skáče pod auto.

  • Citovat
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Reklama