Ukončit navždy vztah s matkou?

Fotoalbum tématu (0) Sledovat e-mailem Přidat k oblíbeným Zapnout podpisy Hledání v tématu
První příspěvek v tématu
Nattally3
Nováček 4 příspěvky 27.04.19 22:58
Ukončit navždy vztah s matkou?

Přeji hezký večer a rovnou přejdu k věci. Myslíte si, že lze navždycky ukončit vztah s matkou a úplně ji ze svého života vymazat?
V mém případě nevidím jiné východisko. Tahle zpověď bude asi hodně hodně dlouhá, ale potřebuji se vypsat, protože se o tom nemám v reálném životě s kým pobavit. Byla jsem kvůli tomu i u odborníků, ale nic mi pořádně nepomohlo.

Začala bych tím, že jsem byla nechtěné dítě. Matka se vdávala velmi mladá a už těhotná. Jak jsem později pochopila z vyprávění babičky z otcovy strany, měla sama tenkrát dost problematický vztah se svou matkou a byla asi ráda, že vypadne z domova. Navíc s největší pravděpodobností byla zamilovaná v té době do jiného muže, ale tátu si vzala, protože s ním čekala mě. Co se týče dětství, nikdy jsem od ní necítila žádnou lásku. To úplně rané dětství si nepamatuji, ale zhruba tak od mých 10 let začalo období věčného ponižování, shazování, nadávání, později i naschvál ničení mých oblíbených věcí (pálila mi třeba knížky, které jsem milovala) a občas i mlácení. Celý život navíc snáším srovnávání s mou mladší sestrou, která je podle ní dokonalá.

Kvůli absenci lásky a jakékoli podpory mám celý život strach někomu věřit (týká se zejména přátelství a partnerských vztahů), otevřít se a mám také nízké sebevědomí. I tak jsem se ale v 19 z domova víceméně odstěhovala. Bydlela jsem na koleji 90 km od domova a částečně i u přítele. Domů jsem jezdila tak na 2 víkendy v měsíci. V tomto období jsme se s matkou tak nějak tolerovaly. S ostatními členy rodiny jsem si volala a psala zprávy, s ní nikdy. Po ukončení VŠ jsem se stěhovala za prací a domů jezdila opět jen na pár dní v měsíci. Bohužel před pár lety mi krachla práce, byt a vztah v rámci jednoho měsíce a já neviděla jiné východisko, než se narychlo vrátit domů. Myslela jsem, že jen na čas, ale už je to 5 let. Mám práci ve městě 20 km od domova, kam dojíždím. Snažila jsem se najít si bydlení, ale sama nájem neutáhnu, v tom městě, byť je to „blbé“ okresní město, se pohybují nájmy v téměř stejné výši jako v Praze. Zajímala jsem se i o spolubydlení, ale nebyla jsem úspěšná. Jediné, co nechci, je bydlet na ubytovně s někým cizím na pokoji, tak zatím zůstávám doma.

Normálně se podílím na chodu domácnosti - přispívám třeba na koupi nových spotřebičů, uhlí, myji nádobí, koupelnu, zametám, stravuji se z vlastních financí mimo víkendů, kdy matka vaří pro všechny (někdy vařím i já pro všechny) atd. Ačkoli se opravdu snažím, matce se nejde prostě zavděčit. Vždy si najde něco, za co by mě mohla kritizovat, ponižovat, neustále věci překrucuje a lže. Vím také, že třeba sousedům nebo svým kolegyním z práce o mně vykládá věci, které nejsou pravda. Je i taková, že přede mnou pomlouvá tátu a tátovi si zas za mými zády stěžuje na mě. Např. dnes situace - matka prala pracovní oblečení ostatním členům rodiny a jelikož jsem měla v koupelně v koši dvoje špinavé tepláky, vyprala je taky. Prádlo pověsila a když bylo suché, šla ho ven sebrat. Po příchodu domů začala hulákat, jak jsem nevděčná, že mi musí v mých jednatřiceti letech prát a já si nejsem ani schopná to prádlo sebrat. Ale to, že jindy běžně prádlo všem sbírám a samozřejmě svoje oblečení si peru sama, už nezmíní. Neprosila jsem se, aby mi ty tepláky prala. Mimo to, když jsem prala minule, tak se mě jízlivě ptala, co zas jako peru, že takových hadrů, to není možné.

To samé s mytím nádobí. Když ji vidím mýt nádobí, kterého je hodně, vždy se jí ptám - chceš pomoct, chceš vystřídat? Nikdy neřekne ano. Ale pak ječí, že nádobí jsou neustále hromady a ona ho chudák musí pořád mýt, když ji bolí rameno. Pochopitelně nádobí myji i já, „samozřejmě“ za jejího věčného kritizování.

Jsou to, člověk by řekl, zbytečné a malicherné spory, kor v tomhle věku, ale mě to hrozně trápí. Vždycky jsem po každé hádce s ní totálně rozklepaná a brečím a zároveň i naštvaná. Nechápu, proč je taková. Proč tak lže, věci překrucuje a proč hlavně do háje tolik nesnáší svoje vlastní dítě.
Strašně mě mrzí, že to takhle je. Už na základce jsem záviděla spolužákům, že mají hodné a podporující maminky a opravdu nevím, čím jsem si já vysloužila takovou, jakou mám.
Dneska jsme se zase pohádaly kvůli kravině a ona mi nakonec řekla - kdepak… (ségra), to je jiná holka. Ne ty, takovejhle zmetek.
Je mi z toho strašně, je mi to moc líto, jsem zavřená v pokoji a brečím jako malé dítě.
Nevidím jiné východisko, než, jakmile si najdu lépe placenou práci a byt, s ní definitivně ukončit kontakt a prostě už domů vůbec nejezdit. Protože bohužel je to nejspíš tak, že ať udělám, co udělám, ona mě nikdy mít ráda nebude.

Děkuji všem za přečtení a případné poznatky k věci.

Stránka:  1 2 3 4 5 Další »
Reakce:
Lucius08
Zasloužilá kecalka 870 příspěvků 27.04.19 23:16

Dočetla jsem to jen k tomu, že jsi doma 5let dospělá, vystudovaná ženská… to že neutahnes najem, nemůžeš najít spolubydleni, jsou jen kecy, výmluvy. Proč sis nenašla během těch 5let lépe placenou práci když to neutahnes? Třeba? :nevim:. Nikdy jste spolu nevycházeli, a ty se divíš, že spolu nevychazite ani teď? :think:

Mamka to měla podobně ze ségrou, byla doma po škole cca ještě 3 roky, a hádali se pořád, kvůli blbostem… v momentě kdy se odstěhovala bylo všechno v pořádku, mají moc hezký vztah teď.

Andymo
Kecalka 230 příspěvků 27.04.19 23:16

A ptala ses ji nekdy, proc je na tebe tak vysazena? Proc uprednostnuje sestru? Co na to rikaji ostatni clenove rodiny, vidi to? Mozna si na tobe vyliva vztek, ze jsi byla nechtena, neumi to zpracovat. Kazdopadne asi se ji nikdy nezavdecis a opravdu by bylo lepsi takovy vztah, ktery ti prinasi jen stres, utnout a navstevy opet jen minimalizovat

Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 27.04.19 23:16

Zezacatku textu jsem se lekla, že píšeš o mně :oops:. Také s matkou nemám dobrý vztah. U nás je rozdíl ten, že já byla naopak moc chtene a moc brzy narozené dítě, dlouho opecovavane, asi až opičí láskou. Do dospělosti to šlo, nějak jsme vycházely. Spoustu věcí jsem se naučila přecházet a tolerovat a nebrat si osobně (velmi těžké). Čím jsem ale starší, tím je to horší. Po narození mé dcery to šlo z kopce hodně rychle. Uvědomila jsem si, že už nejde jen o mně, že už se nemůžu nechat stresovat kvůli malé, hadaly jsme se strašně, xkrat jsem prebalovala mimčo a brečela na něj, když ona na mě zas ječela ty chytrý kecy. Pak mě třeba nechala jet ubrecenou, rozklepanou a 3 měsíčním mimcem 300 km autem… Takhle, je toho hodně, bylo by to taky na román. Xkrat jsme to zkoušely slepit, nejde to. Nedokážeme spolu být v 1 místnosti. Momentálně jsme se po několikáté hádce už ani jedna neozvala (nyní je to přes měsíc), myslím, že je to definitivní. Je to strašný, sama nevím, co je správně, ale vím, že se už nenechám stresovat a jí ovladat. Takže tím chci říct, abys udělala v životě to, co je pro Tebe nejlepší, pro Tvůj budoucí život.

pijavice
Kecalka 284 příspěvků 27.04.19 23:17

Být tebou tak si najdu spolubydlící a jdu pryč. Jinak já v tom nevidím nenávist k dítěti. Někteří takoví jsou. Moje babička je taky taková, chová se tak k dětem i vnoučatům, ale když přijde na věc, tak by za všechny klidně dýchala. Nenávist si představuju jinak, znám případy, kdy po ukončení školy byly decka natvrdo vyhozeny z domu, nebo v 18-ti a kvůli tomu nedokončili školu.

Serpentini
Ukecaná baba ;) 1666 příspěvků 27.04.19 23:28

Neuraz se, ale byly doby kdy jsem neměla co jíst a kde spát. A zvládla jsem to. Ono to vždycky nějak jde. Nájem bych neutahla, tak jsem párkrát spala po kamarádech a potom bydlela ve spolubydleni a bylo mi podstatně méně než tobě, byla jsem bez vzdělání, bez praxe, s mizernou prací. Je ti 31,to už je dost. Odstehuj se a časem uvidíš. Já třeba svoji matku neviděla x let a nechybí mi.

Ennny
Závislačka 3773 příspěvků 27.04.19 23:39

Nezlob se na mě ale jsi dost stará na to aby sis umělá poradit sama, nic tě nedrží, můžeš mít práci a brigádu a pokuse ani tak neutahnes být je problém v tvé finanční gramotnosti… nesnáším lidi co si umí jen stěžovat, když se ti tam nelíbí seber se a běž.

annasmyc
Zasloužilá kecalka 704 příspěvků 27.04.19 23:41

Vztahy máte asi složité, ale jestli ti je 31 let a jsi stále u rodičů, tak je to přinejmenším divné. Co odjet za prací do zahraničí nebo si dát poptávku na levný podnájem? (jestli jsi sama, tak stačí pokojík - moje příbuzná je sama -vdova a takhle pronajímá pokoj po babičce s koupelnou za 4-5000 měsíčně.) Přijde mi, že jsi rezignovaná už dopředu, ale je to tvůj život a jak ho prožíváš ovlivňuješ jen ty sama. Jsi dospělá, tak nečekej chválu tam, kde ji nedostaneš, přestřihni tu pomyslnou pupeční šňůru a žij si po svém. Znáš knížku Budu vůbec někdy dost dobrá?…mně teda docela pomohla si srovnat svůj vztah k mamce. Pochopit, že ona ti nikdy nedá to, co sama nemá a nezažila jako malá

Janli
Echt Kelišová 8917 příspěvků 28.04.19 00:37

Je ti 31 a bydlíš u rodičů? Pět let si neumíš najít práci nebo sehnat bydlení? Nezlob se, ale to jsou výmluvy. Spíš než nad matkou by jsi se měla zamyslet sama nad sebou. Mám dost kamarádek, které měly se svými rodiči komplikované vztahy a vždycky mě zaráží, že ač jsou dospělé, stále u rodičů bydlí. Přestaň řešit vztah s matkou a začni řešit svůj život. Já mám úžasné rodiče, ale chtěla jsem bydlet sama i za tu cenu, že jsem musela chodit ke své práci ještě na brigády, abych nájem utáhla. Stálo mi to totiž za to. Zamysli se nad tím, proč se pět let nehneš od matky.

rokris
Echt Kelišová 7534 příspěvků 28.04.19 01:10

Odstěhuj se. Je Ti už dost a ani se nedivím, že to nedělá dobrotu. Je mi líto Tvého pocitu křivdy, ale zas to neházej všechno na mámu. Kdyby to bylo opravdu tak neúnosné, budeš dávno pryč, to mi věř. Jdi do spolubydlení nebo si pronajmi jeden pokoj. Najdi si lepší práci a časem můžeš mít na pronájem něčeho samostatného. Představ si třeba, že bys tu možnost, být u matky, neměla. Taky bys to musela nějak řešit. Nediv se, že Tě má máma za neschopnou a občas se po Tobě „sveze.“

Russet
Neúnavná pisatelka 16570 příspěvků 28.04.19 01:25

Ve třiceti doma na hromádce v bytě s mámou? Tak to bych nedala. Sehnala bych si brigádu a snažila se vypadnout. Pak by i ty vztahy možná byly lepší. Matka není matkou roku, ale ještě ve třiceti řešit, že jsem byla nechtěné dítě, je trochu mimo :roll:

rokris
Echt Kelišová 7534 příspěvků 28.04.19 01:30
@Russet píše:
Ve třiceti doma na hromádce v bytě s mámou? Tak to bych nedala. Sehnala bych si brigádu a snažila se vypadnout. Pak by i ty vztahy možná byly lepší. Matka není matkou roku, ale ještě ve třiceti řešit, že jsem byla nechtěné dítě, je trochu mimo :roll:

Taky myslím. A plakat u banalit, že mě nemá máma ráda. To nikam nevede.

Russet
Neúnavná pisatelka 16570 příspěvků 28.04.19 01:38
@rokris píše:
Taky myslím. A plakat u banalit, že mě nemá máma ráda. To nikam nevede.

Ono je to těžký, vztah s matkou tě ovlivní, ale ne snad v tom, jestli si umím najít práci, co mi zajistí slušné bydlení. To nevím, co bych musela dělat za práci, abych si nemohla zaplatit pronájem 1+1 :roll: Radši suché rohlíky a čaj, než se dohadovat s máti, že mi přemáchla tepláky.

peta81
Ukecaná baba ;) 2294 příspěvků 28.04.19 02:28

Taky nemam s moji mamou pekny vztah, udrzuji pouze takovy zaklad, vídáme se parkrat do roka :nevim: Z domova jsem se odstehovala v 19 a pak se na skok musela vratit kdyz jsem nemela jinou moznost. Ale to mi bylo 21 a bylo to na par mesicu. Rychle jsem si nasla podnajem, byl to temer holobyt, nebyla tam ani skrin, pracka, sporak :lol: Ale radsi tam a bez penez, ale byla jsem v klidu :jazyk: Ty se proste MUSIS odstehovat! A ani pak se moc nesnaz, hezky vztah asi nikdy mit nebudete, s tim nic nenadelas, kazdy holt nema milujici maminku :hug:

MP Krista
Kecalka 362 příspěvků 28.04.19 07:11

Radím, co nejrychleji se odstěhovat. Maminka zjevně není úplně vyrovnaná, připadá mi jako manipulativní osoba, ale s tím v tuto chvíli nic nenadelas. Začni si budovat svůj vlastní život sama pro sebe, krok za krokem si vytvářej svůj vlastní domov a možná se i vztah s matkou časem zlepší.

Stránka:  1 2 3 4 5 Další »
Váš příspěvek
Reklama