Už fakt blaznim
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Už fakt blaznim
Ahoj holky.
Dlouho jsem premyslela jestli se svěřit ale jaksi sem to přestala dávat.
Jsem 30tt vysněné miminko dlouho jsme se snažili. Za cele těhotenství nebyl
jediný problém, všechny výsledky v poradku jednou jsem ležela v nemocnici
se zánětem a to bylo vše ALE!
Moje psychika mě tyra..nedovolí mi se jediný den radovat z toho ze nás
potkalo takové štěstí, pořad hledám mouchy a říkám si ze to není
možné ze nás takové štěstí potkalo, porad na sobě kde co hledám bojím
se všeho absolutně.. zachszi už to příliš daleko a přerůstá mi to přes
hlavu bojím se o stipance od komára.. vím ze mám problém a objednala dem
se k odborníkovi ale tam jdu až 25 července. Jak tohle překonat? Strašně
se trapim a uziram zbytečně zažila jste to některá? Jak proti tomu bojovat
za všechny rady budu vdecna ♥️
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Vše co potřebujete vědět o těhotenství. Užitečné tipy a rady eMimina
Jak se vyvíjí miminko týden po týdnu?
Jak zjistit termín porodu? Kalkulačka eMimina vám to spočítá
Reakce:
já nevím. Každou chvilku je tu někdo
s nějakým problémem. Jak se k tomu dohrabete je mi někdy záhadou.
taky jsem neměla super začátek a trvalo to
hooodne dlouho. Nakonec se podařilo a nevím na sobě žádnou uzkost
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
@Atisia tak buďte rada a nedivte se ostatním hold to takhle někdo má mějte pochopení
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
@Anet1308 řešila bych
s psychologem, i přes net třeba, ať to nevyústí v poporodní
deprese…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Chápu tě, musíš vydržet, je to těžký, musí se to prostě nějak
přežít. Ale už seš 30tt, tak to je dobrý, to už dáš, musíš.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Kocko dotahla si to uz do 30 tt. Ted uz je to krasny tyden, koukej se tesit
z miminka.. A nestresuj sebe a miminko.
Uz nyni kdyby se neco podelalo, miminko zachrání.. A to mej na paměti, to by
ti mělo pomoct..
Tak se zkus poradne nadechnout, uvedomit si to a radovat se, ze za par tydnu
budes mit uzlicek u sebe.
A neboj je to normální, mas strach, do toho hormony pracují. Každý den
rano a před usnutím si řekni, tak máme další den za sebou. Miminko den ode
dne je vetsi, silnejsi. A kdyby neco, zvladnu to ja i mrně..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
@Anet1308
Pokud by to začalo být jo vážný a omezovalo tě, tak by tě měli vzít
i na ambulanci urgentně.
Já trpěla porodní depresí, kdy jsem byla neustále plačtivá a nedokázala
ani vstát z postele… No, jeden den tam manžel zavolal a měla jsem se tam
hned dostavit.
Byly nasazeny antidepresiva a je to mnohem lepší. Zpětně si říkám, že
jsem byla úplně jiný člověk bez duše…
- načítám...
- Citovat
- Nahlásit
Já tě uuuplne chápu. 23tt, druhé těhotenství, první skončilo ZT.
Manžel i já máme své problémy, v březnu jsme měli domluvené
oplodnění v CAR, v únoru se povedlo jako zázrakem. Jediné co není
v pořádku jsem já. Zatím jsem se neradovala ano den. Vždycky si řeknu
neříkej hop, dokud jsi nepreskocil. Ultrazvuky (kratoucke cca 1 min) mám
každý tyden (kvůli své psychice), stejně mi to pomůže tak na den. Včera
mi bylo zle, zvracela jsem a teď trpím úplnou úzkosti, že se něco mohlo
podělat. Takže mám objednáno Angelsounds. Pohyby sem tam tuknuti, převaleni
1-2× denně, velmi jemné, jinam necítím, žádné kopance. Ze zásady nemám
pořízenou ani jednu jedinou věc pro mimčo, abych to nezakrikla. Synovce,
děti kamarádek nechci vidat. Nechodím na nákupy, abych neviděla malé
děti. Závidím a trhá mi to srdce. Nevidam ani bezdetne kamarády, chtěli by
si o tom povídat a to já taky nechci. Vždycky se na něco vymluvim. Jsem
zalezla doma. Stipla mě vosa a já na Googlu hledala jestli to mimcu uskodi.
Řeším vše co sním. Nechci jet v autě, abych nevdechovala výpary aut
přede mnou. Nechci do města kvůli vyparum. Můj strach mě doslova prekonal.
Zkoušela se mnou promluvit známá psycholožka, no nedopadlo to. Rozhodlo mě
to ještě víc, spíš úplně rozcililo jak jsem o tom mluvila a měla
tachykardii. Vím, že nic neovlivním, ale už konečně prosím si tak moc
preju to děťátko, ze mam pocit, že bych si hodila mašli, kdyby se něco
podelalo. Jo a nemluvím doma o ničem jiném manzelovi… Ale jinak jsem
normální .
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
@Melounek0
Já mám zase panickou fobii z hmyzu, kvůli borelioze jsem s tím úplně
nemocna. Každý měsíc mám něco jiného jeden měsíc mám trombozu druhy
boreliozu a takhle to semnou jde stále dokolecka dokola.. furt si na sobě
něco hledám a je to vážně vyčerpávající. Strašně si přeju se změnit
ale bude mi muset někdo pomoci sama to nezvládnu. Nejste z toho už strašně
psychicky vycerpana? Já strašně moc. Jinak pohyby to jentaky kapitola sama
o sobě.. mám placentu na přední stěně tudiz to neji sláva každý fen
stresuju jestli to není moc nebo málo šílenství
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Jsem z toho/ ze sebe už unavená. A i pro rodinu je to vysílujici. Ale
nedokážu si pomoct. Jenže mně skutečně nikdo nepomůže. Kecani
u psychologa by mě akorát vysililo a rozcililo (ta psycholožka, byla to
známá, ofiko bych nikam nešla, mi doporučila jakousi automeditaci, pomyslela
jsem si, jestli je mimo ona nebo já ), léky já žádné rozhodně brát nebudu.
Nejsem blázen a k tomu nebudu ohrožovat mimčo. Prostě mám jen strach no.
Stejně nic neovlivním. Co se má stát, stane se. A asi toho se bojím
nejvíc. Proč zrovna borelióza? Zrovna ta mívá plizivy průběh a od
kousnutí hmyzem ubehne klidně půl roku nez jsou příznaky. A placentu mám
taky vepředu a dole. Angelsounds máte?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
@Melounek0 Jojo
angelsound mám. Proste nevim zrovna teď se bojím borelky protože máme
všude komáry a sem často postipanana dozvěděla jsem se ze muže byt i od
komara.
Moje rodina už je ze mě taky hotova a příteli to říct nemohu ten je semnou
rychle hotov
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
To já se spíš bojím ZT (moje první otázka vždy na UZ jestli žije,
prostě je to ve mně pořád zakorenene z toho prvního těhotenství,
protože tenkrát to bylo strasny), o dostatek plodovky, pupečník, placentu,
čípek, uraz. Ve druhé řadě až ty infekce. Tam mi dost vadí, že synovec
je neustále nemocný a prostě prijedou, i když říkám, že je tu byt jen
trošičku nemocne nechci, takže končím zavřená na celou dobu v pokoji a
manžel pak musí ovzduší dezinfikovat ještě. Z pohybu, že je necítím
úplně silim. A manžel už je imunní. Zvykl si a moje „kecy“ prý už
neposloucha… Jo a dospela jsem do takového bodu, že už si ani sama
netankuju benzín, abych to Necuchala
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
@Melounek0 ani když
si to po sobě přečteš, tak stále si myslíš, že nemáš problém? Chudák
manžel. By tě měl čapnout a odvést k psychiatrovi. Pravděpodobně by
stačily nějaká slabší AD a dalo by se s tebou zase normálně žít. Tohle
normální není, fakt ne. samozřejmě se to dá pochopit vzhledem k tomu
co se ti stalo, ale nechápu ten odpor nechat si pomoct.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
@Barbucha3 Tak mám
strach, problém se vyřeší až a pokud se poštěstí a budu mít mimčo.
S tím mi nikdo nepomůže. Mimčo mi psychiatr asi nevykouzli. AD fakt brát
nebudu . Takový svinstvo mimcu nedám. Navíc
bych už někde měla záznam a to taky nechci (případná adopce, kterákoliv
hospitalizace v budoucnu, bude tam napsané, že jsem někde byla, no ani
omylem, nejsem magor).
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Další podobná témata podle názvu
- Fakt sprostý slova?
- Uz si nepreju dalsi detatko
- Miminko hlavou dolů už ve 26 tt
- Psychické problémy už neviem ako daľej
- Otočil se 1x na bříško a pak už ne
- Rozchod rodičů - mrzí mě, ač už jsem sama máma
- Nemám menstruaci nehrozí už těhotenství?
- 250 hcg, zpoždění MS dnes už 13 dní, ultrazvuk 0