Už je toho hodně.. cítím, že to nezvládnu.

  • Fotoalbum (0)
  • Sledovat e-mailem
  • Přidat k oblíbeným
  • Zapnout podpisy
  • Hledání v tématu
Anonymní
5.10.21 17:05

Už je toho hodně.. cítím že to nezvládnu.

Hezký den.. před pár měsíci jsem nastoupila do práce po 7 letech na mateřské..od té doby máme nemocné děti :roll: panebože! Jen vlezu do práce a jsou nemocný. Do toho řešíme jestli dcera nemá autismus a zároveň nemluví.
Teď nám zemřel tchán.. takže jsme dělali celý pohřeb plus po něm vyklizíme byt. Do toho jsou děti znovu nemocný. Vytopili nám sklep. S manželem se moc nevidíme protože lítá z práce do bytu.. pak zase do práce.. nejsme schopný v tom všem na sebe najít čas. Vždycky večer padneme do postele a jedeme na novo. Už jsme vyčerpány.. já cítím i na srdci takové jako křeče. Syn do toho závodně sportuje takže litame ještě mezi tím na zápasy a tréninky.. už cítím že je to na nás hodně..

  • Citovat
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
26462
5.10.21 17:09

Co si najmout nějakou firmu, na vyklizení toho bytu? O domácnost se podělit, nemocné děti taky nebudou věčně, to je taková klasika v tom začátku roku. Zas to ber, že je to všechno dočasné, holt se toho nahromadilo hodně najednou. Tím to nechci zlehčovat, chápu, každý má občas náročné období, ale mohla by tě těšit ta vyhlídka, že to za chvíli skončí a vše se vrátí do normálních kolejí.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
25254
5.10.21 17:28

@Kriss Tina Přesně tak, zakladatelko, je to dočasné, byt bude vyklizený za pár dní, pokud se manžel nebude zbytečně přehrabovat týdny v každém kousku oblečení, s nemocnými dětmi si zalez do postele a pusťte si pohádky. Zvolni, co jen to jde, základní úklid, základní vaření, nejsi na závodech, nedostaneš první cenu, když se udřeš.
Někdy je to těžké, někdy je to lehké, zkus se radovat z drobností, aby tě to úplně nesežralo :hug:
Možná je to nereálné, ale co třeba krátkodobě zkrátit úvazek v práci? Záleží, co děláš, někde to lze, a bude víc času, na děti a i na manžela…Kamarádka takhle měla první dva roky v práci myslím 0,8 úvazek a ušetřilo jí to hromadu nervů.
A co se týče synka a tréninků/zápasů, nešlo by se dohodnout s někým od něj z oddílu, že byste se střídali ve vožení? Jednou vy, jednou oni, jestli vezeš jedno dítě nebo dvě už je jedno, ale najednou máš polovinu práce ;)

Příspěvek upraven 05.10.21 v 17:43

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
5.10.21 17:42

Co tě nezabije, to tě posílí…

jako bych se četla loňský rok…
tcháni oba kovid, do toho moji rodiče kovid /těžší průběh/, zemřel strejda / kovid/, vyřizování pohřeb, pozůstalost, prodej domu. do toho teta 84 let stěhovaní do pečovateláku, já a syn kovid. šlo to ve vlnách, snad co týden pohroma. už jsem nemohla. do toho klasika práce, škola / distančně/ což u dcery znamenalo, co ji nenaučím, umět nebude. do toho švagr hositalizece a muž plánovaná operace. s dcerou jsem skončila v nemocnici /zauzlovaná střeva/

vydržela jsem. oporou mi byl muž. a věřila jsem, že to jednou skončí.

omluva za anonym. spousta osobních info.

Martina

  • Citovat
  • Nahlásit
3832
5.10.21 18:11

Máš naloženo, ale taky bych se upnula na to, že některé věci mají konec. Je nutné byt vyklizet teď hned rychle? Nebo to týden počká? Nešlo by, že by tam manžel jeden den nešel a oddychli byste si? Kdyby přišel jeden den o dvě hodiny dřív domů, tak by se to nepoto a měli byste i čas na sebe. Syn na sport nemůže chodit sam/s někým, jak tu někdo radil výš, že byste se střídali s jinými rodiči? Nemoci skončí, pořiďte si probiotika a vitamíny, bude líp. :hug:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
163
5.10.21 21:42
@Anonymní píše:
Hezký den.. před pár měsíci jsem nastoupila do práce po 7 letech na mateřské..od té doby máme nemocné děti :roll: panebože! Jen vlezu do práce a jsou nemocný. Do toho řešíme jestli dcera nemá autismus a zároveň nemluví.
Teď nám zemřel tchán.. takže jsme dělali celý pohřeb plus po něm vyklizíme byt. Do toho jsou děti znovu nemocný. Vytopili nám sklep. S manželem se moc nevidíme protože lítá z práce do bytu.. pak zase do práce.. nejsme schopný v tom všem na sebe najít čas. Vždycky večer padneme do postele a jedeme na novo. Už jsme vyčerpány.. já cítím i na srdci takové jako křeče. Syn do toho závodně sportuje takže litame ještě mezi tím na zápasy a tréninky.. už cítím že je to na nás hodně..

No ja kocko, skoncila domaci pohodicka a zacal zivot. Nemuzes? Tak pridej!

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
28264
5.10.21 21:46
@Ahep píše:
No ja kocko, skoncila domaci pohodicka a zacal zivot. Nemuzes? Tak pridej!
:think: no není to moc empatické, ale já mám heslo „nemůžeš? tak musíš “
  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
232
7.10.21 14:25

Nevím s dvouma detma chodit do práce podle mě moc nejde. Buď musíš kaslat na děti nebo na práci, obojí se dobře zvládnou nedá. Některé děti to třeba zvladnou a lze je zanechat svému osudu.
Co si vzít neplacené volno, nebo delší dovcu. Z dlouhodobého hlediska to ale k ničemu nebude. Musel by se doma zavést vojenský režim, kdy si všichni budou striktně plnit svoje povinnosti. Aby nezatezovali.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Mohlo by vás zajímat