Už nejsem v manželství šťastná

Anonymní
26.11.15 08:14

Už nejsem v manželství šťastná

Potřebuju poradit. Manželé jsme 8 let, předtím jsme spolu 4 roky chodili, máme pětiletého syna. Asi tak před dvěma lety jsem začala mít pocit, že si mě manžel dostatečně nevšímá, vyřešila jsem to tím, že jsem začala chodit cvičit, trochu se to zlepšilo. Když přišel syn do období vzdoru, tak jsme se často hádali, protože jsem to neuměla řešit a když jsem se rozzuřila, vynadal spíš mě, že to s ním prostě neumím. To jsem pak těžko nesla, protože byly chvíle, kdy měl být podle mě na syna tvrdší. Celkově je na něj někdy až moc opatrný. Asi před 2 lety manžel dostal poměrně vysokou funkci a má toho teď v práci hodně. Do toho se snaží stíhat ještě polopracovní věci (nebudu dál specifikovat, chci, aby to bylo anonymní) a ještě cca 2× týdne cvičit. K tomu rád zaskočí za kamarády – kavárna, pivko (ale alkohol moc nepije, spíš je prostě rád s nimi), pokecat. Vidíme se většinou jen pár minut večer. O víkendech jezdíme občas na výlety nebo chodíme na procházky. Já jsem mu už mockrát říkala, že na mě kašle, že si mě dost nevšímá, že mi chybí jen obyčejná pusa, pohlazení, polichocení. Vždycky jsem to já, kdo se přijde obejmout nebo přitulit. Říkal mi, že nemáme problém, že to moc řeším a že toho má prostě moc. Já pracuju už hodně let z domu, takže jsem pořád k dispozici, nemá důvod žárlit nebo pochybovat nad tím, na koho se v práci usmívám. Čekáme teď druhé dítě, tak už ani cvičit nechodím. Jsem přistěhovaná, takže se znám spíše jen s partnerkami jeho kamarádů a s těmi svoje smutky nechci rozebírat. Navíc jsem ten typ, pro který jsou plané řeči u kafe (do hospody bych nešla už vůbec) ztrátou času. Jiného chlapa nechci, mám ho moc ráda a tetelila bych se blahem jen za blbé objetí. V pondělí byl na služebce a já jsem mu po hodně dlouhé době napsala, že ho miluju (asi ty těhotenské hormony). Když jsem se mu jinou sms odpoledne připomněla, napsal „taktéž“ - myslela jsem, že mě trefí. Za poslední cca rok jsem už tolikrát brečela do polštáře, i jsem mu říkala, že už prostě nejsem tak šťastná jako dřív a že mi něco chybí. Taky žárlím na jeho kolegyni z práci. Říkal, že se nic neděje, kolegyně je prý je hnusná a blbá, a má toho prostě jen moc. Před nějakou dobou mě několikrát napadlo, jestli by ho ranilo, kdyby se mi něco stalo… Nevím, jak z toho ven, aby pochopil, že jsem tady taky a nechci být jen poslední v pořadí – na všechny se přes den usmívá a večer už prostě nemá chuť ani sílu. Hrozit mu odchodem nechci, mám strach, že by se to mohlo zbytečně vyhrotit. Včera večer mě napadlo, na co vlastně čekám to druhé dítě (chtěl ho hlavně on), když to pak bude ještě horší – ještě míň času na sebe, hádky o výchovu. Důvod k žárlení mu teď s rostoucím břichem asi nejsem schopná udělat, na cvičení můžu tak maximálně pro těhule. Možná se mnou trochu cvičí i hormony, ale ten stav nespokojenosti už trvá podstatně dlouho, jen teď prostě nemám žádnou možnost, aby žárlil. Taky se bojím, jak dopadne moje tělo po druhém porodu…. Neumím se přetvařovat. Zkoušela jsem si ho míň všímat, ale akorát se naštval, že přijde večer domů a já se tvářím hnusně. Potřebuju mít ve věcech jasno (a nejlépe hned), neumím předstírat, že se nic neděje. Když mu ale narovinu řeknu, jak se cítím, tak informaci přijme, ale žádná změna. Co mám dělat?

  • Nahlásit
  • Citovat
Napsat příspěvek

Reakce:

17669
26.11.15 08:26

To tak v manželství prostě chodí. Nech ho dýchat. Nejhorší je, když si myslíme, že něco a nebo někdo nesplňuje naše očekávání. Tak to ber, jak to přijde. Důvod k odchodu nemáš. Jen jsi momentálně moc zahleděná do sebe a doporučuju obrátit pozornost někam jinam. Jsi těhotná, o to je to horší. A jeden z neblbějších nápadů je ten, aby na tebe žárlil. To nechtěj…

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
1367
26.11.15 08:28

Holka, snad tě nepálí dobré bydlo. Buď v klidu, jsou to hormony, vypadá to, že tě opravdu miluje. Chlapy jsou chladnější. Nežij v iluzích stylem co by kdyby…Máš takového, jakého sisi vybrala. Nepije, vrací se ti domů, zřejmě slušně vydělává, co by jiné za to daly! Uvědom si, že on živí a ty pečuješ o rodinný krb. tak to ve většině domácností je. A je spousta žen, které nechtějí žít sami a mohou po takových mužích vystartovat. A to věz, že umí dostat vše, co chtějí. Nevěš hlavu, vzchop se a bu´d ráda za to, co máš. Obejmi syna, pohlaď bříško, dej pusu manželovi a uvař mu něco luxusního, co má rád. Chlapa dostaneš jen na to žr. dlo.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
11133
26.11.15 08:30

Mozna ted budu hnusna a nefer vuci manzelovi, ale tak mi prijde, ze si te chtel druhym ditetem pojsitit, abys mu nahodou nekam neutekla. ze si nespokojena vi, resit to asi nema cas/chut/vuli, ale zas nechce prijit o rodinu/zazemi. tak jste to „vyresili“ tim, ze bude druhe dite, ty jeste vic uvazana sama doma a na nervy a on nekde na golfu bude spokojene ukazovat fotky stastne rodinky.

radu nemam. tohle jsem videla v okoli uz parkrat. chlap ma vycerpavajici praci, sve konicky, sve zname, svuj zivot a doma panicku s detma, kterou v nedeli vyveze na vylet, kdyz mu to vyjde. nekde se rozpadlo, nekde se chlap vzpamatoval a zacal zas fungovat. ale uprimne si myslim, ze s druhym ditetem mas pred sebou hodne tezkou dobu. drzim palce.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
kdochcekam
26.11.15 08:32

Je pochopitelné jak se cítíš. Nejsi na prvním místě, možná ani na druhém. Jsi ale součást jeho života a patříte k sobě. Pokud chceš více pozornosti, tak si ji vezmi sama a nečekej že ti ji dá on. Udělej z vás zase pár. Vyjděte si spolu, naplánujte si něco jen pro vás dva a spolu se na to těšte. Prostě něco vymysli a s ním se jen domluv na termínu. Když chceš pohladit a pomazlit, tak si pro to přijdi. nauč ho to zase. ne že jednou ty a jednou on, nebo že budeš čekat až přijde sám. prostě z toho udělej normální věc. Normální to přeci je. Neklaď na to takový důraz. Prostě to dělej kdy chceš. On se brzy přidá a bude automaticky dělat totéž.
Jinak to, že o kolegyni říká, že je blbá a hnusná svědčí spíše o opaku. Pokud by mu byla lhostejná, neříkal by nic. Četla jsem zde spoustu diskuzí, kdy se skoro nenáviděná kolegyně, která byla ošklivá, blbá a smrděla a měla dvě hlavy a hrb stala příčinou rozvodu z důvody nevěry manžela. Ale to jen tak na okraj.
To „taktéž“ je teda ale fakt brrrrr. To tě naprosto chápu. :hug: :hug: :hug:

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
26.11.15 08:40

Holky děkuju, bulím tady u PC jak želva - už jen proto, že jsem to mohla někomu „říct“.

Vydělává dobře, před dítětem jsem ale byla schopná vydělat skoro stejně… Co se týče vaření, bohužel vaří líp než já, Pohlreicha a spol. má zmáknuté, jídlo má rád a umí si ho líp ochutit. Zase ale peču jeho oblíbené buchty a koláče, to bych mohla udělat… Ale jinak se můžu maximálně přihlásit na kurz vaření, to bych aspoň měla důvod na chvíli vypadnout :)

  • Nahlásit
  • Citovat
17669
26.11.15 08:43

Chodila jsi po rodičáku do práce?

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
26.11.15 08:46
@Kobliha51 píše:
Chodila jsi po rodičáku do práce?

Nechodila, dělám z domu už cca 8 let…Předtím jsem byla 2 roky zaměstnaná v jedné firmě

  • Nahlásit
  • Citovat
Anonymní
26.11.15 08:47

Ja ti rozumim, mam to doma stejne.. 3lete dite, on porad pracovne vytizeny.. Rano odjizdi na 6do prace, prijde v 6hodin, pak ma doma dalsi povinnosti, takze se vidime fakt jen vecer na hodinu, dve nez usne. Ted toho maji v praci vic, takze dela do soboty uz treti tyden a chodi v 8vecer.. Pekne, ze? Jinak o vikendu nedelame skoronic, dodelava co pres tyden nestihl. Upozornuji ho, ze chci neco delat spolecne, at si vezme nekdy volno, ale on to neumi, zitra maji zase vecer vanocni vecirek, takze prijde asi k ranu v sobotu. Co ale je fajn, ze nechodi do hospody, nechodi cvicit, je proste vytizen doma. Ja jsem ta, co se postara o domacnost, vypere mu, uvari. Vyhoda je, ze nemame problemy s penezi, ale za jakou cenu, ze.. Manzel me a ditemiluje, vidim to, ale presto mi neco chybi. Rikam si, muzu byt rada za takovyho chlapa, ale nekdy se mi hodi i myslenky, co z toho. A porad dokola :)

  • Nahlásit
  • Citovat
49241
26.11.15 08:52
@Anonymní píše:
Holky děkuju, bulím tady u PC jak želva - už jen proto, že jsem to mohla někomu „říct“.Vydělává dobře, před dítětem jsem ale byla schopná vydělat skoro stejně… Co se týče vaření, bohužel vaří líp než já, Pohlreicha a spol. má zmáknuté, jídlo má rád a umí si ho líp ochutit. Zase ale peču jeho oblíbené buchty a koláče, to bych mohla udělat…Ale jinak se můžu maximálně přihlásit na kurz vaření, to bych aspoň měla důvod na chvíli vypadnout :)

8o prosím? to že jsi těhotná neznamená konec světa - proč musíš končit se cvičením? máš zdravotní obtíže? pokud ne, je spousta cvičení, které může dělat i těhotná včetně posilovny tance, kup větší tepláky a koukej vypadnout z té ponorky do které ses dobrovolně zavřela.. není důvod být takhle odevzdaná osudu - život nekončí..

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
kdochcekam
26.11.15 09:01

Holky já vám nevím…všude je něco a když to není to nehorší, tak máme hezký život. No ne? Dětičky, mužíčky, domečky a bytečky, práce a penízky…ale ta podstata…být spolu…to je přece základ všeho. od toho vzniklo to ostatní. Možná tato úzkost, kterou z toho nedostatku „být spolu“ máte je taková kontrolka, která vás upozorňuje, že je na čase zase se k tomu vrátit. Aspoň trošku. Částečně. Uvědomit si, jestli tohle všechno kolem je to co chcete nebo se vám to vymklo z rukou…víte lidi, kteří jsou třeba nemocní a nemohou ztrácet čas by vám to asi pověděli líp…jestli to není tak trochu přežitý čas místo toho, aby byl prožitý…zkuste být spolu víc, to je přece to opravdové. I třeba jen tak. posadit se mu na klín, když zase pracuje doma…přinést hrnek čaje a vzít mu hlavu do dlaní a říct jsme spolu…

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
26.11.15 09:02

Jinak jsem zkoušela chodit si pro objetí a pusu sama (dělám to tak v podstatě pořád), ale už mě to přestává bavit. Prostě bych ráda, aby to taky někdy udělal sám, abych měla pocit, že mu na mě záleží. Já nevím, jestli jsou ti chlapi tak tupí nebo tak pohodlní a nechtějí nic řešit. Přijde mi, že nemá v mozku místo na to, aby se zamyslel, jak se cítím já (nebo nedejbože zanalyzovat, jak se náš vztah změnil). Že mu ten stereotyp vyhovuje a ženská hlavně nemá dělat problémy :nevim:

  • Nahlásit
  • Citovat
2076
26.11.15 09:03

Ahoj, mám obdobné pocity. Před třemi lety jsem ho požádala, aby udělal něco romantického, nečekaného…dodnes nic. Z mého úhlu pohledu zkrátka nepřemýšlí nad tím, jak mi udělat radost. Rád mě má, i synka (10m) moc miluje, ale ta romantika mi chybí. Jsem teď na mateřské, takže mám dost času nad tím přemýšlet, hnípat se v tom a tím pádem si to (sama v sobě) dělat ještě horší. Došla jsem k jedinému závěru: Problém mám já, ne on. On je šťastný. Jen teď musím ještě vymyslet, jak být šťastná i s absencí romantiky a ve stereotypu.
Ale takhle to v manželství asi bývá :think: (my jsme spolu 6 let, z toho 5 manželé)

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
26.11.15 09:07
@kdochcekam píše:
Holky já vám nevím…všude je něco a když to není to nehorší, tak máme hezký život. No ne? Dětičky, mužíčky, domečky a bytečky, práce a penízky…ale ta podstata…být spolu…to je přece základ všeho. od toho vzniklo to ostatní. Možná tato úzkost, kterou z toho nedostatku „být spolu“ máte je taková kontrolka, která vás upozorňuje, že je na čase zase se k tomu vrátit. Aspoň trošku. Částečně. Uvědomit si, jestli tohle všechno kolem je to co chcete nebo se vám to vymklo z rukou…víte lidi, kteří jsou třeba nemocní a nemohou ztrácet čas by vám to asi pověděli líp…jestli to není tak trochu přežitý čas místo toho, aby byl prožitý…zkuste být spolu víc, to je přece to opravdové. I třeba jen tak. posadit se mu na klín, když zase pracuje doma…přinést hrnek čaje a vzít mu hlavu do dlaní a říct jsme spolu…

Přesně. Zrovna včera ráno jsem mu to psala, že bychom měli žít hlavně pro sebe, že už nám ten čas nikdo nevrátí…Vrátil se ve 21:30 po tréninku, když si zašel s kamarádem na sendvič a nealko pivo…Že prý se stejně v tu dobu chodíme uspávat…A stejně syn ještě nespal, tak ho vzal mezi nás do postele a šlo se spát. A to jsem zrovna měla v plánu, že mu poškrábu záda (to fakt miluje) a budeme si povídat, zatímco malej bude spát v pokojíku :zed:

  • Nahlásit
  • Citovat
kdochcekam
26.11.15 09:13
@Anonymní píše:
Přesně. Zrovna včera ráno jsem mu to psala, že bychom měli žít hlavně pro sebe, že už nám ten čas nikdo nevrátí…Vrátil se ve 21:30 po tréninku, když si zašel s kamarádem na sendvič a nealko pivo…Že prý se stejně v tu dobu chodíme uspávat…A stejně syn ještě nespal, tak ho vzal mezi nás do postele a šlo se spát. A to jsem zrovna měla v plánu, že mu poškrábu záda (to fakt miluje) a budeme si povídat, zatímco malej bude spát v pokojíku :zed:

No tak jste byli spolu všichni tři…krásný, ne? Třeba se zadaří dnes :-) :hug:

  • Citovat
  • Upravit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Reklama