Už nevím co si mám počít

1
11.6.21 00:22

už nevím co si mám počít

Ahoj, jmenuji se Petr. Je mi 22 let a mám silné pocity úzkosti, deprese a smutku. Už opravdu nevím, co mám dělat. Jedna z věcí, co mě opravdu trápí je ta, že na svůj věk vypadám opravdu mladě a lidé mě tipují tak na 16-17 let, má váha mi k tomu moc nepřidává, měřím 176cm a vážím pouhých 57kg, takže vypadám jakou „pavouček“, tudíž trpím i silným nedostatkem sebevědomí a kdykoliv se s někým bavím, nebo jen někoho vidím projít kolem mě na ulici, tak si hned v hlavě šeptám, co si o mě ten člověk asi říka, když vypadám jako Somálec. I u všech druhů činností na veřejnosti jako je např. vyřizování na úřadě, nebo nákup v obchodě se setkávám s tím, že se ke mě lidé chovají, jako by mi bylo snad 15 a nikdy se nesetkám s člověkem, který by se ke mě choval s respektem. To je ale jen jeden snad z miliónů podnětů, který ve mě vyvolává extrémní pocity úzkosti a méněcennosti. Pokud se vrátím trochu nazpět, tak už na škole jsem tak nějak na všechno kašlal, dalo by se říci, že jsem líný člověk, ale problém je takový, že vlastně být líný ani nechci, ale někdy to zkrátka nejde ovlivnit, např. pokud ráno nemusím brzo vstávat, tak se vzbudím okolo 8-9hod. ale poté ležím v posteli ještě nějakých pár hodin a zkrátka nejsem schopný vstát a prostě začít den, už v té posteli si říkám, co všechno mě vlastně zase ten den čeká a že se mi do toho vlastně vůbec nechce. Na střední škole to došlo až do toho bodu, že už jsem skoro do školy ani nechodil ( dojížděl jsem každé ráno asi 1hodinu mhd a navíc jsem chodil spát pozdě v noci jen proto, abych mohl trochu oddálit zítřejší den a oddálit i všechny jeho nástrahy ). Po nějaké době jsem byl ze školy vyloučen a musel jsem si najít novou, tudíž jsem ze 3. ročníku přešel do 2. navíc na úplně jiný obor, ve škole jsem vždycky hledal zkratky a ani se moc neučil, ale když už ano, tak jsem nemusel vynaložit přílišné úsilí abych dostal za 1. Takže jsem to nějak doklepal k maturitě a skoro jí udělal s vyznamenáním. Poté jsem se rozhodl zkusit jít na vysokou školu, ale už jen prostý fakt, že jsem byl o 2 roky starší než všichni spolužáci a zároveň vypadal mnohem mnohem mladší než oni, mě nutil si dále vyčítat svůj vzhled a jen to prohlubovalo můj již dříve zmíněný pocit méněcennosti. Po prvním semestru, kdy jsem škole nevěnoval v podstatě žádnou pozornost jsem přešel na soukromou jazykovou školu ( pomaturitní studium ) z vlastní kapsy jsem si zaplatil školné asi 14000Kč a po 2 měsících, kdy jsem na to opět absolutně kašlal, mě vyhodili kvůli přílišné absence, takže jsem teď na pracáku a v září chci opět zkusit vysokou školu, tentokrát takovou, která mě bude bavit, ale stejně pochybuji, že to někam povede i když vím, že pokud bych alespoň trochu zabral, tak to v pohodě udělám. K tomu všemu jsem měl od 17-ti let přítelkyni se kterou jsem měl vztah jako z pohádky, byli jsme spolu opravdu šťastní a trávili spolu spoustu času, jezdili na výlety apod. pokaždé, když jsem byl s ní, byl jsem úplně jiný člověk, cítil jsem se nabitý životní energií a také všechen můj stres, obavy a pochyby o mě samém zmizeli, ale po necelých 5-ti letech mě poslala k vodě, je to už asi rok, ale já to pořád velmi špatně nesu, zdají se mi o ní sny apod. i když jsem si dávno řekl, že na ní prostě zapomenu. Nikdy jsem ji nijak nekontaktoval ani nesledoval na žádných soc. sítích a ani to dělat nehodlám, pro mě už je prostě „mrtvá“, ale jak říkám byl to vztah jako z pohádky a po mé snaze ( cca pře půl rokem ) najít si znovu přítelkyni a zkusit být opět alespoň trochu šťastný jsem se dostal do bodu, kdy sice přítelkyni mám, ale poslední dobou mám pocit, že mi to přináší spíše více trápení, než užitku, jednak je o 5 let mladší, než já, což v mém věku už je celkem rozdíl, ona se prostě chová a uvažuje strašně jako teenager, ale já už takový nejsem, jenže stejně nemám na výběr, se mnu by stejně staří holka být nechtěla, když vypadám tak mladě a jsem hubený jako párátko, prostě ty holky vědí, že jim nemám co nabídnout a spíš by se po mém boku cítili trapně. Sám to dost často vidím, že si mě už lidi skoro ani nevšímají, natož holky a natož v mém věku, které vypadají pomalu na 26 a randí s 30-ti letými muži, kdežto já jsem pro ně jen takový mlaďoučký klučina. Hlavně mě ale sužuje pocit, že má „nová“ přítelkyně, se kterou už jsme skoro 6 měsíců, je úplný opak té předchozí, má spoustu kamarádů a jen málo kamarádek, takže občas trochu žárlím, nejvíce mi vadí, že mi neveňuje zdaleka tolik času, kolik bych chtěl, musel jsem si vybojovat to, abychom se vídali alespoň 2× týdně a stejně to občas sklouzne k tomu, že se vidíme jen 1× do týdne, přitom od sebe bydlíme jen pár kilometrů, ale pokud spolu zrovna nejsme, tak svůj čas tráví s kamarády apod. každý den od pondělí do pátku a právě když se jí náhodou udělá volný den, tak teprve až pak si udělá čas na mě, navíc já jsem poměrně dost eroticky založený člověk a mi spolu i po tak dlouhé době nespíme, jen děláme věci, ketré jsou k tomu tedy hodně blízko. Každopádně je to prý z důvodu, že je ještě pana a nechce to svoje poprvé zažít, pokud spolu nebudeme někde sami, což je k nevydržení, ale snažím se to prostě chápat a do ničeho ji nikdy nenutím, jen občas něco pronesu, ale to jen proto aby se nedalo říct, že s ní spát nechci. Takže momentálně můj největší problém tkví v tom, že nevím co si s ní dál počít, mám chuť se s sní rozejít, ale zároveň ji mám celkem rád a nerad bych o ní přišel, navíc ještě před tím, než jsme spolu vůbec začali spát. Už jsem se nějak rozepsal a uvědomuji si, že tak dlouhá zpověď se asi nikomu nebude chtít číst, každopádně děkuji za váš čas a přeji příjemný zbytek dne, nebo večera.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
770
11.6.21 00:53

Já vím že se cítíš špatně, nepochopen a sám, ale abych pravdu řekla, tohle jsou problémy které bych si opravdu přála mít.
Ten vztah s tou nynější přítelkyní si můžeš zkusit posunout tím, že třeba pronajmeš chatku či malinký zájezd byť už na jezero kde jste spolu sami.
Co se vzhledu týče, heleď mě 24 a doteď se ke mě chovají starší lidi jako bych byla puberťák, spíš bych to obrátila v tvůj prospěch.
Zkus se na ten život přecijen koukat růžověji, tohle je opravdu ještě banální, život dokáže tak strašně překvapit, jak mile tak i nemile.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
1147
11.6.21 04:29
@Banane18 píše:
Já vím že se cítíš špatně, nepochopen a sám, ale abych pravdu řekla, tohle jsou problémy které bych si opravdu přála mít.
Ten vztah s tou nynější přítelkyní si můžeš zkusit posunout tím, že třeba pronajmeš chatku či malinký zájezd byť už na jezero kde jste spolu sami.
Co se vzhledu týče, heleď mě 24 a doteď se ke mě chovají starší lidi jako bych byla puberťák, spíš bych to obrátila v tvůj prospěch.
Zkus se na ten život přecijen koukat růžověji, tohle je opravdu ještě banální, život dokáže tak strašně překvapit, jak mile tak i nemile.
:palec: souhlas.
  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
7783
11.6.21 06:28

Tak za prvy, bud trochu chlap, nastavuj lidem hranice. Za druhy, je fuk, jak lidi a veci vypadaj, dulezity je, jaky jsou.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
64269
11.6.21 06:32

@Petr159 můj syn má 190 cm a 62 kg a fakt z toho depku nemá. Tohle je o nastavení v hlavě :think: a od toho se hodně věcí odvíjí. Buď začni makat na sebevědomí, nebo vyhledej odbornou pomoc ala psycholog.. Hodně věcí si zbytečně komplikujes sám :think:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
4283
11.6.21 06:42

Hele, takže my ti tady už půl roku platíme tvoje lezení v pelechu a rypani se sama v sobě jo? Nechtěj aspoň, abychom tě ještě litoval. Zdravej mladej bulik má makat a ne být na up.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
21218
11.6.21 06:44

No panečku, ty jsi chlap par excellence :potlesk: snad u vás nosí kalhoty aspoň ta holka, když ty musíš ležet v posteli a fňukat. Svět se v prd.el obrací. :roll:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
7783
11.6.21 07:02

Jinak my sestre ted bude 40, dvojnasobna matka. Ma 162 cm a asi 47 kg. Cca pred rokem se revizor v tramvaji divil, proc ma dospelackou litacku :D
A mne obcas jeste ted po ctyricitce lidi vek neverej. Ale ja nejsem hubena, jen potrhla :D

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
99906
11.6.21 07:21

Hochu zlatej, až budu mít v životě starosti jen s tím, že vypadám hubeně a mladě, tak to budu šťastný člověk.
Ty se ke všemu chováš strašně laxně, viz ty školy odfláklé a věčné ležení v posteli.To tě rodina nechá, kdo tě živí? To jsem nepochopila.
Jestli chceš, aby se k tobě okolí chovalo jako ke chlapovi, tak by ses tak měl začít chovat a ne se litovat kvůli nesmyslům.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
11.6.21 07:23

Ad vzhled -hele, ze se k Tobe chovaj jak k diteti si neber osobne. Ke mne se chovali jak k diteti nekteri asi tak do 35, to je jejich pribeh :lol: nebo jsem chodila v praci na jednani a oslovovali me ‚slečno‘ :roll: :lol:

Jestli jsi hubeny, tak ve 40 budes moc pekny, neboj.

Ty vejsky jsem moc nepochopila, teda, spis me nebavilo cist to kvileni. No…vyber si vejsku a vem za sve, ze ani to te nemusi vylozene ‚bavit‘. Je to prace jako kazda jina, je potreba se vzdycky na zkouskove kousnout a odmakat si to. Dej si druhy pokus a pokud ani to, tak proste na to nejsi ten typ. Svet se taky nezbori.

K te Tve holce. Vem na vedomi, ze je nekdo jiny, nez Tva byvala pohadkova pritelkyne, kterou sis zjevne zidealizoval. Kdyby to byla takova pohadka, tak byste se asi nerozesli, ne :nevim: jestli ti tahle nevyhovuje, tak se s ni rozejdi.

Asi bych rekla, ze je na case prijmout skutecnost, ze jsi doapely a tvuj zivot bude presne takovy, jaky si ho ty a nikdo jiny udelas ;) :palec:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
11.6.21 07:27

A jeste k tomu okoli -jakmile budes vedet, co delas a proc, bude z tebe salat jina energie a ten respekt se dostavi 8)

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
3873
11.6.21 07:29

Pokud máš psychické problémy, můžeš je řešit s psychologem. Jinak ti vlastně zas tak nic moc nechybí, že? Ve svém věku máš už druhou holku, někdo nemá třeba ještě ve 30 žádnou. Ze školy jsi odešel z vlastní vůle a tím, že se jen tak válíš na pracáku, místo aby sis našel aspoň brigádu, bych se radši nechlubila, na někoho to může působit jako červenej hadr na bejka. Přestaň se litovat, vypni hlavu, začni dělat třeba nějaký sport, ten ti prospěje i fyzicky i duševně a přestaneš se v tom všem tak rýpat.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
3873
11.6.21 07:30
@FlorenceF Jenkins píše:
A jeste k tomu okoli -jakmile budes vedet, co delas a proc, bude z tebe salat jina energie a ten respekt se dostavi 8)

Přesně, s tímhle nastavením si to sám přitahuje.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
10054
11.6.21 07:45

Já moc nechápu nač si stěžuješ. Vem si, kdyby si byl malý, tlustý, hloupý, bez holky a ještě s takovým sebevědomým jako máš teď…to by možná šlo i pochopit. Ale ale podle toho co píšeš máš v životě víceméně vše. Co se trošku vzchopit a konečně žít? A pokud chceš dodělat vejšku, tak prostě začni makat a ne že se na to vykašleš. Jako rodič bych nechtěla platit dítěti jednu vejšku za druhou a v závěru nedokončíš nic. Zkus se vžít do role toho kdo ti ji platí. A věř, že deprese a úzkosti jsou poměrně vážně psychické onemocnění. Mám s ním dost zkušeností. Tak se prostě vzchop a žij. Tvůj vzhled nikdo nezmění, ale chování změnit můžeš ;)

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
5915
11.6.21 07:46

Najdi si psychologa s tím to prober, škola tě očividně nebaví, tak začni makat. Bylo by od tebe fér se rozejít s přítelkyní, stejně ji nemáš rád a jde ti jen o to ji deflorovat. :zed:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Mohlo by vás zajímat