Nejsem spokojena v práci - poraďte jak zvládnout situaci

Fotoalbum tématu (0) Sledovat e-mailem Přidat k oblíbeným Zapnout podpisy Hledání v tématu
První příspěvek v tématu
Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 22.03.19 06:16
Už to nezvládám - práce a rodina

V práci jsem od nevidim do nevidim, nikdo mě tam nemá rád, i když se snažím, nejsem moc mluvný člověk, a i když si mozek můžu zpřelámat nenapadá mě, o čem se s nimi bavit, všichni mají trochu jinou pozici než mám já. Zas tolik by mě to netrápilo, ale vedocí mi naznail, že by chtěl v týmu spíše „mluvnější“ lidi. Vždy, když si začnou něco šeptat, hned si myslím, že je to o mě. V práci dost chybuju, není to tak zásadní, ale vadí mi to, valí se toho na mě moc. S manželem se skoro nevidíme a dceři je jedno, zda jsem doma nebo ne. V noci se pořád budím s tím, co sem udělala špatně, nebo co sem mohla udělat jinak, a přemýšlím, jak to napravit a podobně.

Stránka:  1 2 Další »
Reakce:
terien
Extra třída :D 10745 příspěvků 22.03.19 06:22

A pointa? Tak si najdi jinou práci nebo co čekáš za rady? Ale to se asi dočteme, jak to nejde :think:

ady01
Ukecaná baba ;) 2047 příspěvků 22.03.19 06:28

Najít jinou práci,tohle ti asi nesedí když „chybuješ“,utěcha typu"bude líp"ti nepomůže. ;) zvlastní zkušenosti-sekla jsem do toho ze dne na den

Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 22.03.19 06:53

Ale ta práce mě baví, jen je toho prostě moc a nevím co dělat. Prací menit nechci, moc si nevěřím, zvlášť kvuli mé povaze. Bojím se, abych neskončila kdoví kde. Pořád se snažím se prizpusobit a když uz si myslím ze je to v práci ok. Tak je toho zas najednou moc a ja se snažím pořád nejak stíhat.

Ellie.kitty
Nováček 1 příspěvek 22.03.19 06:58
@Anonymní píše:
Ale ta práce mě baví, jen je toho prostě moc a nevím co dělat. Prací menit nechci, moc si nevěřím, zvlášť kvuli mé povaze. Bojím se, abych neskončila kdoví kde. Pořád se snažím se prizpusobit a když uz si myslím ze je to v práci ok. Tak je toho zas najednou moc a ja se snažím pořád nejak stíhat.

Tak se snimi zkus začít bavit. Pokud jsi stydlivá jako já a bojíš se za nimi jít, tak chvílx počkej a když se to zhorší tak to nahlas šéfovy. :think:

terien
Extra třída :D 10745 příspěvků 22.03.19 07:03
@Anonymní píše:
Ale ta práce mě baví, jen je toho prostě moc a nevím co dělat. Prací menit nechci, moc si nevěřím, zvlášť kvuli mé povaze. Bojím se, abych neskončila kdoví kde. Pořád se snažím se prizpusobit a když uz si myslím ze je to v práci ok. Tak je toho zas najednou moc a ja se snažím pořád nejak stíhat.

Práci měnit nechceš, ale jestli se sebou něco neuděláš, tak asi budeš muset.

Nika079
Zasloužilá kecalka 740 příspěvků 22.03.19 07:05

A máš nějaké reálné možnosti změny? Jsem na tom podobně,mám sice zkrácený úvazek,ale dvě malé děti a nějak se to na mě valí a zrovna řeším,že takhle to dál nepůjde. Odnasime to všichni…

lamicina
Ukecaná baba ;) 2143 příspěvků 22.03.19 07:09

Tak si připrav pár nezávazných společenských témat a začni konverzovat sama. Dá se to nacvičit. Možná než mluvnějšho člověka, potřebuje šéf týmového hráče. Jde o samostatnou práci nebo pracujete v týmu? A už jsi zaučená nebo je šance, že s větším cvikem chyby vymizí? Nebo jde o chyby z přetížení.Možná by pomohla i nějaká technika na redukci stresu a odpojení se od práce. Dobře funguje sport, běhání, jóga, kolo, jít si zaplavat.

Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 22.03.19 07:31

@lamicina
Jde o stres z nedostatku času a zkušenosti, i když jsem tam už 8 měsíců, ale nedělám porad to samé, v podstate se snažím prizpusobovat a dělám pořád neco jineho. Naroky na administrativu se porad mění, pecuju o stálé klienty kteří jsou obcas protivni a dost natlakovi. Určité věci chtějí hned, když uz mám naplanovanou jinou práci. A treba tam prekouknu nějaký preklep a pod.
Pracuju částečně sama, castecne v týmu. V cem si nejsem jista, jdu se poradit a necham si to zkontrolovat.

Russet
Neúnavná pisatelka 15180 příspěvků 22.03.19 08:15
@Anonymní píše:
V práci jsem od nevidim do nevidim, nikdo mě tam nemá rád, i když se snažím, nejsem moc mluvný člověk, a i když si mozek můžu zpřelámat nenapadá mě, o čem se s nimi bavit, všichni mají trochu jinou pozici než mám já. Zas tolik by mě to netrápilo, ale vedocí mi naznail, že by chtěl v týmu spíše „mluvnější“ lidi. Vždy, když si začnou něco šeptat, hned si myslím, že je to o mě. V práci dost chybuju, není to tak zásadní, ale vadí mi to, valí se toho na mě moc. S manželem se skoro nevidíme a dceři je jedno, zda jsem doma nebo ne. V noci se pořád budím s tím, co sem udělala špatně, nebo co sem mohla udělat jinak, a přemýšlím, jak to napravit a podobně.

Máš slušnou práci, muže a dítě. Někdo nemá ani to. Přestaň přemýšlet o druhých, že si o tobě špitají. Pokud tě nevyhazují, asi nejsi zase tak neschopná a práci zvládáš. Najdi si nějaký koníček a pořádně jez. Po práci relaxuj a zkus udělat něco proto, abys nebyla v práci od nevidím do nevidím. A když pořád budeš myslet, že tě kdekdo pomlouvá, raději navštiv psychologa.

GabinkaCh
Závislačka 3606 příspěvků 22.03.19 08:18

Nemluvní lidi jsou bohužel neoblíbení

Russet
Neúnavná pisatelka 15180 příspěvků 22.03.19 08:25
@GabinkaCh píše:
Nemluvní lidi jsou bohužel neoblíbení

Jak kdy. Ne všichni v práci jsou mluvkové. Ale dobří glosátoři. Mlčí a pak něco sedícího plácnou a válíme se smíchy. Pokud zakladatelka slyší trávu růst a bojí se, kdože ji kde pomluvil, sympaticky by nepůsobila ani jako mluvilka. Třeba vesmírná :P

Barry1997
Kecalka 226 příspěvků 22.03.19 10:31

Neměla jsi nějaké problémy v rodině, když jsi byla malá? Já totiž mám úplně to samé co ty. Taky mám problém zapadnout mezi lidi v práci (teď jsem tedy na neschopence a později půjdu na mateřskou). Jako malá jsem od rodičů neměla zrovna nejlepší vzor. Matka alkoholička a otec vyděrač (vyhrožoval a vydíral nás) - snažil se na nás ušetřit každou korunu, protože je hodně na peníze (bohužel). Matka byla věčně v lihu a otec ani nevím kde, ale moc doma nebyl. Nikdy jsem jako holka neměla všechno. Hodně jsem strádala jak po citové stránce, tak i po péči od rodičů. Kolikrát jsem neměla co na sebe, protože otec se hned tvářil ukřivděně, když jsem si řekla o věci, které jsem neměla nebo jsem z nich vyrostla. Kolikrát jsme neměli ani uvařeno, co jíst a půlroku jsme byli doma bez proudu, jelikož otec neplatil inkaso (mám postiženou sestru a na tu tehdy pobíral 17 000,–Kč příspěvek na péči, měl hospodu a práci). Být bez proudu doma byla pro mě ostuda hlavně pro okolí. Moc jsem se styděla, každý na nás škaredě koukal. Zlepšilo se to, když jsem pak byla na internátě, tak mi hodně pomáhala vychovatelka. Byla jsem dost tichá a odmlčená. Styděla jsem se za své rodiče a za to, že jsem neměla to, co měli ostatní. Byly to hrozné časy a já jsme jedině ráda, že tohle mám za sebou, ale následky si sebou nesu. Jak si někdo něco šušká, tak si hned myslím, že je to o mě a celkově mám také problém zapadnout.

Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 22.03.19 10:59

@Barry1997
Ahoj, tak to mě moc mrzí, to cojsi prožila si neumím ani představit. Já takové zkušennosti nemám, naši byli dá se říct vzorní, jen mamka má určitou formu sociální fobie, nikam nechtěla chodit, hrozně jí zaleželo na tom, co já a brácha máme na sobě, aby si lidi neřekli. Hrozně jí zajímalo a do dnes zajímá „co si proboha“ řeknou lidi, nechce nikam moc chodit, ale sama je pořád v okně a komentuje, kam se kdo pohnul. No hrůza, a já chtě nechtě, i když pracuji s lidmi, mám probléím se vyjádřit a zapadnout. Pracovala sme na sobě mrtě, dřív sem se bála jít do obchodu, že bych otevřela pusu an prodavačku, že něco chci a vybírala sem si podle prodavaček, zda dnes vlezu do toho nebo do toho obchodu. Pořád se snažím. Lidi jako sem já to nemají lehké, a tak nám ani nci jinýho nezbývá :) nejsem ty cp by sám od sebe měnil práci, představa změn je pro mě stresující. Sem ráda, že už vím kam jdu, i když se mi tam třeba nelíbí, protože vzhledem k mé povaze to stejně jinde nebude lespší. Když už se se mnou ženský baví, sem hrozné ráda a když cítím odstup, hrozně špatně to nesu. No uvažuju o terapii, tak snad se brzy odhodlám :)

Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 22.03.19 11:05

a ješt dotaz, proč by si teda před si teda někdo blízko vás šeptal, kdyby to nebylo o vás nebo něco co se vás týka nebo něco , co by ste neměli vědět?

Stránka:  1 2 Další »
Váš příspěvek
Reklama