Úzkosti, panické ataky, deprese a fyzické projevy

Anonymní
6.1.21 18:17

Úzkosti, panické ataky, deprese a fyzické projevy

Ahoj, zakládám tuhle diskuzi pro všechny, kdo jsou na tom podobně jako já a potřebují se vypovídat, případně najít někoho, kdo ho pochopí a neosoudí :kytka:
Už přes 10 let bojuji s úzkostně - depresivní poruchou, panickými atakami, strachem z nemocí (hypochondrie / kancerofobie) a trpím psychosomatickými potížemi.
Za ty roky jsem byla 4× na AD a v současné době na nich opět jsem. Mám za sebou 2 zhroucení, pobyt v krizovém centru, nesčetně panických atak ve dne i v noci. Mám za sebou i depredivní fáze kdy jsem jen ležela a nic nedělala. Nejvíce ale bojuji s úzkosti, chronickým stresem a neustálými obavami o své zdraví. Někde mě píchne a já si hned myslím, že mám rakovinu. Tohle u mě nejspíše vyvolalo přes 2 lety 2-měsíční trápení kdy mi lékaři tvrdili, že mi nic není a ono nakonec bylo. Od té doby, cokoliv se mi děje a někdo mi tvrdí, že jsem v pořádku, tak jim už nevěřím.
Nemám to diagnostikované, ale myslím, že hypochondrie by na mě docela seděla a kancerofobie taky. Všechno tohle velmi ovlivňuje můj život a fungování. Poslední dobou mám období, kdy neřeším nic jiného než svoje zdraví, resp. obavy o něj, googlím si diagnózy, které samozřejmě předpovídají to nejhorší a lítám po doktorech.
Snažím se z toho vyhrabat pomocí AD a psychoterapie, ale boj je to neskutečně krutý :zed: Spoustu věcí mám zřejmě psychosomatických, ale hlava mi nedovolí to uznat a já každý den teď prožívám ve strachu z toho, že brzy zemřu.

Máte-li někdo podobné trápení za sebou nebo ho prožíváte, chcete se svěřit, popovídat si nebo se jen svěřit bez odsuzování, napište sem! Věřím, že se z toho dokážeme vyhrabat! :srdce:

  • Citovat
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
3405
6.1.21 18:29
@Anonymní píše:
Ahoj, zakládám tuhle diskuzi pro všechny, kdo jsou na tom podobně jako já a potřebují se vypovídat, případně najít někoho, kdo ho pochopí a neosoudí :kytka:
Už přes 10 let bojuji s úzkostně - depresivní poruchou, panickými atakami, strachem z nemocí (hypochondrie / kancerofobie) a trpím psychosomatickými potížemi.
Za ty roky jsem byla 4× na AD a v současné době na nich opět jsem. Mám za sebou 2 zhroucení, pobyt v krizovém centru, nesčetně panických atak ve dne i v noci. Mám za sebou i depredivní fáze kdy jsem jen ležela a nic nedělala. Nejvíce ale bojuji s úzkosti, chronickým stresem a neustálými obavami o své zdraví. Někde mě píchne a já si hned myslím, že mám rakovinu. Tohle u mě nejspíše vyvolalo přes 2 lety 2-měsíční trápení kdy mi lékaři tvrdili, že mi nic není a ono nakonec bylo. Od té doby, cokoliv se mi děje a někdo mi tvrdí, že jsem v pořádku, tak jim už nevěřím.
Nemám to diagnostikované, ale myslím, že hypochondrie by na mě docela seděla a kancerofobie taky. Všechno tohle velmi ovlivňuje můj život a fungování. Poslední dobou mám období, kdy neřeším nic jiného než svoje zdraví, resp. obavy o něj, googlím si diagnózy, které samozřejmě předpovídají to nejhorší a lítám po doktorech.
Snažím se z toho vyhrabat pomocí AD a psychoterapie, ale boj je to neskutečně krutý :zed: Spoustu věcí mám zřejmě psychosomatických, ale hlava mi nedovolí to uznat a já každý den teď prožívám ve strachu z toho, že brzy zemřu.Máte-li někdo podobné trápení za sebou nebo ho prožíváte, chcete se svěřit, popovídat si nebo se jen svěřit bez odsuzování, napište sem! Věřím, že se z toho dokážeme vyhrabat! :srdce:

Ahoj, já se poprvé chvilku léčila v roce 2006, pak soustavně od roku 2008. Panické ataky jsem měla ze začátku, ale pomocí AD a KBT jsem se jich postupně zbavila. Přidaly se deprese a AD se mnohokrát měnila. Taky jsem měla hypochondrické stavy, řešila jsem každé píchnutí. Mám spousty psychosomatických onemocnění. Pak se přidaly ještě jiné diagnózy, ale to nespadá pod tohle téma. Teď se to u mě střídá, když mám těžší depresivní stavy, tak si umřít přeju, když mám víc hypochondrické stavy, tak se hrozně řeším a běhám po Dr. Za mě jsou super knížky od Praška a kol. Nadměrné obavy o zdraví, Agorafobie a panická porucha, Deprese a jak ji zvládat a Úzkost a obavy. Vše z nakladatelství Portál, jen něco z toho už nemají ani v Portálu a dá se to jen vypůjčit. Pak je od Praška několik knížek z nakladatelství Grada. Jinak AD a terapie jsou základ, chce to vydržet. Držím palce.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
227
6.1.21 19:16
@Anonymní píše:
Ahoj, zakládám tuhle diskuzi pro všechny, kdo jsou na tom podobně jako já a potřebují se vypovídat, případně najít někoho, kdo ho pochopí a neosoudí :kytka:
Už přes 10 let bojuji s úzkostně - depresivní poruchou, panickými atakami, strachem z nemocí (hypochondrie / kancerofobie) a trpím psychosomatickými potížemi.
Za ty roky jsem byla 4× na AD a v současné době na nich opět jsem. Mám za sebou 2 zhroucení, pobyt v krizovém centru, nesčetně panických atak ve dne i v noci. Mám za sebou i depredivní fáze kdy jsem jen ležela a nic nedělala. Nejvíce ale bojuji s úzkosti, chronickým stresem a neustálými obavami o své zdraví. Někde mě píchne a já si hned myslím, že mám rakovinu. Tohle u mě nejspíše vyvolalo přes 2 lety 2-měsíční trápení kdy mi lékaři tvrdili, že mi nic není a ono nakonec bylo. Od té doby, cokoliv se mi děje a někdo mi tvrdí, že jsem v pořádku, tak jim už nevěřím.
Nemám to diagnostikované, ale myslím, že hypochondrie by na mě docela seděla a kancerofobie taky. Všechno tohle velmi ovlivňuje můj život a fungování. Poslední dobou mám období, kdy neřeším nic jiného než svoje zdraví, resp. obavy o něj, googlím si diagnózy, které samozřejmě předpovídají to nejhorší a lítám po doktorech.
Snažím se z toho vyhrabat pomocí AD a psychoterapie, ale boj je to neskutečně krutý :zed: Spoustu věcí mám zřejmě psychosomatických, ale hlava mi nedovolí to uznat a já každý den teď prožívám ve strachu z toho, že brzy zemřu.Máte-li někdo podobné trápení za sebou nebo ho prožíváte, chcete se svěřit, popovídat si nebo se jen svěřit bez odsuzování, napište sem! Věřím, že se z toho dokážeme vyhrabat! :srdce:

Ahoj, já myslím, že trpím něčím podobným… Jsem poměrně mladá, ale už přes rok mě trápí nevysvětlitelné zdravotní problémy, hrozné nevolnosti apod… Příčina se nikdy nenašla a při poslední návštěvě mi lékař předepsal AD. Zkoušela jsem je měsíc brát, ale bez výsledku, tak jsem je raději vysadila. Já mám projevy fyzického rázu, jako, že mi něco překáží pravděpodobně v tlustém střevě, bývá mi z toho pocitu dost nevolno… několikrát denně myslím na to, co když mám rakovinu nebo něco jiného na co mi nepřišli.. Je to celkem omezující.. ale našla jsem takový videokurz, kde s těmito poruchami pomáhá jeden hrozný sympaťák, kdyby chtěla, pošli SZ a já ti pošlu odkaz. Zatím jsem v začátku, ale mohlo by to pomoci :*

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
447
6.1.21 19:33

Také bojuji s úzkostí. Tedy aspoň podle mé doktorky by to mohla být panická porucha :nevim:. Nikdy mě tedy na žádné speciální vyšetření neposlala, pouze krevní obraz. Mám už pár let bolesti nohou, občas se přidají i ruce, někdy nevolnost, jindy motání hlavy, nadýmání, bolest za jedním okem apod… Doufám, že to jednou konečně odezní a je to opravdu jen psychogenní. Doteď jsem byla s dětma doma, teď hledám práci a docela se toho děsím. Kolikrát jsem ráda, že odvedu děti… A jak se to projevuje u vás fyzicky? Držím všem pěsti, ať je líp :srdce: :kytka:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
3405
6.1.21 19:43
@maky 1993 píše:
Také bojuji s úzkostí. Tedy aspoň podle mé doktorky by to mohla být panická porucha :nevim:. Nikdy mě tedy na žádné speciální vyšetření neposlala, pouze krevní obraz. Mám už pár let bolesti nohou, občas se přidají i ruce, někdy nevolnost, jindy motání hlavy, nadýmání, bolest za jedním okem apod… Doufám, že to jednou konečně odezní a je to opravdu jen psychogenní. Doteď jsem byla s dětma doma, teď hledám práci a docela se toho děsím. Kolikrát jsem ráda, že odvedu děti… A jak se to projevuje u vás fyzicky? Držím všem pěsti, ať je líp :srdce: :kytka:

Ahoj, já mám třeba fyzické projevy dušnost, pocit nedodýchnutí, zívání, abych lapila po dechu. Tohle mám několik týdnů, teplotu ani kašel nemám a psychiatrička i praktická Dr. mi říkaly, že je to psychické. Dále je mi už několik měsíců každé ráno na zvracení, před Vánoci jsem se i každé ráno pozvracela. A 13 let mám problémy s močovým měchýřem, ty nechci konkretizovat, ale je to dost vážné a velmi mi to kazí kvalitu života a zkazilo už spousty věcí. Ale na všech urologických i neurologických vyšetřeních nic nebylo, teď už tedy mám nález na cystoskopii, ale to je tím, jak se to dříve špatně léčilo a močák se poškodil. Pak mám 2,5 roky svalové slabosti. Jinak pořád nějaké strachy z nádorů apod. Držím moc palce při hledání práce a hodně zdraví :hug:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
6.1.21 20:09

Ahoj. Já mám podobné problémy a už jsem tu taky zakládala podobnou diskuzi na tohle téma, ale moc se to neujalo. :D
Já už mám úzkosti a projevy paniky od nějakých 14-15 let. (Teď mi je 21) Takže už nějakou dobu. Ze začátku to bylo jen bušení srdce a třes. Samozřejmě i panika, protože se mi to ještě nikdy nestalo. Mnohokrát jsem byla na pohotovosti, několikrát mě vezla sanitka. Nikdy nezjistili nic fyzického a pokaždé mi řekli že to je spíše psychické, ale už mi dál neřekli co s tím mám dělat, nebo na koho se obrátit. Sama jsem si asi v 17 letech musela vyhledat alergologii, protože se mi to zhoršovalo a mojí mamku napadlo jestli nemůžu mít alergii. Tam mi potvrdili lehké astma a alergii na pyl a nějaké druhy trav. Tohle všechno plus psychické potíže se pak totiž spojili dohromady a byla z toho jedna velká panická ataka plus astmatický záchvat. Mám inhalátor, SOS prášky lexaurin (po kterým se mi mimochodem dobře spí) a nově nasazené AD Sertralin 100mg. Moje panické ataky se postupem času zhoršovaly až do fáze kdy jsem je měla skoro každý den, pak to zase trochu utichlo. Příjde mi že ta ataka chodí jak se jí zachce :D
Jinak teda hypochondr jsem taky pořádnej :D Cokoliv me zabolí, udělá se mi malá vyrážka a já nevím co všechno, hned hledám a vždycky zjistím že mám několik smrtelných chorob najednou. :D
Jinak přeji aby bylo lépe (i když tahle situace tomu moc nepřidává). Hodně zdraví! :kytka:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
447
6.1.21 20:16

@Lollitka Tak tu dušnost mám bohužel také, ale měla jsem kdysi jen slabší kapacitu plic, jinak asi nic. Ale už to mám tedy cca 6let s přestávkami, teď je to možná horší. A právě nejvíc ty svalové slabosti a jako u tebe, strach z něčeho vážnějšího :(. Jinak moc děkuji :hug:, i tobě jen to nejlepší :andel:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
3405
6.1.21 20:56
@maky 1993 píše:
@Lollitka Tak tu dušnost mám bohužel také, ale měla jsem kdysi jen slabší kapacitu plic, jinak asi nic. Ale už to mám tedy cca 6let s přestávkami, teď je to možná horší. A právě nejvíc ty svalové slabosti a jako u tebe, strach z něčeho vážnějšího :(. Jinak moc děkuji :hug:, i tobě jen to nejlepší :andel:

Ahoj, tak u mě je teď ta dušnost po delší době. Mám slabší astma, ale dýchám kortikoidy tedy. Ale vloni mi Dr. z plicního řekla, že ta moje dušnost neodpovídá astmatu, že to mám z psychiky, že mám vzít 2 vdechy Ventolinu a Rivotril. Teď se mi o svátcích ta dušnost hodně zhoršila, tak jsem si dýchla Ventolin a dala Rivotril 2 mg, ale vůbec mi to nepomohlo, tak nevím. A fakt máš taky svalové slabosti? Já šílela z ALS, na kterou zemřel děda, ale na EMG nic nebylo. Pak i svalové enzymy byly v normě. A jak dlouho ty svalové slabosti máš? Byla jsi na nějakém neurologickém vyšetření? Uzavřeli to jako psychogenní? Jak moc tě to omezuje? Já jeden čas nemohla skoro ani chodit.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
447
6.1.21 21:04

@Lollitka Tak tu dušnost mám bohužel také, ale měla jsem kdysi jen slabší kapacitu plic, jinak asi nic. Ale už to mám tedy cca 6let s přestávkami, teď je to možná horší. A právě nejvíc ty svalové slabosti a jako u tebe, strach z něčeho vážnějšího :(. Jinak moc děkuji :hug:, i tobě jen to nejlepší :andel: @Lollitka @Lollitka. Já jsem právě potom ani nešla na kontrolu na plicní, takže nemám ani žádný sprej v případě potřeby. Ty svalové slabosti už pár let, ale teď se mi k tomu přidaly i klouby. Mně právě doktorka nikam neposlala, uzavřela to tak, že jsem měla děti brzy po sobě, takže vyčerpaní organismu a ta panická ataka. Někdy mi dělá problém i míchat omáčku a musím si u toho odpočinout, záclony taky v kuse nepověsím. Už ani na kole nejezdím, protože se mi vždycky po jízdě rozklepaly nohy :nevim:. Někdy se mi i klepou ruce. :roll: Ve věku 27 fakt hezká budoucnost 8o :zed:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
3405
6.1.21 21:42
@maky 1993 píše:
@Lollitka Tak tu dušnost mám bohužel také, ale měla jsem kdysi jen slabší kapacitu plic, jinak asi nic. Ale už to mám tedy cca 6let s přestávkami, teď je to možná horší. A právě nejvíc ty svalové slabosti a jako u tebe, strach z něčeho vážnějšího :(. Jinak moc děkuji :hug:, i tobě jen to nejlepší :andel: @Lollitka @Lollitka. Já jsem právě potom ani nešla na kontrolu na plicní, takže nemám ani žádný sprej v případě potřeby. Ty svalové slabosti už pár let, ale teď se mi k tomu přidaly i klouby. Mně právě doktorka nikam neposlala, uzavřela to tak, že jsem měla děti brzy po sobě, takže vyčerpaní organismu a ta panická ataka. Někdy mi dělá problém i míchat omáčku a musím si u toho odpočinout, záclony taky v kuse nepověsím. Už ani na kole nejezdím, protože se mi vždycky po jízdě rozklepaly nohy :nevim:. Někdy se mi i klepou ruce. :roll: Ve věku 27 fakt hezká budoucnost 8o :zed:

Tak to mě mrzí, no mně ten sprej na roztažení průdušek psala praktická Dr. (ten Ventolin) a teď Berodual, protože mi Ventolin nefungoval, ale Berodual jsem ještě nestihla vyzvednout. Já se teď bojím jít na kontrolu na plicní, že tam chytnu Covid, ale asi bych se tam měla stavit. Ale pokud chceš vyzkoušet nějaký ten sos sprej, tak napiš praktické Dr., pokud máš tedy nějakou, se kterou se dá komunikovat, což nevím, když píšeš, že tě ani nikam neposlala. Já si taky musím u všeho právě dělat ty pauzy a po sebemenší námaze se klepu. A ruce se mi klepou pořád, ale to je částečně i z toho, že beru Lithium. Mně je sice 35, ale problémy mám od dětství, hypochondrické obavy jsem měla už na základce, pořád se mnou mamka lítala po Dr. Kamarádka na gymplu mi právě dala tu knížku Nadměrné obavy o zdraví, což mě tehdy urazilo, ale teď jsem za ni ráda, četla jsem ji ve 21 letech a hodně jsem se tam našla. A ty nebereš AD a nechodíš na terapie? Doufám, že zas bude lépe :hug:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
843
6.1.21 22:49
@Lollitka píše:
Ahoj, já mám třeba fyzické projevy dušnost, pocit nedodýchnutí, zívání, abych lapila po dechu. Tohle mám několik týdnů, teplotu ani kašel nemám a psychiatrička i praktická Dr. mi říkaly, že je to psychické. Dále je mi už několik měsíců každé ráno na zvracení, před Vánoci jsem se i každé ráno pozvracela. A 13 let mám problémy s močovým měchýřem, ty nechci konkretizovat, ale je to dost vážné a velmi mi to kazí kvalitu života a zkazilo už spousty věcí. Ale na všech urologických i neurologických vyšetřeních nic nebylo, teď už tedy mám nález na cystoskopii, ale to je tím, jak se to dříve špatně léčilo a močák se poškodil. Pak mám 2,5 roky svalové slabosti. Jinak pořád nějaké strachy z nádorů apod. Držím moc palce při hledání práce a hodně zdraví :hug:

Chlamydie kontrolovali?

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
447
6.1.21 23:10

@Lollitka Tak to mě mrzí, že to máš už tak dlouho :hug:…Mně přijde, že to začalo u druhého těhotenství… Doktorky se můžu zeptat, ale moc se mi tam už chodit nechce, stejně to vždycky skončí tak, že psychika a dlouhodobé kojení, apod… AD neberu, zkouším ty přírodní vitamíny a čaje a když nemůžu spát, vezmu si prášek na alergii, který jinak moc neberu. Jinak mám kdyžtak k dispozici kinezioložku. Ještě chci zkusit červený jetel, údajně by měl taky pomáhat :nevim: Čtu i knížky a vždy mi je při čtení líp, jen do druhého dne to pozitivní už jaksi nevydrží… Já bych chtěla ještě jedno mimčo, ale mám strach, že to bude ještě horší.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
7.1.21 17:48

Děvčata zdravím, čtu Vaše příspěvky a v každém se v něčem poznávám, bohužel :( Začalo to před nedávnem, několik tetanických záchvatů, pohotovost, neurologie třeba i v obchodě u banánů to na mě přijde, záchvaty x krát za den, chodím k psychologovi, prý to bude běh na dlouhou trať, AD odmítám, po čtení diskuzí jsem z nich vyděšená k smrti!!! Nevím, co mám dělat, manžel se mi snaží být podporou, ale kdo nezažil, netuší, jak hrozné toto je! Do nedávna jsem fungovala normálně, ze všeho jsem se dokázala dostat, a teď mě to semlelo. Mám tělesné stavy na umření, jsem nekuřák, nepiji alkohol a stejně se cítím mizeně jako nikdy, všechny, co Vás trápí podobné stavy moc zdravím a přeji hodně sil! Napište prosím!

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
7.1.21 18:03
@Koblizek2009 píše:
Děvčata zdravím, čtu Vaše příspěvky a v každém se v něčem poznávám, bohužel :( Začalo to před nedávnem, několik tetanických záchvatů, pohotovost, neurologie třeba i v obchodě u banánů to na mě přijde, záchvaty x krát za den, chodím k psychologovi, prý to bude běh na dlouhou trať, AD odmítám, po čtení diskuzí jsem z nich vyděšená k smrti!!! Nevím, co mám dělat, manžel se mi snaží být podporou, ale kdo nezažil, netuší, jak hrozné toto je! Do nedávna jsem fungovala normálně, ze všeho jsem se dokázala dostat, a teď mě to semlelo. Mám tělesné stavy na umření, jsem nekuřák, nepiji alkohol a stejně se cítím mizeně jako nikdy, všechny, co Vás trápí podobné stavy moc zdravím a přeji hodně sil! Napište prosím!

Můžu se zeptat, co tě děsí na AD? Nechci ti je podsouvat, naprosto chápu, že je nechceš brát! Jen já osobně s nimi mám dobrou zkušenost, pomohli mi na zklidnění těch nejhorších fyzických příznaků úzkostí a paniky. Přijde mi, že pokud máš záchvaty tolikrát za den, tak by to možná stálo za pokus. Ale samozřejmě jde zkusit přírodní cesta - meduňka, mučenka, CBD kapky, atd. Přírodních možností je dost :kytka:
Při těch vyšetřeních ti něco zjistili nebo se všechno ukázalo, že jsi v pořádku a je to psychické?
Jinak psychoterapie je opravdu na velmi dlouhou trať. Nevím jestli máš i děti, ale pokud ne, tak je možnost uchýlit se do nějakého denního stacionáře, což je vlastně velmi intenzivní psychologický program na několik týdnů, kdy můžeš pracovat sama na sobě a zvládání svých problémů s těmito stavy. Já osobně jsem se 2× zhroutila a byla jsem v krizovém centru i hospitalizovaná a tehdy mi to velmi pomohlo!

  • Citovat
  • Nahlásit
Anonymní
7.1.21 18:04
@maky 1993 píše:
@Lollitka Tak to mě mrzí, že to máš už tak dlouho :hug:…Mně přijde, že to začalo u druhého těhotenství… Doktorky se můžu zeptat, ale moc se mi tam už chodit nechce, stejně to vždycky skončí tak, že psychika a dlouhodobé kojení, apod… AD neberu, zkouším ty přírodní vitamíny a čaje a když nemůžu spát, vezmu si prášek na alergii, který jinak moc neberu. Jinak mám kdyžtak k dispozici kinezioložku. Ještě chci zkusit červený jetel, údajně by měl taky pomáhat :nevim: Čtu i knížky a vždy mi je při čtení líp, jen do druhého dne to pozitivní už jaksi nevydrží… Já bych chtěla ještě jedno mimčo, ale mám strach, že to bude ještě horší.

Mně na spaní hodně pomohl čaj z mučenky pletní! Kdyby se ti nechtělo brát ty prášky na alergii, tak můžeš zkusit tohle. Já jsem trpěla nespavostí a kamarádka mi tehdy dovezla tenhle čaj a to mi hooodně pomohlo :srdce:

  • Citovat
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Mohlo by vás zajímat